Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

3

„Telemannově Koncertu D dur sólisté věnovali mimořádně pečlivou souhru a podrobně sjednocenou artikulaci, hráli perlivě a bez kazů.“

„Cyklu šesti písní sólovou linku vede v líbezných i vzrušujících zákrutech melodií k jedinečnosti, která si pro autora charakteristicky pohrává s tradicí i novátorstvím, s virtuozitou a poezií, s měkkostí a přímočarostí.“

„Vnímavému posluchači je zřejmé, že Benjamin Britten sáhl do říše tónů geniálním způsobem.“

Festival Za poklady Broumovska nabízí v památkově významných kostelích mikroregionu od konce června do konce srpna celkem deset komorních koncertů. První srpnovou sobotu pořadatelé ambiciózně zařadili program s orchestrem L´Armonia Terrena. Očekávatelný repertoár z osmnáctého století v něm zásadně rozšířila a obohatila hudba Benjamina Brittena.

 
Per-Boye-Hansen

„Učinit operu přístupnou skutečně všem? Toho se dá dosáhnout pouze skrze umělecké obsahy a kvalitu.“

„Každá ze čtyř scén musí mít svůj jasný profil, ale uvnitř každého domu musí být přítomna rozmanitost.“

„Opera musí pojmout všechny formy umění - být zajímavá pro všechny lidi zajímající se o umění.“

Od srpna je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery norský manažer a režisér Per Boye Hansen. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, že pražská operní dispozice se dvěma soubory, čtyřmi budovami a českými a německými tradicemi je snem každého ředitele… Post hudebního ředitele Státní opery začal od srpna vykonávat dirigent Karl-Heinz Steffens. Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény, dirigent Jaroslav Kyzlink bude dál působit jako hudební ředitel Opery ND. Správní ředitelkou Opery ND a Státní opery je od června Bohdana Malik. Ředitel divadla Jan Burian však už řadu týdnů čelí v souvislosti s Hansenovým nástupem nesouhlasu odborů, hrozících dokonce stávkou.

 
film

Hlavní roli v historickém filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, českém skladateli z osmnáctého století, bude hrát populární český zpěvák a herec Vojtěch Dyk. Původně ohlášený ruský herec Egor Koreshkov se po změně některých plánovaných dat s tvůrci už termínově nesešel. První natáčecí den se uskutečnil 29. července v divadle Teatro Sociale di Como. Filmaři, herci a hudebníci jsou v okolí italského jezera Lago di Como i v dalších dnech.

 
2

„Na Spojené státy je to velmi starý kostel…!“

„Hraju na univerzitě při půlnočních recitálech, chodívá přes pět set studentů. Sál umožňuje poslouchat hudbu vleže.“

„Přál bych si, aby od Philipa Glass existovalo víc varhanních věcí.“

Prvním protagonistou letošního Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě je Američan Mark Steinbach. Zítra večer hraje na největším pražském nástroji díla Johanna Sebastiana Bacha, Luise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje své působiště na východě USA a americkou varhanní tvorbu. Jasně se hlásí mezi propagátory současné hudby.

 
Rigoletto-scena-6683643423049274028774143946789853684826112o

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost - někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů - a bez Maďarů - nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové. Jejich intendant Johannes Neubert v rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Bregenz, kam někteří současní hráči jezdívali jako děti s rodiči, když byli členy orchestru ještě oni, je krásná výjimka přidaná k běžné každodenní práci.

 
Saulfotografieupravene-32

„Jevištní podoba přidala k hudbě plameny svící, barokní malbu za pódiem a bílé lilie.“

„Propagace Saula stála jako na tuzemské hudební celebritě hodně na Adamu Plachetkovi, ale neméně důležitý byl Andreas Scholl.“

„Ve Znojmě jasně dali najevo, že scénické uchopení oratoria je možné.“

Händelovo oratorium Saul zaznělo pod taktovkou Romana Válka koncertně už počátkem letošního roku. Stalo se tak v Brně a v Praze. Hudební festival Znojmo teď přidal v české premiéře scénickou podobu díla, opět s Andreasem Schollem, Adamem Plachetkou a Krystianem Adamem v hlavních rolích. Čtvrteční premiéra v Jízdárně Louckého kláštera se stala, rovnocenně díky hudební i vizuální podobě, skutečným triumfem. Šest stovek diváků připravilo interpretům bouřlivou odměnu. Zbylá dvě představení se uskuteční ještě 27. a 28. července, v samém závěru festivalu. O den později se pak inscenace objeví na nádvoří zámku v Holešově.

 
7

„Luisi mimo dirigentský stupínek působí mimořádně nenápadně a plaše, ale s taktovkou v ruce vyzařuje neuvěřitelnou energii a autoritu.“

„Pianissimo orchestru ještě slabší než téměř neznatelné šumění klimatizace.“

„Neexistuje jiná vhodnější skladba, která by v takové plnosti ukázala mistrovství Pražského filharmonického sboru.“

Upynulé desetiletí každoroční spolupráce s Vídeňskými symfoniky a festivalem Bregenzer Festspiele oslavil Pražský filharmonický sbor v Bregenzu na břehu Bodamského jezera impozantním způsobem – Verdiho Requiem pod taktovkou Fabia Luisiho. Pondělní koncert patří k těm, na které se opravdu s vděčností vzpomíná, a mezi nimi k těm výjimečným, na které už nelze zapomenout.

 
01

„Připadalo mi nepatřičné psát ´závažné nesmrtelno´ na letní open air koncert spojený s vínem.“

„Vnímám energii, chcete-li vibraci daného díla. Zajímá mě příběh každé skladby.“

„Skladbu vnímám jako tematický základ pro budoucí Houslový koncert.“

Z podnětu Pavla Šporcla a také přímo pro něj zkomponoval Lukáš Sommer novou skladbu Concerto Moravian. Jako Česko-rakouská suita pro housle a orchestr měla v polovině července v rámci open air koncertu orchestru PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Dereka Gleesona světovou premiéru na Hudebním festivalu Znojmo. Ten v 15. ročníku od 11. až 28. července připomíná hudbu skladatelů na královských dvorech a za druhé téma má výročí pádu železné opony. Právě jemu patří Sommerova kompozice. Autor v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje nad historií, ale také nad skladatelskými tématy - nad vztahem virtuozity a mimohudebního programu i nad napětím mezi novátorstvím a posluchačskou přístupností.

 
7

„Není podmínkou, že musíte zrovna vyhrát.“

„Řekl mi: Ty jsi z Brna jako Janáček, tak to máš velkou odpovědnost.”

„Já prázdniny nemám.“

Soutěž Operalia, která se v těchto dnech koná poprvé v Praze, založil v roce 1993 tenorista Plácido Domingo jako platformu pro mladé pěvce, aby jim pomohl nastartovat kariéru. Čtyři desítky soutěžících letošního sedmadvacátého ročníku se postupně utkají během dvou čtvrtfinálových kol a jednoho semifinále, deset finalistů pak zazpívá na koncertě 26. července. Orchestr Národního divadla na něm bude řídit sám Domingo. Jedinou českou účastnicí je Zdislava Bočková, v cizině většinou vystupující jako Lada Bočková. Mladá sopranistka se od podzimní sezóny stane členkou Operního studia v Opéra de Lyon ve Francii. Na evropskou operní scénu vstoupila v roce 2017, když obsadila druhé místo v soutěži ve Spoletu a získala v Itálii dvouleté angažmá. V Rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zmiňuje o pražské soutěži a o Plácidu Domingovi, ale také o Janáčkovi a o tom, co ji čeká bezprostředně po Operalii.

 
9

„Massenetova hudba opět překvapila. Nejde o ´právem zapomenutou´ operu. Naopak – přesnější by bylo ´bohužel zapomínanou´.“

„Děj je přesazen do moderních kulis, v tomto případě s takovou logikou a hlavně přesvědčivostí, že divák nic nenamítá.“

„Tak působivé a nesmírně silné znázornění smrti, jaké se podařilo v závěru Massenetovy opery, se v divadle nevidí často…“

Jules Massenet je fatálně nedoceňovaný autor. Napsal přes třicet oper a známe tři. Nejnovější příklad z festivalu Bregenzer Festspiele potvrzuje, že sáhnut po některé z většiny těch nehraných může znamenat a přinést mnohem víc, než jen „neudělat chybu“. Don Quichotte je titul, jehož hudební i divadelní síla, podpořená v tomto případě skvělou scénickou podobou, se projevila s až nečekanou intenzitou.