Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

508

„Martinů je leitmotivem Music Academy Telč, ostatně pochází z kraje Vysočina, do kterého patří i Telč.

„Učím studenty i výraz, ale musím je samozřejmě učit, jak to mají technický dělat.“

„Sám žáky na své kurzy neposílám. Ale pokud chtějí přijet, tak jim nebráním...“

Vladimír Bukač, v devadesátých letech sekundista Talichova kvarteta a pak až do roku 2018 jeho violista, vyučuje na vysokých uměleckých školách v Drážďanech a Bruselu. Vedle vlastní koncertní činnosti je také uměleckým ředitelem Akademie Telč. A právě o ní, o letních kurzech uspořádaných letos od 9. do 19. července, je především rozhovor, který poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

 
20210709210144

„Symposium Trstěnice nabízí experiment jako vyzkoušení si toho, co podmínky a řády konzervatoří a akademií neumožňují.“

„Hlavním hostem byl – byť vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci „jen online“ – věhlasný francouzský skladatel Tristan Murail.“

„Přístup k tak rozsáhlému instrumentáři, jaký je v Hudebním centru Urban k dispozici, nemají mladí skladatelé ani na akademiích.“

Mezinárodní kompoziční a perkusionistické kurzy s názvem Symposium Trstěnice mají za sebou pětadvacátý ročník. Skončily v Hudebním centru Urban v Trstěnicích u Litomyšle, v obci na Svitavsku, v neděli. Propojením skladatelských a interpretačních kurzů v oboru bicích nástrojů jde o akci ojedinělou nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje uplynulý týden skladatel Ivo Medek, profesor brněnské JAMU, který se komponování pro bicí nástroje prakticky i teoreticky věnuje po léta a trstěnických kurzů, za jejich pořádáním stojí, se každoročně zúčastňuje jako pedagog.

 
1

„Josef Špaček se blýskl neuvěřitelným gejzírem oslnivé, a přesto skromné virtuozity.“

„Bolero, proslulé variace těžící ze sugestivně opakované rytmické figury, bylo tím nejlepším možným vrcholem vděčně sestaveného večera.“

„Úplnou tečku za posledním koncertem pak jako logický přídavek udělala píseň Granada, při níž se sešli na pódiu všichni tři pěvci.“

Carmen, España, Španělské capriccio, Děvčata z Cádizu… To je jen několik z více než tuctu titulů, které tvořily závěrečný nedělní symfonický večer festivalu Smetanova Litomyšl. Velké finále, letní večer na zámeckém nádvoří, bývá pravidelně odlehčenější. Fungovalo to tak i letos. Podtitulu koncertu, španělskému nadšenému a povzbudivému zvolání ¡Olé!, vyšel vstříc i dirigent Leoš Svárovský. Extrovert, který se nerozpakuje užívat velká gesta. A který si pro zajímavost zvážil všechny užité partitury. Nebylo jich málo. Prý měly přes třináct kilo.

 
neděle, 11 červenec 2021 14:02

Pavel Haas Quartet a jeho klíče od domova

FotoFrantiekRenzaSL2021-9984

„Tato čtveřice pracně neřeší, jak partituru z temných posledních let Smetanova života pochopit a rozeznít. Prostě ji chápe a rozeznívá.“

„Zkušenost umožňující pohled shora, z odstupu, a zároveň nehledaný intenzivní ponor.“

„Superlativy netřeba šetřit ani v případě Janáčkova 2. smyčcového kvartetu, který korunoval koncert zřídka slýchaným způsobem.“

Tři základní díla české komorní hudby a malý slovenský přídavek. Lépe postavený program už soubor Pavel Haas Quartet ani nemohl mít. Pro festival Smetanova Litomyšl zahrál pár metrů od jeho rodného pokoje Smetanu, světovost české hudby potvrdil i Janáčkem. Přídavkem připomněl národnost jednoho svého člena a Dvořákův Americký kvartet jako kdyby byl to sobotní odpoledne ušit na míru pro novou členku smyčcového kvarteta, Američanku Luoshu Fang.

 
neděle, 11 červenec 2021 10:09

Na varhany od siciliany po kanonádu

FotoFrantiekRenzaSL2021-6342

„Svět velkých romantických varhan pařížských kostelů…“ 

„Alžběta Vomáčková měla hlavní úkol v Písni Rút od Petra Ebena, mimořádně naléhavě krásném díle s podmanivou melodií.“

„Kabeláčovo dílo s výrazným lapidárním hlavním motivem má z hlediska varhanního repertoáru potenciál nesmrtelnosti.“

Pardubický varhaník a manažer Pavel Svoboda měl na festivalu Smetanova Litomyšl chytlavý recitál, zajímavý jak výběrem sólových varhanních děl, tak několika skladbami, ve kterých varhany doprovázely. Spoluúčinkovaly mezzosopranistka Alžběta Vomáčková a houslistka Iva Kramperová a všichni tři dohromady vytvořili hodinový program, který lidé ve zcela zaplněném kapitulním a proboštském chrámu Povýšení sv. Kříže přijali vděčně a vstřícně, potěšeně a v samém závěru ohromeně a pobaveně.

 
4

„Naším cílem je, aby posluchači měli lepší den než před koncertem.“

„Naše práce je jakoukoli hudbu zahrát co nejkvalitněji.“

„Letos v březnu jsem měl obrovskou čest dirigovat Mou vlast na zahájení plzeňského festivalu Smetanovské dny. Připravoval jsem se na to víc než rok.“

Chuhei Iwasaki, který dnes diriguje na Smetanově Litomyšli chrámový koncert se souborem Moravia Brass Band, nastupuje od září jako šéfdirigent k Plzeňské filharmonii. Osudovým setkáním pro něj bylo v roce 2006 vystoupení České filharmonie v jeho rodném Japonsku. Rozhodl se tehdy, bylo mu devatenáct, že bude studovat klasickou hudbu v Evropě, v Čechách. Na Pražské konzervatoři se přihlásil ke studiu hry na housle spolu s obory skladba a dirigování… Dnes tam vyučuje hru v orchestru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje i uplynulý nestandardní rok a to, jak se snažil zvláštní dobu zužitkovat. 

 
pátek, 09 červenec 2021 12:05

Duchovní hudba Petra Fialy a jeho sboru

100

„Krásně ztišená, nádherně provedená Góreckého hudba.“

„Tento předpokládaný důležitý dějinný okamžik zpřítomňuje ve dvacetiminutovém pozastavení Fialova skladba Křest svaté Ludmily.“

„Nejde o prvoplánově církevní libreto, i když text nezastírá, že vyjadřuje úctu ke katolické světici.“

Program festivalu Smetanova Litomyšl ozdobil ve čtvrtek hodinovým koncertem duchovní hudby Český filharmonický sbor Brno. Na starou hudbu navázala Brucknerova moteta, Góreckého niterná kompozice určená polskému papeži a nakonec vlastní dílo sbormistra Petra Fialy, působivě a výstižně koncipované komorní oratorium Křest svaté Ludmily.

 
čtvrtek, 08 červenec 2021 10:19

Janáčkův a Mozartův pohled do duše

1

„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“

„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“

„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“

Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.

 
1000

„Samozřejmě, že se českého repertoáru nevzdáme. Je to naše srdcovka.“

„Smetanův druhý kvartet je geniální a výjimečná skladba.“

„Kultura dostává na frak většinou jako první.“

Pavel Haas Quartet, mimořádně uznávaný komorní soubor hájící ve světě české barvy, hraje v mezinárodním obsazení. Nově s Američankou u pultu violy. Kvarteto nyní tvoří Veronika Jarůšková, Marek Zwiebel, Luosha Fang a Peter Jarůšek. Posledně jmenovaný, violoncellista a častý mluvčí souboru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nelehké hledání partnera či partnerky do čtveřice a vyjadřuje dosažené maximální uspokojení z nynějšího počínajícího společného muzicírování. Jak říká, subjektivně se v kvartetu lépe už dlouho, nebo možná vůbec nikdy, necítil! Uvažuje, jak se případně může hra souboru proměnit, ale je přesvědčen a je si jistý, že i když bude „jiná“, tak že to bude přínos… Ale vrací se také k uplynulým měsícům opatření proti pandemii, kdy Haasovci vůbec nehráli. Kalendář mají i tak stále plný na dva roky dopředu. Jen se koncerty rušily či posunovaly, nebo se pro ně hledaly nové termíny.

 
R64970

„Úctyhodný výkon. Sólista téměř nesešel z pódia…“

„Na vrcholech většiny písní, většinou na vysokých tónech, se vydával ze svých sil bohatýrsky, až marnotratně.“

„Všem výstupům bez výjimky dal spolu s Robertem Jindrou iluzi broadwayské okázalosti a hlavně nádhernou osobní energii.“

Od Adama Plachetky už pravidelní návštěvníci Národního festivalu Smetanova Litomyšl slyšeli v posledních letech romantické opery, písně i barokní árie. V úterý k tomu přidal žánr muzikálu. A nebyly to jen líbivé melodie. Jeho recitál, doprovázený Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou, nabídl chlapský projev se stoprocentním vokálním nasazením a velkými emocemi.