Soutěž pro mladé talentované hudebníky a na ni navazující festival nazvaný Dny Bohuslava Martinů, to je náplň několika dnů na konci listopadu a počátkem prosince, za nimiž v Praze už devětadvacátým rokem stojí Nadace Bohuslava Martinů. Koncerty se konají především v sídle AMU v Lichtenštejnském paláci, ale také v Rudolfinu.
„Žádné zvučné jméno nezaručuje samo o sobě výborného pedagoga s potřebnými diagnostickými, metodickými a psychologickými schopnostmi. A zase naopak, mnohý takzvaně ‚bezejmenný‘ pedagog může překvapovat vynikajícími pedagogickými schopnostmi, tím i hmatatelnými výsledky.“
„Na špičce večera byl zřetelně barytonista Radek Martinec, jehož školitelem byl klavírista a pěvecký pedagog Ahmad Hedar.“
„Ale to je ostatně cílem – inspirovat, poradit, přispět novým úhlem pohledu, rozvinout dřímající dispozice ve schopnosti a posílit rozhled u adeptů uměleckých oborů.“
Pražský hudební institut pořádal v Českém Krumlově ve spolupráci se Základní uměleckou školou Český Krumlov šestý ročník Letních interpretačních kurzů. Byl jsem návštěvníkem závěrečného koncertu účastníků těchto kurzů dne 22. července v koncertním sále školy. Koncerty účastníků byly ovšem tři, po týdnu intenzivní práce. Uvedu nejprve všechny zásadní informace ohledně interpretačních kurzů, poté se zmíním formou reflexe o sledovaném závěrečném koncertu.
Pražský hudební institut pořádá šestý ročník interpretačních kurzů, a to v Českém Krumlově v prostorách nejstarší české základní umělecké školy v Kostelní ulici v termínu 16. až 23. července. Akce se koná v době velkého Festivalu Krumlov, dříve nazývaného Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, který začíná zítra zahajovacím open-air koncertem s názvem Francouzská noc. Součástí kurzů je pětice koncertů pro veřejnost, z nichž první obstarají samotní lektoři kurzů houslistka Marie Kocián Mátlová, violoncellista Martin Škampa, klavírista Marek Kozák a barytonista Ahmad Hedar, kterého posluchač může znát též jako vynikajícího klavíristu.
„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“
„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“
„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“
Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.
Sál Martinů na pražské Hudební a taneční fakultě AMU bude dějištěm gratulačního koncertu k pětasedmdesátým narozeninám klavíristy Ivana Klánského, který vystoupí spolu se svými studenty a absolventy školy. Společně zahrají Slovanské tance Antonína Dvořáka a Uherské tance Johannesa Brahmse. Koncert se koná v pondělí 22. května od půl osmé večer.
„Zazněla světová premiéra skladatele Ondřeje Brouska s názvem Symfonie č.3 „Motus Vita 1946“, která má netradičně jen dvě věty, 1. Andante ma risoluto a 2. Presto. V názvu se objevuje baťovské motto i rok vzniku filharmonie. Interpretace vyzněla výborně, orchestr zněl plasticky a jednotlivé nástrojové skupiny byly velmi vyrovnané a šťavnatě barevné.“
„Klavír v podání mladého sólisty Marka Kozáka zněl suverénně a pevně, střídal barevné polohy a propojení sólisty s orchestrem bylo intenzivní a niterné. Klavír se přirozeně stával součástí orchestru, aby se z něho v pravý čas vyloupnul a předvedl se v dramatických kadencích.“
„Dirigent Robert Kružík využil plastičnosti a instrumentální barevnosti hudby a inspiroval orchestr k vytváření velkých legátových ploch, plných napětí a emocí. Svým elegantním a přesným stylem dirigování vytvářel iluzi, že v prostoru hněte ve vzduchu plastické obrazy.“
Filharmonie Bohuslava Martinů působí ve Zlíně od roku 1946 a za tu dobu prokázala, že má dost odvahy i invence, aby prosazovala nové trendy a skladby. Ve čtvrtek 23. února zazněly skladby, které překvapily. Světová premiéra Symfonie č. 3 „Motus Vita 1946“ Ondřeje Brouska, Burleska d moll pro klavír a orchestr Richarda Strausse, kde se jako sólista představil Marek Kozák, a po přestávce Symfonické fantazie Bohuslava Martinů. Před orchestr se postavil jeho šéfdirigent Robert Kružík, který vybičoval orchestr k euforickému výkonu.
Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín nabídne svým posluchačům i v této sezóně premiérové uvedení kompozice z pera současného českého autora. Dramaturgie protentokrát oslovila Ondřeje Brouska, pražského skladatele, hudebníka a režiséra. Jeho Symfonie č. 3 Motus Vita 1946 bude věnována zlínské filharmonii a zazní ve světové premiéře. Koncert, který hudebně povede šéfdirigent Robert Kružík, se bude konat ve čtvrtek 23. února od sedmi hodin večer ve Velkém sále Kongresového centra Zlín. Následovat budou Straussova Burleska d moll pro klavír a orchestr v podání Marka Kozáka a Symfonie č. 6 - Symfonické fantazie Bohuslava Martinů.
„Pojetí Marka Kozáka respektuje interpretační tradici, hudební zápis a zdržuje se jakýchkoli interpretačních zvláštností."
„Markovo provedení mi přiblížilo Prokofjevovu hudbu v naprosto jiném světle, než v jakém jsem ji doposud vnímala."
„Marek Kozák zůstal do poslední noty závěrečného přídavku zcela soustředěný a pokud cítil nějakou únavu, nedal ji na svém hraní vůbec znát."
Mladý klavírista Marek Kozák vystoupil v rámci programu komorních koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Na koncertě z cyklu Světová klavírní tvorba přednesl skladby od Bacha, Chopina, Čajkovského a Prokofjeva. Za nedlouhou dobu, kdy se pohybuje v hudebním světě, stihl přitom nasbírat mnoho úspěchů na světových soutěžích. A nejen tam...
Plzeňská konzervatoř na konci dubna opět pořádá Mezinárodní smetanovskou klavírní soutěž. Na třiačtyřicátém ročníku do mezinárodní poroty usednou špičkoví klavírní pedagogové a umělci včele s Ivanem Klánským. Termín přijímání přihlášek je pro tento ročník 31. ledna 2023. Po tomto datu se podle počtu přihlášených sestaví podrobný harmonogram.
„Místo za ním krátce na to přijal klavírista a varhaník Marek Kozák, jehož jméno je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu."
„Po několika vytleskáních a ovacích ve stoje ještě vtipně poukázal na délku skladby, která přesahuje půl hodiny, a jako přídavek zahrál novou verzi Chopinova Valčíku v úpravě Leopolda Godowského."
„Závěrečná část skladby jako by pomocí cressendových a decressendových motivů smyčců s velmi jemnou dynamikou romanticky vykreslovala krásy rakouské krajiny, hor a pastvin. Je zde zřetelný odkaz na Brucknerem opěvovaného Wagnera, ale i Mozarta či Beethovena."
Čtvrteční večer 12. ledna v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc, koncert s podtitulem Hledání kořenů a patriotismu v hudbě, byl patřičně zahájen skladbou Bedřicha Smetany. Skladatelem, často nazývaným duchem země. Šlo o předehru z opery Tajemství. Orchestr, jenž byl tentokrát veden Robertem Jindrou, který je nejen hudebním ředitelem a dirigentem Opery Národního divadla v Praze, ale také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, navodil silnými folklorními prvky skutečně patriotickou atmosféru. V sedmiminutové introdukci zazářila zejména smyčcová sekce, konkrétně precizně zahraný cellový part a bezchybná presto hra houslí. Jednotlivá posluchačská místa byla až do posledního obsazena.
Moravská filharmonie Olomouc vystoupí ve čtvrtek 12. ledna od 19 hodin v Redutě, a to pod vedením Roberta Jindry. Stěžejním dílem bude Koncert pro klavír a orchestr f moll, op. 6 Karla Kovařovice, ve kterém se sólového partu ujme Marek Kozák. Koncert orámují skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera. Veřejná generální zkouška proběhne týž den od 9:30 hodin. Beseda s umělci bude na pořadu od 18 hodin v Mozartově sále.
„Program představil dalšího Maďara, pro změnu coby sólistu. Byl jím Hamarův mladší krajan, klavírista József Balog.“
„Bartókův Koncert pro klavír a orchestr E dur byl dárkem čtyřiašedesátiletého skladatele jeho výrazně mladší ženě, klavíristce Dittě Pásztory.“
„Moravská filharmonie Olomouc se svého úkolu zhostila, myslím, víc než dobře. S šéfdirigentem si rozumí, vyhoví mu, mezi ním a orchestrem přeskočila pozitivní jiskra.“
Zajímavým souběhem své práce a svého soukromí se koncem října ujal taktovky nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, Budapešťan Zsolt Hamar. Hned poté, co oslavil své čtyřiapadesátiny, uchopil taktovku při dvou inauguračních koncertech, věnovaných připomínce vzniku samostatného Československého státu. (Ponechme stranou poťouchlý paradox, že přitom jeho rodné Maďarsko tehdy přišlo o kus území v náš prospěch; netřeba zdůrazňovat, že Zsolt Hamar – coby rozumný Evropan dneška – je nad dávné rozmíšky povznesen.) Uplynulo několik týdnů a Hamar, který doma stíhá i vyučovat a vést mezinárodní dirigentské kurzy, se do Olomouce vrátil. Opět ke dvěma vystoupením, tentokrát ovšem ukotveným v rámci symfonických cyklů, prolínajících se celou koncertní sezónou. Proběhly 1. a 2. prosince 2022.
„Krásné časy končí, když přestaneme vnímat harmonii zázraků kolem sebe.“
„Operní inscenace na nádvoří ani příští rok kvůli částečné rekonstrukci zámku v programu nebudou. Nahradí je operní galakoncerty.“
„Posluchači se vedle hvězd mohou těšit na pořad Gala Puccini nebo na koncertní průřez dvěma operami Bohuslava Martinů – Řecké pašije a Hry o Marii.“
Koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, operní pěvci Pavel Černoch a Maria Agresta, z velkých děl Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Triumfální symfonie… – to jsou zatím jen některé položky v předstihu zveřejněné menší části programu festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho 65. ročník se uskuteční od 15. června do 2. července 2023 a bude akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století.
Svatováclavský hudební festival nabídne ve čtyřech moravskoslezských sakrálních stáncích intimní program nazvaný Duše baroka. Během tří dnů od 18. do 20. listopadu v ostravském kostele svatého Václava, v kostele Narození Panny Marie v Orlové, v kostele svatého Jakuba ve Frýdku-Místku a v kopřivnickém kostele svatého Bartoloměje společně vystoupí sopranistka Eva Dřízgová, klarinetista Igor Františák a klavírista a varhaník Marek Kozák.
„Dramaturgie si vybrala na úvod dílo málo hrané a neustále diskutované – Pražský karneval.“
„Orchestr se pod vedením Roberta Jindry vypjal k výbornému výkonu. Zvuk byl homogenní, místy až opulentní.“
„O závěrečném Vivace se nedá říci nic jiného, než že bylo brilantní.“
Za existenci pražského Národního divadla se za jeho dirigentským pultem vystřídala celá řada mimořádných osobností. Mnozí byli nejen skvělými dirigenty, ale i významnými skladateli. Odměnit se jim vzpomínkovým koncertem, tuhle myšlenku nosil Robert Jindra v hlavně už dlouho. Jako nový hudební ředitel naší první scény měl možnost ji nyní zrealizovat. Národní divadlo se rozhodlo, že na některé z významných skladatelů, kteří v něm ovlivnili vývoj opery, vzpomene koncertem orchestru v historické budově v neděli 23. října.
Koncert divadla nazvaný „Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil“ se bude konat v neděli 23. října pod taktovkou hudebního ředitele Roberta Jindry. Jako sólisté vystoupí mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, klavírista Marek Kozák a herec David Prachař. Večer bude poctou výjimečným osobnostem české hudby, které zcela zásadním způsobem formovaly podobu operního souboru Národního divadla, ať v pozici uměleckého šéfa, nebo jako hudební skladatelé. Koncert bude natáčen Českou televizí.
Komorní filharmonie Pardubice ve dnech 3., 4. a 5. října od 19 hodin nabídne koncertní program, který přivede na podium Sukovy síně dva mladé a úspěšné české umělce. Tím prvním je klavírista Marek Kozák, druhým dirigent Marek Prášil, debutant letošního Pražského jara. Po tři za sebou jdoucí večery představí posluchačům program, jehož největším lákadlem bude Schumannův Klavírní koncert a moll. Vedle toho zaznějí skladby Glucka, Roussela a Sibelia.
Čtveřici dalších koncertů nabídne i letos cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance. Sérii zahájí v pondělí 3. října Nikol Bóková, která svou tvorbou často překračuje a propojuje žánry. Dalšími Hybateli budou jazzová skladatelka a klavíristka Kristina Barta, pak vyhledávaná sólová i komorní hráčka Terezie Fialová a na závěr mladý klavírista Matyáš Novák. V hlavní roli také opět bude koncertní křídlo C. Bechstein D 282.
Po prvním koncertu lektorů Letních mezinárodních interpretačních kurzů v Českém Krumlově, který se odehrál v pondělí 18. července, zvou pořadatelé na další. Místní klášter klarisek bude v sobotu 23. července místem Závěrečného koncertu Mistrovských pěveckých kurzů Vladimíra Chmela. V kostýmovaných výstupech z oper tam vystoupí Barbora Ďubeková, Nikola Uramová, Martin Šafárik, Petra Prýmková, Dagmar Drechslerová, David Cizner a další, a to za doprovodu Róberta Pechance v režii Jaromíra Brycha. O dalších akcích píšeme níže.
