Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

pondělí, 13 duben 2020 08:43

Křížová cesta podle Lukáše Hurníka

Kov-4

„Téma zpracovává postmoderně, bez prvoplánového přiznání niterné účasti, jako sled výjevů, obrazů i zamyšlení.“

„V katarzi zůstávají stíny, možná i otazníky nebo pochyby o vlastním postoji k biblické události.“

„V závěru skladby se zpívá o ženě, která šla ke hrobu a uviděla odvalený kámen a vzkříšeného.“

Křížová cesta kopíruje okamžiky, které se podle tradice, zčásti i podle Bible, odehrály během cesty Ježíše Krista od Piláta na Golgotu, tedy od soudu na jeruzalémské popraviště. V katolických kostelech jde nejčastěji o obrazy nebo reliéfní plastiky podléhající liturgické normě. Lukáš Hurník napsal Křížovou cestu jako pašijové oratorium. Mělo premiéru v roce 2011 v Hradci Králové. Tamní filharmonie pak účinkovala i při povedení díla na benefičním koncertě pro stavbu svatovítských varhan, který se uskutečnil na Pražském hradě 25. března 2018. Záznam je teď k vidění na Mall.TV a – podle autora – „bude tam viset, dokud neskončí karanténa“.

 
0

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz. Profesionální hudebník pocházející z české menšiny v Rumunsku, varhaník, sbormistr, skladatel a zpěvák se vzděláním získaným v Německu. Žije na východní Moravě, ale často cestuje po republice, aby ve své církvi zvyšoval úroveň užívané hudby a zvětšoval povědomí o ní. V rozhovoru uvažuje nad repertoárem protestantské hudební kultury a přibližuje liturgii a církevní rok i své vlastní hudební zázemí a pracovní cíle.

 
veb-DSC3458

„Pražské jaro se transformuje z dlouho připravovaného projektu do improvizace, která se snaží využít v daných podmínkách všechny možnosti.“

„Život kulturních institucí u nás i v celém světě se bude dávat dohromady minimálně rok.“

„Jedinečnost živého provedení a jedinečný pocit pospolitosti s hudebníky a s ostatními posluchači v sále je fenomén, který nezmizí.“

Letošní ročník festivalu Pražské jaro v původní připravené podobě pořadatelé v neděli zrušili. Na dobu od 7. května do 3. června plánují alternativní programy na sociálních sítích, v televizi a rozhlase, takové, které lze připravit za zachování podmínek a předpisů, které teď kvůli pandemii platí. Chtějí zprostředkovat optimismus posluchačům a projevit solidaritu českým umělcům, kteří přišli o práci. O tom všem, o plánovaných streamech, ale i o přesunech na příští roky, o solidaritě v branži a o financích uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel Pražského jara Roman Bělor. 

 
veb-Praha-DSC3172

„Festival měl podporu, renomé a úctu. Tváří v tvář celosvětovému úleku z nové nemoci to nebylo nic platné.“

 „Čím dál zřetelnější v posledních dvou týdnech bylo, že není reálné, aby 7. května přijeli Berlínští filharmonikové.“ 

 „Určitě nebylo lehké rozhodnout tak zásadní věc. Však také Pražské jaro dlouho mlčelo.“

Bude letos jaro, nebo díky globálnímu oteplování přejde zima téměř plynule v léto? To je jedna možná otázka po tyto dny. Odpověď nikdo nezná, ale dá se tušit, že jarní květy zmizí, než se plně vymaníme z nedobrovolných izolací v našich domovech, a že záhy přijdou vedra, stejně jako loni… Druhá otázka pro tyto dny byla podobná. Velikonoce nebudou. Bude letos Pražské jaro?

 
kirill-petrenko--chris-christodoulou49052887033o

„Letošní ročník Pražského jara se s ohledem na platná omezení nebude moci uskutečnit v plánované podobě.“

"Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí."

„Pražské jaro už koncem března zrušilo pro letošek svou interpretační soutěž.“


Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se letos poprvé v historii v klasické podobě nebude konat. Pětasedmdesátý ročník se kvůli pandemii uskuteční jen v alternativní podobě desítky živě přenášených koncertů na internetu, případně v televizi a rozhlase, a s dalšími doprovodnými online aktivitami.

 
DSC7214

„Situace se festivalu každopádně dotkne.“

„Jsme klikaři. Takže věřím, že budeme mít štěstí.“

„Pokud festival bude, tak udělá děkovací koncert, na který zadarmo pozve lidi, kteří teď pomáhají.“

Přípravy na Národní festival Smetanova Litomyšl zatím pokračují stejně jako za normálních okolností. Pořadatelé věří, že termín od 11. června do 6. července je reálný. Už nyní ale vědí, že některé programy budou mít jinou podobu a že některé zřejmě odpadnou. Zásadní rozhodnutí, zda a kdy festival bude, padne v polovině května. Tehdy se totiž musí začít stavět zastřešení Zámeckého nádvoří.

 
3

„Letos bylo v plánu uvedení nového nastudování celé tetralogie, a to pod taktovkou Pietariho Inkinena.“

„Nové scénické nastudování Prstenu Nibelungova bude mít premiéru nejdříve v roce 2022.“

„Spíše než komplikovaný zpívaný básnický text, vnímají wagneriáni primárně hudbu.“

V důsledku pandemie koronaviru a opatření proti jeho šíření se letos neuskuteční Bayreuthský festival. Přehlídka zasvěcená opernímu dílu Richarda Wagnera se měla tradičně konat od 25. července do 28. srpna. Tisk v zemích německého jazykového okruhu hledí s obavami na letní termíny Salcburského festivalu a Lucernského festivalu, akcí srovnatelné prestiže.

 
neděle, 29 březen 2020 19:30

Pohledem Petra Vebera (20)
Letní čas

0

„Návrat k zimnímu času by se na našem prožívání vlastních životů podepsal také - podobně jako koronavirus.“

„Nikdo z těch, kdo sedávají v auditoriu Smetanovy Litomyšle či českokrumlovského „otáčka“, ale ani nikdo z těch, kdo v létě rádi do večera za světla pracují na zahradě nebo chodí po horách, by přece nemohl hlasovat pro zrušení letního času..."

„Je čím dál pravděpodobnější, že si letos soumraků po koncertech a snášejících se nocí během operních představení moc neužijeme.“

Nevstávalo se nám dnes možná tak snadno, posunovali jsme v noci hodinky dopředu. Máme tu opět letní čas. „Bílé noci“ sice zrovna u nás nemáme, ale pokud se náš život, obrácený teď naruby pandemií koronaviru, vrátí v dohledné době zase k normálu a začneme opět chodit na koncerty, budeme určitě za delší večery až do 25. října rádi. A třeba si jednou zajedeme i na festival „Bělyje noči“ do Petrohradu.

 
neděle, 29 březen 2020 11:52

Zemřel Krzysztof Penderecki

z25828179VKrzysztof-Penderecki

Ve věku 86 let se v Krakově uzavřel život Krzysztofa Pendereckého (23. 11. 1933 – 29. 3. 2020), jednoho z nejvýznamnějších světových skladatelů současnosti. V evropských hudebních dějinách je nesmazatelně spojen s avantgardou šedesátých let, s polskou národní školou, která tehdy řekla k vývoji umění výrazné slovo.

 
3

„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“

„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“

„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“

Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.