Kristýna Farag

Kristýna Farag

Publicistka, flétnistka, pedagožka.

Absolventka hudebního Gymnázia Jana Nerudy a JAMU v Brně. Sspolupracovala například s PKF-Prague Philharmonia, Talichovým komorním orchestrem, orchestrem Berg či Baborák Ensemblem. Vyučuje soukromě hru na flétnu a o hudbě také píše. Zároveň je členkou souboru Cabaret Calembour (autorské trio 
Šotek-Orozovič-Suchý), působícího v Divadle pod Palmovkou, jako flétnistka a zpěvačka kapely Ziriab se také věnuje arabské hudbě. Získala 1.cenu v mezinárodní soutěži v německém Uelzenu v 
kategorii flétnové trio (2012), 2.cenu v soutěži konzervatoří v Ostravě (2006) a čestného uznání v národní rozhlasové soutěži Concertino Praga (2008).

Má ráda vše krásné a chutné, současně pracuje i pro českou pražírnu výběrové kávy Doubleshot, píše poezii, zabývá se astrologií a pozorováním souvislostí mezi nebem a zemí.

úterý, 19 říjen 2021 14:55

Hudba (z) ticha, které se netleská

AK-20211017-c-Martin-Pilpach-2

„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“

„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“

„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“

Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.

 
neděle, 17 říjen 2021 16:11

Byzanc opět jinak!

AK-20211015-c-Martin-Pilpach-5

„Písně taneční i lyrické měly spád, byly pestré v rytmech a náladách, a především byly výjimečné precizní instrumentací, uchu lahodící tektonikou, výrazem a citlivým rozložením hlasů.“

„Nelze dále ignorovat fakt, že současný muzikant by měl mít také přiměřený rozhled v hudbě různých národů a brát byzantskou a mimoevropskou modalitu jako součást celosvětové hudební historie.“

„Na závěr bohatého večera vystoupilo s hlavními aktéry několik muzikantů věnujících se modální hudbě oblasti Středozemí a Blízkého východu… Netradiční set byl skvělou a milou tečkou celého programu.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos už tradičně nabídl večer s lidovou hudbou inspirovanou pravoslavím. Koncerty s podtitulem „Byzanc jinak!“ jsou obvykle jedním z vrcholů festivalu, neboť hudba jako společný jmenovatel spojuje originálním způsobem folklor a duchovní tematiku oblastí Řecka a Malé Asie. V pátek 15. října v Kampusu Hybernská, téměř na rok přesně od loňského, kvůli vládním opatřením zrušeného koncertu, podali skvělý výkon loutnista a zpěvák Gerasimos Papadopoulos a hráčka na perkuse a zpěvačka Alexandra Papastergiopoulou z Řecka. Ve třetím bloku večera se k nim přidali i muzikanti ze spolku Modalmusic.cz a zahráli společně několik písní.

 
P1390623

„V kontextu duchovní hudby jsme vyslechli meditativní i výrazově proměnlivé a zvukově velmi dynamické kusy.“

„Sedláčkovo kvarteto s Radkou Hanákovou vydalo ze sebe při Gemrotově kvintetu to nejlepší a významně přispělo k úspěšnému a umělecky krásnému vyznění večera.“

„Nesmírně bohatý svět byzantské hudby zjevně nabízí velikou studnici inspirace k hudební tvorbě spolu s dotekem duchovního působení.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos ani letos nevynechal koncert soudobé hudby inspirované pravoslavnou spiritualitou, tentokrát v podání Sedláčkova kvarteta a pianistky Radky Hanákové. Na programu byly dvě světové premiéry dvou českých skladatelů, Jiřího Gemrota a Jana Ryanta Dřízala, a jedna česká premiéra díla Philipa Glasse. V případě koncertů, které nesou v podtitulu název Filokalie dneška, jde o unikátní spojení tradičního s novým. V galerii HAMU se mohli posluchači pohroužit do dramaturgicky velmi šikovně postaveného programu, který navíc naplnil očekávání duchovního zážitku.

 
000

„Několikahodinové Celonoční bdění dalo pocítit, jaké by bylo octnout se na svaté hoře Athos a zažít autentickou pravoslavnou liturgii.“

„Gerasimos Papadopoulos s Alexandrou Papastergiopoulou nás pomocí online přenosu přenesli až do Atén, kde představili řeckou duchovní lidovou hudbu.“

„Počet účastníků workshopu umění interpretace byzantského chorálu dokazuje, že zájem o byzantskou hudbu rok od roku roste.“

Další ročník festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos za uměleckého vedení Maria Christou je za námi. Festival každoročně představuje v různých koncertních prostorech bohatý svět pravoslavné duchovní, ale také lidové hudby s pestrou dramaturgií. Jeho součástí byl také úspěšný workshop interpretace byzantské hudby, o který projevují zájem nejen profesionální hudebníci a zpěváci. Dále nabídl online přednášku o muži mnoha tváří a byzantologovi Egonu Welleszovi. Podívejme se blíže na to, jak, s kým a kde festival probíhal.

 
pátek, 02 říjen 2020 09:10

Téměř živí giganti v Malé Chuchli

1

„Byzantská hudba a pravoslavná církev jsou často vnímány jako spojovací články mezi východem a západem.“

„Posluchač si ve své vlastní meditaci mohl klást otázku, zda se zpěváci nenachází také v jakémsi příjemném transu.“

„Bdění se tak mohlo stát nejen symbolicky vnitřním nočním dialogem, nad kterým opět vychází světlo.“

První a vydatný večer letošního vydání festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos přinesl hudbu rovnou ze Svaté hory Athos. Každý si během něj mohl uvědomit něco pro sebe a svůj vnitřní svět. Přes čtyři hodiny trvající Celonoční bdění s autentickou byzantskou hudbou v podání zahraničních hostů (Konstantinos Fotopoulos, Fotios Kalyvas) a členy pražského Philokallia Ensemble bylo časem pro bdění duše a momentem pro odpočinek unavené, namáhané mysli.

 
úterý, 03 prosinec 2019 10:45

Dvě tria, dva světy: Trio Catch a POING

0

„Děvčata hrála s přesností a pragmatickým zanícením.“

„Dohromady se spojovaly v soubor s vkladem ženské jemnosti, přizpůsobivosti i schopností stát samostatně v sólových myšlenkách.“

„Akordeon dostál svým virtuózním možnostem a hned na začátku si užil exponovanější plochu. Saxofonista nezůstal pozadu a na hudební motivky živě reagoval.“

Pražský festival soudobé hudby Contempuls si pro letošní ročník připravil mimo jiné tři světové premiéry. Tu z dílny Jakuba Rataje jsme mohli vyslechnout v centru současného umění DOX v podání německého Tria Catch – tři ženy. Ve druhém poločase se představilo POING, trio z Norska – tři muži. Večer ve formě dvou kratších koncertů měl mnoho odstínů a nálad, od zahloubanosti po veselou, avšak ukotvenou ztřeštěnost. Každopádně gradoval a posluchač mohl odcházet s úsměvem, možná i s (Beethovenovou) písničkou na rtech.

 
00

“Vše se na jevišti odehrává velmi, velmi pomalu. Hluboký smysl má každý pohyb, obraz a jeho postupná, oko-uzlující výstavba.”

“Výjimečně krásným se stal obraz, kdy se zpěváci dotýkali rukou a následně rty tak, že na prknech, co znamenají svět, se objevilo rudé láskyplné srdce se zlatým popraškem...”

“Costanzo se zaskvěl v nádherné něžné barvě a jeho počáteční non vibrato pohladilo i to slunce v pozadí obrazu, ke kterému vystoupal po schůdkách.”

Fascinujícího provedení opery Achnaton od Philipa Glasse v režii Phelima McDermott byla svědkem plná a dychtivá Metropolitní opera v New Yorku a mnoho návštěvníků kinosálů po celém světě. Působivou symboliku světa starověkého Egypta podtrhla ústřední trojice postav a třpytivé výkony sopranistky Díselly Lárusdóttir, kontraaltistky J’Nai Bridges a doslova slunečný kontratenorový part Anthonyho Roth Costanzo. Orchestr vedla Karen Kamensek, čímž si odžila svůj debut v Met spolu s J’Nai Bridges.

 
1

„A Zemlinští? Jejich energická hra se jevila bez zaváhání, s mužnou dravostí a výrazným zvukem společných zkušeností.“

„Hra Mantra Percussion ve je spojení s Gordonovou uhrančivou skladbou explozí rituálního opakování minimalistických patternů v náročné polyrytmii.“

„Timber mělo svůj přísný řád, ale zároveň dýchalo uvolněností a měkkostí, ale zvířeckostí, kolizí, krizí i katarzí.“

Nezapomenutelný večer, který bude ještě dlouho dotepávat, připravil mezinárodní hudební festival Struny Podzimu. V sále centra současného umění DOX uvedl díla přítomného Michaela Gordona, posledního z trojice zakládajících členů amerického uskupení skladatelů a hudebníků Bang on a Can. Dva jeho smyčcové kvartety vyšvihlo Zemlinského kvarteto a newyorští Mantra Percussion publikum vtáhli do dění hodinovou meditativní kompozicí pro šest dřevěných simanter.

 
3

„Nepravidelné metrum, zdobení čtvrttóny a jejich zpěv či hra si prostě žádá vyrůstat v jejich domáckém prostředí. Pro nás však má neodolatelné kouzlo.“

„Strohá monodie pravoslavné liturgie dává možnost zahloubání se do sebe, což je snad cílem člověka, který bohoslužbu navštíví. Setkání s Bohem a se sebou.”

„Můžeme se jistě těšit na další ročník festivalu a na to, jaké nové souvislosti a myšlenky přinese.”

Šest koncertů, přednášky, výstavu ikon nebo projekci filmu nabídl opět další ročník mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos, v překladu Starobylá krása. Posluchači byli svědky zvuku tradičního řeckého souboru na Kypru, ruské duchovní hudby v rámci pravoslavné liturgie nebo originálních byzantských hymnů a jejich použití v hudbě 20. století. O šíři záběru a hudební rozmanitosti tohoto festivalu přesvědčil také jeho závěrečný koncert inspirovaný hesychasmem, tedy tichem a vnitřním mlčením, a kouzlem jemné elektroniky Michala Rataje. Hráli klavíristé Jan Pudlák a Kyriakos Kyriakou, zpíval Philokallia Ensemble pod uměleckým vedením Mariose Christou, jenž je páteří festivalu.

 
sobota, 12 říjen 2019 16:43

Martinů a Byzanc, my a Byzanc

AK-Martin-3

“V čisté intonaci a vyvážení hlasů v kombinaci s „donebeberoucími“ harmoniemi skladatele se sbor opravdu zaskvěl.”

“Šikovná a ojedinělá dramaturgie tak přispěla k přehlednému poslechu toho, co si jen tak někde opravdu nepustíme, natož abychom měli to štěstí naživo.”

“Byzantská hudba by neměla být chápána jako něco velmi exotického. Mohla by se stát nástrojem sblížení, obohacení a pochopení nás samotných a naší historie.“

V pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje byl v rámci festivalu Archaion Kallos na programu unikátní koktejl byzantské hudby, kterou si Bohuslav Martinů dle nedávného objevu rukopisu zaznamenával, aby ji v autentické podobě nebo ve formě inspirace použil v opeře Řecké pašije. Roli interpreta ryze původního zpěvu zastal významný řecký protopsaltis Gregorios Anastasiou. Pro hudbu Martinů předával slovo Marku Valáškovi a jeho komornímu smíšenému sboru Piccolo coro. Kombinace to bylo velmi silná.

 
Strana 1 z 4