KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.

Anne Akiko Meyers od minimalismu ke Dvořákově srdečnosti

„Prague Philharmonia připravila pro své abonenty dramaturgicky nápaditý koncert.“

„Meyers a Glassova hudba v tomto byla vynikajícím pomocníkem. Její pojetí minimal music ani trochu nepadalo do povrchní repetitivnosti.“

„Hráčky a hráči Dvořákovu symfonii podali v plném lesku, velkolepě a až v heroických konturách.“

Atraktivní program nabídla v pondělí 8. dubna PKF – Prague Philharmonia, která pod vedením šéfdirigenta Emmanuela Villauma zařadila na program abonentního koncertu skladby od Smetany a Dvořáka, které proložila houslovým koncertem od minimalisty Philipa Glasse. V něm excelovala americká houslistka Anne Akiko Meyers, která odměnila posluchače i Dvořákovou Romancí pro housle a orchestr f moll.

Číst dál…

Lipský kavalír s růží a českými hvězdami

„Rosenkavalier je více než tříhodinový monument, jehož dráždivá přitažlivost pramení z jakéhosi těžko definovatelného kouzla loučení.“

„Skutečným vokálním vrcholem večera byl závěrečný tercet v podání Štěpánky Pučálkové, Olgy Jelínkové a Solen Mainguené.

„Poněkud v rozpacích jsem byl pouze z výkonu orchestru Gewandhausu.“

„Čas, to je divná věc. Když se jen tak žije, jako by ani nebyl. Ale pak je najednou všude kolem, i v nás… Plyne i mezi námi dvěma, tiše, jak v přesýpacích hodinách…“ Jak veselé může být operní libreto, v němž zazní takovéto zamyšlení? Kupodivu nemálo, nicméně je třeba mít na paměti, že je základem jedné z nejpodivuhodnějších hudebních komedií, jaké kdy spatřily světlo světa.

Číst dál…

Pardubická filharmonie snad až rozmazluje. Sólistou tentokrát klarinetista Irvin Venyš      

„Irvin Venyš hrál Mozarta soustředěně, s radostí i procítěně, v symbióze s poselstvím not, ale zároveň živě, lidsky, s vášní i pokorou.“ 

„Těch sedm minut, během nichž se díky skladbě Sylvie Bodorové prohnala koncertní síní smršť komplikované, postupně se zrychlující rytmiky, si budou posluchači dlouho pamatovat.“

„Ondřeje Vrabec v kompozici Vítězslava Nováka nabídl pozoruhodnou přidanou hodnotu.“

Nástrojem, na který zaměřila pozornost Komorní filharmonie Pardubice v rámci svých abonentních koncertů, se stal v dubnu klarinet. K interpretaci skladeb Wolfganga Amadea Mozarta a Sylvie Bodorové byl přizván Irvin Venyš, jenž se úkolu zhostil s patřičnou suverenitou a v případě druhého kusu si poradil i s jeho komplikovanou rytmikou…

Číst dál…

Filharmonie Brno ve Vídni jako doma. Kéž by

„Přijeli jsme k vám koncertovat proto, že váš koncertní sál je pro nás nejblíže.“

„Rapsodie v modrém George Gershwina zazněla v původní verzi z roku 1924 pro sólový klavír a jazz band.“

„Erich Wolfgang Korngold jako desetiletý přesídlil s rodiči z Brna do Vídně. “Byli jsme Vídeňané, ale Hitler z nás udělal Židy”, postěžoval si po válce.“

Fiharmonie Brno se po celou dobu svého trvání (založena v roce 1956) potýká s problémem, kde vlastně hrát. Vystřídala již všechny existující prostory v Brně a žádný z nich není to, čemu by se dalo říkat Koncertní sál. Nejbližší takový je ve Vídni, kam orchestr filharmonie občas zajíždí. Konzerthaus se zlatým sálem, kde se konají ty nejkrásnější akce…

Číst dál…

Rossiniho Lazebník sevillský završil operní sezónu na jihu Čech. Méně by bylo více

„Titulní role Figara byla svěřena na první premiéře talentovanému barytonistovi Jakubovi Hliněnskému.“

„V dnešní době vzniká otázka, zda komickou operu zahraničního autora interpretovat v překladu nebo v originálu.“

„Lazebník sevillský je finálním titulem sezóny. Věřím v jeho návštěvnický úspěch.“

Opera Jihočeského divadla představila na závěr sezóny ve dvou premiérách 12. a 13. dubna v historické budově Jihočeského divadla slavnou komickou operu Gioacchina Rossiniho Lazebník sevillský na motivy komedie Pierra Beaumarchaise. V hudebním nastudování dirigenta Martina Peschíka, v režii a zároveň choreografii Miřenky Čechové a Petra Boháče, na scéně Lucie Škandíkové, v kostýmech Kateřiny Jirmanové. Světelný design vytvářel Martin Špetlík.

Číst dál…

Světová premiéra, niterný Mahler a Smetanova emotivní reflexe v jeden večer

„Publiku byla představena kompozice skladatelky Elišky Cílkové, která získává ocenění nejen jako skladatelka, ale také jako dokumentaristka.“

„Dirigent udržel niterný svět skladatele a charakter původního Smetanova kvartetu, současně však využil potenciál symfonického orchestru.“

„Koncert poskytl komplexní hudební zážitek.“

Ve čtvrtek 11. dubna si mohli posluchači Janáčkovy filharmonie v Ostravě vyslechnout ve světové premiéře další z autorských skladeb vytvořených na objednávku k letošnímu jubilejnímu sedmdesátému výročí orchestru. Poslední koncert Symfonického cyklu A doplnily Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera a Smyčcový kvartet e moll č. 1 „Z mého života“ Bedřicha Smetany v úpravě pro orchestr.

Číst dál…

Katalog Kyklopů aneb Barokní výlet do řecké mytologie

„Zajímavého hlasu i pódiového charismatu využil Luigi De Donato k potěšení publika zřetelně a výrazně.“

„Kyklop je typ. Polyfémové se přesto v katalogu, který pro posluchače bezděky vytvořil výběr z italských operních děl, lišili.“

„Koncert byl ukázkou pěkné dramaturgické práce, neotřelým nahlédnutím do zapomenutých koutů staré hudby i krásnou oslavou mezinárodní kooperace.“

Collegium 1704 pozvalo do své pražské a drážďanské koncertní řady italského basistu Luigiho De Donata jako interpreta árií z barokních oper. Společným jmenovatelem jejich výběru byla postava Polyféma, jednookého Kyklopa z řeckých bájí a pověstí. Vyskytuje se v řadě děl, běžně známých i nově objevených. Pondělní koncert v Rudolfinu byl přehlídkou hlasové virtuozity i schopnosti předat emoce v širokém spektru výrazu.

Číst dál…

Benefiční koncert s Kristinou Fialovou, Petrem Nouzovským a Barocco sempre giovane

„Koncert zahájilo půvabné Nocturno Antonína Dvořáka, v němž Barocco sempre giovane představilo svou vysokou kvalitu nejen v barokní hudbě.“

„V Romanci Maxe Brucha se představila první dáma české violy Kristina Fialová, která udivuje svým prozářeným projevem.“

„Ve Dvořákových skladbách se blýskl Petr Nouzovský.“

Betlémská kaple na Starém Městě hostila ve čtvrtek 11. dubna již 19. ročník benefičního koncertu pro Nadační fond Impuls na podporu psychoterapie pacientů s roztroušenou sklerózou. Koncert s ambasadorkou violistkou Kristinou Fialovou, violoncellistou Petrem Nouzovským a komorním ansámblem Barocco sempre giovane nabídl špičkové provedení známých romantických skladeb pro smyčcové nástroje Antonína Dvořáka a Maxe Brucha a stal se také součástí letošního projektu Roku české hudby.

Číst dál…

Vše začíná (nebo i končí) hlasem. Vítěz z Cardiffu Adolfo Corrado zpíval v Praze

„Myslím, že porota v Cardiffu ho označila za vítěze právem, respektive že rozhodně nebyl horší než jeho soupeři, respektive soupeřky.“

„Pokud soutěže hledají nové hlasy, tak pan Corrado je skutečně přírodní hlas s velkým H.“

„V přídavcích publikum potěšil Vodníkem z Rusalky a je fakt, že takový sonorní bas se v Národním divadle nedá slyšet. Ale zase nutno dodat, že co je za sonorní považováno dnes, nemuselo být sonorní kdysi…“

Přijet do Prahy jako čerstvý vítěz posledního ročníku pěvecké soutěže v Cardiffu je dobrá vizitka. Ital Adolfo Corrado ji navíc vyhrál jako první basista v historii.

Číst dál…

Slavnostní zakončení Smetanovských dnů 

„Plzeňská filharmonie se výrazněji uplatnila v Pražském karnevalu, v němž skladatel předjímá další etapu hudebního vývoje.“

„Intonačně jistý barevný témbr Richarda Samka se naplno rozezněl v árii Lukáše z Hubičky.“ 

„Letošní 44. ročník zakončila Česká píseň, kantáta pro smíšený sbor a orchestr, oslava někdejší pospolité české zpěvnosti v oblasti duchovní, intimní i společenské.“ 

Do posledního místa zaplněný Velký sál plzeňské Měšťanské besedy ve čtvrtek 11. dubna opět potvrdil nezvratitelný fakt, že závěrečný koncert největšího plzeňského hudebního festivalu je domácími návštěvníky chápán jako slavnost, které „se sluší“ zúčastnit. Do nádherné secesní budovy tak směřovali nejen věrní abonenti Plzeňské filharmonie, ale mnohem širší publikum. Letošní slavnostní atmosféru umocnila i vkusná květinová výzdoba pódia.

Číst dál…

Velikou noc ve zlínské filharmonii ohlásil sólový trombon Roberta Kozánka

„Slyšet sólový trombon je příležitost, která není častá, a v případě Roberta Kozánka šlo o příležitost výjimečnou.“

„Čtvrtá symfonie J. B. Foerstera je prodchnutá hlubokou vírou a pokorou.“

„Dirigent Robert Kružík dal dílu potřebnou majestátnost a vyklenul hudební fráze.“

Poslední abonentní koncert v Kongresovém centru Zlín ve čtvrtek 11. dubna měl titul Veliká noc. Patřil Symfonii č. 4 Josefa Bohuslava Foerstera, která byla stěžejním bodem večera. Na úvod koncertu dirigent Robert Kružík řídil předehru k Smetanově opeře Libuše a lákadlem pro posluchače byl Koncert pro trombon a orchestr skladatele Ivana Zelenky v podání Roberta Kozánka.

Číst dál…

Salieri, Kublai Khan a Kublai Kugeln. Vídeňská rehabilitace Antonia Salieriho

„Premiéra opery se v roce 1788, kdy ji Salieri dokončil, ve Vídni neuskutečnila. Byla za tím politika.“

„Děj opery přepracoval do současných reálií režisér Martin G. Berger a průvodcem operou je sám maestro Antonio Salieri.“

„Režisér pojal vše jako cirkusovou taškařici, se samozřejmou lehkostí a humorem, kterou občas tvrdě prostoupí politická realita.“

Operní divadlo MusikTheater an der Wien, které stále ještě hraje v provizorní hale v muzejním komplexu MuseumsQuartier, připravilo další premiéru. Tentokrát je autorem hudby Antonio Salieri a hraje se o mongolském a čínském chánovi Kublaiovi, který žil ve 13. století. Komickou operu Antonia Salieriho na libreto Giovanniho Battisty Castiho uvádí vídeňská scéna téměř po dvou stech padesáti letech poprvé: v době vzniku byla cenzurou zakázána. Nyní přichází v aktualizované verzi.

Číst dál…

České noneto oslavilo svoji stovku i v Plzni, a to se Smetanou

„České noneto vlastně zažilo všechny české prezidenty.“

„Soubor si interpretaci Českých tanců doslova užíval.“

„Dvořákova Serenáda vyzněla i pro nové obsazení velmi zdařile.“

Soubor České noneto, který byl založen r. 1924 oslavil své jubileum také účinkováním na 44. ročníku festivalu Smetanovské dny v Plzni. Zvolil zajímavý program z děl jemu věnovaných a z děl upravených pro netradiční uskupení houslí, violy, violoncella, kontrabasu, flétny, hoboje, klarinetu, fagotu a lesního rohu. Těleso se rozhodlo všem posluchačům rozdat jedno ze svých CD, která natáčí pro francouzský label Praga Digital. Celý večer se nesl v pohodovém duchu radosti z krásy hudby, což plzeňské publikum ocenilo.

Číst dál…

Zálibný úsměv na rtech zesnulé Jarmily Novotné

„Hlavní scéna Národního divadla, nikoli beznadějně zaplněná, byla od začátku svědkem mimořádných pěveckých výkonů.“

„V první vysloveně virtuosní árii Marková prokázala svůj pověstný italský žár.“

„Jaroslavu Kyzlinkovi se podařilo vystavět táhlý oblouk a trojice zpěvaček posílená o basistu Jiřího Sulženka opět excelovala.“

Pražské Národní divadlo složilo poctu Jarmile Novotné. Od úmrtí světoznámé pěvkyně letos 9. února uplynulo rovných třicet let, koncert byl tedy dalším z příspěvků k Roku české hudby. 7. dubna se na hlavní scéně Národního divadla představily přední (nejen) české pěvkyně, v dílčí roli i pěvci, a divadelní orchestr a v závěru i sbor řídil dirigent Jaroslav Kyzlink. Kromě posledního čísla posluchač stěží hledal výtky.

Číst dál…

Svatá Zuzana a Florentinská tragédie. Dvě opery z projektu Musica non grata

„Svatá Zuzana pojednává o jeptišce, která za noční meditace v kostele před oltářem propadá do transu.“

„Pěvecké hlasy byly zvoleny šťastně. Klementina Lucie Hilscherové předvedla báječný vývoj charakteru od konejšivé sestry k výrazu obav až k závěrečnému odsouzení.“

„Manželé zjišťují, že jsou si stále atraktivní.“

Opera Národního divadla a Státní opera uzavřely závěrem týdne čtyřletý projekt, připomínající pod názvem Musica non grata kompoziční tvorbu autorů a autorek pronásledovaných nacistickým režimem. Mezi skladatele se vztahem k hudebnímu prostředí první Československé republiky byl zařazen i Paul Hindemith, jehož jednoaktovka Svatá Zuzana zazněla na pražském jevišti dne 6. dubna opět po 101 letech od premiéry v Novém německém divadle. Druhou operou plně navštíveného večera byla Florentinská tragédie od Alexandra Zemlinského. Orchestr Státní opery dirigoval Karsten Januschke, koncertním mistrem byl Michal Sedláček, sbor připravil Adolf Melichar.

Číst dál…

Finále Velikonočního festivalu v Brně bylo velkolepé, akusticky až přespříliš

„Skladba Raduj se III vznikla na objednávku České filharmonie a v roce 2021 ji premiéroval Jakub Hrůša.“

„Stěžejní skladbou večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka.“

„Dirigent Tomáš Netopil se chopil interpretace s energií a jistotou a dal dílu švih.“

Velikonoční festival v Brně se v neděli 7. dubna uzavřel posledním koncertem. Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Netopilem uzavřeli cyklus devíti koncertů, které zněly brněnskými chrámy.

Číst dál…

Matiné s osmi violoncellisty mělo vtip i vkus

„Hudba chvílemi zněla jako typická jazzová improvizace, ale to byl nejspíš zdařilý klam.“

„Posluchač si mohl uvědomit, jak Musorgského Kartinkám prospívá, když jim nechybí humor.“

„Nápadně v publiku působila drtivá převaha žen.“

Český spolek pro komorní hudbu pořádal 6. dubna matiné, jehož protagonistou byl koncertní mistr violoncell České filharmonie Václav Petr. Spolu s desítkou filharmoniků a klavíristou Martinem Kasíkem provedli koncert, při kterém se publikum i zasmálo, a přitom se vyhnuli podbízivosti.

Číst dál…

Jan Jiraský a Matouš Zukal se představili na Smetanománii

„Zukal při své interpretaci použil místy mírně ostřejší zvuk.“

„Jiraského snaha maximálně srozumitelně přiblížit posluchačům hrané dílo, může být pro ostatní jen příkladem.“

„Samozřejmostí byl Jiraského typický nadhled.“

Jedním z dalších koncertů projektu Smetanománie v Plzni, tedy souborného provedení klavírního díla Bedřicha Smetany, byl společný recitál dvou klavíristů. Těžko bychom hledali, co mají společného, každý patří do jiné věkové skupiny, přesto měla jejich interpretace mnohé styčné body. Na programu byla mj. zřídka uváděná Smetanova Sonáta g moll.

Číst dál…

Juraj Valčuha opět řídil Slovenskou filharmonii. A znovu skvěle

„Dirigent sa tentoraz rozhodol pre tradičnejšiu dramaturgickú zostavu.“

„Sopranistka Slávka Zámečníková má kultivovaný vokálny prejav, štýlové frázovanie a nespochybniteľnú spevácku inteligenciu.“

„Juraj Valčuha si počínal ako suverénny znalec partitúry.“

Abonentný symfonický cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 4. a 5. apríla v Redute dvojicou koncertov pod vedením dirigenta Juraja Valčuhu. Namiesto pôvodne plánovanej Symfónie č. 1 Alexandra Moyzesa, diela jedného zo zakladateľských autorov generácie slovenskej hudobnej moderny, odznel v druhej polovici koncertu orchestrálny evergreen európskeho hudobného romantizmu, Symfónia č. 6 „Patetická“ P. I. Čajkovského. Ako vokálna sólistka sa na koncertoch v Štyroch posledných piesňach R. Straussa pred bratislavským publikom uviedla mladá sopranistka Slávka Zámečníková, v súčasnosti členka sólistického súboru viedenskej Štátnej opery.

Číst dál…

Světová premiéra Martina Smolky zazněla na Velikonočním festivalu duchovní hudby

„Funkcionalistický kostel sv. Augustina mívá svá úskalí a akustická specifika, Cappella Mariana je však dokázala využít s ohromující noblesou.“

„Čtveřice hlasů se rozprostřela do barevného spektra slunečních paprsků a mlžných oparů.“

„Originálním pokusem bylo napodobení zpěvu ptáků a jejich rozhovor v harmonickém pískání.“

Na koncerty brněnského jednatřicátého ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřeného v rámci Roku české hudby na české, moravské a slezské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů, Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou, celkem devět světových premiér. Každá jednotlivá tvorba soudobých autorů byla napsána přímo na objednávku pro tento ročník festivalu a měla zde svou světovou premiéru. Nejinak je tomu u díla Martina Smolky uvedeného 5. dubna v brněnském kostele sv. Augustina s Cappellou Mariana.

Číst dál…

Ivo Kahánek zahájil projekt Smetanománie ve velkém stylu

„Volba umělce, který zahájí cyklus celého provedení Smetanových děl, tedy byla určitě na místě“ 

„Kahánek překvapil řadou zvukově zajímavých momentů, které si těžko může dovolit jiný pianista.“

„Přesvědčil, že je interpretem s obrovskou hudební představou, kterou dovede naplnit.“

V Plzni odstartoval v rámci právě probíhajícího festivalu Smetanovské dny dílčí projekt Smetanománie, na kterém zazní kompletní dílo pro klavír Bedřicha Smetany. Uměleckým garantem a tím, kdo nápad ředitelky festivalu Lenky Kavalové provedení celého Smetanova díla rozdělil mezi spolupracující instituce a koncertní umělce, je Jan Simon. Plzeňský Dům hudby a jeho Sál Antonína Dvořáka nyní hostí nejen vynikající české koncertní umělce, kteří se ve večerních recitálech budou věnovat zejména těm nejobtížnějším dílům, ale i studenty spolupracujících českých hudebně vzdělávacích institucí, jako je Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění, Ostravská univerzita a Konzervatoř Plzeň.

 

Číst dál…

Brněnská Rusalka iluzí zbavená. Je strhující

„Nová inscenace Rusalky na scéně Janáčkovy opery především není pohádkou pro děti.“

„Čeká-li někdo na kultovní árii Ježibaby Čurymury fuk, nebo na komické duo Hajný + Kuchtík, nedočká se.“

„Lesní žínky jsou tak jediným odlehčujícím prvkem inscenace.“

Opera Rusalka Antonína Dvořáka je českým hudebním klenotem. Operní režiséři nepřestávají hledat její účinný výklad. David Radok na brněnské scéně sáhl Rusalce až na dno duše a zbavil ji pohádkového nimbu. Tragická láska v neutrálních kulisách a podaná mistrovskými pěveckými i hereckými výkony, je kruté psychodrama. Nádherná Dvořákova hudba pod taktovkou Marka Ivanoviće je stále stejně nesmrtelná a sdělná.

Číst dál…

Stoletá Bystrouška v Rudolfinu

„Není mnoho operních opusů, které jsou tak úzce spjaty nejen s konkrétními literárními a výtvarnými podněty, místem konání děje, ale i s atmosférou doby svého vzniku, jako právě Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka.“

„Nejedná se o divadelní představení, ale o koncertní nastudování.“

„Vybráni byli pěvci, kteří mají s Janáčkem bohaté zkušenosti.“

Letos na podzim uplyne celých sto let od premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, tohoto originálního hudebně dramatického díla, inspirovaného humornými texty Rudolfa Těsnohlídka a kresbami Stanislava Lolka; na jaře roku 1920 byly publikovány brněnskými Lidovými novinami. Koncertního nastudování s Českou filharmonií se ujal dirigent Jakub Hrůša.

Číst dál…

Hluboký zážitek s Kantilénou a souborem Brno Contemporary Orchestra

„Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty.“

„Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta, která vznikla přímo pro sbor Kantiléna.“

„Sbor byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.“

Velikonoční festival v Brně ve čtvrtek 4. dubna nabídl dvě premiéry brněnských skladatelů. Sbor Kantiléna a sopranistky Anetu Podrackou Bendovou a Janu Vondrů doprovodil Petr Kolař na pozitiv a soubor Brno Contemporary Orchestra, který řídil Pavel Šnajdr. Milý, meditativní večer, naplněný neobvyklou, krásnou hudbou…

Číst dál…

Melodramy plzeňských Smetanovských dnů opět nezklamaly

„Klavírních partů se ujal jediný klavírista Miroslav Sekera.“ 

„V pojetí Zbigniewa Kaliny vyzněla Šrámkova protiválečná báseň jako naléhavá výpověď vojáka.“

„Hudba třiadvacetiletého Martinů posluchačům poskytla silný zážitek z jemné efemérní atmosféry.“

První české melodramy, uskutečněné jako další z komorních koncertů Smetanovských dnů 4. dubna v Domě hudby, plynule navázaly na pořad minulého týdne, na rozdíl od něj však nabídly retrospektivní pohled. Počínaje druhou polovinou 19. století až po první dekádu století následujícího zavedly posluchače do doby, kdy se melodram stal oblíbenou hudební formou jak českého, tak německého kulturního života. Jako fundovaná odbornice na melodram se průvodního slova opět ujala Věra Šustíková, předsedkyně Společnosti Zdeňka Fibicha a spoluorganizátorka Melodramfestu.

Číst dál…

Vraždy podle Giocondy na salcburském Velikonočním festivalu

„Jak je již na festivalu zvykem, jeden ze symfonických koncertů nastuduje jiný dirigent, než který ‚vládne‘ zbytku festivalu. Letos to byl náš Jakub Hrůša.“

„Nač si stěžovat? V první řadě na to, že z důvodů zcela nepochopitelných byly všechny postavy oblečené zcela současně, a to povětšinou ležérně až plebejsky.“

„V případě Anny Netrebko se jednalo o ukázkově disciplinovaný a stylový pěvecký výkon.“

Když na velikonoční pondělí roku 2018 na jevišti Velkého festivalového domu v Salcburku zvolala sopranistka Anja Harteros O Scarpia, avanti a Dio!, nikdo ještě netušil, že jsou to nejen poslední slova Pucciniho Toscy před skokem z Andělského hradu, ale i jedno festivalové rozloučení s italskou operou na dlouhých pět let… Takové konstatování by samo o sobě ještě nemuselo znít nijak tragicky, vždyť přece krásných oper jiné než italské provenience je dost a dost. Středobodem našeho zájmu jsou ovšem Osterfestspiele Salzburg neboli Salcburský velikonoční festival, což je prestižní hudební událost, jejíž velké plány s italskou operou překazila od zmíněné pucciniovské produkce jedna nečekaná rána osudu.

Číst dál…

Smetana a Dvořák mecenášům

„Pavla Tesařová a Lukáš Klánský se ve Fantazii na českou lidovou píseň Sil jsem proso blýskli zcela mimořádnými výkony.“

„Dvořákovým Mazurkem pro housle a klavír e moll Pavla Tesařová opět potvrdila, že na naší koncertní scéně vyrůstá výrazná osobnost.“

„Lahodně znějící, barvitý mezzosoprán Sylvy Čmugrové je pro Dvořákovu písňovou tvorbu mimořádně disponovaný.“

Komorní koncerty plzeňských Smetanovských dnů pokračovaly 3. dubna v Domě hudby s programem, v němž zazněly převážně kompozice, k jejichž zrodu přispěli významnou měrou podporovatelé jednoho ze dvou skladatelů – buď Bedřicha Smetany, anebo Antonína Dvořáka. Na otázky Jakou úlohu hrálo mecenášství v umění? Jací byli podporovatelé našich klasiků? Byli kosmopolity, anebo vlastenci? střídavě odpovídali oba průvodci večera Pavel Ryjáček a Zdeněk Hazdra…

Číst dál…

Nevšední zážitek v Lobkowiczkém paláci

„Program večera byl sympatický svou přidanou hodnotou.“

„Sólista i orchestr udrželi vysokou kvalitu vyznění.“

„Pomyslným hudebním vrcholem koncertu se stalo následné provedení Rumunských tanců Bély Bartóka.“

Donátorská řada Lobkowicz abonmá orchestru PKF – Prague Philharmonia je svého druhu specifickým cyklem směřovaným zejména mecenášům. Pro letošní rok organizátoři připravili čtyři koncerty, přičemž celá řada má podtitul Setkání s příběhy umění. Zahajovací koncert nazvaný Bach. Popper. Rossini proběhl ve čtvrtek 4. dubna v reprezentativních prostorách Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Orchestr se představil bez dirigenta ve velmi komorní, pouze smyčcové sestavě, přičemž sólistou večera byl ázerbajdžánský violoncellista Jamal Aliyev.

 

Číst dál…

České trio opět v Rudolfinu

„Úvod programu patřil nesmrtelné Elegii Josefa Suka.“

„Další skladba programu byla komponována výlučně pro dnešní České trio.“

„Výraz radostného veselí závěrečné věty Dvořákova Tria č. 2 rozpoutal frenetickou odezvu zaplněné Dvořákovy síně a České trio nevystačilo s jedním přídavkem.“

Předběžná a nadějná zpráva o návratu Českého tria na podium Dvořákovy síně Rudolfina se naplnila ve středu 3. dubna večer. Soubor vystoupil na koncertě 129. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu a svůj program naplnil hudbou českých skladatelů – Suka, Frimla, Douši, Martinů a Dvořáka. Prožitek z mistrovského provedení renomovaného souboru, dědice tradic legendární souborů, které pod jménem České trio působily doma i na světových pódiích od roku 1897, završily dva slavné odlehčené přídavky.

Číst dál…

Krátký, ale vydatný večer s rozhlasovým orchestrem

„Orchestr hrál s chutí a radostně.“

„Christian Kluxen těleso vedl jasným a srozumitelným gestem a vřelé, cituplné provedení bylo na světě.“

„Andreas Brantelid podal vysoce muzikální a maximálně poctivý výkon, za který si květiny skutečně zasloužil.“

Závěrečný koncert cyklu, který se odehrává v prostorách národní kulturní památky Betlémské kaple, nabídli Rozhlasoví symfonikové. Komorně laděný orchestr řídil Christian Kluxen a v sólové roli se představil violoncellista Andreas Brantelid, který byl jednoznačnou ozdobou mimořádně stručného symfonického pořadu. Zněla díla Ericha Wolfganga Korngolda a Sergeje Prokofjeva.

Číst dál…