Rodová a rodinná pouta i dramata, která tvořila hudební dějiny – letošní 26. ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby nese podtitul Familia a hledá motivy rodiny v různých kontextech historie nejen evropské hudby. V rozmezí 17. července a 5. srpna se posluchači vydají napříč staletími za poklady z hudebních archivů ve společnosti předních interpretů mezinárodní i domácí scény. Navíc se mohou těšit i na netradiční hudební nástroje, jako jsou vihuela, organetto, fidula nebo viola da gamba. Uskuteční se celkem sedm koncertů.

Festivalová dramaturgie má letos v hledáčku významné hudební rody, a to jak skladatelské, tak například tiskařské (bez jejichž práce by mnohé skladby dávno upadly v zapomnění), nebo rodiny mecenášů, které podporovaly vznik nových děl. Specifickou rodinou byly také klášterní komunity, v nichž často vzkvétal hudební život. Do programů se promítají i rodinné vztahy, které jsou studnicí emocí a prožitků, poznání i humoru, a odrážejí se jak v hudbě artificiální, tak lidové. Rodinná dramata se objevují i v operních příbězích, pro něž byly oblíbeným zdrojem inspirace. „I v letošním roce se posluchači mohou těšit na vystoupení souborů i sólistů světové úrovně, kteří své koncertní programy vesměs vytvořili v souladu s festivalovým tématem přímo na objednávku našeho festivalu. Zveme na skladby duchovní i světské, hudbu, která zněla na šlechtických dvorech, na francouzská středověká moteta, lidové písně, virtuózní sonáty i operní árie,“ láká k účasti na festivalu jeho hlavní dramaturgyně Jana Semerádová. 

26. ročník festivalu zahájí berlínský soubor Ensemble Polyharmonique (umělecký vedoucí Alexander Schneider) vokálně-instrumentálním programem založeným na skladatelském odkazu hned několika členů pravděpodobně nejslavnějšího hudebnického rodu na světě. Kromě Johanna Sebastiana Bacha, od jehož narození letos uplynulo 340 let, v kostele Panny Marie na Slovanech zazní hudba jeho předchůdců – Johanna Michaela, Heinricha, Johanna Christopha a Johanna Ludwiga.

Po jedenácti letech se na festivalové pódium poté vrací portugalský soubor Sete Lágrimas (Sedm slzí). Koncert v trojském zámku provede posluchače přechodovými rituály a životními fázemi od narození až po smrt, jež budou ilustrovány příklady artificiálního i tradičního hudebního dědictví iberské kultury napříč staletími i konfesemi. Repertoár čerpá z mnoha různých koutů světa – diváci uslyší kusy portugalské, italské, španělské, a dokonce i japonské s ohledem na to, že Portugalci byli prvním evropským národem, který se na území dnešního Japonska dopravil. „Na tento projekt se těším úplně nejvíce,“ prohlásila Josefína Matyášová, ředitelka festivalu, 15. dubna na tiskovém setkání „v rodinném kruhu“ podporovatelů akce.

Třetí koncert, po dlouhých sedmnácti letech umístěný do baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, přinese vůbec nejstarší hudbu, která na 26. ročníku zazní – do mystického světa středověkých klášterů, kapitul a univerzit, tedy do prostředí dobových řeholních a intelektuálních elit, zavede posluchače španělský soubor Tasto Solo pod vedením Guillerma Péreze, který je dle slov Semerádové „specialistou na chorální ornamentaci“.

Čtvrtý večer nabídne recitál dvou z nejslibnějších hudebníků nové generace tzv. poučené interpretace staré hudby – francouzský houslista Théotime Langlois de Swarte a francouzsko-americký cembalista Justin Taylor přednesou v Lobkowiczkém paláci virtuózní program vzdávající hold bratrům Louisovi a Françoisovi Francœurům. „Na tento koncert se já těším nejvíc,“ dodala s úsměvem Semerádová, která na adresu houslisty prohlásila: „Nástroj ovládá s takovou lehkostí, že máte pocit, že housle vzlétnou a začnou zpívat. Je to zážitek.“

Úplně poprvé se v Praze představí italsko-švýcarský soubor Concerto Scirocco, který upozorní na neméně důležitý fenomén hudební historie, totiž tisk. Dramaturgie koncertu se zaměří na edice z dílny rodu Gardano/Magni, jež v 17. století patřila mezi největší a nejdůležitější hudební nakladatelství nejenom v Benátkách, ale i v celé Evropě.

Šestý festivalový večer bude pozváním do urozené společnosti anglického království druhé poloviny 17. a počátku 18. století. Vlámský soubor Musica Gloria a taktéž vlámský kontratenorista Pieter de Praetere připomenou, že kromě oblíbeného a úspěšného Henryho Purcella byl aktivně hudebně činný i jeho příbuzný, nejspíše bratranec, Daniel. Vystupující soubor má dva umělecké vedoucí a při tvorbě je zajímá aspekt hudební i muzikologický, k čemuž Semerádová podotkla: „Vyměnili jsme si asi sto mailů.“

Závěrečný koncert bude tradičně patřit souboru Collegium Marianum, rezidenčnímu ansámblu festivalu pod vedením Jany Semerádové. Dramaturgie sestavená přímo pro tuto příležitost má být důkazem, že rodinné vztahy byly zdrojem umělecké inspirace a také hnací silou komplikovaných zápletek operních námětů. Árie z opery Giulio Cesare in Egitto Georga Friedricha Händela a Il Giustino Antonia Vivaldiho přednesou ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper a český barytonista Roman Hoza; dojde i na duety. Sólově na flauto traverso i „jedna vynikající česká flétnistka,“ jak roztomile připomněla Matyášová na adresu vedle sedící umělecké vedoucí.

Foto: Blas Fuentes, Kristijonas Duttke, Petra Hajská, Rita Santos, z archivů umělců