RozhovorPlus


1

„Na kurzech se lidé většinou posunou neuvěřitelnou rychlostí.“

„Díky souhře osobností má Letní hudební akademie mimořádnou úroveň.“

„Kroměřížský archiv je pro mě srdcová záležitost.“

Mezi lektory kroměřížské Letní hudební akademie je i cembalistka Barbara Maria Willi, česko-německá pedagožka a inovativní interpretka specializovaná na starou a příležitostně i na soudobou hudbu, vedoucí katedry varhanní a historické interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dává nahlédnout do své letní kroměřížské třídy i do svých motivací.

 

1

„Nástroj firmy Mühleisen je největší v Bádensku-Württembersku. Miluji ty varhany!“

„V osmnácti jsem byl pokřtěn a zcela jsem podlehl fascinaci hudbou a bohoslužbami.“

„Varhanní koncert je v Japonsku druhem zábavy, rozhodně za hranicí původní myšlenky pouhé kostelní hudby.“

Je titulárním varhaníkem hlavního luteránského kostela ve Stuttgartu a žádaným koncertním umělcem, uplatňuje se i jako dirigent a sbormistr. Studoval na univerzitě v Tokiu a od roku 2010 jako stipendista japonského ministerstva kultury na Vysoké hudební škole ve Würzburku. Úspěšnou kariéru odstartoval Kensuke Ohira vítězstvím v prestižní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku v roce 2016. Výsledkem pak bylo i profilové CD natočené na varhanách J. Ch. Wiegleba v Ansbachu. V Evropě hraje klasiky i japonské autory, v Japonsku naopak uvádí soudobá západní díla, naposledy Varhanní koncert francouzského skladatele Thierryho Escaiche. Ve čtvrtek je Kensuke Ohira čtvrtým v řadě protagonistů Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného společenstvím Audite Organum v chrámu sv. Jakuba v Praze. V RozhovoruPlus se dotýká tohoto hostování, ale také japonské hudby, křesťanství a své fascinace Bachovými skladbami.

 

Ivana-Leidlova

„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“

„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“

„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“

Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky. Posledním představitelem někdejší vlastenecké rodiny průmyslníků a velkostatkářů je Čechoameričan George Daubek. Jeho otcem byl Jiří Daubek a matkou sopranistka Jarmila Novotná, jeho děd Josef František Daubek byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Rodu Daubků patřilo liteňské panství - s výjimkou let druhé světové války - do roku 1948, poté komunistický stát vše zabavil. Po roce 1989 se jim majetek vrátil v restituci. V letech 1945–1989 sloužil liteňský zámek potřebám velkostatku a středního odborného učiliště, prodělal necitlivé úpravy a dostal se do havarijního stavu. Organizace Zámek Liteň chce nejen obnovit a udržovat odkaz Jarmily Novotné a rodu Daubků a revitalizovat areál v Litni, ale také přispívat ke kulturnímu životu, podporovat vznik nových autorských počinů a podporovat mladé umělce a komunitní projekty.

 

1

„Varhany se v ortodoxních kostelech nepoužívají. V Rusku jsou jen a jen koncertním nástrojem.“

„Prokofjev pro varhany nekomponoval, ale jeho hudba zní i na varhany úžasně.“

„Díla Petra Ebena mají v programech stálou a dobrou pozici.“

Pochází z Uljanovska, města na Volze, kde se narodil Lenin. Studovala v Nižném Novgorodu klavír a souběžně varhany. Oběma nástrojům se pak věnovala i na Vysoké hudební škole v Detmoldu, kde jí byl profesorem varhan Martin Sander, u něhož teď pokračuje ve studiu na Vysoké hudební škole v Basileji. Úspěšně soutěžila ve Wuppertalu, v Gdaňsku, Vaduzu a Korschenbroich. V Opavě loni získala třetí cenu. Koncertuje jako sólová varhanice i jako klavíristka a komorní hráčka v Evropě a Rusku. Anastasia Kovbyk je dnes večer protagonistkou třetího koncertu Mezinárodního varhanního festivalu, které pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. Hraje Bacha, Duruflého, Ebena a Prokofjeva. Rozhovor pro portál KlasikaPlus se dotýká i dvou posledně jmenovaných skladatelů.

 

3

„Můj učitel mi říkal, že česká hornová škola patří ke špičce ve světě a že se mi určitě vyplatí přijet a strávit celý týden s českými lektory.“

„O kurzech mi řekla maminka a vyrazily jsme na ně společně.“

„Na kurzech se mi líbí všechno, prostředí kde bydlíme, kde máme lekce, samozřejmě přístup pedagogů.“

Patří k největším akcím svého druhu. Letní hornové kurzy provázející festival Za poklady Broumovska se letos konaly popáté a jejich rozměr úctyhodně roste. Do z většiny opravených prostor barokního klášterního skvostu se sjelo přes šest desítek mladých hornistů. Celý uplynulý týden je vedl tým lektorů v čele se Zuzanou Rzounkovou, posílený o tři korepetitory (Rozhovor s Janou Goliášovou si můžete připomenout zde). Účast je mezinárodní včetně Japonců nebo Maďarů, kteří patří mezi současnou elitu mezi hráči na lesní roh. Přesto se rádi u Čechů lecčemu přiučí, říká sedmnáctiletý Máté Harangozó, který se na kurzy vrací opakovaně.

 

6

„Krom společného hraní s vynikajícími kolegy se moc těším hlavně na interpretaci Zjasněné noci od Schönberga.”

“Soutěž královny Alžběty byla zážitkem, který mi otevřel oči a po kterém jsem se cítil zocelený.“

„Mám velice rád zvukomalebnost a expresi v Rautavaarově hudbě, a proto jsem také nahrál jeho Houslový koncert.“

Umělecký garant mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, houslista Josef Špaček, si na koncert v kostele v nevelké německé obci Großschönau přizval na 3. října pět dalších vynikajících hudebníků. Jedinečný soubor individualit vznikl přímo pro tento koncert a podle toho se i pojmenoval – Lípa Musica Sextet. Vedle Josefa Špačka se festivalovému publiku představí kreativní multiinstrumentalista Sergej Malov, violista věhlasných Berlínských filharmoniků Máté Szücs, energický německý violoncellista Julian Steckel a českému publiku dobře známý violoncellista Tomáš Jamník. Posledním do šestice je slibný talent houslového světa - finalista prestižní Soutěže královy Alžběty z roku 2015 Tobias Feldmann.

 

5

„Hornové kurzy v Broumově jsou výjimečné hned několika aspekty.“

„Dechové nástroje, speciálně lesní roh, doprovázím v podstatě odjakživa.“

„V Česku je přístup pedagogů více osobní než v zahraničí.“

V Broumově zítra vrcholí Letní hornové kurzy, které jsou už pátým rokem nedílnou součástí festivalu Za poklady Broumovska. Probíhají přímo ve výjimečných a většinou nedostupných prostorách Broumovského kláštera. Učí se v opatských sálech a bydlí v opravených bývalých celách mnichů. Uměleckým garantem kurzů a jedním z lektorů je naše významná hornistka Zuzana Rzounková, která k sobě zve vždy skupinu lektorů a také korepetitorů. Nejstarší studenty doprovází zkušená klavíristka a zároveň proděkanka Janáčkovy akademie v Brně Jana Goliášová.

 

Per-Boye-Hansen

„Učinit operu přístupnou skutečně všem? Toho se dá dosáhnout pouze skrze umělecké obsahy a kvalitu.“

„Každá ze čtyř scén musí mít svůj jasný profil, ale uvnitř každého domu musí být přítomna rozmanitost.“

„Opera musí pojmout všechny formy umění - být zajímavá pro všechny lidi zajímající se o umění.“

Od srpna je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery norský manažer a režisér Per Boye Hansen. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, že pražská operní dispozice se dvěma soubory, čtyřmi budovami a českými a německými tradicemi je snem každého ředitele… Post hudebního ředitele Státní opery začal od srpna vykonávat dirigent Karl-Heinz Steffens. Andreas Sebastian Weiser zůstává dirigentem české první scény, dirigent Jaroslav Kyzlink bude dál působit jako hudební ředitel Opery ND. Správní ředitelkou Opery ND a Státní opery je od června Bohdana Malik. Ředitel divadla Jan Burian však už řadu týdnů čelí v souvislosti s Hansenovým nástupem nesouhlasu odborů, hrozících dokonce stávkou.

 

2

„Na Spojené státy je to velmi starý kostel…!“

„Hraju na univerzitě při půlnočních recitálech, chodívá přes pět set studentů. Sál umožňuje poslouchat hudbu vleže.“

„Přál bych si, aby od Philipa Glass existovalo víc varhanních věcí.“

Prvním protagonistou letošního Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě je Američan Mark Steinbach. Zítra večer hraje na největším pražském nástroji díla Johanna Sebastiana Bacha, Luise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje své působiště na východě USA a americkou varhanní tvorbu. Jasně se hlásí mezi propagátory současné hudby.

 

Rigoletto-scena-6683643423049274028774143946789853684826112o

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost - někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů - a bez Maďarů - nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové. Jejich intendant Johannes Neubert v rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Bregenz, kam někteří současní hráči jezdívali jako děti s rodiči, když byli členy orchestru ještě oni, je krásná výjimka přidaná k běžné každodenní práci.

 

01

„Připadalo mi nepatřičné psát ´závažné nesmrtelno´ na letní open air koncert spojený s vínem.“

„Vnímám energii, chcete-li vibraci daného díla. Zajímá mě příběh každé skladby.“

„Skladbu vnímám jako tematický základ pro budoucí Houslový koncert.“

Z podnětu Pavla Šporcla a také přímo pro něj zkomponoval Lukáš Sommer novou skladbu Concerto Moravian. Jako Česko-rakouská suita pro housle a orchestr měla v polovině července v rámci open air koncertu orchestru PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Dereka Gleesona světovou premiéru na Hudebním festivalu Znojmo. Ten v 15. ročníku od 11. až 28. července připomíná hudbu skladatelů na královských dvorech a za druhé téma má výročí pádu železné opony. Právě jemu patří Sommerova kompozice. Autor v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje nad historií, ale také nad skladatelskými tématy - nad vztahem virtuozity a mimohudebního programu i nad napětím mezi novátorstvím a posluchačskou přístupností.

 

9

„Bregenz je prestižní festival a nároky všech režisérů jsou velmi vysoké. Někdy až hraniční.“

„Při předávacích zkouškách s dirigentem nebo režisérem má sbor už vše perfektně nastudované.“

„Na operu máme málokdy čas v sezoně, proto je letní období pro podobné projekty ideální.“

Už desátým rokem účinkuje na Bregenzer Festspiele, je tu rezidenčním sborem. Letos dělá Massenetovu operu Don Quichotte a Verdiho Rigoletta, příští rok ho čeká Nerone Arriga Boita. Pražský filharmonický sbor patří ke stálicím proslulého festivalu, který byl založen v roce 1946. A jak mimo jiné říká v rozhovoru pro KlasikuPlus hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, odborná i posluchačská veřejnost PFS vnímá jako zavedenou a významnou značku, která tak dobře reprezentuje českou kulturu.

 

7

„Není podmínkou, že musíte zrovna vyhrát.“

„Řekl mi: Ty jsi z Brna jako Janáček, tak to máš velkou odpovědnost.”

„Já prázdniny nemám.“

Soutěž Operalia, která se v těchto dnech koná poprvé v Praze, založil v roce 1993 tenorista Plácido Domingo jako platformu pro mladé pěvce, aby jim pomohl nastartovat kariéru. Čtyři desítky soutěžících letošního sedmadvacátého ročníku se postupně utkají během dvou čtvrtfinálových kol a jednoho semifinále, deset finalistů pak zazpívá na koncertě 26. července. Orchestr Národního divadla na něm bude řídit sám Domingo. Jedinou českou účastnicí je Zdislava Bočková, v cizině většinou vystupující jako Lada Bočková. Mladá sopranistka se od podzimní sezóny stane členkou Operního studia v Opéra de Lyon ve Francii. Na evropskou operní scénu vstoupila v roce 2017, když obsadila druhé místo v soutěži ve Spoletu a získala v Itálii dvouleté angažmá. V Rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zmiňuje o pražské soutěži a o Plácidu Domingovi, ale také o Janáčkovi a o tom, co ji čeká bezprostředně po Operalii.

 

James-Bellorini-Photography-1

„Jak nejlépe je možné - a k tomu ještě o kousek víc...“

„Snahou tu vždycky bylo poskytnout takové pracovní prostředí, jaké umělcům umožní podávat ty nejlepší výkony.“

„Žijeme opravdu překotné životy. Zdejší klid je skvělá věc. Včetně toho, že tu je špatný telefonní signál.“

Umělecký ředitel operního festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je ve funkci jen pár týdnů, ale s místem je spjat od dětství a díky své pozdější režijní práci vlastně už nepřetržitě. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje filozofii tamních operních produkcí, organizovaných od května do srpna a nezávislých na penězích od vlády. V sídle rodiny Christie začaly roku 1934 jako soukromá představení a postupně se staly světoznámou událostí, aniž by se vytratily výhody jejich privátní atmosféry. Stephen Langridge, doposud povoláním režisér, uvažuje o slovu tradice, přibližuje, jak majitel rozlehlé historické usedlosti uplatňuje svůj vliv na program, odpovídá na otázku, jak organizátoři mysleli slogan „Glyndebourne – No Ordinary Opera“ a vrací se do let dětství a mládí, když býval jeho otec mezi účinkujícími.

 

pátek, 19 červenec 2019 14:00

Duo Aliada: Škatulkování pro nás není

Autor:
0

„Důležitý okamžik, který nás motivoval k tomu, abychom pokračovali.“

„Naší specialitou je hrát na méně obvyklých místech.“

„Jednou z výhod je, že si můžeme své nástroje vzít s sebou opravdu kamkoli.“

Rakouské duo, které si říká Aliada, bude v sobotu v katolickém kostele v Šonově u polských hranic na severovýchodě republiky protagonistou jednoho z chrámových koncertů letního festivalu Za poklady Broumovska. Soubor tvoří v docela neobvyklém spojení dvou zvukově osobitých nástrojů dva mladí hudebníci - saxofonista Michal Knot a akordeonista Bogdan Laketic. Na programu mají úpravy starší i novější klasické hudby i jednu zbrusu novou kompozici. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližují muzikanti - těšící se pověsti velké kreativity - svá umělecká východiska a přístupy k aranžmá i to, jak se dali dohromady.

 

IMG0877---foto-Martina-ehoov---lovk-a-Vra

„Koncert jsem prožil se zavřenýma očima…“

„Kompozice symbolizuje můj obdiv k neskutečným výkonům, které lidé dokázali na vrcholu Mont Blanc.“

„Skladba je hotova, až když zní.“

Hudba českého skladatele slovenského původu Juraje Filase programově navazuje na velkou evropskou hudební tradici. Vzniká vědomě a záměrně pro posluchače, je na poslech krásná a plná emocí. Juraj Filas v rozhovoru pro KlasikuPlus zmiňuje některá nedávná provedení svých skladeb, zejména opakovaná americká, vyznává se z přesvědčení, s nímž komponuje, a prozrazuje, že je jedním z autorů, kteří počítají s provedením svého díla na nových svatovítských varhanách. Ty by se měly poprvé oficiálně rozeznít přesně za jedenáct měsíců - 15. června 2020 na svátek sv. Víta, hlavního patrona římskokatolické katedrály na Hradčanech.

 

Wendy-Holden1

„Z dětství jsem měla Čechy zafixované jako velmi hodné a vděčné lidi.“

„Pracovali jsme skoro deset hodin denně, Zuzana byla naprosto neúnavná.“

„Díky ní jsem se seznámila s cembalem, které jsem předtím neznala.“

Wendy Holden (58), píšící také pod pseudonymem Taylor Holden, je původním povoláním novinářka, zahraniční a válečná korespondentka. Pracovala pro několikery britské noviny, nakonec jako editorka v Daily Telegraph. V roce 1997 vydala první knížku, která měla takový úspěch, že od roku 2000 mohla přejít na volnou nohu. Od té doby napsala více než třicet knih – a řada z nich se stala mezinárodními bestsellery. Jejím oborem jsou biografie a knihy pro ženy, nepíše ovšem žádné limonády, ale velmi seriózní literaturu, v níž se nevyhýbá ani tak vážným tématům, jako je holokaust. V češtině jí vyšly tři knihy: světový bestseller Narodili se, aby přežili (v originále Born for Survivor; Mladá fronta 2015), I krása může zabíjet (v originále Cruelty of beauty; Mladá fronta 2019) a životopis české cembalistky Zuzany Růžičkové Sto zázraků (v originále One Hundred Miracles; Mladá fronta 2019).

 

03

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.

 

2

„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“

„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“

„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“

Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.

 

1

„Na zpěvácích oceňuji krom hlasově technických kvalit také výrazný osobní a energický vklad, až auratické působení na scéně.“

„U svých neobarokních oper se snažím o pravý opak, tedy udělat v rámci stylu ozvláštňující gesto.“

„Když studujete dobové prameny, zdá se, že na tom v baroku byli hodně podobně: neměli moc času.“

Muzikolog, dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje Tomáš Hanzlík, někdejší absolvent Univerzity Palackého v Olomouci, je uměleckým vedoucím Ensemble Damian, se kterým uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory z minimalistického okruhu. Je současně impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach. V roce 1998 založil v Olomouci hudební festival Baroko. Uvádí novodobé premiéry neznámých děl. Vedle koncertní a pedagogické činnosti se proto také věnuje kritickým edicím staré české hudby. Výrazně se podílí i na vizuální stránce produkcí. Svůj vlastní skladatelský styl označuje jako neobarokní minimalismus. V RozhovoruPlus přibližuje zejména kontexty dramaturgie Olomouckých barokních slavností, které v Jezuitském konviktu ode dneška do neděle 28. července nabídnou dvaadvacet představení celkem šesti projektů v žánru hudebního divadla.

 

 
IMG8218a

„O co jde především, je kvalita.“

„Doufám, že se najdou pokračovatelé, protože tradice je dlouhá - Smetanova Litomyšl je spolu s Pražským jarem nejstarším festivalem v republice.“

„Až se budeme připomínat 200 let od narození Bedřicha Smetany, chtěli bychom v jednom ročníku připomenout jeho kompletní operní jevištní dílo.“

„Mám obrovské štěstí na místo svého působení,“ říká Vojtěch Stříteský, umělecký ředitel festivalu Smetanova Litomyšl, když se spolu napřed chvíli procházíme po zámeckém nádvoří. „Je to klika… vždyť pracuju pod jednou střechou s místem, kde se narodil Bedřich Smetana…“ Jeho kancelář ve druhém patře zřejmě bývala zámeckým apartmánem, je sice nevelká, ale útulná, v rohu stojí nezbytný klavír, na který Vojtěch tu a tam rád hraje, na stěnách visí oblíbené obrazy a všude jsou samozřejmě stohy papírů, cédéček a dalších nezbytností, které k životu dramaturga patří. A že se za 36 let něco nahromadí! „Ano, jsou to skoro čtyři desetiletí života, ale je to také celoživotní hobby a radost,“ říká mimo jiné v první části rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Jeho druhou část najdete ZDE.

 

9

„Sólista je pánem situace.“

„Lidé, kteří jsou skutečnými hvězdami, jsou jimi nejen na pódiu, ale i v soukromí.“

„V letošním kalendářním roce budu mít celkem osmdesát sedm koncertů, což je docela velké penzum…“

Dirigent Leoš Svárovský se v sobotu vrací po třech týdnech na festival Smetanova Litomyšl, aby dirigoval Sólo pro sto smyčců - vděčný koncertní formát, jehož protagonisty jsou hráči na smyčcové nástroje tří orchestrů – z Ostravy, Olomouce a Pardubic. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus si vybavuje začátek letošní přehlídky, kdy na pódiu svedl zápas s deštěm, přibližuje zkouškový proces s třemi filharmoniemi, který v těchto dnech předcházel a předchází předposlednímu koncertu festivalu, vzpomíná, kde všude už letos dirigoval, a prozrazuje, co všechno ho poutá k Litomyšli.

 

2

„Pozorovací talent Charlotty Salomon a její smysl pro humor jsem si zamiloval.“

„Řeším to jako všichni skladatelé, kteří jsou vytíženi dirigováním či jinými aktivitami.“

„Martinů obdivuji, ale pokud mne nějak ovlivňuje, pak asi podobně jako jiní velcí skladatelé, ne více, ne méně.“

Komorní operní muzikál „Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy“ nabízí fascinující příběh mladé talentované židovské malířky, která nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi, ale zanechala nám strhující dílo, vytvořené předtím ve francouzském exilu - dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech. Po uvedení na Nové scéně pražského Národního divadla je na programu Smetanovy Litomyšle v pátek 5. července odpoledne ve Smetanově domě. Představení vzniklo v produkci kanadského divadla Theaturtle a mělo premiéru 21. června v Tel Avivu na mezinárodním festivalu Jaffa Fest. Za inscenací s mezinárodním obsazením stojí britská scénografka a režisérka Pamela Howard, kanadský libretista a herec Alon Nashman a český skladatel Aleš Březina, který v následujícím rozhovoru prozrazuje, že komponuje hlavně o víkendech a o dovolených.

 

středa, 03 červenec 2019 18:03

Ramón Vargas: Puccini je dokonalý svůdce

Autor:
3

„Je dobré mít letní koncerty – všem pro zotavení a pro zábavu.“

„Řekl bych, že dnes panuje k práci kolegů větší respekt než dříve.“

„Caruso v USA proměnil pohled na italské imigranty. A byl to on, kdo operu dopravil do moderní doby.“

Ve středu večer 10. července, zpívá v Obecním domě v Praze na festivalu Prague Proms Ramón Vargas. V klasickém operním recitálu s hudbou italských a francouzských autorů devatenáctého století ho doprovodí Český národní symfonický orchestr, dirigentem je Marcello Rota. Spoluúčinkuje sopranistka Lenka Máčiková. Světoznámý mexický tenorista odpovídá v rozhovoru pro portál KlasikaPlus na otázky týkající se obvyklého repertoáru, jeho osobních preferencí i hudby v umělcově rodné zemi.

 

1

„Nikdy jsem nebyl ´jen´ koncertní varhaník.“

„Nepodbízivý crossover mimo běžné prostory je prezentací orchestru pro potenciální nové posluchače.“

„Filharmonie se ´domů´ vrátí v březnu 2020.“

Varhaník Pavel Svoboda je výkonným umělcem, absolventem pardubické konzervatoře a pak pražské AMU, též pedagogem této školy, ale také uměleckým ředitelem hudebního festivalu v Dobrušce. Od ledna 2020 bude po Jarmile Zbořilové novým ředitelem Komorní filharmonie Pardubice. V rubrice RozhovorPlus zmiňuje dvaatřicetiletý hudebník současnou podobu abonmá, začínající rekonstrukci Domu hudby i budoucí hledání cílové skupiny například také na Univerzitě Pardubice.

 

6107743810539889514619298324699380556759040o

„Mýtus, že „všichni kontratenoři jsou alty“, mimochodem vůbec není pravda.“

„Barokní hudba obohacená o gestiku je mi mnohem bližší.“

„Nikdy se nestane, že by se člověk ocitl na stresující zkoušce, vždy je tam spousta zábavy, a to jak na jevišti, tak v orchestru.“

OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI letos nabídnou šest inscenací rozprostřených do čtyřiadvaceti večerů. Zahajovací program 7. a 8. července nabídne novodobou premiéru Serenaty Il tribunale di Giove, kterou napsal Karl Ditters von Dittersdorf – dnes trochu pozapomenutý, ale ve své době uznávaný autor, jehož skladba se dostala i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon. Režie se ujal Tomáš Hanzlík, účinkují Ensemble Damian a sólisté Lucie Kaňková, Kristýna Vylíčilová, Monika Jägerová, Jakub Rousek a Leandro Lafont, který si udělal čas na pár otázek KlasikyPlus.

 

011

„Po koncertě Isabelly Faust jsem si definitivně uvědomil, že chci Bacha ještě jednou v životě natočit.“

„Z Bacha jsme naštěstí už udělali normálnějšího člověka, který jí polévku a pije pivo. Namísto toho kamenného poloboha, který jenom shlíží z nebes.“

„Za nejkrásnější na pedagogickém působení považuji skutečnost, že může jít a jde o dialog.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je přehlídkou multižánrovou, i letos přinese vedle klasické hudby také jazz, folklór, muzikál, operu a crossoverové projekty. Klasiku, tu opravdu vážně míněnou, krásnou, uměleckou, ale přesto samozřejmě přátelsky vstřícnou, reprezentuje v jeho programu mimo jiné houslista Ivan Ženatý, který ve středu 31. července v Maškarním sále českokrumlovského zámku na své vzácné Guarneriho housle, zcela sám na pódiu, bude hrát sólové skladby Johanna Sebastiana Bacha – dvě partity a jednu sonátu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje oblouk, který se klene mezi jeho červnovým vystoupením na Hudebním festivalu Leoše Janáčka na Ostravsku a letním účinkováním na jihu Čech, oblouk mezi barokní a romantickou hudbou a v souvislosti s pedagogickým působením i oblouk mezi Evropou a Amerikou.

 

4

„Šest skladatelů bylo vybráno, aby napsali pětadvaceti minutové melodramy na texty světových státníků.“

„Wynton Marsalis mě postavil na dirigentský pult. Sám si stoupl vedle mne a četl oba party recitátorů.“

„Wynton byl nesmírně laskav, že ze dvou posledních koncertů pouští Marcuse, který přiletí přímo ze Sao Paula.“

Jak jde dohromady jazz, Smetanova Litomyšl a texty Václava Havla? Před patnácti lety měl v New Yorku premiéru melodram Emila Viklického pro jazzový soubor a dva recitátory na texty Václava Havla z jeho projevů a dopisů z vězení. Tehdy šlo o prestižní objednávku a velkou událost. Teď budou mít možnost tuto skladbu slyšet i diváci v Litomyšli, a to v pondělí 1. července. Hrát budou Emil Viklicky Trio ve složení Emil Viklický – klavír, Petr Dvorský – kontrabas, Tomáš Hobzek – bicí. K nim se přidají legendární trumpetista Marcus Printup a saxofonista Štěpán Markovič. Umělecký přednes obstarají Taťjana Medvecká a Jaromír Meduna. KlasikaPlus.cz se na víc podrobností zeptala přímo autora skladby Emila Viklického.

 

JiriHerman2

„Vše, co jsem v Hrách o Marii viděl a přenesl na jeviště, vychází z hudby.“

„Mým snem je provést některé z částí z Her o Marii ve Vladislavském sále na Pražském hradě.“

„Cesta lidské duše je mým životním motem. Proto dělám operu a divadlo.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje 2. července brněnský operní soubor se svou inscenací Her o Marii od Bohuslava Martinů. Diváky čeká mimořádně působivý zážitek, čtyři jednoaktové opery s mnoha pěvci a tanečníky, se sboristy na scéně i na zámeckých arkádách… a s hercem Danielem Bambasem, střídmě, ale účelně a mimořádně ústrojně uplatněným vypravěčem, průvodcem dějem. Čtyři podobenství o hříchu a odpuštění jsou podpořena nádhernou hudbou - a režií Jiřího Heřmana, který v následujícím rozhovoru přiznává, jak hodně se mu líbí hudba Bohuslava Martinů, a poodhaluje svůj pohled na svět a divadlo.

 

08

„Lady Macbeth Mcenského Újezdu navazuje na linii „Operní hity 20. století“.“

„Hry o Marii okouzlí neobvyklým umístěním smíšeného sboru na obě protilehlé strany arkád.“

„Pro mě osobně je každé uvedení tohoto operního mystéria vzácné, zažívám na dirigentském stupínku něco nepopsatelného, duchovního a povznášejícího.“

Zásadní dílo operní literatury 20. století, tragická satira zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. To je Lady Macbeth Mcenského Újezdu - Opera Dmitrije Šostakoviče, která zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu a sto osmdesáti repríz. Stalinský teror ji ale zakázal a dalšího uvedení se tak dočkala až v 60. letech. A teď tento výjimečný titul zavítá i na festival Smetanova Litomyšl. V pátek 28. června inscenaci přiveze Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy. O čtyři dny později pak nastane další operní svátek. Čtyři hry, čtyři podobenství o hříchu a odpuštění, tak se dá stručně popsat Velkolepá opera Bohuslava Martinů Hry o Marii. Toto operní mysterium v Litomyšli představí Národní divadlo Brno. Obě představení hudebně nastudoval dirigent Jakub Klecker.

 

018

„Jsem rád, že mě „zkušenější“ kolegové i letos chtějí mít po svém boku.“

„Vidím tu mnohem větší potenciál dosáhnout jistého pokroku, který hlavně bude mít pro daného žáka i podstatně dlouhodobější efekt.“

„Jestli nám pan Preiss i něco zahraje na kytaru, to ví pouze a jedině on sám.“

7. ročník letního hudebního festivalu a kurzů Třeboňská letní setkávání letos proběhne 13. až 18. srpna. Letos nabídnou koncerty a hudební semináře v oborech hra na hoboj, violoncello, kytaru a akordeon. Možnost přihlásit se na kurzy potrvá ještě několik dní, termín přihlášek je do 30. června. Jednotlivé obory letos povedou violoncellista Petr Nouzovský, hobojista Vilém Veverka, akordeonisté Markéta Laštovičková a Ladislav Horák a kytarista Patrick Vacík, který je nejen lektorem této letní školy, ale bude také účinkovat na gala koncertu s Viktorem Preissem.

 

1

„Co je velice zajímavé a důležité: každá ze Smetanových oper je úplně jiná.“

„Silnější inspiraci Wagnerem a vyrovnávání se s wagnerovským hudebním dramatem vidím v české operní tvorbě u Zdeňka Fibicha.“

„Hlavním motivem v opeře Dalibor je pro mě hudba.“

Pražské Národní divadlo dnes a v sobotu uvádí v premiéře novou inscenaci Smetanovy opery Dalibor. Za týden, ve čtvrtek a v pátek 4. a 5. července, s ní pak hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, režisér pražské inscenace, o celém Smetanově operním díle.

 

0

„Šostakovičova hudba je velmi excentrická, zajímavá, náročná, je napsaná s velkou originalitou a moc se mi líbí, že má mnoho odstínů, je silně kontrastní, mocná, vlivná...“

„Ostravská inscenace má úžasnou působivost, zpracování, nasvícení. Stalin původní verzi zakázal.“

„V Litomyšli si užíváme krásné letní dny spojené s mimořádně příjemnou prací.“

Frustrovaná a utlačovaná hospodyňka, která za sebou zanechává mrtvoly – to je charakteristika hlavní postavy Šostakovičovy opery Lady Macbeth Mcenského Újezdu. V pátek 28. června ji na festival Smetanova Litomyšl přiveze soubor opery z Ostravy. Jde o zásadní dílo operní literatury 20. Století, které je „tragédií-satirou“ zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. Opera zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu v bezmála 180 reprízách, v období stalinského teroru byl však skladatel zanedlouho souzen v pokřiveném článku Chaos místo hudby (1936) a dalšího uvedení se opera dočkala až v 60. letech. Inscenace Národního divadla moravskoslezského sklidila hned po premiéře v březnu loňského roku velký úspěch. A chválí si ji i soubor, jmenovitě představitelka Katěriny Iordanka Derilova a „Boris“ Martin Bárta.

 

NoveHradyIMG3053LR

„Příroda patří k největším zdrojům inspirace.“

„Nestavím na sentimentálnosti a povrchnosti lásky.“

„V Bratislavě se otvírá výjimečný projekt pro mladé pěvce - Operní studio.“

Je jedním z nejmladších operních režisérů v česko-slovenském prostoru. Studoval na JAMU v Brně, má za sebou několik pěkných úkolů, včetně inscenace Prodané nevěsty v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Před sebou vidí další, ale hlavním úkolem nyní je a bude právě vznikající Operní studio při Slovenském národním divadle v Bratislavě, které od podzimu povede. Teď je však začátek léta a Marek Mokoš je v Nových Hradech. Pro nedaleký festival Smetanova Litomyšl tam společně s dirigentem Jakubem Kydlíčkem, pardubickým orchestrem Barocco sempre giovane, litomyšlským sborem KOS a s několika sólisty připravil Gluckovu operu Paris a Helena. V přírodním divadélku v zámeckém parku se ode dneška do 29. června mají odehrát čtyři představení. I o nich - a tím pádem i o inspiraci přírodou a o počasí - je náš rozhovor.

 

23

„Milada je těžká role, taková vypečená, špekózní.“

„S panem dirigentem Bělohlávkem se pracovalo tak nádherně, že na to stále dodnes s láskou vzpomínám.“

„Co má přijít, to přijde. Nemám vysněné role. Ale Taťána z Oněgina byla druhá kůže. Jen jsem si ji natáhla a žila v ní.“

Národní divadlo v Praze přichází s dalším typicky českým titulem – na závěr letošní sezóny připravilo premiéru Dalibora. Tato třetí opera Bedřicha Smetany je úzce spojena s budovou Národního divadla podobně jako pozdější Libuše. Premiéru měla 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky. Tuto nejnovější inscenaci nastudoval režisér Jiří Nekvasil, pražské premiéry má zítra a v sobotu 29. června a soubor s ní pak vzápětí jede na festival Smetanova Litomyšl, kde se obě obsazení představí 4. a 5. července. Roli Milady budou alternovat Kateřina Hebelková a Dana Burešová, kterou jsme zastihli během vrcholících příprav.

 

2

„Spojení festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy se osvědčilo.“

„Vrátili jsme po letech na Hukvaldy operu.“

„Zafouká vítr - a všechna houslová sóla odnese...“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který vznikl spojením festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy, se letos v nové podobě koná podruhé. Od 28. května do 1. července láká publikum v Ostravě a v desítce dalších míst regionu do velkých koncertních síní, ale také do kostelů, do zámku, hornického muzea a rozhlasového studia a opakovaně také do prostředí pod otevřeným nebem, v oboře v Janáčkových rodných Hukvaldech. Portál Klasikaplus.cz hovořil s ředitelem festivalu Jaromírem Javůrkem. O regionu, o programu, o Janáčkovi.

 

nizsi-11-of-21

„Sním teď konkrétně o tom, že bych v beethovenském roce 2020 objel Českou republiku se všemi 32 sonátami. Máme to rozjednané, držte palce, ať to vyjde.“

„Každá komorní spolupráce je pro mě svátkem hudby a výbornou zkušeností, ze které pak čerpám pro své sólové hraní.“

„Nevyhýbám se žádné hudbě, která ke mně přijde. Nechávám si cestu otevřenou. Ale myšlenkové a hudební bohatství Beethovenova světa mě přímo pohltilo.“

Má za sebou četná studia i soutěžní úspěchy, hraje sólově a zároveň doprovází mnoho hudebních kolegů, zejména pěvců. Klavírista Pavel Voráček zítra zahájí sérii písňových recitálů VIVAT PÍSNI! s mezzosopranistkou Michaelou Zajmi v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech. Nabídnou výběr z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, výběr z písní Franze Schuberta a Dvořákovy Cigánské melodie. A jak potvrdil KlasicePlus.cz, v příštím roce chce oslavit výročí Beethovena provedením všech jeho klavírních sonát.

 

MG4474

„Mám už na Wagnera nějaké nabídky, ale zatím je nepřijímám.“

„Člověk milující hudbu nemůže být zlý. - To je překrásná myšlenka.“

„U Smetany je to celé trošku měkčí a lahodnější.“

Jedním ze dvou představitelů Smetanova Dalibora v inscenaci, která má v Národním divadle premiéru ve čtvrtek a v sobotu a s níž pak soubor ještě hostuje 4. a 5. července na festivalu Smetanova Litomyšl, je slovenský tenorista Michal Lehotský. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyznává ze vztahu k české opeře, vysvětluje, proč zpívá hlavně v italských a francouzských dílech a proč se mu zatím vyhýbá opera německá, a zamýšlí se nad případnými podobnostmi Dalibora s Wagnerovými operami a s Beethovenovým Fideliem. 

 

20EBENMiroslavTaborsky

„Porozumět panu Ebenovi je klíč k tomu, jaké téma a jaké motivy v jinak bezedném Faustovi chce akcentovat.“

„Melodram je vždycky lákavá výzva. Zároveň je těžká.“

„Obtížné je to, že ten kdo hraje na varhany, bývá na druhé straně prostoru a trochu ukrytý.“

Faust. Téma, za kterým se skrývá nepřeberné množství jeho úprav, od divadelních, přes literární, až po hudební, popřípadě kombinnované. A právě jedno takové připravil na letošní rok národní festival Smetanova Litomyšl. V pondělí 24. června zazní v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže stejnojmenný varhanní cyklus s přednesem úryvků z Goethova veršovaného dramatu od Petra Ebena. Souboj dobra a zla, který se odehrává se v nitru hlavní postavy, vyjadřuje zvukové bohatství varhan a doplňuje ho lidský hlas. Za královský nástroj usedne Irena Chřibková, recitovat budou Hana Benešová a Miroslav Táborský, který si udělal pro KlasikuPlus čas na několik otázek.

 

Dennis-Russell-Davies-foto-Petr-Francn

„Ano, Berlioz byl hudební revolucionář.“

„Výročí jsou vždy dobrou věcí - obzvláště užitečnou pro naše publikum.“ 

„Jako koncertní dílo shledávám Faustovo prokletí naprosto uspokojivým.“ 

„This is my first time in Litomysl,“ odpovídá Dennis Russell Davies na otázku, zda jeho hostování na Národním festivalu Smetanova Litomyšl je první cestou do skladatelova rodiště. Směřuje sem o tomto víkendu opravdu poprvé. Šéfdirigent Filharmonie Brno má za sebou první sezónu v jihomoravské metropoli. Přinesl tam už řadu děl ze světa, dotkl se Janáčkova odkazu, má ale připraveny ještě další podněty, které do Brna a jeho kulturního dění přinesou nové souvislosti a zážitky. Příští brněnské sezóny budou ovlivněny jeho představami čím dál víc. V Litomyšli diriguje v neděli 23. června Berliozovu dramatickou legendu Faustovo prokletí. Hodně mu na koncertě záleží. Přiváží monumentální dílo, které slýcháme zřídkakdy.

 

 
02

„Chuť dětí objevovat je neunavená „životní prózou“, což je odzbrojující.“

„Litomyšl vzkvétá a lidem se tam žije dobře.“

„Mozart (a také Bach) jsou v podstatě studnice hudby, stejně jako se říká, že celá evropská filosofie jsou jen poznámky k Platónovi.“

Na prázdniny se těší, ale jak postupně vyplývalo z našeho rozhovoru, bude i přes ně mít pěkně napilno! Ivo Kahánek patří v současné době mezi nejžádanější české klavíristy a zároveň jeho jméno zaznívá stále častěji i s pedagogickou činností. Učí na HAMU i soukromě, vede několikery mistrovské kurzy a také se stal jedním z mentorů projektu MenART. A právě v rámci nich se s ním můžete setkat v sobotu 22. června na festivalu Smetanova Litomyšl.

 

 
 
 
 
 
horinka1

„Toužím psát hudbu, která zažehává.“

„Duchovní hudba je taková, která dokáže být katalyzátorem proměny našeho vnímání, pohledu na svět a sebe sama.“

„V Ave Maria jsem se snažil především o prostotu, čistotu.“

Ve své tvorbě rád zkoumá prostorové aspekty hudby a vrací se jako ke zdrojům a k výchozímu materiálu k chorálu, k etnické hudbě a dokonce k prvkům odvozeným z analýzy zvuku. Nekomponuje nicméně nijak abstraktní nebo odtažitou hudbu, i když by předchozí slova mohla k podobné představě vést. Slavomír Hořínka, skladatel a pedagog na katedře skladby Akademie múzických umění, je naopak rozhodnut psát hudbu, která nenechá lidi lhostejnými. A souvisí s tím i jeho přesvědčení, že hudba má schopnost zasáhnout člověka hluboko do jeho nitra a že vlastně každá vnitřně opravdová a upřímná hudba je tak trochu hudbou duchovní. Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní v neděli odpoledne v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže na koncertě Kühnova dětského sboru ve světové premiéře jeho skladba Ave Maria.

 

IvanKlanskyNaplovarne

„Celou Smetanovu hloubku a genialitu jsem si uvědomil až při nahrávání jeho kompletního klavírního díla.“

„Pro některé posluchače je právě komorní hudba tím největším hudebním zážitkem.“

„Talentovaných dětí neubývá, pouze současné společenské poměry bohužel úplně profesi hudebníka nesvědčí.“

Z domoviny – to je podtitul jednoho z očekávaných komorních koncertů na Národním festivalu Smetanova Litomyšl. Ryze smetanovský program přijedou ve čtvrtek 20. června zahrát houslista Leoš Čepický, violoncellista Michal Kaňka a klavírista Ivan Klánský, který před časem nahrál kompletní Smetanovo klavírní dílo a v rozhovoru pro KlasikuPlus se netajil tím, že hudbu litomyšlského rodáka hraje rád.

 

1

„U nás v rodině byli všichni doktoři.“

„Člověk vypuštěný ze školy musí sám sobě být velmi tvrdým trenérem.“

„Nedokážu mít malou radost nebo malý smutek, vždycky to musí být veliké!“

Těší se na zítra, na Alpskou symfonii se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, miluje své studenty a už pátým rokem pro ně chystá mistrovské kurzy v Broumově, kde také vystoupí na festivalu Za poklady Broumovska, snaží se hrát výjimečné skladby, které se u nás dlouho neobjevily. Horna se jí zaryla pod kůži už v dětství. A jak dodává v rozhovoru pro KlasikuPlus, až v momentě, když se něco v životě stane, tak člověk začne vnímat sám sebe.

 

00

„Jsme jedna slovanská kultura.“

„Dirigoval jsem v Praze rozhlasový orchestr. Vůbec poprvé jsem účinkoval v zahraničí.“

„Musorgského hudba patrně naši kulturu reprezentuje opravdu nejzřetelněji.“

Čajkovského Labutí jezero, Smetanova Vltava a scény z ruských oper Kníže Igor, Chovanština a Boris Godunov. Taková je náplň vzácného hostování Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského z Moskvy, který spolu s Pražským filharmonickým sborem a českými sólisty vystoupí dnes večer na festivalu Smetanova Litomyšl. Šéfdirigentem tělesa, do roku 1993 Moskevského rozhlasového orchestru, je Vladimir Fedosejev. Je jím už půlstoletí, od sedmdesátých let. Letos v létě oslaví 87. narozeniny. V rozhovoru se dotýká podstatných rysů ruské hudby, vzpomíná na svá hostování na českých pódiích a zdůrazňuje odpovědnost svého tělesa k jménu Petra Iljiče Čajkovského.

 

7

„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“

„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“

„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“

Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

 

2

„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“

„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“

„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“

„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019 (a není bez zajímavosti, že mezi další oceněné publikace za rok 2019 patří vydání kompozice Martina Smolky Per divina bellezza u Breitkopfa & Härtela). Editorem tohoto vůbec prvního kritického vydání je český muzikolog a básník Jonáš Hájek. V sídle pražské pobočky slavného nakladatelství jsme si povídali o tom, jaké je to býti „sukologem“.

 

1

„V posledních letech jsem v Olomouci ztělesňovala spíš vážnější postavy, které mne velmi bavily.

„Je to opět exhibice virtuozity, orchestrálně opulentní, efektní muzika. Děj v Dittersovi je politicky zaměřený na budoucnost Evropy.“

„Najít klíč k výrazovému ztvárnění letošního kusu s tematikou božstev a oslav panovníka je pro mě výzva.“

Blíží se Olomoucké barokní slavnosti. Letos se konají od 7. do 28. července. Už teď, v rámci hostování na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, ale nabídnou světovou premiéru serenaty Il tribunale di Giove Karla Ditterse von Dittersdorfa, a to zítra na hradu Hukvaldy od osmi večer. Olomoučtí diváci ji pak uslyší také na zahajovacím koncertu samotných slavností, a to 7. a 8. července. V dvojroli Génius Evropy a Minerva vystoupí sopranistka Kristýna Vylíčilová, která si udělala čas na rozhovor pro KlasikkuPlus.

 

Bykov-Marco-Bprggreve-kTKSXgJA

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

 

Pardubick-komorn-filharmonie-2

„Tento koncept má obrovské možnosti, co a jak tvořit, každé představení je vlastně úplně jiné.“

„Není důležité jen "co", ale také "jak".“

„Jako první Ind jsem začal studovat dirigování na Pražské konzervatoři.“

Hudební festival Antonína Dvořáka nabízí několik nevšedních projektů, třeba benefici pro vilu Rusalka, kompoziční soutěž pro skladatele do 40 let, aktivity pro děti nebo už zítra Den s Antonínem Dvořákem. Od loňska k nim přibyl originální koncept immersive concerts, které se konají zítra a pozítří. Diváci se při nich stávají nedílnou součástí, zažívají hudbu uvnitř orchestru a v podstatě tak ovlivňují konečný výsledek koncertu. Za projektem stojí Příbramská filharmonie, americký dirigent David Rutheford a indický dirigent Debashish Chaudhuri, který nám skvělou češtinou odpověděl na pár otázek.

 
Strana 1 z 4