„Organizátorom sa vďaka manželom Haasovcom podarilo prirodzene upozorniť na spoločenské otázky, tabuizované témy, či prepojenia politiky a hudby.“
„Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.“
„Formát reading lessons bol v podaní Pražského jara a Klangfora Wien celkom dynamický a pre mladých autorov celkom iste predstavoval náročnú, ale cennú skúsenosť.“
Prague Offspring, ktorý sa konal 26. a 27. mája v DOXe, je formátom Pražského jara venovaným výlučne súčasnej hudbe, za ktorým do veľkej miery stojí dramaturg festivalu, Josef Třeštík. Práve Prague Offspring pritom robí z Pražského jara podujatie, v rámci ktorého je súčasnej hudbe venovaná nadštandardná pozornosť. Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.
„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“
„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“
„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“
„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques. Posteskl si, že operní divadlo nemají a že jediná skutečná kultura je v Evropě. Měl i neměl pravdu, jak jsem se během týdenního pobytu v Montréalu stačila dozvědět.
„Tehdy šlo spíš o lokální pokus pro pražské hudební školy, postupně se její dosah rozšířil na Středočeský kraj a poslední tři roky funguje jako celostátní.“
„Výsledkem je, že dnes už je soutěž vnímána jako plně etablovaná.“
„Vyvažovat vše nezbytné je velmi náročné a každý takový zdravý a připravený výkon studenta tudíž lze přijímat jenom s vděkem.“
V sobotu 12. listopadu se konalo matiné vítězů soutěže Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons. V koncertním sále Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy vystoupilo šestnáct mladých klavíristů. Úroveň soutěže zjevně stoupá jak na straně zúčastněných, tak i pořadatelů.
„Mezi lektory mikulovských klavírních kurzů jsou osobnosti všeobecně známé a respektované.“
„Když za klavír usedl šestnáctiletý Jan Schulmeister a spustil klavírní sonátu Josepha Haydna, viděl jsem na tvářích jeho vrstevníků úžas.“
„NoTimers ani v nejtěžších písních neztratili půdu pod nohama, jejich vystoupení bylo živelné, plné nespoutané energie, uvolněné atmosféry a vtipného moderování.“
Jsou místa, která by člověk nevyměnil za nic na světě. Takové jsou i Klavírní kurzy Mikulov, jejichž třiadvacátý ročník se konal i letos v důstojném prostředí mikulovské Základní umělecké školy a v Zámeckém sále. Tradiční klavírní kurzy pod vedením zkušených lektorů jsou ovšem něčím víc než jen přirozenou motivací ke cvičení. Skvělému týmu organizátorů a podpoře rodičů se daří vytvářet rodinné prostředí, ve kterém vznikají krásná přátelství.
„Máme tady krátký čas, ale potom na tom všem dá pracovat celý příští rok.“
„Hru v orchestru máme pod vedením Tomáše Netopila jako bonus pro smyčcaře.“
„Čekali jsme, že první pětiletka bude formující, že se nám ukážou cesty, že se nám osvětlí tuzemský i mezinárodní trh, že se stabilizujeme. A skutečně ano.“
Kroměřížská konzervatoř a základní umělecká škola poskytly už pátým rokem zázemí Letní hudební akademii, kterou ve městě, kde dodnes žije, založil a vede jejich někdejší absolvent Tomáš Netopil. Jaký byl srpnový týden, který přilákal pětapadesát mladých muzikantů a v němž byli mezi lektory Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Barbara Maria Willi nebo Fedor Rudin? Letošní ročník i uplynulé roky, včetně covidových, bilancuje ředitelka akademie Jana Kubáčová. S portálem KlasikaPlus.cz hovořil i houslista Fedor Rudin. A mnohé podněty nabídly doprovodné programy festivalu Hudební Kroměříž i koncerty účastníků a lektorů, například ten, na kterém na dvě i na čtyři ruce hráli Ivo Kahánek a jeho výjimečná třináctiletá žákyně Nora Lubbadová.
„Po Přemyslu Špidlenovi ‚zdědil‘ Václav Pikrt jeho pracovní místo i nástroje. ‚To bylo největší požehnání v mém životě,‘ říká.“
„Na nástroje Václav Pikrta hrají houslisté v Japonsku, Macau, má objednávku do Kalifornie a enklávu zájemců na jižní Moravě.“
„Když člověk sáhne vedle, je to pro nástroj fatální, ta součást je k nepoužití a vy můžete začít znovu…“
Překvapení lektorům i studentům Ševčíkovy akademie připravil houslař Václav Pikrt. Do Horažďovic přijel nejen seřizovat nástroje, ale postavit i zbrusu nové housle. A to během pěti dnů.
„Člověk se musí neustále učit a zdokonalovat se, a to se v Horažďovicích naplňuje vrchovatě, říká houslistka Eliška Kukalová.“
„Je až dojemné sledovat, s jakou vážností brnkají čtyřletí caparti pizzicato na jedné struně, a současně vnímat profesionalitu dospělých studentů.“
„Jakub Hrůša v tom týdnu cestuje mezi Salcburkem, kde diriguje Káťu Kabanovou, a Horažďovicemi, kde vede orchestr mladých.“
Přátelská atmosféra, náročná práce, setkání s českými i zahraničními muzikanty-lektory, touha zdokonalit se ve hře i dozvědět se něco nového z přednášek a seminářů, vzájemné obohacování se, tím vším se vyznačuje Ševčíkova akademie, která probíhá v Horažďovicích, rodišti Otakara Ševčíka, paralelně se stejnojmenným festivalem. Letos od 8. do 18. srpna se koná už čtvrtý ročník – a podle ohlasů i stále se rozšiřujícího programu má akademie, kterou založili Tomáš Jamník a Josef Špaček, neustále stoupající úroveň.
„Roman Válek si naplánoval oratorium pro dvacáté výročí kurzů už během prvního ročníku, kdy budoucnost Letní školy nebyla ještě vůbec jistá.“
„Letos se otevřelo 23 tříd. Zastoupeny jsou takřka všechny skupiny nástrojů, zkrátka nepřijdou ani zpěváci a postaráno je i o vzdělávání dorostu v dětské hudební a taneční třídě.“
„Šťastlivci, kteří se umístili na stupních vítězů, si budou moci zahrát také na příštím ročníku Hudebního festivalu Znojmo.“
Dvacátý ročník Letní školy barokní hudby uzavře Händelovo oratorium Triumf času a pravdy, a to na třech koncertech. V pátek na zámku v Holešově, o den později v kostele v Kelči a v neděli 14. srpna odpoledne pak v rámci Olomouckých barokních slavností v kostele Panny Marie Sněžné v hanácké metropoli. Provedení díla se v těchto dnech rodí na sólových a sborových lekcích. O nich, obecněji o znovuobjevování baroka i o tom, že některým účastníkům holešovské kurzy doslova změnily život, čtěte v ReportážiPlus.
„Pro estonské obecenstvo je Neeme Järvi ikona, velmi si ho váží a má ho rádo.“
„Festival v Pärnu pro zviditelnění estonské hudby a jejích interpretů dělá více než maximum.“
„Muzikanti se v Pärnu sbližují, uzavírají se tu přátelství, vytvářejí se skupiny na sociálních sítích, které pak fungují i jako prostředek pro další spolupráci.“
Před třemi lety jsem se do Pärnu, přezdívaného letní hlavní město Estonska, vydala poprvé. Zažila jsem vřelou atmosféru, byla jsem svědkem usilovné práce i přátelských setkání respektovaných dirigentů, vážených sólistů, hráčů světových orchestrů i mladých muzikantů na prahu kariéry. Podobně tomu bylo v estonském letovisku mezi 13. a 22. červencem i letos. Dokonce se zdálo, že atmosféra byla ještě vřelejší, koncerty ještě povedenější, mladí muzikanti ještě dychtivější. Možná to způsobila i dvě výročí členů rodiny, bez níž by festival neexistoval – Neeme Järvi slavil pětaosmdesát, jeho syn Kristjan padesátku. A koncem roku bude šedesát Paavovi – máme se tedy napřesrok na co těšit.
„Otevřít mladým lidem ještě třetí oko, dodat jim novou energii ke studiu nebo je znovu nasměrovat.“
„Studenti zprvu nevěděli, co po nich chci, a nechtělo se jim zkoušet něco nového.“
„Hudební kurzy ve Švihově budou volně pokračovat ještě v letošním srpnu v rámci projektu Orchestrální akademie Plzeňské filharmonie.“
Čtvrtý ročník kurzů Davida Niederleho navštívilo letos ve Švihově dvanáct violoncellistů. Někteří poprvé, někteří opakovaně. „Za rok zase“ zaznívalo z úst většiny účastníků, kteří přijeli nejen z okolí Klatovska a Plzeňska, ale třeba i z Prahy a Českých Budějovic. Nejstarší už navštěvují nižší ročníky konzervatoře, nejmladší jsou žáky základních uměleckých škol.
„Dovolím si zmínit zásadní rozdíl v jejím přístupu k výuce zpěvu. Neupozorňuje studenty na všechny nedostatky nebo chyby, kterých se dopouštějí a kterých si bezpochyby okamžitě jakožto zkušená pěvkyně i pedagožka musí všimnout.“
„Studenty se musí nechat zpívat, musí z toho mít radost. Když někoho namotivuju, on se uvolní a začne to fungovat.“
„Se skvělou pěvkyní a pedagožkou Kateřinou Beranovou se zpěv stává něčím zcela jiným než pouhou znalostí pěvecké techniky.“
Pravděpodobně jste už slyšeli o ProART Festivalu, v rámci kterého se už od roku 2005 konají nejrůznější workshopy napříč uměleckými obory, zejména pak tance. Málokdo však ví, že zde probíhají také kurzy operního zpěvu s uznávanou pedagožkou Kateřinou Beranovou, která vyučuje od roku 2007 na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci. Ta se během letošního ročníku festivalu ujala šesti studentek a nadšenců zpěvu a společně pak po čtyři dny nejen zdokonalovaly pěveckou techniku, ale pracovaly také na hudebním vyjádření vybraných skladeb. A jak vlastně kurzy z pohledu aktivního účastníka probíhají?
„Interpretační workshop netradičních technik hry vedla znamenitá flétnistka Hana Hána a jako interpret se nejednou osvědčil výtečný kontrabasista Jan Dvořák.“
„Některé bychom bezmála mohli zaměnit za díla mnohem zkušenějších autorů, natolik zajímavě, invenčně a hravě si děti poradily s netradičními skladatelskými technikami.“
„Srdečná atmosféra, podpora rodičů a laskavý přístup lektorů se sešly v tak hojné míře, která není vůbec běžná.“
Dílna pro nejmladší skladatele v Hradci nad Moravicí se letos konala ve dnech 16. až 19. června. Tradiční skladatelský workshop pro mladé autory pořádá sdružení Q ve spolupráci s Janáčkovou akademií múzických umění, Univerzitou Palackého a Základními uměleckými školami Hradec nad Moravicí a Smetanova 8 v Brně. Letos se Dílna konala v novém prostředí, které kolegiálně a nezištně nabídly hradecká ZUŠ a Církevní základní škola svaté Ludmily. O tom, jestli má smysl s dětmi pracovat na jejich kreativitě, je zbytečné polemizovat. Jsou ale věci, které si zamyšlení zaslouží.
„Do předloňska jsem absolvoval pětatřicet letů ročně, konstatoval Steven Holl. Až loni mě covid přikoval k domovu. Ostravský pobyt je proto mojí první pracovní cestou po pandemii.“
„Nový koncertní sál zapadá jako vlajková loď do celkové transformace města, uvedl primátor Ostravy Tomáš Macura.“
„Když jsem postával na místě, které se má tak zásadně proměnit, zrovna si tam hrálo klubko dětí. Díval jsem se na ně a říkal jsem si, že pro ně tato stavba vznikne, shrnul Steven Holl.“
Vím, že název článku má mluvit sám za sebe; zde je však přece jen na místě ho úvodem reportáže rozklíčovat. Takže za prvé. Nová koncertní síň v moravskoslezské metropoli se má zjevně pyšnit jménem světoznámého skladatele, který se kousek odtud v Hukvaldech narodil a přímo v Ostravě zemřel. V angličtině coby globálním esperantu dneška bude tudíž její název znít The Janáček Hall. Jak ale odolat slovní hříčce, když její hlavní tvůrce, Američan s norskými předky, se shodou osudových náhod jmenuje Steven Holl? Což se vyslovuje skoro stejně jako Hall, jen s poněkud „kratším zobakem“, což ovšem místně vyhovuje… A za druhé? Když možná nikoli Brnu, které je – zdá se – s výstavbou koncertní síně přece jen dál či spíš hlouběji, Praze dá touto budovou Ostrava vítězný gól. Vždyť má stát mnohem dřív, ideálně roku 2025, než Vltavská filharmonie! Tedy – pokud se opravdu postaví. Protože o peníze jde vždy až na prvním místě – a v postcovidové éře s jejím zběsilým zdražováním dvojnásob. Ostravští na čele s primátorem Tomášem Macurou, jeho náměstkyní pro finance Zuzanou Bajgarovou a předsedou představenstva Domu kultury Janem Žemlou, který je zároveň ředitelem Janáčkovy filharmonie, už pět let dělají pro úspěch průlomového projektu maximum.
„Festival vnímám jako událost, která se výrazně profiluje, nebo dokonce specializuje na předvádění hudby ve zvuku co nejbližším epoše, v níž vznikla.“
„Pro Collegium 1704 byl krátký zájezd do Varšavy prvním větším zahraničním projektem po delší době.“
„Dramaturgicky velmi pozoruhodným počinem je uvedení Zelenkovi Missy 1724.“
„Poláci k hudbě přistupují jinak než Češi. Chopin je pro ně přímo světcem,“ říká Václav Luks během našeho setkání v ulicích Varšavy. S Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 zde v uplynulých dnech účinkoval na festivalu Chopin a jeho Evropa, se dvěma programy, které zahrnovaly jak polskou hudbu, tak i díla českých skladatelů.
„Přebírají certifikát, finanční cenu a pozvání koncertovat příští rok na akademii podobně jako letos Adam Klánský, loňský laureát.“
„Na mládence pozoruhodně podařená kompozice.“
„Na otázku, jestli už má roli zvládnutou celou, se usmívá. Na to je ještě dost času…“
Skončila Letní hudební akademie Kroměříž, setkání několika desítek studentů hudby s vynikajícími lektory, uspořádané už čtvrtým rokem. Vyučuje se tam hra na nástroje a zpěv, také hudební management… a letos poprvé i orchestrální hra. Jako Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy vystoupí studenti v září v metropoli na mezinárodním festivalu. V tomto okamžiku je čas ohlédnout se za srpnovým týdnem. Byl naplněný hudbou až po okraj.
„Dittersova hudba v tomto oratoriu vyniká nevšední krásou a lyrickou něhou, mnoho árií mi utkvělo v uchu hned napoprvé.“
„S partiturou si výborně rozuměli hudebníci spojených orchestrů, které vedly první houslistka Veronika Manová a dirigentka Ema Mikešková k muzikálnímu plnokrevnému výkonu.“
„Jednoznačně nejvíc přesvědčila lahodným sopránem a mazlivými koloraturami Helena Hozová.“
Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži jako dějiště magických hudebních zážitků? V případě festivalu Hortus Magicus jasná volba na jistotu a místo, kde nasajete tolik inspirace, kolik jen dokážete odnést. Festival určený pro všechny generace se letos konal ve dnech 6. a 7. srpna. Vydali jsme se za ním v sobotu, kdy nabídnul celodenní program koncepčně zacílený na legendární postavu biblického krále Izraelitů Davida.
„Díky kontaktům Davida Niederleho byli přizváni ke spolupráci také další významní violoncellisté: Petr Nouzovský a Ivan Vokáč.“
„Výborná akustika prostoru, která není předimenzovaná, byla i pro nejmenší účastníky koncertu velkou motivací podat co nejlepší výkon.“
„Z mnoha čísel koncertu se jako mimořádní talenti ukázali z mladších účastníků zejména Daniel Hošek a Veronika Vozárová, jejíž výkon v duu s lektorem Ivanem Vokáčem byl pozoruhodný.“
V pátek 30. 7. byly slavnostním koncertem v sále Vodního hradu Švihov ukončeny čtyřdenní violoncellové kurzy koncertního mistra Plzeňské filharmonie Davida Niederleho. Nápad uspořádat mistrovský kurz vznikl při neformálním soustředění žáků Niederleho třídy Základní umělecké školy Josefa Kličky Klatovy na jeho chalupě v Bořanovicích u Vimperka. Letos se uskutečnil třetí ročník kurzů. Zázemím nejen pro pobyt, ale i pro výuku všem účastníkům kurzu posloužil osvědčený rodinný Penzion Švihovský dvůr manželů Zelených.
„Také on názorně ukazuje při nejvyšších tónech rukou ke stropu. Ale šikmo.“
„Baví ho dávat dárky a stejně tak ho baví dávat i to, co se v životě naučil.“
„Každý dobrý pedagog má takovou empatii, že se dokáže vžít do těla toho, koho učí, ať je to muž, nebo žena.“
Propocená trička, příjemné prostředí, intenzivní výukové hodiny, pěkné koncerty, nové podněty, imponující lektoři, prima parta… Zhruba v takových kategoriích se těchto dnech v jihočeském památkovém městě Českém Krumlově mezi účastníky hovoří o Letních mezinárodních interpretačních kurzech. Pořádá je Pražský hudební institut. Konají se čtvrtým rokem, rozšiřují se… a organizátoři s nimi mají pěkné další plány. V ReportážiPlus dáváme nahlédnout do výuky i do prostředí města, ve kterém je z hudebního hlediska důležitým hráčem Základní umělecká škola.
„Máme v programu i velké koncerty a opery a při třiceti pořadech jde pořád o velkých festival.“
„Co se týče reklamních partnerů a sponzorů, nepřišli jsme ani o jediného.“
„Respirátory jsou nadále potřeba při koncertech na zámku. Publikum je sice na čerstvém vzduchu, ale nádvoří je uzavřené ze čtyř stran a je tak definováno jako vnitřní prostor.“
Měsíční příprava stavby scény a hlediště na nádvoří zámku je u konce. Smetanova Litomyšl může začít. Ve městě bude chod národního festivalu denně zajišťovat víc než sto dvacet lidí, od uměleckého a ekonomického vedení přes produkci a techniky až po uvaděčky, řidiče a muže řídící parkování návštěvníků. Letos je program rozvržen jen na jedenáct dní, ale přesto ho organizátoři prezentují jako plnohodnotný. Nechybějí totiž obvyklé symfonické koncerty a operní představení, které loni mezičas protiepidemických opatření neumožnil. Letos se do rozvolňování vešly. I vstupenek je nakonec možno prodávat až do tří čtvrtin kapacity. Pořadatelé byli připraveni a využívají situaci, jak to jde. Ostatně, vždyť o sobě s úsměvem říkávají, že jsou „klikaři“.
„Pozvaní diváci se na Sychrov rádi vypraví, protože uprostřed zeleně je možno se vyvázat z kravaty, vyzout z vysokých podpatků a užít si hudbu v kulisách zámku.“
„O náplni koncertu jsme začali přemýšlet loni na jaře,“ podal mi vysvětlení David Mareček, „a vytyčili jsme si tři cíle.“
„Ozdobou koncertu byli tři zástupci mladé pěvecké generace, kteří dobývají svět. Slávka Zámečníková, Boris Prýgl a Petr Nekoranec.“
Ve středu večer ožil zámek Sychrov hudbou v podání České filharmonie se třemi hvězdnými pěveckými sólisty: Slávkou Zámečníkovou, Borisem Prýglem a Petrem Nekorancem. Koncert pro zvané hosty, který přenášela Česká televize, řídili Robert Kružík a Petr Altrichter a podílel se na něm také pianista a aranžér Tomáš Kačo.
„Je to vždy skvělá příležitost a možnost nahlédnout do kreativního myšlení dětí, jak o své hudbě přemýšlejí.“
„Nádherně vyzněla zejména Partita a moll pro flétnu sólo v excelentním, stylovém a muzikálním podání sólistky Opery Národního divadla Praha Jany Pavlíčkové.“
„Atmosférická hudba se rodila přímo na pódiu společnou synergií, které nechyběla hledačská touha a otevřené myšlení.“
I v letošním roce se s velkým štěstím mohla konat Dílna pro nejmenší skladatele. Šestnáctý ročník projektu, který je zaměřen na rozvoj improvizace a první skladatelské počiny, se letos odehrál ve dnech 10.–13. června v malebných interiérech zámku v Hradci nad Moravicí. Mezi lektory nechyběly už tradičně skladatelské osobnosti Ivo Medek, Vít Zouhar, Markéta Dvořáková, Sára Medková a mnozí další. Přinášíme z této akce, jíž se aktivně zúčastnilo přes dvacet dětí, reportáž.
„Semjon Byčkov vyjadřuje uznání, ale pak se pouští do podrobné práce. Listuje partiturou, probírá klíčová místa, předzpěvuje, hovoří, znovu iniciuje soustředění… a kvituje, jak napodruhé, maximálně napotřetí zaznívají detaily o poznání lépe.“
„Studentští filharmonici loni Simona Rattlea doslova hltali, byli motivovaní, hráli skvěle a odnesli si nejen zážitek na celý život, ale určitě i řadu důležitých podnětů pro hraní. Semjon Byčkov teď takové impulsy cíleně, laskavě a inspirativně rozdává také.“
„Čím víc víme o životě, čím víc ho objevujeme a poznáváme, tím bohatěji pak naše noty život vyjadřují.“
Sobotní koncert České studentské filharmonie, který bude večer vysílat ČT art, má být vyjádřením podpory a díků všem, kteří statečně, přitom nenápadně a často nepovšimnuti, usilují o to, aby v současném soustředění na zachování zdraví nezapadla nutnost pokračovat i ve vzdělávání. V první polovině bude těleso dirigovat Marko Ivanović, ve druhé Semjon Byčkov. Na programu koncertu doprovázeného sloganem „A přece se učí!“ jsou Suk, Dvořák, Janáček, Wagner, Beethoven a Verdi. KlasikaPlus.cz se byla podívat, jak se studenti na vystoupení připravují.
„S účastí mu to odpouštíme, protože krásně deklamuje a hladce se pohybuje ve všech polohách.“
„Všechny její výstupy jsou křišťálově radostné, jisté a pozitivní.“
„Roman Válek představuje skladbu s bezpečnou znalostí a s interpretačním nadhledem v roztančených, slavnostních i zjihlých pólech.“
Je středa, půl osmé, Czech Ensemble Baroque rozjíždí přímý přenos koncertu. Platforma, na které lze program sledovat, ukazuje 222 sledujících. Začíná provedení Händelovy ódy Alexander's Feast – Alexandrova slavnost aneb Síla hudby. Brněnský Besední dům se proměnil ve studio, soubor s komorním sborem není na pódiu, ale uprostřed sálu. Publikum žádné. Sedí doma u displejů a obrazovek.
„Je jasné, že nový Rigoletto pražského Národního divadla rozpoltí odbornou i laickou veřejnost, ale také že jde o hudebně velmi kvalitní inscenaci.“
„Inscenace je i přes veškeré počáteční výhrady logická. Jen je možná třeba ji vidět víckrát a sžít se s ní.“
„Tato premiéra dává tušit, že minimálně soubor Státní opery se po změně vedení a po znovuotevření své budovy vydává světovou cestou. Reakce českého publika se ale asi dá očekávat jiná než například u německy mluvícího.“
Historicky první operní premiéru Národního divadla v Praze, kterou bylo možné sledovat pouze v televizi a ne v divadle, nabídla včera večer Česká televize na programu ČT art. Místo diváků obsadily Státní operu kamery a zprostředkovaly Verdiho Rigoletta v moderní režii Barbory Horákové Joly. Hudebně ji nastudoval mladý italský dirigent Vincenzo Milletarì. V hlavních rolích vystoupili Daniel Luis de Vicente, Olga Jelínková, Long Long, Zdeněk Plech a Jana Sýkorová. Od prvních momentů bylo jasné, že půjde o kontroverzní podívanou, ale zároveň o kus poctivé hudební práce.
„Dramaturgie večera vznikala z přání důstojně, ale zároveň zábavně přispět k připomenutí sto pětadvaceti let od historicky prvního koncertu České filharmonie.“
„Večer otevřel Vjezd gladiátorů Julia Fučíka; následně posluchač jen žasl, kolik invence a profesionality čeští skladatelé ‚lehčí hudební múzy‛ prokazovali.“
„Na Novoročním koncertu České filharmonie 2021 zaznělo ve světové premiéře Concerto Grosso Jana Kučery, v jehož střední, meditativní část se odrazil ztichlý svět prvního lockdownu na jaře 2020.“
Ani současná, pro kulturu stále nepříznivá situace neodradila Českou filharmonii od uspořádání Novoročního koncertu. Zazněla na něm výhradně díla českých skladatelů, kterými dramaturgie předznamenala významný milník v životě tělesa. Koncert byl přenášen Českou televizí a je až do 8. ledna přístupný ke zhlédnutí na facebookovém profilu orchestru.
„Nechtěli jsme celý advent zpívat jenom koledy, ale čím víc se budeme blížit k Vánocům, tím víc program začne být vánočnější.“
„Rybova Česká mše vánoční letos na Vánoce…? Nikdo zatím neříkal, že by nějaká měla být…“
„Je s tím hodně práce, produkčně jde o náročnou věc, ale práce je evidentně nesena na společné vlně. Všichni toužíme po tom, dostat se do našeho normálního stavu, kdy hrajeme každý den.“
„Audio. Ready?“ štěkne muž za kamerou. Odkudsi se ozývá české přitakání. „Camera. Ready?“ štěkne ihned, opět anglicky, opět se stejným silným italským přízvukem. Kameraman Marco Chiodi se pohybuje v pražském Národním divadle už delší dobu. Teď je poslední listopadový týden a jeho úkolem je natočit šestadvacet videí, která budou tvořit obsah zpívaného Adventního kalendáře operního souboru. Od 1. do 25. prosince bude každý den na sociálních sítích zveřejněno nějaké nové. Dnes, na první adventní neděli, je předpremiéra, ochutnávka.