RozhovorPlus


2

„Vždy jsem pomáhal, posílal peníze potřebným a hrál benefiční koncerty. Cítil jsem tedy, že je potřeba v tom v tuto chvíli pokračovat.“

„S celým mým týmem pracujeme na nápadu propojit další hudebníky a nabídnout lidem opět trochu pohlazení.“

„Nejsem člověk, který by plakal, nadával na osud a měl ruce v klíně.“

Rozhovor s houslistou Pavlem Šporclem se nabízel z více důvodů. Známý český interpret vytvořil zajímavou audiovizuální platformu, kterou nabídl svým fanouškům. Patří tak mezi interprety, kteří inspirují a dávají lidem pocit „normálního“ života.

 

0

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

 

4

„Plány na novou abonentní řadu padají, budeme rádi, když zvládneme nahradit alespoň některé zrušené koncerty.“

„Jsem přesvědčen, že i tato architektura má svou hodnotu a jedinečnost.“

„Držme si palce, aby důsledky opatření proti nákaze nezničily obchod, možnosti cestovat ani bohatou kulturní infrastrukturu naší země.“

Komorní filharmonie Pardubice, sídlící společně s konzervatoří v Domě hudby, měla v polovině března po jeho rekonstrukci otevřít při úvodním večeru Pardubického hudebního jara i zrenovovanou Sukovu síň. Vzhledem k opatřením proti pandemii koronaviru však dokončený koncertní sál zůstal a zůstává prázdný. Pavel Svoboda, od počátku roku nový ředitel orchestru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus popisuje, na co se publikum může těšit, až se život společnosti – a tedy i hudební provoz – vrátí k normálu.

 

1

„Osobně jsem optimista a věřím, že se festival uskuteční.“

„Jsem rád, že se nám podařilo jako rezidenční festivalový orchestr angažovat právě SOČR“

„Hudba má úžasnou moc“

Zatímco Evropou obchází koronavirus, naděje neuhasíná a na plné obrátky se připravují jarní hudební festivaly. Jedním z nich je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který v Moravskoslezském kraji patří od konce května po začátek prázdnin k neodmyslitelným a tradičním akcím. O festivalu, jeho účinkujících, hudbě, obavách a nadějích jsme si povídali s panem ředitelem Jaromírem Javůrkem.

 

1

„Nejde o placený kurz, jde o službu lidem, kteří ten čas doma musí nějak zvládnout a nezbláznit se.“

„Půjdu metodicky a přímočaře, aby si diváci po každé lekci mohli doma něco málo zahrát a měli z toho radost.“

„Po této epizodě se chci vrátit do života a učit hudbu tím nejlepším způsobem, naživo.“

Netradiční a za normálních okolností těžko představitelné projekty chystají známí hudebníci. A nejsou to jen domácí koncerty, ať už konané bezplatně lidem pro radost, nebo výdělečné. Například kytarista a skladatel Lukáš Sommer rozjíždí od pondělka internetovou školu hry na kytaru na svém facebookovém profilu. A jak vysvětlil v rozhovoru pro KlasikuPlus.cz, k nápadu ho inspiroval dárek, který dostal od dětí.

 

1

„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko - a vždy tam najdete něco ohromujícího.“

„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“

„Bach je nezničitelný.“

V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.

 

8

„Vo vývoji telesa som veľmi pozitívne vnímal obdobie, v ktorom sa k nám začali vracať muzikanti, ktorí s nami vystupovali na začiatku.“

„Party sú čím ďalej komplikovanejšie a naozaj si vyžadujú domácu prípravu.“

„Všetko, čo je neznáme, čo bolí, nás nemusí hneď baviť. Nie je celkom jednoduché nájsť k tomu vzťah.“

Orchestr BERG patrí na poli súčasnej hudby dlhodobo k najvýraznejším českým telesám. Tento rok oslavuje svoju jubilejnú, dvadsiatu sezónu. Neodmysliteľnou súčasťou BERGu je pritom jeho šéfdirigent Peter Vrábel, ktorý stál už pri samom vzniku tohto súboru. Je tak tým najpovolanejším na to, aby komentoval vývoj orchestra, jeho plány na túto sezónu, ale aj to, aké cesty môžu k súčasnej hudbe viesť.

 

1

„Je vzrušující být u toho, když současní autoři něco píši.“

„Je mnoho skladatelů, kteří si přejí, abych něco od nich zahrála; pochopitelně si musím hodně vybírat.“

„Čeká nás výročí Györgyho Ligetiho, takže se – konečně – učím jeho Houslový koncert.“

Americká houslistka Leila Josefowicz přijela po letech opět do Prahy, tentokrát jako sólistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Dnes a ještě jednou v úterý večer hraje v Rudolfinu pod taktovkou Alexandera Liebreicha Houslový koncert Albana Berga. Český rozhlas vysílá dnešek v přímém přenosu na Vltavě a ve středu v záznamu na stanici D-dur. Po dopolední veřejné generální zkoušce se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus houslistka zamýšlela nad Bergovou pozoruhodnou skladbou ze třicátých let dvacátého století a obecněji i nad houslovým repertoárem, který podle ní nemůže ustrnout jen na klasických dílech. Iniciativami vedoucími k integrování hudby současnosti je už proslulá.

 

1

„Ve spolupráci s velvyslanectvím jsme uspořádali společný projekt – venkovní Festival České republiky v Moskvě s návštěvností 55000 diváků.“

„Takové zázemí v Moskvě má pouze Česká republika a Slovenská republika.“

„Český dům poskytl zázemí Pražskému filharmonickému sboru poprvé a doufáme, že ne naposled.“

Pražskému filharmonickému sboru poskytl v Moskvě při jeho nedávném zájezdu zázemí Český dům, který je součástí Českého centra. Jeho ředitelka Hana Skládalová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje rozmanité činnosti centra a také postavení české kultury v Rusku. A připomíná i další koncerty českých hudebníků v ruské metropoli.

 

1

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

 

1

„Dva samostatné sborové koncerty ve dvou nejprestižnějších sálech Hongkongu, to považuji za událost sezóny. Bohužel zasáhl osud.“

„S Velkým divadlem jednáme o možném samostatném koncertě, a to dokonce ještě letos.“

„V Moskvě máme skvělé zázemí v Českém domě – člověk si tady připadá jako doma.“

Pražský filharmonický sbor se na konci února měl vypravit nejen do Moskvy, kde v posledních letech navázal blízké vztahy, ale poprvé se měl představit také v Hongkongu, a to na prestižním Hong Kong Arts Festival. Vzhledem k okolnostem byl však nucen asijskou část turné zrušit. Vycestoval tedy alespoň do Moskvy, kde vystoupil s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského ve zbrusu novém moderním sále v Zarjaďje, a to jako teprve třetí český interpret v krátké historii tohoto centra. Ředitel sboru Radim Dolanský přibližuje zákulisí jednání s Hongkongem i s Moskvou a také vize do budoucna.

 

4

„Mým cílem bylo vypracovat právě dokonalý zvuk, protože dokonalou techniku mají všichni.“

„Od té doby jsem pochopil, že samotné ruce o hudbě hodně řeknou.“

„Čajkovskij nikdy nebyl sentimentální, ale západní umělci jej tak často interpretují.“

Vladimir Fedosejev letos oslaví 88. narozeniny. Je tedy jen o dva roky mladší než orchestr, u kterého, a to už přes 45 let, zastává pozici šéfdirigenta. S Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského pořádá koncerty po celém světě a v posledních letech se opakovaně objevoval i v České republice. S Pražským filharmonickým sborem jsou v podstatě už staří známí. Společně se představí také při dnešním zahájení Festivalu hudby Beethovena a Čajkovského v moderním moskevském Koncertním sále Zarjaďje. V rozhovoru po portál KlasikaPlus pan dirigent uvažuje o zvuku svého tělesa, o ruské dirigentské škole i o hudbě obecně. Nelze bez ní žít, říká…

 

2

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

 

středa, 19 únor 2020 14:45

Mario De Rose: Mám rád výzvy

Autor:
3

„Nikdy jsem se nedostal k dirigování některého z děl Leoše Janáčka. Přitom mám Janáčka rád, patří ke světovým skladatelům.“

„Reakce na dobrou nebo špatnou hudbu je na celém světě stejná.“

„Napsat dobrou komorní skladbu je daleko těžší než skladbu pro velký symfonický orchestr.“

Mario De Rose (62) je argentinský dirigent italské národnosti žijící v Rakousku a pracující v Českých Budějovicích. Vystudoval kompozici a dirigování na Pontifikální katolické univerzitě v Buenos Aires a řídil celou řadu symfonických nebo operních orchestrů v Argentině. Od roku 2003 žije ve Vídni, od 2004 je hlavním hostujícím dirigentem na italském festivalu Metapontum Lyrica. Od roku 2011 je generálním hudebním ředitelem Jihočeského divadla.

 

5

„Když chce člověk dělat něco opravdu naplno, tak tomu musí věnovat sto nebo ještě víc procent času.“

„Oživení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové stálo za to. Už jenom kvůli tomu nesmírnému talentu, který neměla šanci rozvinout naplno.“

„Toužím nacházet ve všem harmonii.“

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou účinkuje v pondělí poprvé mladý pianista Marek Kozák. Hraje málo známý Klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje skladbu, ale uvažuje také o Chopinovi a Beethovenovi, vypočítává, v čem má rezervy, a dává nahlédnout do svých plánů týkajících se mezinárodních interpretačních soutěží.

 

3

„Ako jediné divadlo na Slovensku systematicky uvádzame operetu či klasický muzikál, čo kladie na našich sólistov oveľa väčšie nároky.“

„La Gioconda je skvelé hudobné dielo – dokáže osloviť hneď na prvé počutie.“

„Som naozaj hrdým šéfom opery.“

Štátna opera Banská Bystrica, ktorá tento rok oslavuje 60 rokov od svojho založenia, sa v pondelok 17. februára predstaví v Prahe na Festivale Opera 2020. Prinesú Giocondu Amilcare Ponchielliho. Inscenáciu, ale aj stredoslovenskú scénu všeobecne, približuje v rozhovore jej umelecký šéf Šimon Svitok.

 

2

„Tosca? Nic veselého. Ani Aida nenabízí happy-end.“

„Porgy a Bess nejsou jen známé songy, ale opravdové drama.“

„K wagnerovským rolím opravdu velmi pomalu. Ale určitě směřuji i k dalším a dalším současným operním dílům.“   

Tosca, Lady Macbeth, Luisa Miller, Amélie, Leonora v Síle osudu a v Trubadúrovi, ale také Gershwinova Bess… A především Aida. To jsou nejčastější operní úkoly americké sopranistky Adiny Aaron. Titulní roli ve Verdiho Aidě zpívá také v Praze. Po dnešním představení se na jeviště Státní opery vrátí v této úloze ještě třikrát a pak znovu na konci léta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje rozdíly mezi Puccinim a Verdim a mezi Amerikou a Evropou.

 

5

„Kdo půjde na operu, tak se v zásadě opery dočká. Monument je vlastně docela tradiční.“

„Snažil jsem se, aby asociace na padesátá léta hudebně přítomny nebyly.“

„Nejde nám o heroizování obyčejného člověka, protože pravda byla mnohem složitější.“

V Janáčkově divadle se v pátek koná premiéra nové opery. Má název Monument a napsal ji Marko Ivanović, který také dílo hudebně nastudoval a diriguje. Autorem libreta a scény je David Radok, režisér představení. Námětem je životní osud sochaře Otakara Švece, v padesátých letech autora Stalinova pomníku v Praze na Letné, umělce, kterého nakonec okolnosti dohnaly k sebevraždě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno Marko Ivanović přibližuje tvůrčí proces a obsah díla, které není životopisem, ale nadčasovým obrazem.

 

107

„Filharmonie Brno mi psala před dvěma lety, že bude dělat českou premiéru, a zvala mě. Tehdy jsem odpověděl, že pokud tou dobou budu živ, pak mi bude potěšením zavítat do Janáčkova města.“

„Arménská hudba je modální. Současně s tím lidové písně používají vše velmi umírněně, ekonomicky.“

„Hudební život v Brně je svědectvím místního hudebního bohatství. Chovám nejhlubší obdiv k lidem, kteří se na tomto podílejí.“

Tigran Mansurjan přijal pozvání do Brna, aby byl přítomen provedení svého Requiem věnovaného obětem genocidy Arménů v době první světové války. Vedle toho, že se skladba poprvé dostala k uším českých posluchačů, byl koncert unikátní i obsazením. Requiem přijeli českému publiku představit s Filharmonií Brno a se sborem Czech Ensemble Baroque ti, kteří stojí za jeho vznikem, prvním nastudováním vůbec a také za oslnivou nahrávkou, která pak získala prestižní ocenění: dirigent Alexander Liebreich a sólisté Anja Petersen a Andrew Redmond. Rozhovor s jedenaosmdesátiletým autorem, dotýkající se arménské kultury, české premiéry skladby i jeho vazeb na české země, se uskutečnil dopoledne po prvním uvedení. Chodbami Besedního domu už se nesly nadšené ohlasy – a právem. Mansurjanovo Requiem zprostředkovalo životní zážitek; jak zdůrazňuje autorka rozhovoru, zdaleka ne jenom jí. Sama dílo slyšela teprve při druhém z brněnských večerů. „Až mě mrzelo, že jsem se s nesmírně sympatickým a galantním skladatelem setkala ještě před koncertem – moc bych si přála mu poděkovat za to úžasně silné dílo, kterým nás obohatil…,“ přiznává.

 

3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 

1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Strana 1 z 11