2

Zítra, ve středu 21. října, měl brněnský kostel sv. Janů rozeznít virtuózní žalm 110 Pravil Hospodin (Dixit Dominus) z italského období Georga Friedricha Händela. Když bylo zakázáno zpívat, reagoval soubor Czech Ensemble Baroque změnou programu tohoto koncertu a naplánoval Concerti grossi s díly Arcangela Corelliho, Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela. Se zákazem shromažďování většího počtu osob, než je šest, si už pořadatelé neporadili a museli koncert odložit na neurčito.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
000

„Festival přišel o svůj rituál, o pro pořadatele elektrizující moment, kdy se začnou plnit sedadla v obecenstvu, a možná tento stimul mohl chybět i interpretovi.“

„Bach by se vpravdě divil, ale myslím, že by se mu to líbilo. Pokud by tedy pochopil zběsilý, možná infernální flažoletový taneček s lámanými rázy a důrazy ve třetí závěrečné větě.“

„Následovala bolestná, zádušní a nesmírně krásná Malinconia, v jejímž závěru zaznělo jakési fiddlerské poselství.“

Každoroční podzimní konání festivalu Lípa Musica letos naráželo na pandemickou kolizi, hrálo se nejen z radosti, ale také o čas. Ve vzduchu visel zákaz konání koncertů, a tak se stalo, že měl festival přijít o jeden ze svých letošních dramaturgických vrcholů. Ale nepřišel. Navzdory všem omezením se Josef Špaček ve svém sólovém recitálu divákům představil, a sice v režimu online.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Co bylo na výkonu Josefa Špačka nejzajímavější, je množství barevných odstínů, které dokázal nalézt, a způsob, jakým je využil k vyjádření nálad a k interpretaci polyfonních pasáží.“

„Má-li Bachova Chaconna ze druhé partity vyprávět příběh, pak Josef Špaček je jeho skvělým vypravěčem.“

„Technické obtíže Ysaÿových sonát pro houslistu nepředstavují ve skutečnosti vůbec žádné obtíže.“

V neděli večer, těsně před znovuzavedením zákazu kulturních akcí, vystoupil přední český houslista Josef Špaček v kostele svaté Kateřiny v Českém Meziříčí v rámci tamního hudebního festivalu. Vedle vzácného nástroje s sebou přivezl také zajímavý sólový program, kterým potěšil početné přítomné publikum. Koncert se stal pro místní symbolickou poslední večeří před dobou nastalého kulturního vakua. Rozloučení s živými koncerty ale představovalo ve Špačkově podání špičkový hudební zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
LMR0298

„Z úvodní Toccaty na pozadí konce světa skutečně až mrazilo, následující Fuga zvolnila a ubrala na fatalitě, ačkoliv se z ní nevytratila závažnost a sdělení.“

„Posluchači jsou možná obecně uvyklí či mají v povědomí hlavně duchovní varhanní hudbu, Corelliho Concerto byl ale vysloveně rozverný kus.“

„Koncert vyvrcholil Händelovým Gloria. Jednalo se o velmi procítěně zahranou a mobilizující melodii, jejíž poslech dával jistý komfort a důvěru v cokoliv, třeba v to, že se bude dál hrát.“

Ještě se stále hraje, říkal jsem si už trochu s podivem, když jsem se chystal ne nedělní koncert Lípy Musicy v České Lípě v bazilice Všech svatých. Letošní ročník festivalu se stále kymácí pod poryvy, které s sebou nese mimořádná situace, ale jeho strom stále pevně stojí. V neděli uvedl místo původně zpívaného projektu náhradní program, varhaníka Vladimíra Roubala a trumpetistu Miroslava Kejmara.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 12 říjen 2020 10:49

Záskok? Triumf!

2

„Najít těsně před koncertem významného umělce, který navíc zná oznámený repertoár a má volný termín, se rovná takřka zázraku.“

„Technicky klade Kodályova sonáta na umělce vysoké nároky. Marc Coppey je zvládal s neuvěřitelnou lehkostí.“

„Jsou to skvělí hudebníci, říká o PKF Marc Coppey.“

PKF – Prague Philharmonia se snaží ve svém donátorském programu přivést do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě vždy některého z nejlepších mladých umělců. Tentokrát to měl být István Várdai, mladý maďarský violoncellista, který vyhrál prestižní soutěž Prix Montblanc pro nejtalentovanějšího mladého umělce světa. Jenže Česko na světové covidové mapě zčervenalo, maďarská vláda zavřela hranice a ani přes intenzivní jednání, takřka až do poslední chvíle, se nepodařilo Isvánu Várdaiovi vycestovat. Týden před koncertem se musela hledat náhrada.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5555

„Klidný meditativní charakter postního chorálu sólista velmi působivě dodržel a převedl k dramatickému začátku další skladby.“

„Vigilii Luboše Sluky zahrál s velkou chutí a s pochopením pro střídání nálad skladby.“

„Chorální fantasie Petra Ebena pro sólistu znamenala příležitost k uplatnění virtuózní techniky, která ale naprosto sloužila skladatelskému záměru.“

Po koronavirové přestávce se od září obnovily varhanní koncerty v českobratrském evangelickém kostele U Salvátora. Na třiaosmdesátém podvečeru vystoupil Alfred Habermann, posluchač AMU ze třídy Jaroslava Tůmy. Vystudoval na Pražské konzervatoři varhany u Josefa Popelky a věnuje se zároveň i studiu cembalové hry. Zvolil zajímavý program, ve kterém mohl prokázat své kvality – muzikálnost, stále se zvyšující technickou jistotu i smysl pro stylové odstínění jednotlivých skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Nepredpokladala som, že ma prvá časť Sonáty ‚Mesačný svit‘ ešte dojme, vďaka interpretácii Martina Kasíka som ale tento názor prehodnotila.“

„Kasíkovo umenie vychádza z vnútra, nie z jeho potreby byť efektný.“

„Z jeho prevedenia skladieb som bola miestami celkom paralyzovaná.“

Cyklus Hybatelé rezonance, venovaný klavírnym recitálom a koncertnému nástroju C. Bechstein D 282, otvoril v pondelok 5. októbra jeden z najuznávanejších českých klaviristov, Martin Kasík. Rezonanciu Anežského kláštora rozhýbal „tromi veľkými B“: Bachom, Beethovenom a Brahmsom, ktorých doplnil dielami Felixa Mendelssohna-Bartholdyho.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Sedmnáctý ročník brněnských koncertů staré hudby, které osobně uvádí dramaturgyně, inovativní a ceněná cembalistka, muzikoložka a profesorka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi, vstupuje do své druhé poloviny a v konventu Milosrdných bratří se uskuteční další tři koncerty. Všechny začínají v 19:30 hodin a hned zítra, tedy ve čtvrtek 8. října, tam vystoupí přední italský dirigent a cembalista Fabio Bonizzoni. Ve středu 11. listopadu zahrají houslista Josef Špaček a Barbara Maria Willi a 9. prosince čtveřice anglických flétnistek souboru Palisander.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
206

V Kodymově národním domě v Opočně zítra od 17 hodin vystoupí v rámci Festivalu F. L. Věka mezzosopranistka Dagmar Pecková. Jejím hudebním partnerem bude klavírista Miroslav Sekera a zazní hudba českých autorů Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, doplněná o výběr Cigánských písní Johannesa Brahmse. Dagmar Pecková se na Festival F. L. Věka vrací po šesti letech.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Každý koncert teď beru jako velký svátek.“

„Jako Bible je tahle hudba stále aktuální a stále v ní nacházíme odpovědi na otázky naší doby.“

„Nemyslím, že lze přenést cembalový idiom do klavíru. Je to jiný zvukový prostor, který vyžaduje jiný přístup.“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance v této sezóně pokračuje v Anežském klášteře v Praze pondělním recitálem klavíristy Martina Kasíka. Koncert je podle sólisty koncipován jako tři velká B - Bach, Beethoven, Brahms, jen s malou odbočkou k Mendelssohnovi. Od Bacha zazní Francouzská suita E dur, jedna z jeho z nejrokokovějších skladeb. Od Beethovena Měsíční sonáta, přelomové dílo kombinující sonátovou formu s volnou fantazií. Mendelssohnovy Písně beze slov jsou obdobou Chopinových nokturen. A závěrem zazní jeden z posledních Brahmsových opusů, šest hlubokých hudebních vizí. Martin Kasík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program večera, uvažuje o Beethovenovi a Bachovi a přiznává, že zklamání z počtu koncertů, o které přišel kvůli koronaviru, vyvažuje tím, že každý koncert teď bere jako velký svátek…. A jako skladatele, který čeká na objevení a kterého má velmi rád, jmenuje Klementa Slavického.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
107

„Od první chvíle chtěl Josef Krečmer literární obžalobu největší genocidy v dějinách lidstva spojit s nadpozemsky znějící Bachovou hudbou.“

„Jakýkoli náznak herecké akce postačí k totálnímu ztotožnění se s myšlenkou.“

„Už nějaký čas jsem při pohledu do tváří lidí vycházejících z koncertní síně nezaznamenal tolik projevů pohnutí i obdivu k síle umění.“

Pardubické hudební jaro uvedlo na sklonku září výjimečný projekt, který spojil literární odkaz Arnošta Lustiga s barokní kantátou Johanna Sebastiana Bacha. Na provedení se podílela spisovatelova dcera Eva Lustigová, za hudební složku soubor Barocco sempre giovane, hobojista Jan Souček a basista Gustáv Beláček, za tu hereckou Vilma Cibulková, Jiří Lábus a Vilém Udatný. Strůjcem představení, které proniklo k srdcím diváků, byl Josef Krečmer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
22

V sobotu 3. října začíná letošní Lednicko-valtický hudební festival. V lednické zámecké jízdárně od 19 hodin vystoupí Janoska Ensemble – soubor, který za svou první nahrávku u Deutsche Grammophon získal Zlatou desku. Přiváží na festival unikátní „Janoska styl“ zrozený z nezkrotné, hluboce procítěné interpretace. Program se svou dramaturgií opírá o druhé úspěšné album „Revolution“ a nabízí hudebně originální, zpracováním překvapivé úpravy skladeb Johanna Strausse, Franze Liszta, Johanna Sebastiana Bacha a dalších světových autorů, doplněné vlastní autorskou tvorbou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Sólisté Pavla Radostová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka společně s orchestrem pod taktovkou dirigenta Romana Válka a sborem dali Bachově hudbě jedinečnou živou podobu.“

„Sopránového partu protkaného řadou virtuózních koloratur se v druhé kantátě ujala Romana Kružíková.“

„Nejednalo pouze o koncert ve znamení Bachova baroka či rozdílu daných děl, ale především ve znamení velké radosti.“

Můj domov. Přesně s tímto výmluvným podtitulem a především v duchu dané myšlenky se nese letošní mimořádný, jubilejní 25. ročník festivalu Concentus Moraviae. Ten i navzdory nelehké situaci posledních měsíců přináší radost svým posluchačům prostřednictvím řady vskutku unikátních koncertů situovaných do neméně unikátních míst. Výjimkou rozhodně nebyl ani sobotní koncert v prostorách knihovny zámku v Náměšti nad Oslavou, mimo jiné tentokrát pořádaný ve spolupráci s taktéž jubilejním, avšak netradičně označeným 29,5. zámeckým koncertem. V podání Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir tam zazněly dvě kantáty mistra barokní hudby Johanna Sebastiana Bacha.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

29. ročník festivalu Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté, začíná přesně za měsíc, ale už v pátek 2. října se koná odložený koncert z jara, a sice v kostele sv. Šimona a Judy od 19:30 hodin. S originálním repertoárem filmových melodií, jazzových písní, pop-rockových hitů či s melodiemi z muzikálů Fantom opery, Jesus Christ Superstar, Bídníci, My Fair Lady a dalších vystoupí houslista Václav Hudeček se souborem Prague Cello Quartet, jehož členy jsou Petr Špaček, Jan Zvěřina, Jan Zemen a Ivan Vokáč.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 26 září 2020 09:53

Závěrečný koncert festivalu u Jakuba

DSC4750

„Výkon Ireny Chřibkové ve všech skladbách programu byl naprosto suverénní.“

„Nešla vyšlapanými cestami a seznámila obecenstvo záslužně s málo známým dílem velkého kontrapunktika.“

„Závěr koncertu tvořila kantáta Otče náš, kde se k varhanám připojil Kühnův smíšený sbor s dirigentem Jaroslavem Brychem, harfistkou Lydií Härtelovou a vynikajícím Jaroslavem Březinou.“

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba byl slavnostně zakončen provedením Janáčkovy kantáty Otče náš. Malé ohlédnutí v programovém sešitu ukázalo, kolik významných varhaníků domácích i z ciziny od roku 1996 zde vystoupilo. Jedná se jednoznačně o nejvýznamnější varhanní festival, který si získal nezastupitelné místo v hudebním životě Prahy i celé republiky. Ani letos, přes všechnu nepřízeň koronavirové infekce, se nemusel žádný koncert zrušit, žádný účinkující ani program změnit. I zahraniční účinkující dorazili, což je ve srovnání se současnými provozními potížemi jiných pořadatelů víc než obdivuhodné. Za hladkým chodem festivalu stojí neúnavná práce organizátorky a dramaturgyně, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, jejíž nasazení je třeba vysoko ocenit.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 19 září 2020 09:32

Mladý rakouský laureát u Jakuba

DSC4108

„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“

„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“

„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“

Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Festival Klášterní slavnosti je pevnou součástí kulturního života Olomouckého kraje (kde se koná naprostá většina koncertů), ale přesahuje i do krajů Moravskoslezského a Pardubického. Kongresový sál PLL Jeseník bude 20. září od 20 hodin místem sólového recitálu houslisty Pavla Šporcla. Koncert s podtitulem „Pocta Paganinimu“ nabídne skladby Johanna Sebastiana Bacha, Eugèna Ysaÿe, Niccoly Paganiniho, ale i hudbu vystupujícího umělce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Dramaturgie byla postavena na netradičním spojení cembala a varhan.“

„Sebejistý a soustředěný výkon Bernharda Klapprotta byl lahodným soustem pro všechny barokní labužníky.“

„Bachova Anglická suita č. 3 byla poměrně posluchačsky náročná a hrozilo lehké přesycení barokem.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc 2020 směle pokračuje a v pondělí večer byl přichystán další zajímavý interpret se sofistikovaným programem. Koncert se jako jediný v tomto 52. ročníku nekonal v katedrále sv. Václava, ale v rámci festivalu vůbec poprvé v chrámu Panny Marie Sněžné, jak připomněl dramaturg festivalu Karel Martínek. Program náramně slušel této barokní stavbě, která byla postavena na počátku 18. století, tedy v období velmi blízkém vzniku všech skladeb večera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 14 září 2020 14:26

S Collegiem 1704 v Sudetech

7

„Nešíří kolem sebe auru nedotknutelného posvátného soustředění jako kdysi Herbert von Karajan a všichni ti skvělí pánové minulosti.“

„Není to samozřejmost, právě v tom spočívá opravdové umění: hudba opravdu zní upřímně a krásně.“

„Sbor z Mesiáše, v němž se cítí přes jeho bravurní náročný průběh evidentně velmi pohodově, obdařují zpěváci s nesmírnou chutí radostnými tóny.“

Nastaly mimořádně teplé dny babího léta a nedělní odpoledne v Konojedech na úpatí východního Českého Středohoří, mezi Litoměřicemi a Českou Lípou, jim ani trochu nedělá ostudu. Zlaté slunce na obloze se zářijovými šmouhami pomalu směřuje k západu a nad střechami obce, před kostelním průčelím na terase porostlé travou, hosté se skleničkou v ruce uzavírají program Slavnostního koncertu česko-německého přátelství. Měl kulturně-politický, mezinárodní i regionální podtext, ale jeho středobodem byla Bachova, Händelova a Zelenkova hudba. Ta, která v podání Collegia 1704 zaznívá v tuzemsku i po Evropě na nahrávkách, v koncertních síních i sakrálních prostorech. Konojedský barokní kostel byl teď dějištěm jejich vystoupení s opravdu svátečními důvody.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
2

Obnovený kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěka bude v neděli 13. září od 15 hodin místem Slavnostního koncertu česko-německé vzájemnosti, jedinečné události přesahující svým významem hranice regionu. V prostoru s výjimečnou atmosférou a jedinečnou akustikou zazní díla Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela a Jana Dismase Zelenky v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se sopranistkou Terezou Zimkovou pod taktovkou dirigenta Václava Lukse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 10