RozhovorPlus


2

Pri príležitosti premiéry najslávnejšieho muzikálu na svete Les Misérables (Bedári) na Novej Scéne v Bratislave navštívili naše hlavné mesto jeho autori Alain Boublil a Claude-Michel Schönberg. Rozprávali sme sa o tom, prečo v minulosti do titulnej úlohy Jeana Valjeana odmietli Plácida Dominga, prečo by Maria Callas mohla byť aj dobrou muzikálovou speváčkou, ktorá pieseň z Bedárov dnes znie na demonštráciách v Hongkongu, čo riešil Schönberg s Pavarottim pri spoločnom obede, alebo či čierne oči zo známej árie Escamilla patria býkovi alebo Carmen. Rozoberali sme viaceré známe aj menej známe rozdiely medzi operou a muzikálom. Pri rozhovore bola prítomná aj Boublilova manželka Marie Zamora, ktorá bratislavskú produkciu režíruje a ktorá okrem iného prejavila rozhorčenie nad tým, že na Slovensku nemajú umelci v muzikáloch zaplatený skúšobný proces a celé mesiace pracujú zadarmo.  

 

4

„Pokud chceme pochopit například gregoriánský chorál, musíme zkoumat byzantskou hudbu.“

„Je obdivuhodné, jak Bohuslav Martinů přijímá vlivy byzantské hudby, ale neztrácí přitom svůj jazyk...“

„Sakrálnost je nedílnou součástí a potřebou každého člověka, ať už je vědomá, či nevědomá. A chce ji uspokojit.“

Název festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos můžeme přeložit jako “starobylá krása”. Pro upřesnění se uvádí, že “v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve znamená archetypální neboli původní krásu, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl”. Přičichnout k této kráse můžeme i během letošního, opět pestrého programu. V nabídce jsou od 2. do 10. října koncerty z duchovní hudby v rámci pravoslavné bohoslužby, koncerty demonstrující vlivy byzantské hudby, a to i v díle Bohuslava Martinů, koncert, který připomíná přínos a vztah významného českého sbormistra Miroslava Košlera k pravoslavné hudbě, nebo večer s lidovou hudbou, která i přes svůj světský nádech nezapře inspiraci v hudbě sakrální. Mezi účinkujícími jsou například Philokallia Ensemble, Pražský smíšený sbor nebo sbor Piccolo coro, Pražský mužský komorní sbor, kyperský soubor Santouto, významný protopsaltis Grigorios Anastasiou a další. Nechybí projekce, výstavy a přednášky. Na své si tak mohli a mohou přijít skladatelé, nadšenci pro duchovní (a to nejen) pravoslavnu hudbu, laická veřejnost i odborníci. Umělecký vedoucí festivalu, dirigent a skladatel Marios Christou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vypočítává, jaké jsou stěžejní body letošního ročníku a myšlenky, které může přinést, a hovoří o tom, jak byzantská hudba ovlivňuje nás, obyvatele střední Evropy. Jak říká, je nám bližší, než si často myslíme.

 

11

„Naštěstí jsme se oba, já i Rostropovič, znali s Nabokovovým synem.“

„Kdyby se mu tehdy premiéra nelíbila, tak kdo ví, jaký by opera Lolita měla další osud.“

„Od roku 1994, kdy měla Lolita premiéru, si Nabokovovy knihy vážím čím dál víc.“

Moskevskou konzervatoř absolvoval v roce 1955 klavírním koncertem, ale jako skladatel je spojován hlavně s operou a s baletem. Je autorem slavné adaptace Bizetovy Carmen pro primabalerínu Maju Pliseckou, která byla jeho ženou. Ovlivnil ho folklór i avantgardní kompoziční směry, je mistrem dramaticky cítěné hudební tektoniky i barvité instrumentace. Rodion Ščedrin, letos sedmaosmdesátiletý, přijel do Prahy v souvislosti s českou premiérou své opery Lolita. Dílo vzniklo před čtvrtstoletím na motivy stejnojmenného knižního bestselleru rusko-amerického autora Vladimira Nabokova o vášnivém vztahu vzdělaného čtyřicátníka k nezletilé dívce. Inscenaci uvidí publikum poprvé 3. a 5. října ve Stavovském divadle a do 10. ledna se uskuteční ještě sedm dalších představení. V rozhovoru pro KlasikuPlus skladatel přibližuje okolnosti stockholmské premiéry Lolity a uvažuje o zrání ženské krásy i o svém vztahu k žánrům hudebního divadla.

 

0

„Snažím si představit, jak by asi Bach hrál své skladby na moderní klavír.“

„Celý program mého recitálu je koncipován jako kontrast světla a temnoty v dílech tří mistrů.“

„Asi půl roku půstu od Chopinovy hudby šlo vydržet, pak jsem to vzdal.“

V kalendáři Marka Kozáka figurují v nadcházejících měsících klavírní i varhanní recitály, protože paralelně udržuje v běhu dráhu hráče na oba nástroje. Cestuje do Olomouce a do Zlína, vrací se na rodné Ostravsko, ale letí také do Alžíru. Úplně nejdřív ho však v pondělí čeká sólové vystoupení v Anežském klášteře v Praze, kterým začíná další sezona tamního cyklu recitálů „Hybatelé rezonance“ pořádaných pod hlavičkou výrobce klavírů C. Bechstein. Marek Kozák koncipoval program koncertu jako hold Johannu Sebastianu Bachovi a k tomu i jeho pozdějším obdivovatelům z řad komponujících interpretů – Ferrucciu Busonimu a Sergeji Rachmaninovovi. Na Francouzkou suitu tak navazují dvě odlišné transkripce Bachových houslových skladeb, v druhé polovině představí pak sólista oba autory přepisů Bachovy hudby prostřednictvím jejich vlastních skladeb. V rozhovoru pro KlasikuPlus se Marek Kozák mimo jiné dotýká způsobů interpretace staré hudby, pojmu česká klavírní škola i svého vztahu k Chopinově hudbě a k tvorbě Johanna Sebastiana Bacha.

 

2

„Domnívám se, že spojení těchto dvou skladatelů a nástrojů vytvoří živoucí dialog, i přesto, že na pódiu bude stát pouze jeden člověk.“

„Mým cílem je v žácích vybudovat větší pochopení pro hudbu a naučit je, jak toto pochopení vyjádřit svým nástrojem.“

„Českou hudbu samozřejmě miluji, Janáčka a Dvořáka ze všeho nejvíce.“

V pátek 4. října vystoupí v kostele sv. Barbory v Zahrádkách, malebné obci vzdálené necelých osm kilometrů od České Lípy, ruský houslista a violista Sergej Malov. Mezinárodní hudební festival Lípa Musica vybídl tohoto mnohostranného umělce k sestavení sólového recitálu. Pětatřicetiletý rodák z Petrohradu si do Zahrádek přiveze ze své kolekce dva nástroje: housle a pozoruhodné violoncello da spalla. Na programu budou Eugène Ysaÿe a Johann Sebastian Bach. S uměleckým garantem Lípy Musicy Josefem Špačkem a dalšími špičkovými umělci se představí také jako komorní hráč na violu v dílech Arnolda Schönberga a Antonína Dvořáka.

 

3

„Regiony jsou specifické, mají svá trápení ve všech odvětvích, nejsou prioritou pro mnoho úhlů pohledu, přesto si zaslouží svou pozornost.“

„Demokracie je dar, o který musíme pečovat.“

„Publikum je už za ty roky velmi vzdělané. Proto můžeme zařazovat věci, které se vymykají klasickému komerčnímu proudu.“

Lípa Musica se za osmnáct let své existence stala opravdu mezinárodním hudebním festivalem. Bohatě se rozkročila za hranice svého regionu a dramaturgicky se stále víc zapisuje mezi hodnotné a neotřelé přehlídky. Řečeno rodičovským slovníkem, vyrostla z ní hodnotná mladá dáma. A ředitel Martin Prokeš také o ní jako o své nejstarší dceři mluví.

 

66

„Středověké klávesové nástroje byly ještě před dvaceti lety dost opomíjené, takže bylo na čase je opět ´vrátit na scénu´.“

„Mohu potvrdit, že od doby, kdy jsem založila své dvě třídy na Schole Cantorum Basiliensis, přichází více a více studentů se zájmem o starou hudbu.“

„I když známe skladatele a jeho osobitý styl, nikdy nebudeme znát jeho skutečné emoce; můžeme se do hudby jen ponořit.“

A tak se spojilo Pražské jaro, Ústav hudební vědy Univerzity Karlovy a velký evropský badatelský projekt HERA, který se zabývá vlivem středověké a renesanční hudby na tehdejší společnost, na politickou situaci a na to, jak nás a naše století formuje dodnes. Přiblížit tyto souvislosti a tehdejší život s povinnostmi i zábavami pozdně středověkého studenta si předsevzal koncert „Sedm dní na Karlově univerzitě“, vycházející z historických dokumentů zakládací listiny a kolejního řádu tzv. Rečkovy koleje pražské univerzity. Ve spolupráci s předními českými muzikology se při příležitosti této hudební rekonstrukce spojili pro vystoupení v kostele Panny Marie Sněžné soubor Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a Corina Marti, pedagožka věhlasné Scholy Cantorum Basiliensis, hráčka na zobcové flétny a odbornice na středověké a renesanční klávesové nástroje.

 

0

„Za Janáčka se v cizině biji všemi dostupnými uměleckými i lidskými prostředky.“

„vzhledem k mému vytížení v roli symfonického dirigenta se opera daří jen příležitostně, párkrát do roka, jako svátek.“

„Makropulos je Janáčkova nejtěžší operní partitura.“

Curyšská opera v sobotu nabídla publiku mimořádný program k zahájení sezóny – Den otevřených dveří s možností nahlédnout do zákulisí, zúčastnit se kostýmové zkoušky na Verdiho Nabucca, sledovat vystoupení baletu nebo zhlédnout na studiové scéně úspěšnou inscenaci dětské opery Konrad oder Das Kind aus der Konservenbüchse. Hned dnes večer už má ale na programu premiéru nové inscenace. Tou je Janáčkova Věc Makropulos – opera o smrti a nesmrtelnosti napsaná ve dvacátých letech podle hry Karla Čapka. Hlavní roli Emilie Marty zpívá německá dramatická sopranistka Evelyn Herlitzius. Za nastudováním stojí režisér Dmitrij Čerňakov - a jako jediný Čech v týmu Jakub Hrůša. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dirigent vypočítává svá setkání s Janáčkovou hudbou a zamýšlí se nad rozdíly mezi jeho jednotlivými operami.

 

15

„Pokud to myslíte s uměním vážně, tak je občas potřeba samota, osamělost…“

„Nejde o to, že jsem snad lepší než oni. To ne. Jen mám prostě větší zkušenosti…“

„Subtilnost je pro vás hodně důležité slovo? Ano. Symbióza mezi slovem a tóny.“

Švýcarský pianista Gérard Wyss je specialistou klavírní spolupráce v komorní hudbě, zejména při interpretaci koncertních písní. Když byl minule v Česku, byl opakovaným důvodem Martinů, jehož sonáty předtím natočili s violoncellistou Petrem Nouzovským. Nyní se vedle sopranistky Martiny Jankové a klavíristy Iva Kahánka jako lektor podílel na výuce při Interpretačních kurzech na zámku v Litni, v někdejším sídle pěvkyně Jarmily Novotné. Festival Jarmily Novotné uspořádal v té souvislosti dva koncerty. V Litni ve čtvrtek zpívala písně Martina Janková. A Ivo Kahánek a Gérard Wyss dnes večer dostali ještě za úkol podpořit čerstvé absolventy kurzů při závěrečném koncertu v Sukově síni v pražském Rudolfinu. Gérard Wyss proto odpovídal především na otázky týkající se vyučování.

 

9

„Cílem naší Akademie je jistě i přispívat k hlubšímu poznání děl autorů mannheimské školy, nikoliv omílat donekonečna díla již známá a vydaná.“

„Jsem rád, že si v Mannheimu velice cení bohaté hudební historie svého města.“

„Další projekt Akademie intenzivně plánujeme na rok 2021.“

Dnešní koncert v Klementinu a zítřejší v Holešově je završením letošního prvního ročníku Akademie Praha – Mannheim. Jejím uměleckým garantem je dirigent Marek Štilec. Akademie navazuje na turné k výročí narození a úmrtí Jana Václava Stamice, které proběhlo v České republice, Německu a Rakousku v roce 2017. Letos je tématem hudba Jana Antonína Koželuha a Ignaze Holzbauera. Program opět nastudovali čeští i němečtí hudebníci, Kurpfälzisches Kammerorchester Mannheim, pražský Ensemble 18+ a sólisté Michaela Šrůmová, Michaela Koudelková, Petr Nekoranec a Vojta Pelka. A jak v RozhovoruPlus doplňuje Marek Štilec, projekt si do svého katalogu vybrala i významná nahrávací společností CPO.

 

1

„Zukerman má Prahu rád, jezdil k nám ještě předtím, než zde vystupoval.“

„Pro Amandu Forsyth violoncello není pouhý nástroj, ale věc, která má duši.“

„Pinchas Zukerman je přesvědčený, že mezi dirigentem a sólistou musí být důvěra a vztah spolupráce.“

Pinchas Zukerman zahajoval před dvěma roky sezónu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Úspěch byl obrovský. A protože má Maestro Prahu rád, tak souhlasil s nabídkou svého žáka, šéfdirigenta orchestru Pietariho Inkinena, že zahájí i sezónu 2019/2020. Nepřijel teď sám. Je s ním i jeho žena, výtečná violoncellistka Amanda Forsyth. Společně dnes a ve čtvrtek zahrají Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello, když předtím on sám přednese Dvořákovu Romanci pro housle a orchestr a ona rovněž skladbu od Antonína Dvořáka - Klid lesa. Po jedné ze zkoušek si oba sólisté v doprovodu dirigenta přišli popovídat s novináři.

 

0

„Pro nás je nesmírně důležité poznávat naše publikum, jak při živých koncertech, tak online“.

„Naše základna je stejně rozmanitá jako naše hudba, ale všichni sdílí lásku ke zpěvu a zájem o mnoho různých žánrů.“

„Lidé si často přijdou poslechnout svůj oblíbený hudební styl, jen aby objevili jeden či dva další, o kterých ani nevěděli, jak rádi je mají!“

Zahajovací koncert 18. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica slibuje výjimečný zážitek. Do Čech se po dvou letech vrací světoznámý soubor The King’s Singers. V roce 1968 ho v Cambridge založilo šest přátel. Neobvyklá hlasová sestava (dva kontratenoři, tenor, dva barytoni, bas) vytrvala dodnes, byť konkrétní zpěváci se mnohokrát obměnili. To, co soubor více jak 50 let definuje, je jeho žánrové rozpětí: od populární hudby přes jazz ke gospelu; od renesance přes klasiku až k soudobé hudbě – přímo pro King’s Singers napsali skladby György Ligeti, Luciano Berio, Toru Takemitsu, John Tavener a další. Jejich vystoupení se projevují uvolněností a hravostí projevu v kombinaci s živým kontaktem s publikem. V úterý 17. září vystoupí společně s libereckým dětským sborem Severáček. Ještě předtím si udělali čas na rozhovor pro KlasikuPlus.

 

1

„Pre huslistu začiatočníka je veľmi ťažké vylúdiť čo i len jeden pekný tón, preto potrebuje veľa trpezlivosti.“

„Hrať na pódiu s orchestrom je niečo úplne odlišné ako cvičiť tú istú skladbu doma.“

„V kvalitnom orchestri sa väčšinou na jedno miesto hlási niekoľko desiatok huslistov.“

Mimořádný koncert K poctě Milana Rastislava Štefánika má dnes na programu mimo jiné Dvořákův Houslový koncert. Hraje Slovenská filharmonie, sólistou je mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, který se řadí mezi významné umělce své generace. Patří nejen mezi vyhledávané interprety, ale také rád a často předává své zkušenosti mladým. Patří mezi lektory Letní hudební akademie Kroměříž a vyučuje ve Vídni. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se mimo jiné svěřil, že studentům se snaží předat zejména své pódiové zkušenosti.

 

4

Letošní ročník festivalu Lípa Musica vyvrcholí mimořádným hudebním svátkem. Vystoupí fenomenální soubor Janoska Ensemble, původem ze Slovenska, který díky svým neobyčejným virtuózním schopnostem, přirozené muzikalitě a inovativnímu přístupu ke klasické hudbě získal řadu ocenění, o kterých se jiným ani nesní. Zlatá deska hned pro první nahrávku souboru nebývá v hudebním světě pravidlem. Ansámbl však svým hudebním uměním ohromil svět a nyní brázdí všechny kontinenty s více jak stovkou vystoupení ročně. V sobotu 26. října bude jejich zastávkou i Nový Bor, kde se „Beatles klasické hudby“ představí se svým vášnivým „Janoska stylem“. Nejen o tom je RozhovorPlus s klavíristou Františkem Janoškou.

 

1

„Irena Chřibková nás vedla téměř mateřsky.“

„I kdyby byla čtyřruční varhanní hra kuriozitou, tak na kuriozitách není nic špatného.“

„Svatojakubské varhany poskytují interpretům možnosti, jaké nabízí jen málo nástrojů u nás.“

Pavla Salvová má za sebou studium v Praze na AMU a na Královské hudební akademii v Londýně, do Británie se vrací ke koncertům. Působí teď jako varhanice a pedagožka na Berounsku. Jan Rotrekl studoval ve Francii na konzervatoři v Saint-Maur-des-Fossés a ve Vídni na Univerzitě hudby a umění, koncertuje po Evropě – ale studuje zároveň ještě chemii. Oba mladí umělci mají jedno společné – začínali pod vedením varhanice Ireny Chřibkové. A právě ta je pozvala na Mezinárodní varhanní festival, který pořádá v chrámu u Jakuba, kde jsou největší pražské varhany. Dnes večer tam Salvová a Rotrekl vystoupí ve dvojrecitálu společně – každý zvlášť i na čtyři ruce. Čtyřruční varhanní hra je proto jedním z témat dvojitého RozhovoruPlus.

 

00

„Repertoár psaný přímo pro žesťové kvinteto se u nás příliš nehraje.“

„Je důležité, aby člověk kromě svého partu měl přehled i o ostatních a podle toho se při hře řídil.“

„S našimi australskými kolegy z finálového kola jsme byli dokonce několikrát v hospodě.“

Přivezli suverénní vítězství z největší asijské mezinárodní soutěže, kterou každoročně pořádá Jižní Korea. Byli jedinými Evropany, přesto procházeli kláním od počátku jako favorité. (Psali jsme zde). Mladé české kvinteto BRASStet spolu hraje teprve necelé tři roky, přesto má nakročeno na slibnou uměleckou dráhu. Hraje pod uměleckým vedením Jiřího Novotného ve složení Walter Hofbauer a Karel Hons - trubky, Daniela Roubíčková - lesní roh, Barbora Kolafová - trombon a Jakub Chmelař - tuba. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné říkají, že se Asiaté ve hře na žesťové nástroje neuvěřitelně zlepšili.

 

1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 

IMG0767

„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“

„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“

„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) působil v šlechtických službách v Ostrově nad Ohří, ale větší část života strávil pak u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Ředitelka a dramaturgyně přehlídky varhanice Michaela Káčerková odpovídá na otázky týkající se jeho odkazu, letošního festivalu i výhledu do budoucnosti. 

 

1

„Korepetitor by měl být poučenější a mít větší množství informací než zpěvák.“

„Rád bych lektorům ukázal, že jsem schopný se nějakým způsobem na všechny ty věci adaptovat.“

„I přesto, jak moc jsou úspěšní, jsou skromní a milí navrch.“

Několik posledních dní se Kroměříž nese v duchu probíhající Letní hudební akademie, na které se v roli lektorů aktivně podílela řada vrcholných interpretů a důležitých osobností v rámci vážné hudby – Josef Špaček, Dalibor Karvay, Radek Baborák, Kateřina Kněžíková, Barbara Maria Willi, Zdeněk Klauda, Lukáš Moťka, Robert Kozánek, Bohdan Šebestík či David Mareček. Není tedy divu, že celá akce iniciovaná Tomášem Netopilem upoutala pozornost mnoha mladých umělců z celého světa. Například až z Portugalska dorazila hornistka Telma Gomes a trombonista Leonardo Fernandes.

 

VIT1166

„Měl jsem čtyři frekventanty, hudebníky bez manažerského vzdělání, kteří přijeli s projektem, na kterém už pracují.“

„Zažívám lidi na vysoké škole, kteří si myslí, že ve čtyřiadvaceti ještě někde prorazí.“

„Profesionálové se dělí na ty, kteří si místo našli, a proto uspěli, a na ty, kteří se pořád dokola dobývají do zavřených dveří.“

Ředitel České filharmonie David Mareček byl jedním z lektorů mezinárodní kroměřížské Letní hudební akademie. Je sice původně klavírista, ale v jeho třídě se nehrálo, necvičilo, nezpívalo, nekorepetovalo. Debatovalo se z pohledu praktického hudebního managementu o projektech, které se týkají rekonstrukce někdejšího komorního tělesa, sympozia pro hráče na dechové nástroje, fóra pro kytaristy a mecenášského klubu jednoho sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus David Mareček shrnuje názory a rady, se kterými do Kroměříže přijel, a postřehy, s nimiž odjíždí. 

 

1

„Na kurzech se lidé většinou posunou neuvěřitelnou rychlostí.“

„Díky souhře osobností má Letní hudební akademie mimořádnou úroveň.“

„Kroměřížský archiv je pro mě srdcová záležitost.“

Mezi lektory kroměřížské Letní hudební akademie je i cembalistka Barbara Maria Willi, česko-německá pedagožka a inovativní interpretka specializovaná na starou a příležitostně i na soudobou hudbu, vedoucí katedry varhanní a historické interpretace na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dává nahlédnout do své letní kroměřížské třídy i do svých motivací.

 
Strana 1 z 9