RozhovorPlus


17-julietta-20190327-kalvirn-ii-5583-jpg-1554295010

„Je to asi naše ´nejherečtější´ operní inscenace.“

„Každá jeho opera je originálem. Martinů hledal novou formu pro vyjádření příběhu, kterou už neopakoval.“

„Přesto, že je Julietta surreální opera, vytvářeli jsme reálné situace.“

Za zkratkou SKUTR se od roku 2000 skrývají dva téměř nerozlučně tvořící režiséři – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, respektive Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Tandem dvou letošních čtyřicátníků, Martina pocházejícího ze slovenského města Martin a Lukáše narozeného v Praze, vzbuzuje pozornost už od absolventských představení. Studovali na katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU. Oba teď na škole vyučují obory režie, dramaturgie a herectví. Autorská představení SKUTRu kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text, zvuk… Jsou multižánrová, jsou cross-over. Postupně se začali čím dál víc věnovat spojení hudby a divadla, další kroky je vedly k operní režii. SKUTR stojí, společně s dirigentem Jakubem Kleckerem, za inscenací opery Julietta Bohuslava Martinů v Národním divadle moravskoslezském. O nedávné premiéře jsme psali v reflexi  Ostravská Julietta - surrealismus s lidskou tváří a s úsměvem. Tato opera je tak dobrá právě v tom, že obsahuje oba póly – hravý i lyrický, shodují se „Skutři“ v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Nejbližší představení Julietty je v Ostravě ohlášeno na dnešní večer, další potom na 7. a 15. května. 

 

V-Hudecek

„Spousta mladých muzikantů organizuje festivaly například v místech, odkud pocházejí, a velmi se jim daří.“

„Koncerty jsou vyprodané i přesto, že vystupují převážně úplně neznámí interpreti. Naše „rodinné publikum“ nám ale důvěřuje.“

„Po několika minulých letech, kdy jsme měli strach, že éra velkých českých houslistů skončila a budou dorůstat pouze houslistky, se opět objevila generace „pánská“ a jsou úžasní.“

Před týdnem se uzavřely už 27. Svátky hudby – pražská přehlídka koncertů, za kterou po celou dobu stojí a chystá ji náš přední houslista Václav Hudeček. Většinu koncertů hostí sál Pražské konzervatoře, ty větší Rudolfinum nebo Palác Žofín a vystupují na nich významní interpreti i mladé hudební naděje. A jak portálu KlasikaPlus.cz Václav Hudeček potvrdil, hledá je nejen na své Akademii v Luhačovicích, ale "nehouslisty" také na mezinárodních soutěžích nebo na doporučení kolegů pedagogů. Případně někoho zrovna slyší a zaujme ho.

 

m-koncert4lagrandechapellebynoahshaye0

„Zvláštnost slavnosti na Piazza Navona spočívala v tom, že se zároveň jednalo o prezentaci nesmírně bohatého Španělska.“

„Bylo najímáno velké množství hudebníků z mnoha dalších římských kostelů, kteří se pak ještě stihli včas vrátit do svých domovských chrámů.“

„Pojetí La Grande Chapelle představuje pozdně renesanční polyfonii ve výrazně barevné podobě.“

Velikonoční slavnosti v Římě na konci 16. století zpřítomní v úterý na brněnském koncertě komorní sbor a soubor historických nástrojů La Grande Chapelle. Španělé v české premiéře uvedou v kostele sv. Jakuba vlastní rekonstrukci hudebního repertoáru znějícího při procesích organizovaných u mariánského chrámu na Piazza Navona v Římě. Záměr a program koncertu, který publikum přenese do „věčného městě“ do doby sklonku renesance, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus muzikolog Vladimír Maňas, dramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby pořádaného Filharmonií Brno. Jak říká, taková procesí jsou dávno zapomenutou věcí - hudební provoz na Piazza Navona, stejně jako celého Říma, se od té doby samozřejmě zcela proměnil.

 

Otec-a-syn

„Nikdo by neměl říkat, že hudba, která hledá třeba „jen“ radost nebo sdělnost, není legitimním proudem.“

„Během let jsem přišel na to, že když chci představit skladbu, aby si jí veřejnost všimla, je produktivnější osobně nebo s malým týmem uspořádat koncert.“

„Musel jsem je vyvést z omylu – to ne já, to synátor. Občas se mi to stává…“

Dvojrozhovor s Pavlem Trojanem otcem a Pavlem Trojanem synem přibližuje tvorbu obou skladatelů i mnohé z toho ostatního, čím se v hudbě a kolem hudby zabývají. Uvažují o směřování soudobé tvorby a vztahu skladatele a publika i o sítu dějin, odkrývají vzájemné diskuse nad kompozicemi a mimo jiné rovněž připomínají otce a dědečka, letos dvaadevadesátiletého evangelického teologa Jakuba S. Trojana.         

 

úterý, 16 duben 2019 09:40

Petr Wajsar: Může za to FB

Autorka:
Tramvestie-114

„Opera Tramvestie by měla zprostředkovat vnitřní zážitek, který já a lidé, které znám, prožíváme, když jedeme touhle zvláštní linkou.“

„Musel jsem se vzdát zlehčování vážného umění – v hudbě jsem se ho úplně nevzdal, ale v pojetí toho příběhu.“

„Primární účel každého díla je, aby se při něm člověk nenudil. Takže nudit bychom se neměli.“

Petr Wajsar je – zdá se – na vrcholu svého tvůrčího rozletu. Hudbu – zdá se – doslova chrlí na všech frontách. Jen letos měla v lednu premiéru jeho skladba Zlínské linie (psaná pro Filharmonii Bohuslava Martinů), v březnu uvedla Jihočeská filharmonie pásmo z jeho skladeb v úpravě pro orchestr a vokální sexteto Skety (jehož je členem), v červnu chystá Orchestr Berg premiéru jeho Trombonového koncertu a další koncert, violoncellový, píše pro Václava Petra a Českou filharmonii. V březnu dostal Českého lva za hudbu k filmovému horroru Ondřeje Havelky Hastrman a ve středu uvede pražské Národní divadlo na Nové scéně jeho operu Tramvestie.

 

sirp2016320022artr1

„Skladba je přímo zacílena na Květnou neděli, ale tím, jak integruje text básně Chalíla Džibrán, je její vyznění složitější.“

„Právě tam lidé v mých představách oslavovali později ukřižování. Tančilo se tam… Taková afterparty...“

„Tulevova skladba je výrazově vypjatá. Naléhavá, důrazná. Hodně využívá vysoké rejstříky hlasů i nástrojů, má vyhraněný abstraktní styl.“

Ambiciózní zahájení… Velikonoční festival duchovní hudby by mohl začít jakkoli jinak. Tradičněji. Konvenčněji. Třeba Dvořákovou kantátou Stabat mater. Ale Filharmonie Brno, která dvoutýdenní akci pořádá, má pověst zdravě odvážného inovátora, zvláště nyní s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. A tak festival začíná světovou premiérou. Autorem objednané skladby je Toivo Tulev, v současné estonské hudbě nepřehlédnutelná a nepřeslechnutelná osobnost.

 

IMG4188

„Člověk může přijít o dům, o majetek, ale to, co má ve svém mozku, o to nepřijde. Vzdělání je nezcizitelná hodnota, která obohacuje nejenom toho jednotlivce, ale to jeho vzdělání následně obohacuje celou společnost.“

„Docela mě mile překvapuje mladá generace našich pěvců, kteří úspěšně prorážejí ve světě.“

„Třeba Karolinum je třetí nejstarší fungující univerzitní budova na světě. Ale i taková instituce se musí modernizovat, rozvíjet.“

Z okna své pracovny na rektorátu Univerzity Karlovy se dívá přímo na Stavovské divadlo. A nejen tam bývá častým hostem. Prof. Tomáš Zima rád jezdí za kulturou a pokud to jde, skoro každou svoji pracovní cestu spojí s návštěvou opery nebo koncertu, s procházkou po památkách nebo s divadlem. A jak zdůraznil pro KlasikuPlus.cz, o budoucnost vzdělávání strach nemá.

 

Richard-Pachman-portret

„Pokud mám možnost přes svou hudbu a přístup k duchovním tématům oslovit i mladou generaci, považuji to za jakési požehnání. Vše, co předáme dál mladým lidem, se mnohonásobně zúročí.“

„Chtěl jsem v Kristově příběhu najít nové prvky, které by měly sílu zapůsobit na emoce.“

„Když Libuše Švormová začala číst text, viděl jsem od koncertního křídla, jak příběh zaujal všechny hudebníky a jak pečlivě poslouchali. V té chvíli se změnila energie mezi námi všemi na pódiu.“

Poslední dny Ježíše Krista představí poprvé v Praze skladba Pašije – Velikonoční příběh Richarda Pachmana. Zazní na dvou koncertech, v neděli 14. a v pondělí 15. dubna v kostele Sv. Šimona a Judy. Interprety budou Moravská filharmonie Olomouc a Pěvecký sbor Resonance, herečka Libuše Švormová, sólisté Martina Kociánová, Dita Hořínková a Andrej Beneš. Taktovky se ujme Petr Šumník. A u klavíru bude sedět samotný autor RICHARD PACHMAN - portálu KlasikaPlus.cz popsal, jak nad svojí novou skladbou přemýšlel a proč v ní použil mluvené slovo.

 

Katka-Knkov-Foto-Ilona-Sochorov

„Tiše doufám, že budu mít možnost postupně přidávat do svého repertoáru i další role tohoto geniálního skladatele.“

„S Michelem se rozhodně setkáme. A to dost kontaktně.“

„Po Juliettě mě v nové sezóně čekají tři role na jevišti a několik koncertních bonbónků.“

Dnes vůbec poprvé se v Ostravě objeví na repertoáru lyrická opera Julietta od Bohuslava Martinů. Druhou premiéru pak chystá Národní divadlo moravskoslezské na 13. dubna. Režie se ujali Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, známí jako SKUTR, a hudebního nastudování dosavadní šéf operního souboru Jakub Klecker. Snícího, hledajícího, toužícího, naivního a trpícího knihkupce Michela zazpívají tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro. Titulní roli Julietty alternují sopranistky Doubravka Součková a KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ, kterou KlasikaPlus.cz zastihla těsně před dnešní premiérou.

 

A7B6575

„Mozartova hudba zároveň natolik přesahuje rámec jednoho člověka, že ji a jejího tvůrce vnímám spíš jako nějakou vesmírnou entitu.“

„Formanova Amadea mám moc ráda, protože přinesl lidem Mozartovu hudbu a zároveň ho ukázal jako člověka.“

„Zatímco u Prodané nevěsty v zadání už rovnou vlastně stojí ´musí to být zase jiné´, tak u moderních oper režisér nemusí svou interpretací kličkovat mezi nápady ostatních.“ 

Mozart podvakrát jinak a ani jednou tradičně. Taková je nová operní inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart a ti druzí“, za jejíž podobou stojí spolu s hudebníky a výtvarníky režisérka Alice Nellis. Večer tvoří lyrický kaleidoskop „Dopisy, hádanky a příkazy“ od Michaela Nymana, původně televizní film, a v druhé delší polovině pak operní groteska „Klasika“ od Stevena Stuckyho, postmoderní hříčka plná zábavných narážek na hudbu a její tvůrce i vykladače. Po dvou premiérových uvedeních jsou další představení ohlášena ve Stavovském divadle na 9. a 25. dubna, na 26. a 28. května a pak na říjnové termíny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Alice Nellis uvažuje o Mozartovi a o jeho hudbě, ale také o vztahu mezi tvorbou a interpretací a o odvaze, kterou projevují všichni, kdo vstupují na jeviště. A upozorňuje na podíl, který má na celém projektu dramaturg; v tomto případě podíl větší, než bývá obvyklé.

 

Marie-BalcarovI-cena-ve-II-kategorii-absolutn-vtzka

„Každým rokem se zvedá úroveň soutěže a potažmo i výuky tohoto nástroje, o němž sám Beethoven řekl, že ´kytara je malý orchestr´.“

„Výkony těch nejmladších mě potěšily, úroveň každým rokem stoupá.“

„Mladí lidé rozdávali radost nejen sobě, ale i svému okolí a tím dělali, alespoň na chvíli, svět lepším.“

Koncertem vítězů v sobotu skončila PRAGuitarra Clásica - jubilejní X. ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru přitom dopadl překvapením. Absolutní vítězové bývají většinou z poslední, nejvyšší kategorie. V tomto roce se stala výjimka. Absolutní vítězkou se stala Marie Balcarová, které bude za dva měsíce teprve třináct let. Hlavní cenou byla mistrovská kytara z aleliéru Schneider.

 

MG4648

„Dostanu se mimo klasické Rusalky a Mařenky a otevírá to i nové možnosti pro herectví.“

„Formanův Amadeus byl určitě inspirací pro oba skladatele a je inspirací i pro nás.“

„Neváhala jsem ani chvilku, protože jsem se moc těšila na práci s Alicí Nellis.“

Jeden Mozart je vzdorovitý, lehkovážný i melancholický, druhý se vrací mezi živé, aby viděl, jak je to dnes doopravdy s tou jeho slávou… První je postavou v poetické koláži minimalistické komorní opery „Dopisy, hádanky a rozkazy“ od Michaela Nymana, ten druhý je spolu s Beethovenem a Haydnem hrdinou ironické grotesky „Klasika“ od Stevena Stuckyho. V obou případech ztvárňuje Wolfganga Amadea v nové inscenaci pražského Národního divadla nazvané „Mozart a ti druzí“ sopranistka Alžběta Poláčková. V rozhovoru pro KlasikuPlus.cz vyznává, že miluje práci s režiséry Alicí Nellis a Jiřím Heřmanem, a přibližuje, jaké to je studovat současně se soudobými operami i jednu z hlavních rolí Straussovy opery Růžový kavalír.

 

140683931430798128027471618194397859464312o

„Štěpán Rak zůstává čestným předsedou a zaštiťovatelem této jednokolové soutěže rozdělené do pěti věkových kategorií.“

„Soutěžící přijedou prakticky ze všech krajů naší republiky, k tomu tři ze Slovenska, dva z Polska, jeden ze Švýcarska a jeden z Německa.“

„Absolutní vítěz získává letos mistrovskou kytaru z dílny Jana Schneidera a další ceny.“

Jubilejní X. ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru „PRAGuitarra Clásica“ pod záštitou Štěpána Raka začíná zítra v Praze. Koná se od 4. Do 6. dubna v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy na Žižkově a přijít může zdarma i veřejnost. Kytarových soutěží není příliš, o to cennější je toto pražské klání s mezinárodní účastí, které založila kytaristka a hudební pedagožka Taťána Klánská. Jak se svěřila našemu portálu KlasikaPlus, inspirace byla, jak jinak, hudební, přesto mezi impulsem a realizací uplynuly dva roky.

 

IMG1848

„Z české hudby by toho chtěli víc, hlavně Dvořáka, ale většinou jim nedochází, že zrovna od něj toho k dispozici příliš mnoho není…“

„V Komenského textu je hluboká zbožnost, ale i pasáže vysmívající se lidskému pachtění. I pro varhaníka je proto ve skladbě mnoho různých poloh.“

„Varhaník se v Ebenových skladbách docela vyřádí, je v nich hodně kontrastního střídání dravých a virtuózních ploch s meditativními nebo chorálovými.“ 

Koncertní činnost zavedla varhanici Michaelu Káčerkovou už do řady evropských zemí, ale i do Spojených států a Japonska. Je absolventkou pražské AMU a studovala také na Vysoké hudební škole Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v Lipsku. Jistě i proto tak ráda hraje Bacha. Jako většina českých varhaníků ovšem často s potěšením sáhne i ke skladbám Petra Ebena. A tak na festivalu Pardubické hudební jaro v neděli večer v českobratrském evangelickém kostele účinkuje s Markem Ebenem v rozsáhlé literárně-hudební duchovní kompozici, pro kterou se jeho otec inspiroval Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se sólistka zamýšlí nad poselstvím skladby i nad hudbou Petra Ebena.

 

IMG2934a

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!"

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

 

3659-andrea-chenier-foto-patrik-borecky-1

„Chénier je typická romantická a tragická role. Básník, který ani smrt nevnímá jako reálnou možnost.“

„Role, kterou bych opravdu rád zpíval, je Verdiho Otello.“

„V zemi, jako je Brazílie, kde kultura nemá pro politiky v současnosti skoro žádnou váhu, je velmi obtížné něco v opeře plánovat.“

Pěveckým hostem v dnešním a v pondělním představení opery Andrea Chénier od Umberta Giordana je v titulní roli na scéně historické budovy pražského Národního divadla Martin Muehle - brazilský, v Německu usazený tenorista. Opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 1897 - pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale. Pak až po 119 letech – v inscenaci, která je od roku 2016 nadále na repertoáru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Martin Muehle porovnává Giordana s Puccinim a podmínky pro operu v Evropě s Brazílií a hovoří o svém hlasovém oboru - tenore spinto.

 

5138127726336450199862341098652488287911936o

„Říká se o ní, že je komedie; ale tak, jak to má být v každé dobré komedii, je přítomen i nějaký prvek tragičtější.“

„Smetanovy postavy mně připomínají tradiční pohádky.“

„Fascinace folklorem má vždycky něco společného s touhou dotknout se něčeho už trošku ztraceného. Nostalgické ohlížení po čistotě…“

Francouzská režisérka Mariame Clément, vystudovaná kunsthistorička, režírovala svou první operu v roce 2004. Začínala v Lausanne, Antverpách, Bernu, Tel Avivu… později se dostala na festival do Glyndebourne, do Opéra national de Paris, do Covent Garden… Pracuje v evropských divadlech, má na svém kontě už bezmála čtyři desítky operních inscenací. Nyní v drážďanské Semperově opeře spolu s dirigentem Tomášem Netopilem nastudovala Prodanou nevěstu. Před páteční premiérou hovořila pro portál KlasikaPlus.cz v souvislosti se Smetanovou operou o folkloru a pohádkách, o Mozartovi a Rossinim i o humoru a tragičnosti. Je u Prodané nevěsty naprosto očarována bohatstvím její hudby i postav a situací. A je přesvědčena, že soustřeďovat se v režii příliš na naivní a folklorní aspekty by tuto operu učinilo bezzubou - méně zajímavou, než může být.

 

G9-Xwfzw

„Snažíme se, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet.“

„Atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí.“

„V případě Bystroušky se nám, myslím, opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště.“

Divadlo z Českých Budějovic zahraje dnes odpoledne v pražském Divadle ABC dětskou operu Kominíček od Benjamina Brittena. Stane se tak v rámci přehlídky Jižní spojka, při které se soubor v metropoli představuje na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi. Na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Ředitel Lukáš Průdek v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje záměry, priority, směřování a plány Jihočeského divadla, a to zejména v operním žánru.

 

MG7345

„Je zjevné, proč tato opera byla ve své době tak oblíbená!“

„Někteří činoherní režiséři mají ve zvyku spíše improvizovat. V nehudebním divadle je takový způsob práce účinný a vzrušující.“

„Tento měsíc trávím usilovným studiem, především role Tristana.“

Na scénu Národní divadla se 7. a 20. března vrací opera Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Ernst Krenek, rakouský skladatel s českými kořeny, v ní zachytil zidealizovaný středoevropský pohled na novou americkou hudbu a současně se pobaveně ohlédl za romantickou evropskou operní tvorbou. Inscenace se hraje od ledna - v Praze poprvé od československé premiéry, uskutečněné v roce 1927 v tehdejším Novém německém divadle. Na jevišti ožívá dílo, které jako novinka vyvolalo obrovský mezinárodní divadelní úspěch: figuruje v něm roztančená Evropa nadšená novým životním stylem, novými druhy zábavy, Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Psali jsme ZDE. Z humorného rámce vybočuje postava skladatele Maxe, v níž podává expresivní výkon Jonathan Stoughton. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus britský tenorista nyní komentuje roli, dílo a inscenaci a zmiňuje také svá další angažmá.

 

Constantin-TrinksPressefoto100v-sr169900

„Je moc dobré vidět něco, co moje generace vidět nemohla - původní inscenaci z roku 1967.“

„Akustika není tak suchá, abychom tady Wagnera nemohli uvádět.“

„Ani v Bayreuthu nejsou akustické podmínky úplně ideální.“

Pražskou inscenaci Wagnerova Lohengrina předloni nastudoval a i při dnešní nedělní večerní repríze povede mladší německý dirigent Constantin Trinks, mezinárodně uznávaný wagnerovský interpret. Je hostem významných divadel, objevuje se i jako koncertní umělec v nejznámějších sálech. Vrací se i na festival v Bayreuthu. Diriguje operní repertoár od Mozarta po Luigiho Nona, ale obzvláště a rád díla Richarda Wagnera. Pěveckými hosty v Národním divadle jsou už podruhé ve třech dnech jako Lohengrin Andreas Schager, v roli Elsy Barbara Haveman a v úloze Telramunda Thomas Johannes Mayer. Po pátečním mimořádném představení jsme psali ZDE. Lohengrin je remakem bayreuthské inscenace z roku 1967. Právě tímto faktem začíná rozhovor, který dirigent nyní aktuálně poskytl portálu KlasikaPlus.

 

002

„Eugen Indjic, skvělý klavírista, jednou otevřel debatu na téma, kdo může vyhrát violoncellovou soutěž, ve které budou porotci Rostropovič, Shafran, Navarra, Maisky, Harrell, Schiff.“

„Byli jsme klidná, gentlemanská porota na úrovni a s pány kolegy mě to moc bavilo.“

„Symbióza koncertních příležitostí se skvělými kantory byla tou nejlepší školou.“

Svůj první ročník právě uzavřela Violoncellová soutěž o Cenu Gustava Mahlera. Konala se v Jihlavě a přivítala 23 účastníků ze čtyř zemí. A porota si pochvalovala jejich vysokou uměleckou úroveň. Výkony soutěžících posuzovali Tomáš Strašil z Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU v Praze, Václav Horák z Brněnské konzervatoře, klavírista Radoslav Kvapil, šéfdirigent Filharmonie Gustava Mahlera Jiří Jakeš a v jejich čele violoncellista Petr Nouzovský, kterého jsme se na novou příležitost pro mladé cellisty zeptali podrobněji.

 

 

JC-foto-08df1dc158112ac5e52130dcb9960f5bb1

„Ano, soutěžní nahrávky z Concertina Praga musím živě obhájit. A moc se na to těším.“

„V Americe budu podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem nikde nehrál.“

„Snažím se předávat klasickou hudbu ostatním. Mým cílem je rozšiřovat ji dál. Takže bych mohl říct, že hraju pro dobro hudby.“

Čerstvý absolutní vítěz mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga Jan Čmejla vystoupí 17. března na Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu, v národním kulturním centru Spojených států. Prestižní cyklus tamních každodenních podvečerních koncertů pokrývá množství hudebních žánrů, střídají se tam interpreti a soubory z USA i z celého světa, šance dostávají mimořádní mladí hudebníci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus patnáctiletý pianista z Pražské konzervatoře přibližuje svůj současný repertoár a účast v Concertinu Praga, hovoří o studiu a odkrývá svůj pohled na úlohu hudby a smysl umělecké práce.

 

SUPL5075

„Andreas je velký profesionál s jasnou představou o interpretaci, s obrovskou zkušeností a zároveň s kamarádským a skromným přístupem ke kolegům.“

„Takže se opětovně těším, protože Händel a Mozart Adamovi neskutečně sluší.“

„Händelův Saul? Jde spíše o operu než o koncertní oratorium typu Mesiáše.“ 

Po skvěle přijatém lednovém brněnském uvedení Händelova oratoria Saul (ReflexePlus zde) hostuje Czech Ensemble Baroque s tímtéž dílem v pátek v sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Hlavní role zpívají i v pražském Rudolfinu německý kontratenorista Andreas Scholl a český basbarytonista Adam Plachetka. Celý tým se pak ještě k několika večerům sejde v červenci na Hudebním festivalu Znojmo, který oratorium chystá ve scénické podobě. KlasicePlus odpovídal na otázky Roman Válek, umělecký vedoucí a dirigent barokního orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque a hlava tohoto výjimečného mezinárodního projektu.  

 

svarovsky-PRINT06

„Se soudobou hudbou bych do Japonska nejel, myslím, že ta by odezvu nenašla.

„Japonské publikum je konzervativní. Nejraději poslouchá skladby z období klasicismu a romantismu.“

„K velké chvále Japonců je potřeba podotknout, že mají velmi kvalitní sály, akusticky naprosto špičkové.“

Už druhý český orchestr míří letos do Japonska. V lednu tam koncertoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (psali jsme zde) a teď čeká turné Filharmonii Brno, která do země vycházejícího slunce pojede už podesáté. Vyráží 6. února na osmnáct dnů, čeká ji jedenáct koncertů v desíti sálech devíti měst. Dirigovat bude Leoš Svárovský, který KlasicePlus svěřil své zkušenosti z jeho předchozích dva-a-čtyřiceti návštěv Japonska.

 

kusnjer-banner-nd-960x450

„Nejprve je potřeba postavit hlas technicky. Aby všechno znělo, jak má. Aby se správně používal dech. Pak se přidává to ´srdce´.“

„I vysoké hlasy musí být srozumitelné. Musí být rozumět. Zpíváme pro publikum.“

„Teprve na škole jsem zjistil, co zpívání opravdu obnáší. Ano, trochu mi tehdy spadl hřebínek…“

Třináct svých žáků představí v sobotu večer na koncertě v Pražské křižovatce barytonista Ivan Kusnjer, dlouholetý sólista Národního divadla a pedagog Hudební a taneční fakulty AMU. Vystoupí jeho někdejší studenti, dnes už sólisté Opery Národního divadla Stanislava Jirků, Václav Lemberk, Pavel Švingr a František Zahradníček, ale také současní studenti. Na programu jsou především písně a oratorní árie Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Franze Schuberta a dalších skladatelů. Na klavír doprovodí Iryna Roměnska. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Ivan Kusnjer odhaluje něco z umění učit zpěv, popisuje současná úskalí čekající na mladé profesionály a vzpomíná, jak se učil zpívat on sám.

 


„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

 

21377

„Polovinu inspirace beru z poslechu hudby, ve které je to, co se slovy vyjádřit nedá.“

„Milostná linka tvoří maso a krev. Ale kostrou je rozhodování lidí, kteří mají odpovědnost i za někoho jiného, než za sebe.

„Po dvouletém půstu jsme chtěli i „oslavit“ technologické možnosti Janáčkova divadla.“

Politické intriky, zakázaná láska i náboženské konflikty – to je děj opery Don Carlos Giuseppe Verdiho. V sobotu 2. února ji v premiéře uvede Národní divadlo Brno, poprvé tam zazní v kompletní pětiaktové verzi. Filipa II, krále španělského, budou alternovat Jiří Sulženko a Federico Sacchi. Jako Don Carlos, infant španělský, se představí Luciano Mastro a Arturo Martín. Alžbětu z Valois nastudovaly Charlotta Larsson a Linda Ballová, která operu pro její pěveckou náročnost připodobnila k maratonu s nejtěžší árií na konci. Režie se ujal ředitel divadla Martin Glaser. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné vysvětlil, jak inscenaci vnímá.

 

50668148102166348661208668503191091732807680n

„Upozorňovali nás, že publikum přichází a odchází, telefonuje a podobně. O to příjemnější bylo, když jsme se nakonec setkali se soustředěným poslechem.“

„Tento pátek nás čeká exkluzivní záležitost - nahrávání dvou Beethovenových nedokončených skladeb.“

„V únoru uvedeme skladatele Františka Kramáře – a na podzim budeme nahrávat symfonie Pavla Vranického.“

Komorní filharmonie Pardubice vystoupila na jediném koncertě v Kuvajtu. Byla v zemi prvním českým orchestrem. Pátečním večerem vyvrcholil 25. ročník tamního Mezinárodního Al-Qurain Cultural Festival. Zazněla při něm hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Vivaldiho. Spoluúčinkovala houslistka Martina Bačová. Kuvajt si zachovává punc exkluzivní destinace, řekl portálu KlasikaPlus.cz Marek Štilec, který program dirigoval a který podle svých slov účinkoval na Arabském poloostrově poprvé.

 

neděle, 27 leden 2019 23:08

Domingo o Mozartovi, Nekoranec o Domingovi

Autor:
1Y3A1997

„Když máme oslavovat jakéhokoliv velkého skladatele, tak jsem pochopitelně pro.“

„Pro zpěváka mého věku je pěkné být v operním dramatu otcem.“

„Když sleduji jeho program, řekl bych, že je tak trochu workoholik… Ale je to nesmírně inspirující!“

„Mo-zar-to-vy-na-ro-ze-ni-ny,“ slabikuje obrovský nápis nad jevištěm Stavovského divadla Plácido Domingo. Druhou polovinu světelného plakátu zaplňuje jeho vlastní jméno. „Does it mean Mozart´s Birthday?“ ptá se anglicky a za pár vteřin navazuje s tázavým úsměvem: „Would be the same Do-min-go-vy-na-ro-ze-ni-ny…?“ Je těsně po poslední zkoušce na dnešní večerní koncert, který v Praze diriguje, a štábem lidí kolem něj je vyčleněno pár minut na rozhovor pro portál KlasikaPlus. 

 

stefan-lano-home

„Nedobrá doba pro operu. Divadla vybírají tituly, které přivedou publikum. Takže jen těžko někde uvidíte Berga, Korngolda, Stravinského, Křenka...“

„To, co Křenek komponoval, byla středoevropská představa o jazzu. Proč ne. Udělal to velmi dobře.“

„Pokud byste se mě zeptal, po jakém místě na světě se mi stýská, pak řeknu, že po Buenos Aires.“

Národní divadlo poprvé od pražské premiéry, která se odehrála před devíti desetiletími, nastudovalo nyní opět operu Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Napsal ji rakouský skladatel s českými kořeny Ernst Křenek, respektive Krenek (1900–1991). Autor sám přiznával, že šlo o jeho největší úspěch. Hned po světové premiéře v Lipsku operu ve stejném roce 1927 za řízení Alexandera Zemlinského uvedlo v Praze Nové německé divadlo. Dílo se hudebně pohybuje ve spektru od novoromanticky znějících ploch po taneční rytmy ovlivněné jazzem. Ústředními postavami jsou exaltovaný skladatel Max, obletovaný houslista Daniello a černošský jazzový muzikant Jonny. Max touží po slávě a Jonny po Daniellových vzácných houslích, které ukradne… KlasicePlus odpovídal na otázky Stefan Lano, dirigent nové inscenace, která má v režii Davida Drábka premiéry 24. a 26. ledna.

 

PTr

„Jsem skladatelem vážné hudby, ale snažím se jí tu a tam vtisknout i rozmarnější rozměr.“

„Spojení výtvarného umění s hudbou je úžasná věc.“

„Mít víc času na komponování byl základní důvod, proč jsem se rozhodl ukončit své působení v čele Pražské konzervatoře.“

První novodobý český koncert pro zobcovou flétnu bude mít premiéru ve čtvrtek 17. ledna v Kostele Sv. Vavřince. Složil ho Pavel Trojan starší a zazní v podání Jakuba Kydlíčka a Anety Majerové. Koncert zároveň doprovodí výstava z grafického díla Karla Demela. Jak KlasicePlus Pavel Trojan mimo jiné řekl, koncert pro tento nástroj se v české hudební literatuře už dlouho neobjevil.

 

49054355101568820717937947457272357934071808o

„Publikum v Mnichově na Prodanou nevěstu reaguje velmi vřele.“

„Jelikož jsem se od začátku srpna nezastavil, vyberu si teď intenzívní studijní čas.“

„Janáčkova hudba se nemůže omrzet.“

Bavorská státní opera hraje od prosince Smetanovu Prodanou nevěstu. Po hudební stránce za novou inscenací stojí dirigent Tomáš Hanus, šéfdirigent a hudební ředitel Velšské národní opery v Cardiffu, brněnský rodák, který se svým souborem hostoval v prosinci na festivalu Janáček Brno 2018 s operou Z mrtvého domu. Před dnešním na půl roku posledním představením Prodané nevěsty odpověděl z bavorské metropole portálu KlasikaPlus na několik otázek týkajících se hlavně Janáčka a Smetany – a také režie mnichovské Prodané nevěsty, ironizující některé projevy současného venkovského života.

 

 
 
Veverka-foto-Martin-Kubita-4537881824356431864520218571190285273399296o

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.

 

ivan-klanskyheader-d7574

„Nejdřív jsem se koncertu se syny trošku obával, ale nakonec mě to moc překvapilo. Nejenže tam přišlo tolik lidí, ale hlavně atmosféra byla velmi příznivá.“

„Skladby pro klavír se u Smetany ve světě podceňují, jsou daleko lepší než jeho renomé.“

„Já se snažím sledovat mladé talenty, protože vím, že talenty sice máme, ale zas jich není tolik, abychom s nimi mohli zacházet povrchně.“

Pianista, pedagog a děkan HAMU Ivan Klánský má stále plný diář. Ale když si už do něj nějakou schůzku zapíše, přesně dodrží termín, je k návštěvníku přátelsky vlídný a vůbec na sobě nedává znát, že spěchá. Pár dní před naším rozhovorem se vrátil z Číny, kromě jiného měl bezprostředně za sebou šňůru koncertů a úspěšné vystoupení se svými čtyřmi syny v Rudolfinu. Přesto nevypadal unaveně ani netrpělivě.

 

LND-46519574102182981004317955188145512305393664n

„V Bruselu u mě už absolvovalo více než sedmdesát mladých talentů. V Londýně si svoji třídu budu teprve od příštího roku budovat.“

„K Ieaunu Jonesovi jsem jako šestnáctiletá vzhlížela - a nikdy mě nenapadlo, že jednou budu jeho kolegyní.“

„Jsem šťastná, že při tom všem pracovním nasazení mám i dvě děti, které jsou mým nejdůležitějším životním naplněním.“

Vedle pedagogických úvazků v Praze a Bruselu bude harfistka Jana Boušková od září 2019 učit na Royal College of Music v Londýně. Vysoká škola sídlící v budově naproti koncertní síni Royal Albert Hall má 840 studentů z šesti desítek zemí světa. Vzdělávací instituci pomohl založit v roce 1882 Prince of Wales, nejstarší syn královny Viktorie, pozdější král Edward VII. Mezi její absolventy patří skladatelé Gustav Holst, Ralph Vaughan Williams a Benjamin Britten, dirigenti Leopold Stokowski, Colin Davis a Roger Norrington, pěvci Joan Sutherland a Thomas Allen, flétnista James Galway a mnohé další osobnosti. Jana Boušková bude nadále vyučovat i na Královské konzervatoři v Bruselu a na Akademii múzických umění v Praze a zůstává první harfistkou České filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje konkurz, jehož výsledek ji zařadil mezi pedagogy londýnského učiliště, své představy o tamní práci i aktuální umělecké úkoly.

 

lieb-4836444823962523571127114648014024343027712o

„Akademici budou v orchestru už po Novém roce.“

„Poezie je velice důležitá. Pokud bychom hovořili jen v próze, jsme ztraceni.“

„Nemusíme nutně jet s Novosvětskou do Japonska. Měli bychom dělat jen relevantní věci.“

Rossini, Mendelssohn, Weber, Zemlinsky, Strauss, Janáček… To je namátkou, ale nikoli náhodně několik skladatelských jmen z těch, která nejvíc zajímají a budou v Praze zajímat nového šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Alexandera Liebreicha. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o běžné práci, o zahraničních kontaktech i o poezii a romantismu a naznačuje, co bude orchestr hrát v červnu na Festivalu Richarda Strausse v Bavorsku a co v dalších sezónách v Praze. A přibližuje také záměry Orchestrální akademie SOČR, která po vzoru řady těles, zejména zahraničních, přitáhne ty nejlepší mladé talenty.

 

turne-40395571171260193550488975125016731058176o

„V Asii jsme absolvovali už víc než dvacet turné a vždy je o nás nadstandardně postaráno.“

„Kluci u nás v deseti letech již cestují po světě.“

„Nekupujeme si žádné koncertní zájezdy, kde se sbor dostane na pódium s ostatními na pár minut.“

Názvem se hlásí ke sboru, který působil od 12. století při Svatovítské katedrále na Pražském hradě, jsou ale tělesem necírkevním, už celé desetiletí institucionálně zakotveným do podoby soukromé základní umělecké školy se zaměřením na chlapecký zpěv. Mají za sebou od roku 1982 na čtyři tisíce koncertů. Jen při turné do Číny v roce 2018 urazili vzdálenost rovnající se obvodu zeměkoule. Zpívají nejen doma v Hradci Králové a ve své vlasti, ale po celé Evropě, pravidelně ve Spojených státech a Kanadě a stejně pravidelně také v Asii. Český chlapecký sbor Boni pueri má na dvě stovky členů, zpívají v něm chlapci ve věku od čtyř do devatenácti let. Nejprve sbormistrem, potom od roku 1996 uměleckým šéfem a nakonec od roku 2006 ředitelem školy a sboru je Pavel Horák. Zpívání v tomto tělese přirovnává v rozhovoru portál KlasikaPlus k vrcholovému sportu. I proto jsou jak členové Boni pueri, tak jejich rodiče většinou zvyklí na pracovní podobu vánočních svátků.

 

1572467113732524160388878933305098691021244o

„Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice.“

„Řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji.“

„Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus.“

Jednou z vánočních tradic v Praze je už přes dvě desetiletí Vánoční mše Jakuba Jana Ryby v Pražském Jezulátku. Každoročně v 15 hodin naplní kostel až po okraj. Zatím jen jednou vynechal účinkování barytonista ADAM PLACHETKA, který je s tímto koncertem už neodmyslitelně spjatý. Podruhé to je letos. Jak řekl KlasicePlus, pracovní povinnosti ho ještě do zítřka zdrží v Paříži.

 

promo-01

V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva. A právě to můžete vyhrát.

Ptáme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: M. Kozák a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.
Výherce vylosujeme v pondělí 31. prosince 2018.

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 

DSC3346

„Patos já nemám ráda…“

„Že mně Janáček nenapsal Makropulos, to mu nezapomenu!“

„Ostrava teď v opeře dělá báječné věci.“

V pražském Foru Karlín dnes večer Národní divadlo opakuje vánoční koncert orchestru a sboru Státní opery. Dirigentem je Andreas Sebastian Weiser, účinkuje také klavírista Marek Kozák a Kühnův dětský sbor, mezi pěvci je Simona Šaturová. Po dílech Wolfganga Amadea Mozarta a Ernö Dohnányiho patří druhá polovina večera kouzlu českých vánočních koled v úpravě skladatele Luboše Fišera. Vánoční pasáže z evangelií v této části programu přednáší Soňa Červená. Před třemi roky slavila devadesátiny. Žije v Praze, můžete ji často potkat v divadle. Ale klidně i v Brně nebo Ostravě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad poselstvím Bible a nad vánoční hudbou a komentuje svou pěveckou a nyní i hereckou dráhu. A nakonec i to cestování.  

 

136679169837808550810787851984834086933260o

„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“

„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“

„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“

Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů…  A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno - a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit.

 

Foto-Jakub-Ludvk

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

 

Dijkstra-2221835916038368430019866495914611527667098o

„Tahle hudba i v Rudolfinu funguje, ale atmosféra v koncertním sále je trošku sekulárnější… - v kostele je to přece jen lepší.“

„Nejde přemýšlet o provozování hudby jenom jako o hraní dlouhých a krátkých not. Důležité je, co je mezi tóny - a proč.“

„Pro dirigenta je důležité vědět, kdy jako šéf skončit. Než práce vzájemně zkysne.“

Po pražském a drážďanském uvedení kompletního Bachova Vánočního oratoria v jednom večeru, společném projektu s Nizozemským komorním sborem, jede barokní orchestr Collegium 1704 ještě na šest dalších koncertů do Nizozemska. Sbormistr a dirigent Peter Dijkstra, letošní čtyřicátník, který s nimi dílo nastudoval a při všech koncertech řídí, hovořil v Praze s portálem KlasikaPlus.cz nejen o Bachovi a o svém sboru, ale i o předchozí éře u Pěveckého sboru Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, o působení v rozhlase ve Stockholmu, o církevní příslušnosti, o textech duchovní hudby… a o 150 biblických žalmech. Turné s Vánočním oratoriem je velký projekt, ale koncerty mapující všech 150 žalmů zhudebněných během deseti století 150 různými skladateli, jsou projektem ještě ambicióznějším.

 


“Překážkou byl ale zcela nečitelný text a dosti nečitelné noty, taková rychle psaná partitura autorem.”

“Vzpomínám si na Šenkýřovo nádherné Festa sanctorum, ve kterém zpíval basista Karel Průša.”

“Z náročnosti a virtuozity partů lze dedukovat, že žáci tehdy měli vysoké hudební a pěvecké předpoklady.”

Novodobou premiéru připravilo na sobotu 15. prosince Národní divadlo v Praze. V kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) zazní gratulační kantáta Augustina Šenkýře Dies numini et principi, věnovaná opatovi břevnovského kláštera Friedrichu Grundmannovi. Po 248 letech ji v Praze nastudovali sólisté Markéta Böhmová, Yukiko Kinjo, Michaela Zajmi, Jakub Koś a Roman Hoza, orchestr Národního divadla a dirigent Zdeněk Klauda, specialista na hudbu tohoto období, který byl za podobný objev (Rybovo Stabat mater) oceněn mezi jinými i prestižní cenou Diapason D‘Or.

 

Nouzovsk--Wyss

„Můj obdiv a vztah - nebo snad láska - k hudbě Bohuslava Martinů se postupně zvětšovaly.“

„Holzmair řekl, že nezpívá písně, ale básně… Považuji tato slova za velmi důležité vyjádření!“

„Když doprovázím píseň, tak nečtu part klavíru, ale part zpěváka. A snažím se zpívat s ním.“

Jméno švýcarského pianisty Gérarda Wysse figuruje už půlstoletí na koncertních programech a nahrávkách mnoha významných instrumentalistů a pěvců, počínaje mezzosopranistkou Cecilií Bartoli, barytonistou Wolfgangem Holzmairem, houslitou Raphaëlem Olegem nebo violoncellisty Sol Gabettou a Antoniem Menesesem a konče jmény patřícími již minulosti – violoncellisty Heinrichem Schiffem a Pierrem Fournierem, houslistou Arthurem Grumiauxem či tenoristou Nicolaiem Geddou. Požívá vážnosti jako zkušený a mimořádně citlivý spoluhráč, jeho záliba ve společném muzicírování se stala jeho posláním. Nyní se s tímto umělcem na závažném úkolu setkal také violoncellista Petr Nouzovský, který se ve středu objeví na Dnech Bohuslava Martinů jako sólista 1. koncertu pro violoncello a orchestr. Gérard Wyss s ním natočil od Bohuslava Martinů všechny tři violoncellové sonáty, které vyjdou na CD počátkem příštího roku.

 

32674549102135076561399816397266217303801856o

„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“

„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“

„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“

Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.

 

Hvzdy-turne-X-MAS---Ji-Brckler-Kateina-Knkov-a-tefan-Margita-photo-Patrik-Ratajsk-2

„Budeme se snažit, aby publikum zpívalo s námi.“

„Rádi bychom, aby pohodu, kterou budeme zažívat s kolegy na pódiu, měli i lidé v hledišti.“

„Producent Jiří Hubač by chtěl předvánoční turné několik let po sobě opakovat.“

Dvakrát Zlín a potom Brno, Hradec Králové a Praha. Od 5. do 18. prosince vystoupí tenorista Štefan Margita na pěti předvánočních koncertech turné nazvaného podle jeho desky Xmas Gala. Stejně jako na CD, i na koncertech s ním zpívají sopranistka Kateřina Kněžíková a barytonista Jiří Brückler. Dále se na programech podílejí Moravské děti – Holešovský dětský sbor a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Řídí operní dirigent Robert Jindra. Ale operní árie jsou tentokrát tabu – jde o opravdovou vánoční náladu. Tedy o písně, duchovní skladby, o koledy. Na operu mohou lidé jít jindy, shodují se všichni tři pěvci v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

 

neděle, 02 prosinec 2018 09:10

Obraz skladatelky
Sylvie Bodorová ve filmu

Autor:
Bodorov43345a0fad6da253c5053f3d872eab69

„Nebudu předstírat, že natáčení nebylo náročné – nejsem herečka a kamera není můj kamarád.“

„Mojí největší radostí je to, že po mých skladbách sahá pořád více mladých hudebníků.“

„Co by byl skladatel bez interpreta? Jenom někdo, kdo si čmárá na papír…“

Právě komponuje koncert pro trubku a smyčce pro sólotrumpetistu Mnichovské filharmonie Guido Segerse. SYLVIE BODOROVÁ patří mezi nejznámější české skladatele klasické hudby a udělala si čas i na rozhovor pro KlasikuPlus. Oslovili jsme ji v návaznosti na dnešní večer. ČT ART totiž ve 20 hodin a 20 minut nahlédne do jejího života i tvorby v hodinovém dokumentu Sylvie Bodorová – hudba je největší dar. Premiéru měl na podzim na festivalu Zlatá Praha.

 

 
 
Trio-Incendio-Foto-Vilem-k

„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

 

Schaferov-1

„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“

„Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“

„Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“

Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.

 
Strana 1 z 2