Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 
15

„Kocánův hlas má impozantní volumen, je nosný a znělý, probarvený do nejhlubších pater a dostatečně mocný i v těch nejvyšších.“

„Pučálková nabídla zajímavý hlasový témbr, vokální i pódiovou jistotu, temperament a šarm.“

„Zámečníková dala jasně najevo, že je suverénní hotová umělkyně.“

K závěru prázdnin každoročně patří Litoměřické svátky hudby. Stojí za nimi jako garant Václav Hudeček, diskrétně organizačně Radek Hrabě a přímo ve městě srdcem zainteresovaní iniciátoři manželé Kuldovi. Daří se zvát moc zajímavé hosty. Letos to byli při druhém ze tří koncertů skvělí pěvci – Štefan Kocán, Štěpánka Pučálková a Slávka Zámečníková. A s nimi dirigent Tomáš Brauner a právě stoletá Plzeňská filharmonie.

 
IMG0767

„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“

„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“

„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) působil v šlechtických službách v Ostrově nad Ohří, ale větší část života strávil pak u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Ředitelka a dramaturgyně přehlídky varhanice Michaela Káčerková odpovídá na otázky týkající se jeho odkazu, letošního festivalu i výhledu do budoucnosti. 

 
fQ9nPpmg

„S Čajkovským má orchestr na podzim čtyři rezidence – na festivalu Dvořákova Praha, v Tokiu, Vídni a Paříži.“

„Kombinace České filharmonie a České republiky s její příslušností k Západu i Východu vytváří zajímavý přístup k vyjádření ducha Čajkovského hudby.“

„Byčkov začíná  ČF pro Deccu připravovat komplet Mahlerových symfonií.“

Česká filharmonie zařadila do programu koncertů, zahajujících v Praze 4. a 5. září druhou společnou sezónu s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, dopisovou scénu z opery Evžen Oněgin. V podání sopranistky Jeleny Stichiny zazní i 10. září v Londýně na festivalu BBC Proms, kde orchestr vystoupí po pětileté pauze.

 
Neumann-Supraphon-symfonie-v

„Objevovali jsme opojné zvukové kouzlo skladeb, které do té doby nebyly nijak snadno dostupné, a čekali jsme nedočkavě na další titul.“

„Podceňovat fluidum, které do hudby s velkou silou pronikalo z Václava Neumanna, není záhodno.“

„Václav Neumann se během dvou desetiletí v čele České filharmonie vyprofiloval v dirigenta velkých ploch, velkých koncepcí, velkého nadhledu a velké noblesy.“

Václav Neumann, kterému by bylo letos v září devětadevadesát, natočil jako šéfdirigent České filharmonie řadu nahrávek, ve své době zásadních a dodnes zůstávajících zdrojem potěšení. Byl překvapivě první, kdo na desky pořídil s jedním orchestrem všechny Dvořákovy symfonie. Byl první, kdo v Československu vizionářsky zkompletoval Mahlerovy symfonie. A byl prvním tuzemským dirigentem, který odvážně a s velkým osobním vkladem natočil všech šest symfonií Bohuslava Martinů – skladatele, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo šedesát let a který se symbolicky vrátil do vlasti přesně o dvě desetiletí později, v roce 1979, když byly ze Švýcarska převezeny do rodné Poličky jeho ostatky.

 
4703-opery-antonina-dvoraka-iii-kral-a-uhlir-poprve-2

„Jde o velký pokrok proti Dvořákově operní prvotině, proti Alfredovi.“

„Premiérové provedení neznámé opery bude zcela bez škrtů.“

„Prostor dostanou vedle hvězd také nejmladší talentovaní a úspěšní hudebníci, vítězové soutěží.“

Festival Dvořákova Praha chystá koncertní premiéru prvního ze dvou Dvořákových odlišných zhudebnění operního libreta Král a uhlíř. Z uvedení 19. září v Rudolfinu vznikne rozhlasový záznam a není vyloučeno, že v budoucnu také kompaktní deska. Od zkomponování v roce 1871 se druhá opera Antonína Dvořáka v této podobě objevila před publikem jen jednou jedinkrát, mezi světovými válkami.  

 
VIT1166

„Měl jsem čtyři frekventanty, hudebníky bez manažerského vzdělání, kteří přijeli s projektem, na kterém už pracují.“

„Zažívám lidi na vysoké škole, kteří si myslí, že ve čtyřiadvaceti ještě někde prorazí.“

„Profesionálové se dělí na ty, kteří si místo našli, a proto uspěli, a na ty, kteří se pořád dokola dobývají do zavřených dveří.“

Ředitel České filharmonie David Mareček byl jedním z lektorů mezinárodní kroměřížské Letní hudební akademie. Je sice původně klavírista, ale v jeho třídě se nehrálo, necvičilo, nezpívalo, nekorepetovalo. Debatovalo se z pohledu praktického hudebního managementu o projektech, které se týkají rekonstrukce někdejšího komorního tělesa, sympozia pro hráče na dechové nástroje, fóra pro kytaristy a mecenášského klubu jednoho sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus David Mareček shrnuje názory a rady, se kterými do Kroměříže přijel, a postřehy, s nimiž odjíždí. 

 
1

„Na kurzech se lidé většinou posunou neuvěřitelnou rychlostí.“

„Díky souhře osobností má Letní hudební akademie mimořádnou úroveň.“

„Kroměřížský archiv je pro mě srdcová záležitost.“

Mezi lektory kroměřížské Letní hudební akademie je i cembalistka Barbara Maria Willi, česko-německá pedagožka a inovativní interpretka specializovaná na starou a příležitostně i na soudobou hudbu, vedoucí katedry varhanní a historické interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dává nahlédnout do své letní kroměřížské třídy i do svých motivací.

 
VIT01412

„Vidím hodně frázování. Ale není slyšet.“

„Konkurzy nanečisto zažil Špaček v Americe. Přišel s nimi proto do Prahy a do Kroměříže.“

„Netopil s charakteristickým úsměvem, energičností a entusiasmem, stejnými jako na dirigentském stupínku, nenápadně stojí za celou akademií.“

„Sára slibovala, že bude hrát…,“ otáčí se udiveně Josef Špaček do zadní části sálku, odkud se ozvala omluvná slova. „Rozmyslela jsem si to,“ opakuje plaše mladá dívka s houslemi v rukou. Je jednou z pěti desítek studentů, kteří se až do soboty aktivně účastní mezinárodní Letní hudební akademie v Kroměříži. Součástí týdenní výuky byla ve středu také možnost vyzkoušet si, jaké to je zúčastnit se přehrávky do orchestru. Sára se na poslední chvíli rozhodla, že se „konkurzu nanečisto“ nezúčastní. Vrtí hlavou. Nikdo ji nenutí. Ale připravila se o jedinečnou zkušenost.

 
1

„Nástroj firmy Mühleisen je největší v Bádensku-Württembersku. Miluji ty varhany!“

„V osmnácti jsem byl pokřtěn a zcela jsem podlehl fascinaci hudbou a bohoslužbami.“

„Varhanní koncert je v Japonsku druhem zábavy, rozhodně za hranicí původní myšlenky pouhé kostelní hudby.“

Je titulárním varhaníkem hlavního luteránského kostela ve Stuttgartu a žádaným koncertním umělcem, uplatňuje se i jako dirigent a sbormistr. Studoval na univerzitě v Tokiu a od roku 2010 jako stipendista japonského ministerstva kultury na Vysoké hudební škole ve Würzburku. Úspěšnou kariéru odstartoval Kensuke Ohira vítězstvím v prestižní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku v roce 2016. Výsledkem pak bylo i profilové CD natočené na varhanách J. Ch. Wiegleba v Ansbachu. V Evropě hraje klasiky i japonské autory, v Japonsku naopak uvádí soudobá západní díla, naposledy Varhanní koncert francouzského skladatele Thierryho Escaiche. Ve čtvrtek je Kensuke Ohira čtvrtým v řadě protagonistů Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného společenstvím Audite Organum v chrámu sv. Jakuba v Praze. V RozhovoruPlus se dotýká tohoto hostování, ale také japonské hudby, křesťanství a své fascinace Bachovými skladbami.