ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


99

„Do nedobrovolného konce Umělecké besedy na počátku komunistické totality v dubnu 1951 se koncertních Úterků konalo více než čtyři sta.“

„Violoncellista Eduard Šístek stvořil před prázdným sálem neokázalou, zato vřelou a vnitřně zaujatou interpretaci, v níž jako partnerka výborně obstála klavíristka Barbora K. Sejáková.“

„Je třeba zmínit vynikající souhru obou partnerů, jak v obsahové, výrazové rovině, tak v technicky exponovaných pasážích a samozřejmé zvládání vysokých temp s dynamickou gradací a přesnou artikulací tónů.“

Je až neuvěřitelné, s jakým pořadovým číslem se uskutečnil tradiční Úterek Umělecké besedy 30. března – šlo o 644. koncert cyklu, na němž zaznívaly a zaznívají skladby současných či v nedávné minulosti zemřelých českých autorů. Interprety byli violoncellista Eduard Šístek a klavíristka Barbora K. Sejáková.

 

středa, 31 březen 2021 16:35

Brněnský Oněgin nikomu nestraní

Autor:
106

„Klasika, kterou Martin Glaser přečetl pozorně a bez velkého dojetí.“

„Titulní roli dostal jako zaslouženou příležitost na vrcholu sil barytonista Svatopluk Sem.“

„Přenos ´z první řady´ nabídl záběry z míst, kde by kamery s diváky v hledišti být asi nemohly, totiž vzácné, při přenosech nevídané celky, spojující současný pohled na scénu a do orchestřiště.“

Stav pandemie nepolevuje, nůžky mezi chtěným a možným se rozvírají stále víc. A začíná se snad i zdát, že to tak je normální… Národní divadlo Brno připravilo novou operní inscenaci, Čajkovského Evžena Oněgina. V pondělí se uskutečnila premiéra. Na scéně i v orchestru, soudě podle televizního přenosu, bez vládních omezení, která platí všude okolo mimo zdi Janáčkova divadla. Naštěstí bez nich! Roušky a rozestupy by představení rušily tak, že by se ztratil umělecký smysl celého počinu… Všichni ovšem s nezbytným negativním testem. Organizační balanc na pomyslné hraně propasti pro vedení divadla, pro některé jednotlivce možná i na osobně prožívané hraně obav. A publikum? Nadále doma, u obrazovek; posmutnělé, zdecimované, ale o to vděčnější.

 

0

„Už úvodní tóny Beethovenovy předehry Coriolanus dávaly jasně znát, v jaké skvělé formě se náš přední orchestr nachází, a to přes komplikace spojené s koronavirovou krizí.“

„Sólista ze svého nástroje skrze svou muzikalitu a skvělou techniku vyždímal maximum, a to i v tichých místech, která zněla doslova snově.“

„Mohutné úseky skladby zněly plně, pevně, soustředěně a celou skladbu jsem vnímal, jako když šéfdirigent Byčkov drží opratě silného koně.“

Česká filharmonie zvolila pro svůj druhý koncert v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie benefiční rozměr. Těleso tak ve čtvrtek 25. března zahájilo veřejnou sbírku založenou Nadací Via, a sice ve prospěch systémové psychosociální pomoci zdravotníkům. Program, který je ještě možné zhlédnout na stránkách ČT art nebo na sociálních sítích orchestru, se z důvodu karantény většího počtu hráčů musel změnit. Namísto Druhé symfonie Sergeje Rachmaninova zazněly pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova dvě skladby Ludwiga van Beethovena – předehra Coriolanus a Třetí symfonie Eroica. Sólový part v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha přednesl podle plánu dánský houslista a také dirigent Nikolaj Szeps-Znaider. Večerem provázel Marek Eben.

 

Foto-Milo-Kolesr-10

Jan Talich má pro Dvořákovu hudbu nepochybně velkou slabost.“

„Bylo velmi osvěžující vidět, že v klasické hudbě nepřipomínají všichni sólisté leklé ryby.“

„Kamera, obraz a střih nepůsobily právě profesionálním dojmem.“

Pardubické hudební jaro zahájilo svůj letošní ročník koncertem ke stému osmdesátému výročí narození Antonína Dvořáka. Komorní filharmonie Pardubice hrála pod taktovkou Jana Talicha. Sólového partu se měl původně ujmout Jan Mráček, ovšem z důvodu covidové karantény jej zastoupil jeho kolega Jiří Vodička. Stream koncertu ze Sukovy síně Domu hudby v Pardubicích bylo možné zhlédnout v neděli večer.

 

99

„Sukovi se podařilo v zásadním a jedinečném díle inovovat symfonickou instrumentaci i formu natolik, že vzbudil pozornost, doprovázenou ovšem logickými názory, že jde o dílo náročné.“

„Jak originální je druhé intermezzo nazvané Slepí hudci…! Dvě harfy a nad nimi se proplétající nekonečná dvouhlasá melodie anglických rohů, jinak nic…“

„Skladba, mimořádně zajímavě, výstižně a proměnlivě instrumentovaná, vypráví ve volně vedených a plynoucích liniích slovy neuchopitelná niterná sdělení.“

Diváci kanálu ČT art České televize to neměli v úterý večer vůbec lehké. Přímý přenos koncertu České filharmonie z pražského Rudolfina nabídl dvě přemýšlivá symfonická díla, která nepůsobí ani trochu prvoplánově a přímočaře. Skutečnou „vážnou“ hudbu. Elgarův emotivní Violoncellový koncert vyzařuje krásnou melancholii, Sukova Pohádka léta se velkolepě a originálně pohybuje okolo průsečíku lyriky a expresionismu a chvílemi nádherně připomíná hudební impresionismus. Jakub Hrůša vtiskl večeru jistotu interpretačního názoru a punc silné empatie.

 

201

„Fortuna Volubilis (česky Štěstěna vrtkavá) je název nejstaršího českého ženského aktu vyobrazeného na fresce Vojtěchova sálu v Pardubickém zámku.“

„Úvodní sólovou Ballatu přednesla Blažíková velmi koncentrovaně, až charismaticky, svým příjemným a subtilně barevným hlasem doplňovaným adekvátní gestikulací.“

„Posluchač měl dojem, že se hudba v jejich pojetí jen tak lehce vznáší před nimi v prostoru a přirozeně dýchá.“

I letos je Pardubické hudební jaro poznamenáno koronavirovou pandemií. Původně velmi zajímavý a bohatý program museli pořadatelé vzhledem k současné kritické době zredukovat na tři streamované koncerty, pro ostatní hledají náhradní termíny. Ten první, jednalo se festivalový prolog, měl souvislost s letošním výročím pěti set let od úmrtí Viléma II. z Pernštejna a totožným výročím renesančního skladatele Josquina Despreze. Název koncertu byl Fortuna Volubilis a zazněla na něm středověká a renesanční světská hudba z doby připomínaného panovníka ve špičkové dobové interpretaci českých umělců.

 

koen-6

„Vyznění v prázdném sále a do ticha bez potlesku paradoxně získalo na účinku.“

„Magdalena Kožená se ujala úkolu přesahujícího její obvyklé hranice, to, na co jsme u ní zvyklí.“

„Adámkova partitura zní vynalézavě. Její hudební i myšlenkové poselství nechce být jednoznačné; je rozmanité a neuchopitelné.“

Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu uvedl v sobotu ve světové premiéře rozměrnou skladbu Ondřeje Adámka, výrazného skladatele, jehož mateřštinou je čeština, který však už delší dobu žije v zahraničí. V cyklu Musica viva zazněl Adámkův písňový cyklus „Where are you?“ – Kde jsi? – v sousedství Messiaenovy podobně nekonvenčně „duchovní“, podobně zvukově nové a podobně naléhavě vyznívající kompozice ze 60. let „Et exspecto resurrectionem mortuorum“ – A očekávám vzkříšení mrtvých.

 

sobota, 06 březen 2021 13:10

Doležalovo kvarteto a jeho festival Qu@rtet+

Autor:
DK171

„Zejména v pomalé větě se Jan Bartoš detailně dotýká poezie Mozartovy hudby.“

„Nevelký prostor, chovající se však akusticky jako mnohem větší, ve sledovaném programu nejvíc sluší Ravelovu Smyčcovému kvartetu.“

„Založit v době koronaviru nový, takto nekomerční festival…!“

Streamovaných koncertů je v posledních měsících řada, dlouhá řada, virtuální prostor je zaplněn, poptávka nevyzpytatelná a těžko měřitelná. Přijít s dalším takovým koncertem chce odvahu a ještě víc velké nadšení. Doležalovo kvarteto mělo a má obojí a z čerstvého záznamu, který prezentovalo v pátek večer, je to znát. Ryze umělecký, zcela nepodbízivý program obsáhl tři díla z jeho diskografie, dokládající že soubor má co nabídnout.

 

filharmonie--3

„Chuhei Iwasaki dovedl vystihnout obrovský klid některých částí, dílo velkolepě vystavěl ve všech jeho kontrastech a byla cítit jeho pokora před velkým dílem.“

„Dobře vyzněl dynamický rozsah, kterého byl orchestr schopen dosáhnout, a vytvořil tak kolem sebe velký prostor.“

„Průzračný, čistý zvuk smyčců je doménou Plzeňské filharmonie.“

Kdo byl v roce 2019 svědkem uvedení Smetanovy Mé vlasti v Plzni, nezapomene, s jakým nadšením tehdy Plzeňská filharmonie pod vedením Tomáše Braunera dílo provedla. Každý byl tedy zvědavý na médii avizovaný, jediný koncert letošního ročníku festivalu Smetanovské dny, kde byl cyklus symfonických básní znovu uvedený. Tentokrát stál u dirigentského pultu Chuhei Iwasaki. Koncert přenášela regionální stanice ZAK TV v HD kvalitě a brzy by měl být dostupný i na YouTube kanálu orchestru.

 

99

„Kompozice Zvučte, struny! Isidory Žebeljan je emocemi napěchovaný apel, touha i naléhavé volání po hudbě, která je bytostným a elementárním projevem člověka.“

„Líbezná melodika a hudební barva sólových nástrojů našla ve hře Jany Bouškové a Jana Ostrého ideální tlumočníky.“

„V Bartókově Mandarínovi si hráči olomoucké filharmonie sáhli až na dno. Orchestr potvrdil, že se nachází ve znamenité formě, která unese i takovouto zátěž.“

Olomoucký orchestr vystoupil v Redutě s dirigentem Tomášem Netopilem a sólisty Janou Bouškovou a Janem Ostrým. Na programu byla česká premiéra skladby srbské autorky Isidory Žebeljan, koncert Wolfganga Amadea Mozarta a hudební suita z baletu Podivuhodný mandarín Bély Bartóka. Jubilejní 75. sezóna Moravské filharmonie si tímto koncertem připsala další zajímavý počin, který zaujal především neotřelou dramaturgií.

 

5005

„Sommerův styl je pestrobarevný, partitura není přehuštěná a i s menším obsazením působí symfonicky. Instrumentace díla je zkrátka velmi nápaditá.“

„Sólista byl naprosto přesný, nádherně frázoval. Vplouval do toku připravené hudby a vázal tóny, jako by zpíval. Nebojím se jeho styl nazvat belcantem fagotu.“

„Teprve v poslední větě symfonie se začala ukazovat jistá radost. Je možné, že se hráči kvůli ztíženým podmínkám potřebovali aklimatizovat a teprve u konce začala znít hudba.“

Státní filharmonie Košice včera nabídla skrze různé platformy stream se záznamem nového koncertu s díly Lukáše Sommera a Ludwiga van Beethovena. V Sommerově Funky concertu pro fagot a komorní orchestr doslova exceloval fagotista Jan Hudeček. Beethovenova První symfonie tak dobře nedopadla. Koncert řídil šéfdirigent košické filharmonie Zbyněk Müller a pořadem provázel slovenský akordeonista, hudební kritik, publicista a rozhlasový redaktor Peter Katina.

 

99

„Hned v druhé frázi, kterou už Česká televize doladila, bylo jasné, že v žesťové skupině má Česká studentská filharmonie výraznou oporu, byť některé tóny nebyly zcela sladěné.“

„Marko Ivanović od začátku zářil optimismem a bylo znát, že si s orchestrem velmi dobře rozumí. Skladba Josefa Suka naladila všechny zúčastněné k přesnému frázování, byla odlehčená, čišela z ní obyčejná lidská radost z muzicírování.“

„Konkrétní a zároveň dramatický a „přesbarokně“ romantický. Já bych to nazval syntézou úhozu Buchbindera a Goulda, nebo u našeho Jana Bartoše. Opravdu je v jeho hře něco, co dosud nebylo slyšeno…“

Sobotní přímý přenos koncertu České studentské filharmonie z Rudolfina na ČT art jako poděkování a vyjádření podpory žákům, studentům a všem těm, kteří v těžkých podmínkách pandemie pečují o výchovu a vzdělávání, vyšel pod vedením dirigentů Marka Ivanoviće a Semjona Byčkova na jedničku!

 

210220CFeduA-prece-se-uciwebres15cPetraHajska

„Slovné spojenia ako ‚radosť zo spoločného hrania‘ sú tak trochu klišé, v súvislosti s týmto orchestrom nemožno túto ich devízu opomenúť.“

„Dobre sa predviedla sekcia drevených dychových nástrojov, ktorá zvládala exponované miesta vo všetkých číslach koncertu.“

„Za normálnych okolností by predohra k Sile osudu určite viedla k frenetickému potlesku: ten zaznel teraz aspoň z nahrávky.“

Očakávaný koncert Českej študentskej filharmónie s názvom „A přece se učí!“ odvysielala stanica ČT art v sobotu 20. februára. Leitmotívom podujatia bolo vzdelávanie: jednak bol projekt poďakovaním ľuďom, ktorí sa o vzdelanie starajú, jednak predstavil (v tom najlepšom svetle) vzdelávacie aktivity Českej filharmónie.

 

100

„Aj tentoraz robili orchestru i dirigentovi spoločnosť iba kamery.“

„Uvedenie Bellovej Fantázie je plodom ukážkovej spolupráce Slovenskej filharmónie s Hudobným centrom.“

„Daniel Raiskin Brahmsovej orchestrálnej poetike dokonale rozumie a interpretuje ju štýlom autentického majstra.“

Svoju poslednú recenziu na koncert Slovenskej filharmónie s dirigentom Jurajom Valčuhom v decembri 2020 som končil slovami, že v bratislavskej Redute sme sa síce tentokrát mohli tešiť z prítomnosti publika, no tvrdý „lockdown“, ktorý onedlho zasiahne všetky domáce kultúrne podujatia, sa u nás v dôsledku nepriaznivej, a stále sa zhoršujúcej epidemiologickej situácie nezadržateľne blíži... A tak sa aj naozaj stalo. Mimoriadny vianočný koncert pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina krátko pred Štedrým večerom si zopár desiatok verných poslucháčov ešte dokázalo v Koncertnej sieni SF vychutnať, no potom sa už produkcie nášho prvého orchestra nekompromisne presunuli do filharmonického online priestoru. A sú tam, žiaľ, dodnes.

 

1999

„S účastí mu to odpouštíme, protože krásně deklamuje a hladce se pohybuje ve všech polohách.“

„Všechny její výstupy jsou křišťálově radostné, jisté a pozitivní.“

„Roman Válek představuje skladbu s bezpečnou znalostí a s interpretačním nadhledem v roztančených, slavnostních i zjihlých pólech.“

Je středa, půl osmé, Czech Ensemble Baroque rozjíždí přímý přenos koncertu. Platforma, na které lze program sledovat, ukazuje 222 sledujících. Začíná provedení Händelovy ódy Alexander's Feast – Alexandrova slavnost aneb Síla hudby. Brněnský Besední dům se proměnil ve studio, soubor s komorním sborem není na pódiu, ale uprostřed sálu. Publikum žádné. Sedí doma u displejů a obrazovek.

 

Tosca-1

„Pokud se někdo pohoršuje nad režisérskými projekty, které opery přeznačují, musí být s ostravskou Toscou spokojen.“

„Martin Bárta těží ze svého nosného, chlapského hlasu i mohutného zjevu. Jeho Scarpia je kreace na mezinárodní úrovni.“

„Není to mrazivé, krvavé drama, jdoucí na dřeň. Ale vážné, působivé, dojemné, smutné, melodramatické hudební divadlo rozhodně ano.“

Ostravská opera uvedla Pucciniho Toscu poprvé před sto lety, jen pár měsíců po vzniku českojazyčné městské scény. V pořadí osmá tamní inscenace měla premiéru v sobotu. Odehrála se kvůli opatřením proti nákaze před prázdným hledištěm, ale díky přímému přenosu TV Noe přece jen pro publikum. V hlavních rolích na sebe víc než dobře upozornili Maida Hundeling jako Tosca a Martin Bárta v roli všemocného policejního velitele Scarpii, vcelku úspěšně se k nim přidal i Paolo Lardizzone v exponované tenorové úloze malíře Cavaradossiho.

 

úterý, 09 únor 2021 14:43

Händel v dobré společnosti

Autorka:
305

„Svěží pětiminutová skladba pro sbor, jen něžně podbarvený pozitivem, má navnadit posluchače na pěkný sytý kompaktní zvuk komorního pěveckého seskupení.“

„Už první ze čtyř vět byla velmi energická – koncepcí hudby samotné, ale i provedením hudebníků, z nichž mnozí hráli doslova celým tělem.“

„Z mladické nerozvážnosti se tropí kdejaké nerozumy. Händel stvořil Dixit.“

V pondělí večer se streamovalo pro změnu z Brna. V Konventu Milosrdných bratří se sešla vybraná společnost: Bach, Mozart, Händel, Purcell, Corelli a Czech Ensemble Baroque. Společně stvořili půvabný hodinový program – a kdo o to přišel, ať spěchá na YouTube, možná, že tam záznam ještě chytí.

 

205

„V orchestru je zastoupen velký počet mladých hráčů. Zaujal mne hlavně velmi homogenní zvuk.“

„Exponovaný sólový part byl přednesen jasným čistým tónem.“

„Kleckerovo vedení orchestru by se dalo popsat třemi slovy: důstojnost, klid a nadhled.“

V duchu toho, co je uvedeno na webových stránkách Moravské filharmonie, že „online koncerty nejsou náhradou, ale bonusem pro posluchače v této náročné době“, jsme měli možnost vyslechnout živý stream koncertu orchestru se sólistou Mikulášem Koskou. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Jakub Klecker. Na programu byla dvě stěžejní díla německého romantismu. Záznam je možno zhlédnout i nyní na webových stránkách orchestru.

 

104

„Dessnerova skladba začíná bez okolků a celých dvacet minut zní jako efektní symfonické dílo, které má bohatě obsazenou sekci bicích.“

„Hudba, která sice není ani trochu minimalismem, ale přece jen má něco z jeho monotónnosti, přímočarosti a trochu i magičnosti.“

„Byčkov patří k dirigentům, kteří romantickou hudbu interpretují poměrně vášnivě.“

Česká filharmonie ve čtvrtek ze studia v Rudolfinu poprvé streamovala na sociální sítě a kanál you tube ve vlastní režii. Dirigoval Semjon Byčkov, sólistkami Koncertu pro dva klavíry současného amerického skladatele Bryce Dessnera byly sestry Katia a Marielle Labèqueovy. Výjimečná možnost sledovat koncert přímo v sále přinesla zjištění a utvrzení – intenzivní, naléhavé a až dojemné – že veškerá technická zprostředkování nemohou nahradit kontakt s hudbou znějící živě v prostoru. A také ujištění, že filharmonici, i když bez motivující a inspirativní přítomnosti publika, hrají na sto procent.

 

neděle, 31 leden 2021 09:25

Sebevražedný Rigoletto

Autorka:
200

„Je jasné, že nový Rigoletto pražského Národního divadla rozpoltí odbornou i laickou veřejnost, ale také že jde o hudebně velmi kvalitní inscenaci.“

„Inscenace je i přes veškeré počáteční výhrady logická. Jen je možná třeba ji vidět víckrát a sžít se s ní.“

„Tato premiéra dává tušit, že minimálně soubor Státní opery se po změně vedení a po znovuotevření své budovy vydává světovou cestou. Reakce českého publika se ale asi dá očekávat jiná než například u německy mluvícího.“

Historicky první operní premiéru Národního divadla v Praze, kterou bylo možné sledovat pouze v televizi a ne v divadle, nabídla včera večer Česká televize na programu ČT art. Místo diváků obsadily Státní operu kamery a zprostředkovaly Verdiho Rigoletta v moderní režii Barbory Horákové Joly. Hudebně ji nastudoval mladý italský dirigent Vincenzo Milletarì. V hlavních rolích vystoupili Daniel Luis de Vicente, Olga Jelínková, Long Long, Zdeněk Plech a Jana Sýkorová. Od prvních momentů bylo jasné, že půjde o kontroverzní podívanou, ale zároveň o kus poctivé hudební práce.

 

1111

„Čísla boli z dvoch opier, ktoré sa týkajú vladárov: jedna Tita, druhá Idomenea.“

„Dobre pôsobila plastickosť a vrúcnosť Kateřiny Kněžíkovej, k lyrickej árii však dobre pasovalo aj striedmejšie podanie Michaely Zajmi.“

„Vynikli Kateřina Kněžíková a Arnheiður Eiríksdóttir, ktoré sa mimoriadne presvedčivo vložili aj do vzájomných interakcií.“

Oslava Mozartových narodenín je v pražskom Národnom divadle už dobre zabehnutou a obľúbenou tradíciou. O podujatie, ktoré v minulých rokoch ozvláštnila napríklad účasť Plácida Dominga, sa prvá česká scéna patrične stará a nemohlo teda chýbať ani v pandemickej dobe. V priamom prenose na ČT art zazneli v deň 265. výročia narodenia klasicistického génia čísla z jeho opier La clemenza di Tito a Idomeneo. Vystúpili sólisti, Orchester a Zbor Národného divadla, taktovku prevzal nemecký dirigent Karsten Januschke.