Jan Hora

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.

3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
1

„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“

„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“

„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“

Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému s krátkou oktávou v pedálu a rozsahem do malého a. Jsou vhodné především k interpretaci jihoněmecké barokní školy, italských barokních skladatelů a rakouských a českých mistrů 18. století. Máme málo tak zvukově kvalitních nástrojů a neumíme je využít k většímu počtu nahrávek i koncertů. Tak varhany Hanse Heinricha Mundta tiše čekají jako spící Šípková Růženka, až je někdo probudí a budou moci prokázat své vynikající zvukové kvality, které jsou při výhradně liturgickém provozu jen velmi málo využity.

 
111

„Vysoká muzikálnost a sympatické pohroužení do hudby oslovily obecenstvo především ve skladbách Petra Ebena a Lukáše Hurníka.“

„Nápaditý program měl vhodně zvolené dominanty i jejich odlehčení.“

„Půvabným zpestřením byly Haydnovy miniatury pro mechanický píšťalový hrací stroj.“

Již 80. varhanní podvečer v evangelickém kostele U Salvátora potvrzuje, že nenápadné koncerty první středu v měsíci na nové varhany firmy Eule z německého Bautzenu si od roku 2011 našly své obecenstvo a obohacují pražský hudební život. Příležitost k vystoupení dostávají spíš naši mladší varhaníci a varhanice, kteří této možnosti rádi využívají a svým hráčským elánem a nadšením oživují velebné zvuky královského nástroje.

 
úterý, 24 prosinec 2019 09:34

Varhanní matiné po francouzsku

Svoboda-2

„Pavel Svoboda je vybaven neselhávající technikou, neobyčejnou hráčskou jistotou a imponující zvukovou představivostí.“

„Gotická suita Léona Boëllmanna zazněla monumentálně v Introdukci a svižně a velmi rytmicky v Menuetu.“

„Vigilii Luboše Sluky zařazuje Svoboda často do svých recitálů a z jeho hry je patrné zaujetí touto skladbou.“

Díky pořadateli, Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, jsou v této sezóně uspořádána tři varhanní matiné na cenný romantický nástroj Smetanovy síně z doby postavení pražského Obecního domu – dílo varhanářské firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe, které bylo různými přestavbami uvedeno do původního stavu. Program, složený z převážně romantické francouzské hudby, i interpret Pavel Svoboda přilákali v neděli před polednem četné publikum, které nešetřilo uznáním. Zdá se, že nápad pořadatelů s organizováním varhanních matiné padl na úrodnou půdu, a snad by se dalo uvažovat i o rozšíření jejich počtu.

 
2

„Vaníček se projevil jako velmi temperamentní interpret s mezinárodní zkušeností.“

„Již první skladba předznamenala celkový radostný charakter vyznění koncertu.“

„František Vaníček zvládl ovládat mechanické varhany sám, což je víc než obdivuhodné a i fyzicky velmi náročné.“

Na 78. koncertě na nové Euleho varhany z roku 2011 v evangelickém kostele U Salvátora vystoupil František Vaníček, který po studiích v Pardubicích, Praze a holandském Utrechtu zakotvil na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde vybudoval oddělení chrámové hudby i hry na varhany, je zde docentem a v současné době i jejím děkanem. Pohledem do programu jeho vystoupení bylo možno konstatovat, že vypadá jako průřez skladbami varhanní hudby od renesance do současnosti a mohl by svádět k suchému odehrání, vhodnému spíš k ilustraci k přednášce o vývoji varhanní literatury v Evropě. Opak však byl pravdou.

 
11

„Righetti vystavěl lyrické části do velmi zpěvného tvaru a varhany mu dýchaly krásou svých rejstříkových kombinací.“

„Pro své vystoupení v Praze zvolil dvě rozsáhlé skladby renomovaných francouzských autorů.“

„Jestli byla nutná ke společenskému oděvu na levé noze modrá a na pravé intenzivně červená ponožka, zůstává otázkou.“

Je významným dramaturgickým počinem symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, že do letošní koncertní sezony zařadil tři sobotní varhanní matiné ve Smetanově síni. Cenný romantický nástroj od firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe z roku 1912 byl v poslední době málo využíván a můžeme jen doufat, že FOK bude v pořádání varhanních koncertů dále pokračovat. Na prvním matiné 28. září vystoupil sedmatřicetiletý švýcarský varhaník Benjamin Righetti.

 
pátek, 20 září 2019 12:15

Ebenův a Komenského Labyrint

2

„Irena Chřibková využila nástroj k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon.“

„Zdálo se, že Marek Eben sám podlehl sugesci textu a v částech ´Marnost nad marnost´ a ´Zděšení a mdloba´ přímo bouřil.“

„Pozoruhodné bylo během festivalu časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb.“

Po předcházejících přepestrých sedmi programech 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba zaznělo na závěrečném koncertu 19. září jediné dílo jako připomínka nedožitých devadesátin Petra Ebena – jeho osmdesátiminutový cyklus pro varhany a recitátora „Labyrint světa a ráj srdce“ na Komenského text. Bylo to víc než důstojné zakončení.

 
sobota, 14 září 2019 10:00

Francouzský milovník Regera

2

„Proti tempům známým z orchestrálního provedení při vší enormní technické náročnosti nikde v pohybu neslevil, dařila se mu dokonce i glissanda v pedále.“

„V programu koncertu figurovala jako patrně nejrozsáhlejší „přídavek“, který kdy u Jakuba na koncertech zazněl, rozsáhlá Introdukce a passacaglia f moll.“

„Regerovy varhanní skladby stály vždy ve Francii stranou zájmu interpretů. Jean-Baptist Dupont je výjimkou.“

Na předposledním koncertu pražského 24. mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba vystoupil francouzský varhanní virtuóz a improvizátor Jean-Baptist Dupont, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží a mezi nimi absolutní vítěz improvizační soutěže v anglickém St.Albans v roce 2009. V současné době zastává místo titulárního varhaníka v katedrále v Bordeaux a věnuje se rozsáhlé koncertní činnosti.

 
pátek, 30 srpen 2019 14:37

Od Bacha k baletní hudbě

1

„V prvních dvou triových skladbách měla skladby naprosto barokní charakter a dá se o nich pochybovat, zda jsou od Beethovena.“

„Cenné Surzyńského varhanní dílo bohužel k naší škodě nezaznívá téměř vůbec. Dík Marii Magdaleně Kaczor za jeho stylové uvedení.“

„Můžeme si odmyslet příběh o uvědomělé kolchoznici, ale hudba je tak spjata s jevištěm, že uvedení v chrámovém prostoru se jevilo jako nevhodné.“

Na pátém koncertě 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba v Praze vystoupila 29. srpna polská varhanice Maria Magdalena Kaczor. Vystudovala původně na Hudební akademii v Poznani klavír a až po jeho absolutoriu se věnovala studiu varhanní hry v Paříži, Lyonu, Hamburku a Mnichově. Jeden rok byla také rezidenční varhanicí v japonském Sapporu. Skvěle vybavena po technické stránce, věnuje se v současné době koncertní činnosti doma i v zahraničí.

 
Strana 1 z 2