úterý, 07 březen 2023 15:05

Montréal - ledové město v pohybu

Autorka:

„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“

„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“

„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“

 

2023-03-07-Montreal-Fest-03

 

„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques. Posteskl si, že operní divadlo nemají a že jediná skutečná kultura je v Evropě. Měl i neměl pravdu, jak jsem se během týdenního pobytu v Montréalu stačila dozvědět.

S bruslemi pod paží

Bienále Nové hudby v Montréalu se konalo letos pojedenácté, po čtyřech letech kvůli covidové pauze tedy „in person“ - za osobní účasti, a to ve dnech 23. února až 5. března, s dvěma koncerty denně ve velkorysém koncertním sálu Montrealského symfonického orchestru. Dále v dalším sále centra Pierre - Péladeau, kde sídlí pořádající organizace festivalu, v prostorách čtyřh tamních univerzit i známé montrealské konzervatoře, v kostelech katolických i protestanských nebo v knihovně Goethe Institutu. V průběhu festivalu probíhalo také několikadenní mezinárodní kolokvium na téma Hudba a transcendence ve věku posthumanismu, koncerty pro mládež, zvuková instalace v tzv. black boxu Zpěvy neslyšitelných (autor Jean Francois Laporte) nebo maratón elektronické hudby La Grande Nuit, propojený se souběžným festivalem Montreál en Luimére, který si klade za cíl „dostat lidi v zimě ven z domu“, přilákat je do divadel, pouličních stanů, na obří klouzačky i kluziště uprostřed města, na vyhlídkové kolo, světelné výstavy v ulicích, pod širé nebe... a to i v třeskutých mrazech. Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.

 

2023-03-07-Montreal-Fest-04

 

Příležitost pro Anu

Uměleckou ředitelkou festivalu Montréal/Nouvelles Musiques se před půl rokem stala Ana Sokolovič (1968), se kterou jsme se poznaly na bienále Ostravské dny i operním NODO a jejíž opera Svadba (psáno srbsky) zažila velký úspěch v Ostravě a poté i na festivalu Opera v Praze. Originální skladatelka, také velkých koncertů i komorní a filmové hudby, pedagožka, která momentálně zastává v Kanadě nejvyšší post pro výzkum opery 21. století  Canada Research Chair in Opera Creation, má ke slovanským zemím blízko. Do Kanady se z rodného Bělehradu, z bývalé Jugosláviez přesunula v důsledku válečných konfliktů v roce 1992. A stejně jako tisíce dalších mladých lidí z celého světa i ona dostala v Kanadě příležitost studovat ty nejlepší univerzity. Ana Sokolovic společně s Aïdou Aoun stojí ve vedení pořádající organizace navštíveného festivalu SMCQ/ Společnosti pro soudobou hudbu Québecu. Ta ovšem neorganizuje jen toto bienále, ale kromě konferencí, kolokvií, programu pro mládež, vysílání nahrávek, ale také evropských a amerických turné umělců z Québecu organizuje s bienále nové hudby se střídající festival, věnující se vždy jednomu skladateli - Homage Series. Vlastně i při psaní těchto postřehů si uvědomuji, jak přeskakuji z francouzštiny do angličtiny a naopak, co se názvů týká, ale v tomto duchu se aspoň v uměleckém a akademickém prostředí Montréalu jednoduše žije. I na pódiu se řečníci vyjadřovali, jak jsme tomu byli zvyklí za dob bývalého Československa. Plynulé přechody z jednoho jazyka do druhého jsou v tomto prostředí jakoby automatické, byť provincii Québec jasně dominuje francouzská kultura.

 

2023-03-07-Montreal-Fest-05

 

Hudba a spiritualita

Letošní program festivalu měl přesně tento podtitul, který se snažilo naplnit všech 17 koncertů se skladbami asi 70 skladatelů a téměř čtyřmi stovkami účinkujících. Aktuální bienále ještě nevycházelo z dramaturgie Any Sokolovic, od roku 1966 teprve čtvrté osoby ve funkci umělecké/ho ředitele/ky. Program postavilo ještě minulé vedení v čele se skladatelem a dirigentem Waltrem Boudreauem. Dramaturgie byla založena na velkých orchestrálních koncertech propojených s místními sbory a sóly umělců, kteří často reprezentují původní obyvatelstvo Kanady (jejich utlačování, traumata a nové příležitosti jsou velkým tématem v této zemi), na hostujících ansámblech a sólistech z různých částí Kanady, ale i Francie, Německa, Srbska a Itálie. Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století (Schubert, Britten, Messiaen), často se odkazoval k letos v lednu zesnulému skladateli a pedagogovi, který byl desítky let spjat s montrealskou scénou, k José Evangalistovi. Uváděl skladby takových matadorů, jako je Gubajdulina, Vivier, Tremblay, Feldman nebo Pärt. Součástí programu bylo asi deset světových premiér od autorů převážně scény quebecké: Katie Makdissi-Warren, Jean Lesage, Walter Boudreau, Lorenti Troiani, Brian Cherney, Simon Martin nebo Simon Bertrand. Program z velké části podporující kanadské skladatele a speciálně ještě ty, kteří jsou součástí SMCQ.

2023-03-07-Montreal-Fest-02

                                                                                      

Výběr z navštíveného

Hned úvodní Chorus Nunavik-Breizh za účasti orchestru a čtyř sólových zpěvaček cenami ověnčené skladatelky Katii Makdissi-Waren byl vytvořen v úzké spolupráci se sólistkami, a to na základě bretonského a inuitského dědictví. „V této skladbě jsem chtěla zdůraznit část dědictví, které si obě kultury vytvořily ve vztahu k přírodě a zvířatům“, říká skladatelka, která v díle dala velký prostor původnímu, fascinujícímu hrdelnímu zpěvu (Lydia Etok a Nina Segalowitz) a hravým a v tom nejlepším smyslu slova „zvířecím“ vstupům speciálních nástrojů v žesťové sekci. Se zpěvačkami, smyčcovým Ensemble Obiora a novým Ensemble de la SMCQ dílo nastudoval Cristian Gort.

 

2023-03-07-Montreal-Fest-010

Katia Makdissi

 

"... tragédie, která vypovídá o všech válkách a všech domorodých vojácích“, tak předeslal svou protiválečnou minioperu skladatel Andrew Balfour. Jeho semiscénické dílo Notinikew vypráví příběh domorodých vojáků, kteří během první světové války bojovali za svobodu v Evropě a po návratu domů jim byla upřena jejich práva a svobody. Hudba Andrewa Balfoura, skladatele původem z kmene Cree, měla hluboký duchovní podtext. Bohužel, zahnala posluchače až příliš do kouta, bez možnosti vnímat autentické strasti komunity a jejího osudu s nutným diváckým odstupem. Jednoduše: čeho je moc, toho je příliš. Nadechnout a vydechnout nenechalo posluchače ani dílo Golgot(h)a. Tragický vesmír Kristova utrpení zhudebněný Walterem Boudreauem na básně Raôula Duguaye byl předzvěstí Velikonoc a vrací se ke křížové cestě, kterou představuje přibližně patnáct tableaux v podání velkého souboru dechového orchestru, bicích nástrojů, varhan a šestnácti hlasů. Intenzivní naraci rapového charakteru (Pierre Lebeau) vyvažovaly pozemské hlasy Marie Magdalény a Veroniky (Virginie Mongeau a Marie-Annick Béliveau). "Ačkoli nejsem věřící... křížová cesta je v mých očích nejintenzivnějším ztvárněním dramatu člověka, který čelí nevyhnutelnému. Tento dlouhý tunel velké tmy je strašlivým pohřebním pochodem člověka odsouzeného k odpornému mučení: ukřižování", vyjádřil se Walter Boudreau ke skutečně „intenzivní“ kompozici.

 

2023-03-07-Montreal-Fest-012

Golgotha - Walter Boudreau

 

Dobrodružným zážitkem bylo setrvání v černém divadle Agora Hydro-Québec, kde během La Grande Nuit/Velké noci jsme spolu zkoumali různé nuance zvuku v pohlcující kopuli s 32 reproduktory. Zvukoví umělci nás provedli hudebním maratonem na téma Nástroj a mutující člověk. Ponoření do prostředí 360 stupňů špičkové technologické úrovně bylo fascinující. Nejoriginálněji působilo vystoupení na vynalezeném logicko-akustickém nástroji, který obsluhoval Navid Navab. Přes celý sál sestavené „varhany“ (Philippe Vandal), napojené na pojízdný elektronický stůl, přinesly půlhodinovou kreativní podívanou i poslech.

Vyzdvihnout bych mohla rovněž interpretačně skvělou akordeonistku a skladatelku Snežanu Nešić a její recitál od Bacha až po dvě světové premiéry kanadských skladeb, ve kterých bylo skutečně „příliš not“, jak publiku nakonec přiznala. Hráčka původem ze Srbska, vyučující v německém Hannoveru, je zvládla vskutku virtuózně. Vysoce profesionální SHHH!! Ensemble z Ottawy v programu Spirits zas v průběhu večera dokázal, jak různorodý je dnes repertoár pro klavír a bicí nástroje všeho druhu (a že pokryly celou šířku kostela Église St John the Evangelist). Velkým osvěžením byla i vzájemná hra na tělo Edany Higham (klavír) a Zaca Pulaka (bicí) ve skladbě Georgese Aperghise.

 

Kultura zadarmo (?)

Součástí festivalů jsou také neformální diskuse. I v Montréalu mají pivnice, a to dokonce takové, které se hlásí k „českým specialitám“ a vaří v nich na český způsob pivo Bělouše. Jednomu z hlasů, kterému jsem na takových setkáních obzvlášť naslouchala, byl ten od vídeňské skladatelky a performerky, „rádio umělkyně“ Elisabeth Shimany. „Dnes neexistuje několik málo celosvětově známých center, kde se dělá a představuje soudobá hudba, jak tomu bylo dříve například v Donaueschingenu, Darmstadtu, Kolíně, Paříži nebo na Varšavském podzimu. Těch míst jsou desítky a všude tam se dělá různá hudba, což je na současné hudební scéně skvělé. Všude tam se máte šanci setkat se jmény tvůrců, o kterých jste nikdy předtím neslyšeli. Ta pluralita je opravdu úžasná“. Velké diskuse se rozhořely také na téma vstupného a otázky, zda by kultura neměla být dostupná opravdu všem. Všimla jsem si dobře, že na koncertech, které byly zdarma, stály dlouhé fronty mladých lidí a byly také nejvíce navštívené, na rozdíl od těch, kde vstupné dosahovalo i 36 kanadských dolarů.

Shrnuto a podtrženo nejen z platformy Montréal / Nouvelles Musiques: kanadská vláda si moc dobře uvědomuje, jak naprosto kruciální je podpora umění a vzdělání. Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí. Kanada si moc dobře uvědomuje, že bez takové podpory umění, ale i vědy, by zůstala hluboce izolovanou částí severní Ameriky.

 

2023-03-07-Montreal-Fest-01

 

*******

 

2023-03-07-Montreal-fest-13

Cristian Gort

 

2023-03-07-Montreal-Fest-014

Lydia Etok, Nina Segalowitz

 

2023-03-07--Montreal-Fest-016

Nina Segalowitz, Lydia Etok, Marthe Vassallo, Nolùen Le Buhé

 

2023-03-07-Montreal-Fest-017

Notinikew - Andrew Balfour

 

2023-03-07-Montreal-Fest-018

Louise Bessette - piano - Messiaen

 

Foto: autorka, Jérôme Bertrand

Renáta Spisarová

Narozena v Opavě, studia na Ostravské univerzitě. Dramaturgyně a redaktorka Tvůrčí skupiny Hudba Českého rozhlasu. Je zodpovědná za dramaturgii spojenou se záznamem koncertů z festivalů, abonentních řad a operních představení, ale rovněž studiovou prvovýrobu zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Připravuje pořady v oblasti klasické a soudobé koncertní hudby pro stanici Vltava. Podílí se rovněž na přípravě publicistických pořadů, mj. vltavské programové řady Vizitka nebo Osudy. Ve volném čase se věnuje práci pro Ostravské centrum nové hudby, pořádání festivalů Ostravské dny, Dny nové opery Ostrava a speciálních koncertů této neziskové organizace. Žije střídavě v Ostravě a New Yorku.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.