111 Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK zahajuje koncertní řadu s názvem Světová klavírní tvorba klavírním recitálem Martina Kasíka. Program první poloviny bude ryze český. Po pomyslné časové ose se bude pohybovat od Bedřicha Smetany a výběru z jeho Českých tanců přes Vzpomínky Vítězslava Nováka až ke skladateli 20. století Klementu Slavickému, od kterého zazní Tři skladby pro klavír. Vrcholem večera budou Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v originální verzi. Koncert se bude konat zítra, v sobotu 16. října, v 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. V rámci Světové klavírní tvorby dále s FOKem či sólově průběžně až do května příštího roku vystoupí David Fray, Jacques Rouvier, Emmanuel Christien a Audrey Vigoureux na konci října v čistě bachovském programu, v prosinci Tomáš Kačo s autorskými skladbami projektu My Home a se svými úpravami koled, zkraje příštího roku pak Maria João Pires s Lilit Grigoryan ve skladbách Mozarta, Eugen Indjic v březnu zahraje Schumanna a Chopina a v květnu s klasickým repertoárem i se svými skladbami vystoupí Adam Skoumal.

Zveřejněno v AktuálněPlus
99

„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“

„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“

„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“

Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!, a to v Kladně, Kadani, Liberci a v Lounech. V sobotu 19. června večer je čeká vystoupení v Galerii HAMU v Praze a stejný program společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Pro portál KlasikaPlus.cz všichni tři odpovídali na otázky o svých počátcích, vztahu ke zpěvu a k písni jako samostatném žánru i o svém dalším směřování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

100Spolek Lieder Society, o kterém jsme psali zde, slavnostně otevírá své působení, a sice koncerty po českých městech. Pátý koncert se uskuteční v sobotu 19. června od 19:30 hodin Galerii HAMU v Praze, kde v podání sopranistky Tamary Morozové, altistky Moniky Jägerové a klavíristy Jana Duška zazní cyklus Ej, srdenko moje Klementa Slavického, Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera, v pražské premiéře cyklus Dozpěv Jana Duška, Písně nejtajnější Petra Ebena a slavné Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Stejný program umělci společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června od 19 hodin v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Patrony spolku jsou sopranistka Magdaléna Hajóssyová a barytonista Roman Janál. Ti budou na sobotním pražském koncertu slavnostně jmenováni Čestnými členy. KlasikaPlus pro vás chystá se zakladateli Lieder Society rozhovor.

Zveřejněno v AktuálněPlus
113

Slavné Čtyři poslední písně Richarda Strausse nebo Mahlerovy Písně o mrtvých dětech – nejen tyto písňové cykly zazní na šesti červnových koncertech s názvem Zahajujeme!, kterými otevírá své působení spolek Lieder Society. Oba velké cykly původně orchestrálních písní zazní v méně časté komorní podobě, která ještě více podtrhne jejich intimní atmosféru. Zakladateli spolku jsou pěvkyně Tamara Morozová, Monika Jägerová a klavírista a skladatel Jan Dušek. Patrony se stali jedni z nejpovolanějších – sopranistka Magdaléna Hajóssyová a barytonista Roman Janál. Ti budou na pražském koncertu 19. června slavnostně jmenováni Čestnými členy. Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách https://liedersociety.cz/.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Do nedobrovolného konce Umělecké besedy na počátku komunistické totality v dubnu 1951 se koncertních Úterků konalo více než čtyři sta.“

„Violoncellista Eduard Šístek stvořil před prázdným sálem neokázalou, zato vřelou a vnitřně zaujatou interpretaci, v níž jako partnerka výborně obstála klavíristka Barbora K. Sejáková.“

„Je třeba zmínit vynikající souhru obou partnerů, jak v obsahové, výrazové rovině, tak v technicky exponovaných pasážích a samozřejmé zvládání vysokých temp s dynamickou gradací a přesnou artikulací tónů.“

Je až neuvěřitelné, s jakým pořadovým číslem se uskutečnil tradiční Úterek Umělecké besedy 30. března – šlo o 644. koncert cyklu, na němž zaznívaly a zaznívají skladby současných či v nedávné minulosti zemřelých českých autorů. Interprety byli violoncellista Eduard Šístek a klavíristka Barbora K. Sejáková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Nepredpokladala som, že ma prvá časť Sonáty ‚Mesačný svit‘ ešte dojme, vďaka interpretácii Martina Kasíka som ale tento názor prehodnotila.“

„Kasíkovo umenie vychádza z vnútra, nie z jeho potreby byť efektný.“

„Z jeho prevedenia skladieb som bola miestami celkom paralyzovaná.“

Cyklus Hybatelé rezonance, venovaný klavírnym recitálom a koncertnému nástroju C. Bechstein D 282, otvoril v pondelok 5. októbra jeden z najuznávanejších českých klaviristov, Martin Kasík. Rezonanciu Anežského kláštora rozhýbal „tromi veľkými B“: Bachom, Beethovenom a Brahmsom, ktorých doplnil dielami Felixa Mendelssohna-Bartholdyho.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Každý koncert teď beru jako velký svátek.“

„Jako Bible je tahle hudba stále aktuální a stále v ní nacházíme odpovědi na otázky naší doby.“

„Nemyslím, že lze přenést cembalový idiom do klavíru. Je to jiný zvukový prostor, který vyžaduje jiný přístup.“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance v této sezóně pokračuje v Anežském klášteře v Praze pondělním recitálem klavíristy Martina Kasíka. Koncert je podle sólisty koncipován jako tři velká B - Bach, Beethoven, Brahms, jen s malou odbočkou k Mendelssohnovi. Od Bacha zazní Francouzská suita E dur, jedna z jeho z nejrokokovějších skladeb. Od Beethovena Měsíční sonáta, přelomové dílo kombinující sonátovou formu s volnou fantazií. Mendelssohnovy Písně beze slov jsou obdobou Chopinových nokturen. A závěrem zazní jeden z posledních Brahmsových opusů, šest hlubokých hudebních vizí. Martin Kasík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program večera, uvažuje o Beethovenovi a Bachovi a přiznává, že zklamání z počtu koncertů, o které přišel kvůli koronaviru, vyvažuje tím, že každý koncert teď bere jako velký svátek…. A jako skladatele, který čeká na objevení a kterého má velmi rád, jmenuje Klementa Slavického.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
11

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
nizsi-11-of-21

„Sním teď konkrétně o tom, že bych v beethovenském roce 2020 objel Českou republiku se všemi 32 sonátami. Máme to rozjednané, držte palce, ať to vyjde.“

„Každá komorní spolupráce je pro mě svátkem hudby a výbornou zkušeností, ze které pak čerpám pro své sólové hraní.“

„Nevyhýbám se žádné hudbě, která ke mně přijde. Nechávám si cestu otevřenou. Ale myšlenkové a hudební bohatství Beethovenova světa mě přímo pohltilo.“

Má za sebou četná studia i soutěžní úspěchy, hraje sólově a zároveň doprovází mnoho hudebních kolegů, zejména pěvců. Klavírista Pavel Voráček zítra zahájí sérii písňových recitálů VIVAT PÍSNI! s mezzosopranistkou Michaelou Zajmi v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech. Nabídnou výběr z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, výběr z písní Franze Schuberta a Dvořákovy Cigánské melodie. A jak potvrdil KlasicePlus.cz, v příštím roce chce oslavit výročí Beethovena provedením všech jeho klavírních sonát.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
50

„Je nasnadě si položit otázku, co to vlastně znamená být absolventem klasické skladby?“

„Všichni čtyři jsou posluchači ve třídě pana Jiřího Gemrota. Dobrá práce, Jiří!“

„Zatímco Lukáš se soustředil na kratší, vypointované celky, Daria rozprostřela širokodeché hudební plátno.“

S velkým potěšením jsem kývl na možnost napsat reflexi na skladatelský koncert katedry skladby Pražské konzervatoře. Je dlouhou a skvělou tradicí, že jednou za rok mají čerství absolventi naší více jak 200 let staré hudební školy možnost si vyslechnout vlastní orchestrální kompozice. Většinou je to poprvé a je to ta nejlepší zpětná vazba, které se jim může dostat. Jejich spolužáci z instrumentálních oborů, stejně jako studenti dirigování se nezištně podílejí na zhmotnění idejí, které by za jiných okolností pravděpodobně skončily v šuplíku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

„Je příjemné, že mám vystoupení brzo za sebou a mohu poslouchat kolegy.“

„Nemyslím, že by mi nějak prospělo, kdybych se porotou blíže zabývala.“

„Soutěž Pražské jaro mě nalákala díky skladbě Klementa Slavického.“

Se soutěžním číslem 2 vystoupila v hobojovém oboru v prvním kole mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro první dámská soutěžící, Sophia Hegewald z Německa. V jejím repertoáru se objevily Tři romance od Roberta Schumanna a Sonáta c moll s doprovodem cembala. Mé zpravodajské ucho si získala mimo jiné svým vtipným citátem z reportáže rozhlasu MDR: „Hudební soutěže, to je něco jako dobré jídlo. V kuchyni je vždy mnoho dobrých kuchařů. Pokud ale porotě přinesou na talíř rybu, přestože jí nechutná, bude to s hodnocením obtížnější.“ S KlasikouPlus se podělila o své zkušenosti v roli hudební kuchařky i o první postřehy ze soutěže Pražské jaro.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus