4000

„Páteční večer v lednickém kostele patřil souboru Gli Incogniti s uměleckou vedoucí Amandine Beyer; název jejího mezinárodního týmu není náhodný.“

„Snad v ještě propracovanější podobě na něj navázalo sobotní vystoupení souboru Accademia bizantina: ‚Italské pojetí Vivaldiho?‘ komentuje jeho umělecký šéf Alessandro Tampieri, ‚to je velká citlivost k detailům a barevným odstínům. Jako šerosvit u Caravaggia.‘“

„V neděli se LVHF přestěhoval do kostela v Břeclavi-Poštorné, který se stal svědkem vystoupení souboru Collegium Marianum, znásobeného zpěvem Patricie Janečkové.“

Při vší úctě k výkonům řady hudebníků a jednoho dirigenta, čas od pátku 8. do neděle 10. října patřil v rámci šestého ročníku LVHF především ženám. Jmenovitě – a chronologicky – houslistce Amandine Beyer, pěvkyním Delphine Galou i Patricii Janečkové a flétnistce Janě Semerádové. Zároveň nutno zdůraznit, že uměleckou kvalitu souborů korunovalo čerstvé ocenění z 5. října, jímž ověnčen dorazil jeden z nich: Accademia Bizantina. V respektované anketě Gramophone Awards pro rok 2021 se totiž mezi orchestry umístil na druhé příčce. A předstihl tak mimo jiné i Berlínské filharmoniky. Kde vězel výkvět naší kulturní publicistiky? Jak to, že se celostátní média včetně televize či rozhlasu neslétla na tuto událost chtivě a nedočkavě? Zastínily snad úplně všechno parlamentní volby, případně vyhlašování Thálie – anebo se prostě mnohým nechce trávit čas na cestách? Kdo ví. Ale popořádku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

200 Podzimní řada jednadvacátého cyklu koncertů staré hudby – Barokních podvečerů, které pořádá soubor Collegium Marianum, začíná ve čtvrtek 7. září. Nese název Piaceri & lamenti. Čtvrteční koncert se bude konat v klášteře svaté Anežky České od 19:30 hodin. Program se zaměřuje na vokální hudbu Josquina Despreze a jeho nejtalentovanějšího žáka, Jeana Richaforta. Přednese ji soubor Cappella Mariana. Lobkowiczký palác bude v pondělí 8. listopadu patřit písňové tvorbě anglických autorů od konce 16. až po začátek 18. století, a to v podání předního britského tenoristy Charlese Danielse, který se na tento repertoár specializuje. Hudebním partnerem mu bude soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou. Ti s pozvanými pěveckými sólisty vystoupí i na vánočním koncertě v kostele svatých Šimona a Judy, a sice mezi svátky, ve středu 29. prosince. Program bude tradičně věnován duchovnímu repertoáru. Koncert představí tvorbu Antonia Caldary z jeho římského období v letech 1711 až 1716, zaznějí árie z vánoční kantáty Alessandra Stradelly a pastorále od Angela Ragazziho a melodie z vánočních písní Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.

Zveřejněno v AktuálněPlus
191210Mesias08cPetraHajska

„Na listopadovém koncertě zazní v Rudolfinu repertoár, který Collegium 1704 natočilo pro film Il Boemo.“

„Sólistkou má být Karina Gauvin, představitelka Händelovy Alciny v nové inscenaci, kterou za spoluúčinkování Collegia 1704 plánuje Národní divadlo Brno.“

„V roli Evangelisty se má poprvé s Collegiem 1704 představit německý tenorista Sebastian Kohlhepp.“

Letošní pražskou koncertní sezónu barokního orchestru Collegium 1704 otevře 11. října Mozartovo Requiem. V dalších měsících v Rudolfinu postupně zazní také Bachova a Zelenkova díla nebo hudba z chystaného velkofilmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, který má mít premiéru v kinech letos v prosinci. Pokračuje rovněž komorní řada sboru Collegium Vocale 1704, a to ve vršovickém Vzletu, a online koncertní série Universo 1704. V roce 2022 se bude orchestr navíc v Brně podílet na inscenaci Händelovy opery Alcina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

"Už samotná volba struktury programu působila velmi nápaditě."

"S prvními tóny si polský ansámbl pod vedením Aurelia Golińského ihned podmanil publikum."

"Vskutku mysteriózní charisma vyzařovalo z kontratenoristy už po jeho příchodu."

Prázdná srdce bezpochyby nezanechal v posluchačích v podvečer soboty 31. července polský soubor Arte dei Suonatori po dechberoucím výkonu spolu s italským kontratenoristou Filippem Minecciou. Danosti každého z účinkujících se spojily v něco úchvatného. Atmosféru a dokonalost tohoto hudebně-kulturního počínání dokreslovaly křivky nádherného sálu v Klášterním Hradisku v Olomouci. Další koncert v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti s tematickým názvem Z cest po Polsku nastavil těm nadcházejícím laťku velmi vysoko.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2000

„Výnimočne uhrančivo sa hudobníci predstavili v Sonáte pre violončelo a basso continuo a mol od Giuseppe Antonia Paganelliho.“

„Už od prvých tónov úvodnej Sinfonie pre violončelo a basso continuo D dur od Antonia Caldaru bolo zrejmé, aký výnimočný zvuk dokáže Obregón na svojom nástroji vytvoriť.“

„Josetxu Obregón vtipne poznamenal, že skladbu hrajú po celej Európe a čakajú, kedy sa ozve niekto, kto bude schopný určiť autora.“

Il violoncello brillante: taký bol podtitul koncertu, ktorý sa uskutočnil 28. júla v rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby. Výstižnejší názov by sme pritom hľadali ťažko. Vynikajúci španielsky violončelista Josetxu Obregón sa totiž skvele predstavil v nádhernom programe, zloženom z diel španielskeho baroka a klasicizmu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Kakov-DSC2034

„Připomíná to mimopražské Kruhy přátel hudby. Lokální podmínky, ale v nich ti nejlepší umělci.“

„Sólistka našla inspiraci a odvahu k opravdu uvolněnému zahrání vtipné scénky.“

„Stovka posluchačů, kteří z bližšího i vzdálenějšího okolí dorazili, není na podobný rozměr hudební události vůbec málo.“

Dcera s otcem a strýc. Na pódiu se poprvé v podobném triu sešla sopranistka Lucie Kaňková s violoncellistou Michalem a houslistou Liborem Kaňkovými. Zněly árie a písně. Jak jinak, úpravy. Zámek Ctěnice na okraji Prahy hostil ve středu pohodové, vkusné a radostné muzicírování tří profesionálů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20210616BPLucretia-a-DidoPetraHajska41

„Od první skladby bylo zcela zřejmé, že je Collegium Marianum vynikajícím a sehraným tělesem. Nástupy jednotlivých nástrojů ve fugatové části byly naprosto přesné, dynamicky i agogicky soubor cítí společně.“

„Caldarovo Baletto z opery Ifigenia in Aulide přineslo před přestávkou absolutně jiný styl hudby. Italská melodičnost a delší fráze umožňovaly ansámblu tvořit homogenní a velmi barevný zvuk, který působil i dynamicky o stupeň výše.“

„Z velké dálky se tu a tam ozývalo město a spojení s touto náladou dávalo pocit, že vše, co právě žijeme, je správné a má to tak být.“

Od 12. dubna jsou návštěvníkům ze zahrad pod Pražským hradem zpřístupněny Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada, od konce května pak také nově zrekonstruované Malá Pálffyovská a Ledeburská. A právě ta se stala ve středu večer místem koncertu souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a hráčkou na flauto traverso a zobcovou flétnu Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Tématem hudebního večera byly Osudové a hrdinné ženy zvěčněné v dílech starých mistrů, a sice Georga Friedricha Händela, Georga Philippa Telemanna, Christopha Graupnera, Antonia Vivaldiho, Domenica Natale Sarroa a Antonia Caldary. Hostem souboru byla hráčka na zobcovou flétnu a také na flauto traverso Michaela Koudelková. KlasikaPlus byla u toho a přináší čtenářům reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
700

Cyklus souboru Collegium Marianum s názvem Barokní podvečery se koná už po jednadvacáté. Letošní dramaturgie je zaměřena na dvě neoddělitelné složky života charakteristické nejen pro dobu barokní – světské veselí a duchovní niternost. „Oběma rovinám jsou věnovány vždy tři koncertní programy, které se vzájemně proplétají a představí posluchačům širokou škálu repertoáru autorů z různých evropských oblastí, a to od všeobecně známých a ceněných autorů až po pro české publikum takřka neznámé skladatele, kteří si zaslouží své místo na koncertních pódiích,“ zvou na koncerty pořadatelé. První dva koncerty jarní řady se uskuteční už 16. a 28. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 07 červenec 2020 20:08

Václava a Václav. Duchovní hudba u piaristů

4

„Provedení upoutalo dynamickými poryvy, proměnami temp, značně exponovaným orchestrem, velkolepě znějícím sborovým partem i pěknými sóly.“

„Stará hudba v těchto kvalitách na Smetanovu Litomyšl patří a musí patřit i v budoucích letech.“

„Václava Krejčí Housková nabídla vemlouvavý projev, příjemný a nenásilný, klidný a oduševnělý.“

Piaristický chrám byl o prodlouženém víkendu dějištěm dvou vzácných vokálních koncertů pořádaných festivalem Smetanova Litomyšl. Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková tam v neděli v noci zpívala za doprovodu barokního tria, Václav Luks tam pak v pondělí odpoledne dirigoval svůj barokní orchestr a sbor. Krásný prostor kostela, který před šesti lety po záchraně a rekonstrukci povstal z cesty ke zmaru, posloužil dobře intimnímu i rozmáchlejšímu repertoáru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Houslista Pavel Šporcl ve dvou programech věnovaných české zemi, koncerty souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 k poctě italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho přímo v „jeho“ chrámu Nalezení sv. Kříže nebo recitál, na kterém mezzosopranistka Markéta Cukrová představí skladby raného baroka, to vše zazní už v pondělí 6. a v úterý 7. července na festivalu Smetanova Litomyšl. Program doplní dechové soubory Belfiato Quintet a Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“

„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“

„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“

Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Caldarova hudba byla pohlazením po duši, zvlášť když hudbu provedli tak špičkoví interpreti.“

„Jistota každého zvlášť a zároveň pozoruhodná souhra všech je to, co umožňuje posluchači být naplno vtažen do hudebního dění.“

„Hudba plná intenzity, která v krásném a procítěném provedení Collegia 1704 poskytla posluchačům vnitřní očistu.“

Prožíváme právě třetí týden období Velikonoc. Přesto jsme však na streamovaném koncertu Collegia 1704 tuto středu neslyšeli žádné jásavé „Alleluia!“. Václav Luks si pro koncert 29. dubna v chrámovém prostoru Pražské křižovatky vybral díla, která se sice velikonoční tematiky přímo dotýkají, avšak tím, co velikonoční radosti předcházelo, totiž bolesti a utrpení. Missa Dolorosa Antonia Caldary a Stabat Mater Domenica Scarlattiho, provedená v této komplikované době, mohou být o to výmluvnější a posluchačům bližší – mohou být odpovědí či přinejmenším komentářem k tomu, co všichni prožíváme.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 12 duben 2020 15:00

Mozartova Velká mše

0

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
sobota, 14 březen 2020 10:14

Litomyšl tři staletí po Alliprandim

2

„Smetanova Litomyšl chce v létě připomenut dobu barokního stavitele několika koncerty.“

„V neděli 5. července má zaznít mše od Jana Dismase Zelenky a dvě duchovní kompozice od Antonia Caldary.“

„Na Chlumku se vzhledem k omezené kapacitě kostela mají během odpoledne uskutečnit koncerty dva, s totožným programem.“

Východočeská Litomyšl si v pátek připomněla třísté výročí úmrtí Giovanniho Battisty Alliprandiho, významného italského architekta působícího v Čechách. Jeho jméno figuruje v souvislosti se stavbou litomyšlského piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže. Zemřel v tomto městě 13. března 1720 a je pohřben v děkanské hrobce v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže. Národní festival Smetanova Litomyšl chce v létě připomenut jeho dobu několika koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Večer tentokrát Monteverdiho madrigalům věnován nebyl. Václav Luks se soustředil na postrenesanční vývoj této hudební formy.“

„Způsob, jakým Václav Luks při hře na cembalo pracuje s časem, by mohl být zaznamenán do učebnic.“

„Za ztížených podmínek ve velkém horku, kdy teklo z posluchačů i ze zpěváků, předvedli obdivuhodný výkon.“

Příznivě uspořádané řady na šířku sálu a uprostřed, kde na návštěvníky shlížejí sochy Olbrama Zoubka, prostor pro cembalo, zpěváky a hráče na theorbu. Takové bylo přivítání v úterý 11. června v kostele sv. Anny – Pražská křižovatka na druhém koncertu nového cyklu souboru Collegium Vocale, v rámci něhož se představí členové tohoto souboru i hráči Collegia 1704. Jak říká vedoucí obou ansámblů Václav Luks, „zastesklo se nám po intimitě komorních koncertů“. Posluchači dostali díky tomuto kroku nedocenitelný dárek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 22 květen 2019 18:30

Baroko na dotek

190521C-VocaleTeDeum37cPetraHajska

„Všichni čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.“

„I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.“

„Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl výhodou, nepříliš častým zážitkem.“

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 otevřel v úterý v metropoli novou koncertní řadu. V Pražské křižovatce se v ní budou konat programy věnované staré vokální hudbě, programy výrazně komorní. Ten první hodinový koncert přinesl Tůmovu kantátu Stabat mater a drobnější duchovní skladby italských mistrů. Intimní atmosféru měl nádhernou, ale nezvyklou, málem až na hraně.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus