pondělí, 05 srpen 2019 13:13

Když v klášteře začne hrát šedesát lesních rohů aneb Letní hornové kurzy Broumov

Autor:

„Někdo z lektorů to umí spíš se staršími, někdo s nejmladšími.“

„O ´lektorský´ koncert, letos ohlášený na 10. srpna, je prý zájem tradičně obzvlášť velký.“

„Ne nadarmo se o Maďarech mezi muzikanty říká, že jsou teď v žestích nejlepší na světě.“

 

9

 

Do kláštera přichází skupina mladých lidí s kufry na kolečkách kodrcajícími po dláždění. Na tom by ještě nebylo nic tak divného, v Broumově se přímo v historickém objektu velikosti většího šlechtického zámku dá dnes bydlet, dokonce v někdejších celách řeholníků. Nebylo by ani divné, že jde o Japonce a Japonky. Všichni však mají na zádech batoh stejného charakteristického tvaru. V hudbě poučený člověk vytuší, že uvnitř každého je lesní roh. Aha, tak už se začínají sjíždět na interpretační kurz. Ale neodbytně se v té chvíli zase znovu připomene záhada, jak se dovnitř ten rozšiřující se ozvučník vlastně může vejít…

Červené cedule a plakáty v Broumovském klášteře v těchto dnech nepřehlédnutelným způsobem dávají vědět, že zde celý první srpnový týden patří Letním hornovým kurzům. Konají se pátým rokem a veřejnost si jich všímá každý den v podvečer díky malým koncertům účastníků, ale nejpodstatnější je, že se tu šest lektorů věnuje šesti desítkám mladých hráčů z řady zemí světa. Jména vyučujících přilákala letos rekordní počet zájemců o další vzdělávání.

 

1

 

„Účastníky si rozdělujeme. Někdo to umí spíš se staršími, jako třeba Martin Sokol, někdo s nejmladšími, to je Lenka Němcová. Já sama si ty nejmenší do třídy neberu…,“ přiznává Zuzana Rzounková, umělecký garant a vedoucí kurzů. Východoslovenská rodačka je sólohornistkou Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a pedagožkou na JAMU v Brně, hrává i v Českém národním symfonickém orchestru a samozřejmě také jako sólistka. V sobotu vystoupí spolu s dalšími lektory na koncertě, který je součástí festivalu Za poklady Broumovska a v Bezděkově nad Metují je umístěn do kostela sv. Prokopa. Lesní roh se zde představí nejen sólově, ale i v komorních formacích, každopádně v jiném světle než jen jako součást orchestru. A Zuzana Rzounková má už dlouho naplánováno, že si tam zahraje i s jedním z účastníků, mladým Maďarem. Zaujal ji už loni. Není mezi účastníky pátého ročníku nyní v srpnu zdaleka jediným, kdo přijíždí opakovaně.

 

3

 

Zahraničním lektorem je Ricardo Matosinhos z Portugalska, hornista, skladatel, pedagog, člen Mezinárodní hornové společnosti, ve vedlejších třídách vyučují děkan Hudební fakulty JAMU v Brně Jindřich Petráš, který je předsedou společnosti Hornforum (České hornové společnosti Jana Václava Sicha-Punta), dále sólohornista České filharmonie Jan Vobořil, první hornista orchestru FOK Martin Sokol (původem z Košic, později žák Jindřicha Petráše a Zuzany Rzounkové) a jako šestá Lenka Němcová, pedagožka ZUŠ v Polici nad Metují a v Broumově. Každý má v klášteře svou místnost opatřenou jménem, k dispozici je klavírní doprovod. Na kurzech jsou tři korepetitoři – Jana Goliášová, Pavel Čapek a Eva Macková.

 

5

 

Broumovský klášter má pro kurz k dispozici bydlení, třídy jsou o patro níž. Ano, i možnosti společného stravování. Jakpak asi Japoncům chutnají šunkofleky, napadne vás… Když procházíte dlouhými chodbami, zjišťujete, že objekt, v posledních letech postupně rekonstruovaný, má nejen zajímavou historii, ale snad i budoucnost. Taneční sál, výstavní sál… Prostoru je až marnotratně.

 

8

 

Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je areál od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. O využití se stará celý tým. Na přelomu let 2014 / 2015 prošel klášter výraznou revitalizací. Nové prostory poskytly zázemí pro environmentální a humanitní vzdělávací programy, obnovou prošla také celá klášterní zahrada. Funguje zde Vzdělávací a kulturní centrum – evropská instituce podněcující tvořivost, sebevědomí a toleranci.

Jsou tu bývalé cely. Žili v nich po staletí benediktýni, než ti německy mluvící museli odejít a než ty zbylé o pět let později, v roce 1950, vyhnali komunisté. A pak sem místo nich umístili do tvrdé internace řádové sestry ze zrušených českých klášterů. Minulost je dost temná, není divu, že ředitelka kurzů a šéfka festivalu Tereza Kramplová, která bývá v Broumově pracovně i mezi rokem, přiznává: "Když se v zimě brzy odpoledne stmívá a v celém klášteře není ani noha…" Větu nedořekne, odmlka je však významná.

Teď je ale léto, na konci nejdelší chodby je otevřené okno a z něj se naskýtá pohled jako z rozhledny. Klášter stojí na návrší, obzor tvoří kopce a lesy, ze tří stran je to kousek do Polska. Polovina Broumovska jako na dlani. A zbytek regionu, jiným směrem, je vidět z okna jídelny.

 

2

 

Kurzy, určené žákům ZUŠ, studentům konzervatoří i akademií či zájemcům z řad veřejnosti, a to bez omezení věku, jsou regulérním doprovodným programem festivalu Za poklady Broumovska. Mají ostatně stejného pořadatele. Během dvou letních měsíců se v mikroregionu v nejzazší severovýchodní výspě České republiky, v někdejším pohraničí na doteku s Polskem, koná již čtrnáctým rokem řada komorních koncertů využívajících zdejší výjimečný soubor venkovských barokních kostelů navržených architekty z rodiny Dientzenhoferů. Letos je koncertů deset, konají se každou prázdninovou sobotu a je o ně značný zájem. O ten „lektorský“ ohlášený tentokrát na 10. srpna, prý tradičně obzvlášť velký.

 

06

 

Na kurzech se vyučuje od rána do odpoledne individuálně, potom účastníci společně nacvičují program pro závěrečné vystoupení. Těšit se mohou i na výlet, nejspíše do Adršpašských skal. Denně se ale koncertuje, klášter poskytuje sály s různou kapacitou od třiceti posluchačů výš – až po multifunkční sál Dřevník stojící v zahradách, který má 300 míst. Velký úspěch měly v minulých letech open air koncerty ve skalách, vzpomínají pořadatelé. Společné hornové „halali“ tam znělo několikrát. Letos se bude takto vytrubovat rovněž ve vyhlášené Jízdárně v nedalekých Hejtmánkovicích.

 

11

 

Japonky právě kodrcají se svými kufry a s charakteristickými futrály na lesní rohy od schodiště do místnosti registrace účastníků. Dostanou program a pokyny, ubytují se, čeká je společné zahájení v opatských sálech. Z chodby za rohem se však už teď ozývají nepřeslechnutelné tóny oblíbeného žesťového nástroje. Mimochodem, nástroje s pěkně mazanou konstrukcí - je sice úhledně stočený, kulatý jako jeho zvuk, ale kdyby se trubice rozmotaly, měly by přes čtyři metry… Jak se takový had vejde do toho úhledného futrálu k ozvučníku, raději ani neuvažovat.

 

4

 

Je neděle podvečer. Až začne za pár hodin cvičit všech šedesát účastníků kurzu, nebude už v Broumovském klášteře místo pro nikoho jiného. Ostatně, zkušenost z minula potvrzuje, že umístit ve stejnou dobu do objektu ještě jinou vzdělávací akci, i kdyby to kapacita umožňovala, nemá smysl. Byl tu jednou kurz jógy, ale po pár dnech musel být předčasně ukončen. Nic proti hudbě jako organizovaným tónům, ale při jejím studiu a přípravě vzniká přece jen občas trochu hluku…

 

10

 

Hra za rohem neustává. Z místností za zavřenými dveřmi jsou slyšet tři nástroje. Jak před chvílí poznamenala Zuzana Rzounková, to už přijeli maďarští kurzisté. Hned začali cvičit. Ano, ne nadarmo se o Maďarech mezi muzikanty říká, že jsou teď v žestích nejlepší na světě.

 

7

 

Foto: Veronika Paroulková, Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.