Regerův festival nabídne umění varhaníků Dvořáka, Moudrého a Roubala
Hudební festival Maxe Regera, založen k 150. výročí od skladatelova narození (2023), si klade za cíl osvětu Regerova génia, jeho známých i méně známých děl a uvedení posluchačů do historického i hudebního kontextu Regera spolu s dalšími významnými autory. Třetí ročník přináší cyklus tří varhanních koncertů nově na jedny z nejkrásnějších varhan v tuzemsku – na pražském Vyšehradě, v bazilice sv. Petra a Pavla. Ve třech po sobě jdoucích týdnech v rozmezí 12. a 26. srpna nástroj rozezní postupně Lukáš Dvořák, Martin Moudrý a Vladimír Roubal.

Romantický nástroj lokalizovaný v bazilice na pražském Vyšehradě pochází z dílny bratří Paštiků a patří k nejcennějším a největším varhanám u nás. Prvně královský instrument rozezní 12. srpna varhaník Lukáš Dvořák. Informačně skoupý oficiální materiál zmiňuje pouze program na ose Duruflé–Reger–Eben. O týden později na stejném místě zahraje Martin Moudrý. I on přirozeně zařadil dílo Maxe Regera, dále pak Bacha, Duprého a přidá vlastní improvizaci. Třetí ročník akce ukončí opět v úterý, 26. srpna Vladimír Roubal, který kromě Regerovy sáhne také do Bachovy knihovny. Improvizačně mimořádně disponovaný umělec tuto svou schopnost rovněž představí ve svém recitálu.
Maxe Regera (1873–1916) generace jeho vrstevníků považovali za jednoho z největších hudebních géniů; ve své době byl nejhranějším skladatelem vůbec. Vedle své interpretační činnosti a plodné skladatelské práce vychoval Reger i mnoho úspěšných osobností (Joseph Haas, Jaroslav Kvapil, George Szell, Jaromír Weinberger, Erwin Schulhoff, Václav Talich a další). Obecně se má za to, že byl Reger pouze významným autorem varhanních skladeb. Sám však interpretoval své skladby více jako klavírista a dirigent než jako varhaník. Mezi varhaníky je pochopitelně Reger oblíben napříč národy. Zarážejícím faktem však je, že v České republice je například mezi klavíristy už méně známým autorem, o jeho písňové, komorní, symfonické nebo vokálně-instrumentální hudbě nemluvě. Cílem pořadatelů proto je přiblížit českému publiku Regerovu hudbu a realizovat projekty, jež budou zaměřeny k prohloubení povědomí o Regerově životě a hudební řeči.
Foto/zdroj: Facebook
Příspěvky redakce
- Jan Dušek (1942–2025)
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Příštím šéfdirigentem královéhradeckých filharmoniků bude Jiří Habart
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
Více z této rubriky
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
- Saint-Saënsův Omfalin kolovrat prvním prosincovým přednesem v Košicích
- Dvanáctý měsíc v Českých centrech s ‚Rybovkou‘ až v Madridu
- Pět orchestrálních pořadů s pěti různými dirigenty. Prosinec u Severočeské filharmonie
- ČRo D-dur: Sobotní večer ve znamení stoletého jubilea Zdeňka Šestáka
- Nadmíru pestrá prosincová nabídka Filharmonie Hradec Králové
- Virtuózní housle adventně na Zámku Žďár nad Sázavou