ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


0

„Marek Vrabec se vypracoval v odvážného a vizionářského uměleckého šéfa, který se nebojí pro své představy i riskovat.“

„Objevují se prvky minimalismu, modernistické hudební vzorce se opakují, vrství, přeskupují – a do toho znovu vstupují citace z původního barokního základu.“

„Hope hraje vzrušujícím, až neodbytným způsobem.“

Druhým open air koncertem na sebe připoutaly pozornost Struny podzimu – festival, který se letos koná po čtyřiadvacáté a od svých počátků je spojen s uměleckým vedením Marka Vrabce. Ten se vypracoval v odvážného a vizionářského uměleckého šéfa, který se nebojí pro své představy i riskovat. V letošním podivném roce, kdy muzikanti ani managementy nevěděli, který koncert a kdy se vůbec uskuteční, pozval do takřka podzimní Prahy svého přítele a výborného houslistu Daniela Hopea, aby po sedmi letech znovu Pražanům zahrál překomponované Vivaldiho Čtvero ročních období. Tentokrát v jiném prostředí: na plovoucím pódiu na Vltavě zazněla v sobotu 19. září skladba Maxe Richtera Vivaldi – Four Seasons Recomposed.

 

90

„Niektoré z diel poslúžili skôr k vytvoreniu si obrazu o skladateľovom prístupe v danom období, mnohé sú však hodné pozornosti ako kvalitné diela, ktoré by si iste zaslúžili aj častejšie uvádzanie.“

„Zvuk nástroja Fazioli sa mi pod rukami Marka Kozáka páčil asi najviac.“

„Pre Natalii Schwamovou sa repertoár zložený prevažne z Humoresiek zdal byť ako stvorený.“

Ťažiskom uvedenia kompletného klavírneho diela Antonína Dvořáka, ktoré si tento rok organizátori Dvořákovej Prahy vytýčili za cieľ, bol celodenný klavírny maratón v sobotu 19. septembra. V predposledný deň festivalu zazneli všetky tie skladateľove kompozície pre klavír (sólový aj štvorručný), ktoré neboli zaradené na niektorý z predošlých koncertov. V piatich blokoch sa predstavili Ivo Kahánek, Matouš Zukal, Marek Kozák, Natalie Schwamová a dvojica Kristýna Znamenáčková a Pavel Zemen.

 

4

„Jiří Bárta po úvodu měkce znějících dřevěných dechových nástrojů rozezpíval kouzelně sladké téma v kultivovaných, měkkých a promyšleně vedených frázích.“

„Celkově musím poznamenat, že mne Svárovského interpretace nadchla!“

„Festival vykročil do netypického pozdního ročníku velmi pěkně. Přesvědčivě.“

Proslulý Mezinárodní festival v Českém Krumlově zahájil svůj 29. ročník v pátek 18. září 2020 vstupním slavnostním koncertem s Filharmonií Bohuslava Martinů ze Zlína, dirigentem Leošem Svárovským a violoncellistou Jiřím Bártou. Koncert v Zámecké jízdárně měl atraktivní program z oblíbených děl mistrů hudby 19. století – Antonína Dvořáka a Modesta Petroviče Musorgského.

 

21

„V orchestru odvedly výjimečnou práci zejména smyčce, které byly náležitě emotivní a přesvědčivé a vlastní sdělení skladby se jim povedlo vkusně obléci a doprovodit.“

„Na emoce a na to, aby si všichni přítomní dílo užili, orchestr ani v nejmenším nerezignoval.“

„V druhé části koncertu Josef Špaček odložil housle a došlo z jeho strany na dirigování. Podle slov z úvodu koncertu se tak stalo ve světové premiéře.“

Sobotním koncertem se Mezinárodní hudební festival Lípa Musica uvedl poprvé v tomto roce v bazilice Všech svatých v České Lípě, tedy ve městě, kde je festival domovem. V programu, který uváděl orchestrální díla Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Wolfganga Amadea Mozarta, se představila Česká studentská filharmonie pod vedením houslisty a nově i dirigenta Josefa Špačka, který je zároveň uměleckým garantem festivalu.

 

neděle, 20 září 2020 09:31

Úvahy za rouškou

Autorka:
1

„Stavba programů brněnských orchestrálních koncertů v dobách, kdy byl dramaturgem brněnské filharmonie Jiří Beneš, byla odlišná od té dnešní.“

„Brněnská filharmonie ve všech jmenovaných skladbách hrála pod vedením svého šéfa Dennise Russella Daviese suverénně a byla odměněna zaslouženým potleskem.“

„Výsledkem vzorové spolupráce orchestru, dirigenta a sólistky byl excelentní výkon, který nadšené obecenstvo po zásluze ocenilo.“

Na pátečním koncertě Filharmonie Brno sice neměli její členové povinnost hrát v roušce, přesto si ji však mnozí vzali, a dotvrdili tak pitoresknost situace, kdy publikum roušky mít muselo. Byl to stísňující pocit: kdyby si podobnou situaci vymyslel ještě ani ne před rokem scenárista nějakého hororu, asi by jej kritika zpražila za přílišnou ireálnost. Dnes je to holý fakt.

 

0

„Mozartov Koncert venoval Baborák nedávno zosnulému režisérovi Jiřímu Menzlovi.“

„Zreteľná bola nadštandardná komunikácia medzi muzikantami, obzvlášť pri prvých pultoch sláčikovej sekcie, na čele s výraznou koncertnou majsterkou Martinou Bačovou.“

„Vďaka Koncertu Jana Kučeru sme počuli barytónový saxofón v sólovej pozícii, z čoho sa stal celkom pozoruhodný zážitok.“

Sedím pred monitorom s neúprosne prázdnym textovým dokumentom a premýšľam, ako písať o piatkovom koncerte Českej sinfonietty a Radka Baboráka na Dvořákovej Prahe. Každé adjektívum či každý prívlastok, ktorý mi napadne, sa zdá byť totiž oproti tomu, aká vládla v sále nálada, akosi suchý. Dve slovíčka si ale na úvod predsa len skúsim vybrať. Výrazy energia a pestrosť by mohli čitateľa aspoň trochu nasmerovať k tomu, ako si večer 18. septembra predstaviť.

 

1

„Možná více než v předešlých ročnících se ukázalo, jakou ozdobou celého festivalu komorní koncerty jsou. A také – jakou hráčskou elitou Česko disponuje na poli komorní hry.“

„Byla to univerzita komorní hry, kterou doprovázelo až jakési bratrské spiklenectví, jež na každém večeru vyvrcholilo objetím kolem ramen ztělesňujícím onu sounáležitost.“

„Komorní orchestr filharmoniků povýšil Sukovu serenádu na vrcholnou radost z muzicírování, propracovaného v jemných detailech a dynamických frázích.“

Třetím večerem se ve čtvrtek 17. září uzavřela komorní řada Dvořákovy Prahy. S účastí Komorního orchestru České filharmonie, který vedl Josef Špaček, a jeho kolegů z předcházejících večerů Tomáše Jamníka a Lukáše Vondráčka. A také vděčného publika, které tentokrát takřka zaplnilo Dvořákovu síň pražského Rudolfina, aby si vyslechlo serenády Josefa Suka a Antonína Dvořáka a Grand Rondeau Jana Václava Huga Voříška.

 

9

„Bola to vlastne Raiskinova premiéra v jeho novej umeleckej funkcii.“

„Už od prvých tónov Beethovenovej predohry Egmont bolo zrejmé, že orchester i dirigent sa túžia prezentovať v tom najlepšom svetle.“

„Weinbergov Husľový koncert zaznel v moskovskej premiére pred šesťdesiatimi rokmi, no z bratislavského pódia sme ho počuli po prvýkrát.“

Nechýbalo veľa, a aj úvodná dvojica septembrových náhradných abonentných koncertov Slovenskej filharmónie, prvých po viac ako šesťmesačnej (!) vynútenej pauze orchestra, by v Redute padla za obeť prísnym karanténnym opatreniam proti Covidu-19. Naše vládne autority vrátane hlavného hygienika nedokážu zmysluplne rozlišovať medzi športovými podujatiami, svadbami, diskotékami, barmi, koncertmi či divadelnými predstaveniami. Chaoticky menia už beztak neveľmi jasné a na poslednú chvíľu kultúrnymi organizáciami „vyrokované“ nariadenia o povolenom počte prítomných návštevníkov, takže ešte v deň prvého koncertu, 17. septembra, nebolo isté či sa vôbec uskutoční.

 

sobota, 19 září 2020 09:32

Mladý rakouský laureát u Jakuba

Autor:
DSC4108

„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“

„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“

„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“

Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.

 

0

„Když zazněly fanfáry, nebylo v sále snad nikoho, komu by nešel mráz po zádech.“

„Výkon Jany Bouškové byl přesně takový, jak ji už léta známe – naprosto perfektní.“

„Koncert zakončila slavná rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka, jedno z největších Janáčkových děl vůbec.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha si v letošním roce dal jako podtitul tak trochu obrozenecké „Češi hrají (nejen) Čechům“. Z koronavirové nouze tak vytvořil vlastně skvělý nápad. A aby toho nebylo dost, součástí festivalu se stala i programová řada „Pro budoucnost“ jako projekt na vzdělávání a podporu mladých umělců. Proto také při koncertě 16. září 2020 k notovým pultům PKF – Prague Philharmonia zasedli nejen stálí hráči, ale i členové Orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia, mladí umělci, kteří díky členství v Orchestrální akademii získávají první orchestrální ostruhy. Přesto byl výkon orchestru jednolitý.

 

Z6P2012

„Maisky? Slavné jméno vůbec nemusí být stoprocentní zárukou neopakovatelného interpretačního výkonu a mimořádného zážitku.“

„Inaugurační koncert doopravdy začal až po přestávce. Symfonii Bohuslava Martinů šéfdirigent vystavěl a předal moc pěkně.“

„Skvělá partitura, česká i světová, neméně mohutná jako Novosvětská.“

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK má nového šéfdirigenta. Pietari Inkinen se nemohl na jaře pořádně rozloučit a Tomáš Brauner se nyní ujal funkce v podobně podivné době, kdy se nedá naplno taková příležitost prodat, prožít a oslavit. Omezení počtu posluchačů v sále, změny programů, celková nejistota… Inaugurační koncert měl ve středu v Obecním domě ale ještě jeden problém. Rodinná trojice Maiskych v Beethovenově Trojkoncertu hrála při vší úctě tak špatně, že o hodnotném uměleckém programu, plně na výši, lze ve skutečnosti hovořit až poté, co na pódiu byl zase už jen šéfdirigent se svým tělesem.

 

14

„První půlka večera patřila operní hudbě Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Druhý samostatný orchestrální vstup představovala Třetí suita pro smyčce ze Starých tanců a árií italského Ottorina Respighiho, který se rád nechal inspirovat melodiemi starých mistrů.“

„Celý večer se vyznačoval výtečným pěveckým provedením, přesvědčivým přednesem a vizuální komunikací s posluchači.“

Pardubická komorní filharmonie zahájila svou koncertní sezónu v polovině září sérií tří abonentních koncertů. Hlavní hvězdou programu byl tenorista Petr Nekoranec, absolvent Konzervatoře Pardubice, dnes již světově uznávaný a cenami ověnčený zpěvák, který účinkuje ve slavných operních domech (od září 2018 ve Stuttgartu). V roce 2019 vydalo vydavatelství Supraphon jeho CD, kde jej doprovází Česká filharmonie, s názvem French Arias. Orchestr vedl jeho šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

 

5

„Ako výstižné sa ukázalo označenie ‚show‛, ktorým Václav Hudeček večer sám tituloval.“

„Všetci huslisti sa preukázali ako unikátne umelecké osobnosti s názorom a obrovskou dávkou talentu.“

„Lístok na koncert Elišky Kukalovej by som si po utorkovom zážitku kúpila okamžite.“

Trochu iný formát ako ostatné večery Dvořákovej Prahy mal program, ktorý sa v rámci festivalu uskutočnil 15. septembra. Podobu koncertu predznamenával už jeho podtitul „S Mistrem v zádech“. Išlo o populárny koncept verejného masterclassu, kedy sa výuka, či možno skôr konzultácia hry na nástroj presúva na koncertné pódium. V Dvořákovej sieni sa tak predstavili traja mladí huslisti: Matteo Hager, Marie Hasoňová a Eliška Kukalová. Za sprievodu PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Marka Šedivého predviedol každý z nich jednu časť Koncertu pre husle a orchester a moll Antonína Dvořáka. „Mistrem v zádech“ im nebol nikto iný, ako Václav Hudeček.

 

4

„Mráček zahrál sólový part mimořádně průzračně, čistě, ztišeně, bez efektů a afektů.“

„Byl to Beethoven, který ví, jak se dotknout prosté absolutní krásy.“

„Suk je v Asraelovi už vzdálen dvořákovskému světu.“

Ani druhý večer Jakuba Hrůši a České filharmonie na Dvořákově Praze neměl na programu Antonína Dvořáka. Zato podruhé během festivalu zazněla pod jeho taktovkou pořádná porce hudby Dvořákova žáka a zetě Josefa Suka. A bylo to tak dobře. Symfonii Asrael, ještě stále vzácnou, je potřeba důvěrněji a podrobněji a víc do hloubky poznávat a Jakub Hrůša je k takovému úkolu evidentně nad jiné povolán. I v druhém Hrůšově večeru navíc shodně figuroval vedle Suka Beethoven. Jeho Houslového koncertu se Jan Mráček zhostil jedním slovem ideálně.

 

1

„Nikoli náhodou bývá Beethovenovo Trio D dur označováno za „trio duchů“ a mystická nálada volné věty, vytvořená interprety Smetanova tria, to dokonale vystihla.“

„Je zcela zbytečné psát a mluvit i v případě Wihanova kvarteta s Ivanem Klánským o naprosté profesionalitě a precizních výkonech.“

„Schumannova skladba se stala pomyslnou třešničkou, jejíž propracovanost nenechá nikoho na pochybách, proč je třeba se věnovat ušlechtilým komorním dílům.“

Nedílnou součástí Pardubického hudebního jara je série komorních koncertů. Zdá se, že je definitivně pryč doba, kdy tento žánr ve stotisícovém městě živořil na okraji zájmu a úbytek posluchačů vedl svého času i ke zrušení zdejšího Kruhu přátel hudby. Organizátoři festivalu vsadili i letos na opravdu špičkové sólisty či komorní soubory – a ejhle, kapacita auditoria bývá zaplněna takřka do posledního místa a nevadí ani povinné roušky… Jinou věcí je připravenost a kvalita dnes vlastně jediného sálu vhodného pro provozování „komořiny“ v Pardubicích, ale o tom až v závěru.

 

úterý, 15 září 2020 14:10

Baletní premiéra bez baletu

Autor:
4

„Ve Špalíčku Martinů vytvořil nový typ scénického baletu.“

„Orchestr Národního divadla měl pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka vyvážený a energický zvuk.“

„Představení bylo součástí projektu Musica non grata.“

Dělat umění v čase koronovirové krize není jednoduché. Dramaturg míní, korona mění. Nejenže je mnoho omezení ze strany státních orgánů, které hluboce zasahují do uměleckého provozu, ale i vlastní umělecká práce trpí nemožností zkoušek a zdravotním stavem umělců. Jak i za tohoto stavu přinést publiku skvělý umělecký zážitek, to ví Národní divadlo v Praze. V neděli 13. 9. měl v historické budově premiéru balet Bohuslava Martinů Špalíček. Bez baletu.

 

2

„Dramaturgie byla postavena na netradičním spojení cembala a varhan.“

„Sebejistý a soustředěný výkon Bernharda Klapprotta byl lahodným soustem pro všechny barokní labužníky.“

„Bachova Anglická suita č. 3 byla poměrně posluchačsky náročná a hrozilo lehké přesycení barokem.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc 2020 směle pokračuje a v pondělí večer byl přichystán další zajímavý interpret se sofistikovaným programem. Koncert se jako jediný v tomto 52. ročníku nekonal v katedrále sv. Václava, ale v rámci festivalu vůbec poprvé v chrámu Panny Marie Sněžné, jak připomněl dramaturg festivalu Karel Martínek. Program náramně slušel této barokní stavbě, která byla postavena na počátku 18. století, tedy v období velmi blízkém vzniku všech skladeb večera.

 

pondělí, 14 září 2020 14:26

S Collegiem 1704 v Sudetech

Autor:
7

„Nešíří kolem sebe auru nedotknutelného posvátného soustředění jako kdysi Herbert von Karajan a všichni ti skvělí pánové minulosti.“

„Není to samozřejmost, právě v tom spočívá opravdové umění: hudba opravdu zní upřímně a krásně.“

„Sbor z Mesiáše, v němž se cítí přes jeho bravurní náročný průběh evidentně velmi pohodově, obdařují zpěváci s nesmírnou chutí radostnými tóny.“

Nastaly mimořádně teplé dny babího léta a nedělní odpoledne v Konojedech na úpatí východního Českého Středohoří, mezi Litoměřicemi a Českou Lípou, jim ani trochu nedělá ostudu. Zlaté slunce na obloze se zářijovými šmouhami pomalu směřuje k západu a nad střechami obce, před kostelním průčelím na terase porostlé travou, hosté se skleničkou v ruce uzavírají program Slavnostního koncertu česko-německého přátelství. Měl kulturně-politický, mezinárodní i regionální podtext, ale jeho středobodem byla Bachova, Händelova a Zelenkova hudba. Ta, která v podání Collegia 1704 zaznívá v tuzemsku i po Evropě na nahrávkách, v koncertních síních i sakrálních prostorech. Konojedský barokní kostel byl teď dějištěm jejich vystoupení s opravdu svátečními důvody.

 

neděle, 13 září 2020 19:10

Koncert pro Liberecký kraj počtvrté

Autor:
LB-Luks-5

„Mesiáš v rukou Václava Lukse není monumentem, je to dílo vědomě a záměrně komorní, očištěné.“

„Akustické podmínky daly vyniknout všem interpretačním kvalitám, přesnosti a vypracovanosti, kultivovanosti, souhře, zvukové kráse, detailům.“

„Poslech byl nastaven pro publikum jakoby ´hodně zblízka´, analyticky, téměř laboratorně.“

Festival Lípa Musica, letos devatenáctiletý, už čtvrtým rokem zařadil na zahájení Koncert pro Liberecký kraj. Tentokrát se uskutečnil přímo v Liberci. Koronavirový rok způsobuje, že se tuzemské publikum může víc než jindy setkávat s domácími umělci. Ti z ciziny sem moc nemohou a ti naši naopak přišli o zahraniční úkoly. A tak zcela logicky v Divadle F. X. Šaldy vystoupil v sobotu večer Václav Luks s Collegiem 1704, s Collegiem Vocale 1704 a se čtyřmi českými sólisty. Přivezli vzácnost – kompletní Händelovo oratorium Mesiáš.

 

7

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

 

14

„Výrazné kontrasty v Neumannově hudbě do jisté míry utlumil mírně předimenzovaný prostor chrámu, přesto bylo zřejmé, nakolik je orchestr pečlivě vykresloval.“

„Hlavním úskalím koncertu byla – poněkud paradoxně – snad až příliš velká porce hudby.“

„Tento koncert byl dalším důkazem, že zaměření na méně známé skladatele může skýtat zajímavé objevy.“

Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídl opět spíše klasicistní program: večer nazvaný Missa Sanctissimae Trinitatis v kostele sv. Mořice představil hudbu českého skladatele, virtuóza a kapelníka olomoucké katedrály Antona Neumanna. Neumann ovšem nebyl pouze lokálním tvůrcem, skládal mimo jiné i pro proslulou kapelu v Esterháze, pro krakovského arcibiskupa a sloužil také jako kapelník ve Vídni ve službách Adama von Auersperg.