PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Že je naprosto nespravedlivé vnímat Radima Drejsla pouze jako autora budovatelských písní dokázalo při příležitosti výročí jeho stých narozenin uvedení jeho Klavírního koncertu.“

„Těžko hledat vhodnějšího interpreta pro toto dílo než je Karel Košárek, ve kterém se snoubí bohatá zkušenost s interpretační jistotou.“

„Pestrá a nápaditá dramaturgie celého večera s akcentem na připomínku díla Radima Drejsla přinesla publiku skvělý zážitek, tak jak jsme ostatně v případě Filharmonie Hradec Králové zvyklí.“

Mimo své tradiční abonentní řady uvedla Filharmonie Hradec Králové 24. listopadu závěrečný koncert Festivalu F. L. Věka, jehož těžiště je v Dobrušce, Opočně a okolí. Zároveň byl koncert součástí Hradeckého memoriálu, kulturně-politického projektu, připomínajícího různými formami hodnoty demokracie a svobody. Festival F. L. Věka představil v letošním 13. ročníku celkem devět koncertů, z nichž tohoto závěrečného se poprvé v jeho historii ujala Filharmonie Hradec Králové pod vedením Tomáše Židka, pedagoga a zástupce ředitele Konzervatoře v Pardubicích, mimochodem pokračovatele známého hudebnického rodu Východních Čech.

„Osobnost Radka Baboráka dokázala v uplynulých deseti letech činnost ansámblu pozdvihnout a opět ho dovést na naši i světovou interpretační špičku.“

„Dílo vyžaduje energické, technicky i výrazově precizní, přitom odlehčené provedení, což se i díky první houslistce souboru Martině Bačové podařilo dokonale.“

„Po bouřlivém potlesku pak sólista odlehčil náladu svým přídavkem, rozverným a málokdy uváděným Prestem E dur pro lesní roh a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta.“

Podobně jako na zahajovacím koncertě 56. sezóny Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem měli návštěvníci možnost vychutnat si 12. října i na druhém koncertě letošního cyklu orchestrální zvuk komorního ansámblu. Po Komorní filharmonii Pardubice to byli tentokrát Pražští komorní sólisté, jejichž uměleckým garantem, dirigentem a zároveň i sólistou je Radek Baborák, světově uznávaný hornista, vítěz mnoha mezinárodních soutěží, vyhledávaný pedagog a svého času i sólohornista Berlínských filharmoniků.

„Jednotlivé kontrastní části Fuxovy Ouvertury inspirované dobovými tanci vyvrcholily závěrečnou Passacaglií, provedenou se spontánní hudební energií, navíc doslova s úsměvem ve tvářích interpretů, tak jak to je ostatně pro Collegium Marianum typické.“

„Reichenauerovu mariánskou antifonu Regina coeli přednesl Tomáš Šelc za doprovodu Collegia Marianum se stylovou přesvědčivostí.“

„Málo platné, v „komorně“ barokním prostoru kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu zní výhradně barokní repertoár nejpřirozeněji.“

Ideálním závěrem letošního čtrnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks bylo vystoupení souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové s účastí basbarytonisty Tomáše Šelce. Koncert se konal již tradičně v působivém prostoru barokního kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu 19. srpna 2023.

„Přestože Holmer Becker při zpracování tématu nevybočil za hranice soudobé hudební srozumitelnosti, pro někoho z návštěvníků koncertu mohla být uvedená kompozice v kontrastu s ostatním programem přece jen trochu hůře uchopitelná.“

„Interpretace Mendelssohnovy sonáty na menších kukských varhanách vyzněla komorněji než na velkých chrámových nástrojích, což ovšem díky vynalézavému rejstříkování Daniely Valtové Kosinové bylo v daném sakrálním prostoru spíše ku prospěchu věci.“

„Svítivý, přitom příjemně kulatý tón Friedrichovy trubky naplnil prostor kostela v Kuksu doslova mystickou atmosférou. Stačí mu k tomu doslova jeden dlouhý tón, gradující nejen dynamicky, ale i neopakovatelnou emocí.“

Zatímco čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks zahajoval 24. června třináctičlenný ansámbl Pražských komorních sólistů, na jeho druhém koncertě 8. července to byli pouze dva protagonisté: německý trumpetista Reinhold Friedrich a varhanice Daniela Valtová Kosinová, která kromě doprovodu hlavního sólisty měla příležitost i k samostatným sólovým vstupům. Součástí večera se stala i světová premiéra Čarodějnické árie pro varhany současného německého skladatele Holmera Beckera (*1955), který byl na koncertě osobně přítomen.

„Hned úvodní mohutný akord vtáhl posluchače do zvukově i obsahově pestré Rossiniho hudby, což svým energickým gestem podpořil šéfdirigent Stanislav Vavřínek.“

„Dokonalá technická virtuosita Romana Patkoló bez sebemenšího intonačního zaváhání, překrásný medový tón v působivé pomalé větě a radostný vizuální projev právem zvedly publikum ze židlí.“

„Celé provedení tohoto náročného, téměř hodinového díla klade vysoké nároky i na samotný fyzický výkon hráčů, přičemž vše musí působit uvolněně, radostně, přitom zároveň energicky a dravě.“

Závěrečné koncerty sezony Komorní filharmonie Pardubice (KFP) se udály pod vedením šéfdirigenta Stanislava Vavřínka ve dnech 12., 13. a 14. června 2023 v Sukově síni Domu hudby, domovské scéně orchestru. Po vstupní předehře k opeře Tancred Gioacchina Rossiniho publikum doslova uhranul fenomenální výkon světově proslulého slovenského kontrabasisty Romana Patkoló. Důstojným závěrem celé koncertní sezóny pak bylo zařazení jednoho z ikonických děl celé hudební historie, Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

„Tento klavírní virtuos a skladatel, v dětství žák samotného Mozarta, později přítel Beethovenův a Schubertův, není zdaleka pouze autor klavírních skladeb, jak je často vnímán.“

„Komorní filharmonie Pardubice opět ukázala, že patří v oboru komorních orchestrů k naší absolutní špičce.“

„To jsem ovšem netušil, že jednou budu psát tuto recenzi, ani to, že do tohoto orchestru usedne moje dcera.“ 

Osmý abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice nabídl 24. a 26. dubna v její domovské Sukově síni Domu hudby kromě svého osvědčeného repertoárového pilíře, tedy skladeb období klasicismu, i hudbu Eugena Suchoně, vše za řízení Daniela Raiskina, současného šéfdirigenta Slovenské filharmonie, zároveň hudebního ředitele Winnipeg Symphony Orchestra a hostujícího dirigenta Bělehradské filharmonie. Jedním z očekávaných vrcholů večera pak bylo vystoupení mladé korejské hobojistky Yehyun Kim, nastupující mezinárodní hvězdy tohoto oboru.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.

„Celé provedení Valdštýnova tábora zaujalo velmi plastickým zvukem a ve vypjatých pasážích citlivě dávkovanou gradací i energií. Naproti tomu dokázal orchestr vykouzlit i velmi působivou tajemnou atmosféru „noční scény“, jakéhosi intermezza celého díla.“

„Závěrečné virtuózní Allegro molto prezentoval sólista s absolutním technickým nadhledem, artikulační i intonační srozumitelností tak, jak jsme u Pavla Šporcla ostatně zvyklí. Sytý tón jeho nástroje nebyl v žádném okamžiku „překryt“ orchestrem a byl zřetelný v celém prostoru přívětivé hradecké koncertní síně.“

„Zařazení Druhé symfonie – „Sinfonia pacis“ op. 18 (1961) Viktora Kalabise do symfonického cyklu hradecké filharmonie nemohlo být aktuálnější a patřilo bezesporu k vrcholu večera. Myslím, že sám autor nemohl předpokládat, že jeho dílo bude ještě po více, než šedesáti letech, tak bezprostředně varující.“

Dramaturgie pátého abonentního koncertu hlavní symfonické řady Filharmonie Hradec Králové, konaného 23. února, nemohla být zařazením Sinfonie pacis Viktora Kalabise (1923-2006) aktuálnější. V době, kdy slovo válka slýcháme ze všech médií, je Kalabisovo dílo mementem i pro dnešní dobu. Rovněž první položka působivého večera s hradeckou filharmonií v jejich domovském sále, pod taktovkou šéfdirigenta Kaspara Zehndera, odkazovala k vojenské tematice. Úvodem zazněla totiž zřídka uváděná symfonická báseň Bedřicha Smetany (1824-1884) Valdštýnův tábor (1858-59). Tato dvě díla pak rámoval První houslový koncert C dur Jana Kubelíka (1881-1940) v provedení Pavla Šporcla – dílo, které vzniklo v roce 1916, tedy během 1. světové války.

„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“

„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“

„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.!

Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.

„Zkuste se zeptat orchestrálního hráče, jaké má zkušenosti s frakem, a dočkáte se řady komických historek.“

„Pracovní oděv by měl být především pohodlný, což frak určitě nesplňuje.“

„Nošení fraku v provozovací praxi vážné hudby se dnes stalo pouhou společenskou konvencí.“

Předpokládám, že jste už slyšeli onu anekdotickou příhodu, kdy rodič vezme své malé dítě poprvé na symfonický koncert a setká se s udiveným dotazem, proč jsou všichni páni v orchestru oblečeni „jako Spejbl“, případně v kostýmu „černých brouků s krovkami“. Následuje pochopitelně vysvětlení, že se jedná o takzvaný frak, tedy slavnostní večerní pánské oblečení, určené pouze pro nejvýznamnější společenské události, jako je například…