RozhovorPlus


2

„Na otázku, zda mám vzory, odpovídám jednoznačně ano. V prvních letech studia to byly samozřejmě hvězdy jako Bernstein, Karajan a náš Václav Neumann.“

„Největší dirigentský zážitek je pro mě asi moment, kdy celý koncert proběhne jakoby jedním dechem.“

„Potenciál pardubické filharmonie je právě v jejím specifickém komorním obsazení. A z toho vyplývá i repertoár.“

Známý český dirigent Stanislav Vavřínek je od roku 2018 šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Pochází z obce Hluk u Uherského Hradiště a na brněnské konzervatoři vystudoval hru na flétnu a dirigování, v němž pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Po studiích na HAMU absolvoval ještě mistrovské dirigentské kurzy u Roberta Benziho ve Švýcarsku. V minulosti spolupracoval s Filharmonií Brno, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Slovenskou filharmonií, Gdaňskou filharmonií, orchestrem Symphoniker Hamburg atd. V roce 2007 debutoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a na svém kontě má devět natočených CD. V letech 1994 až 1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, mezi lety 1999 až 2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie v Českých Budějovicích a od roku 2008 do roku 2015 byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Čtyři roky též pracoval jako pedagog na Katedře dirigování HAMU v Praze, své alma mater. Nyní vyučuje na dirigentském oddělení Konzervatoře Pardubice.

 

1

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.

 

pátek, 03 červenec 2020 11:10

Pavel Šporcl: Žiju pro to, dělat lidem radost

Autor:
1

„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“

„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“

„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“

Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.

 

5

„Začínáme den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech.“

„Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi.“

„Při představě, jak se hlas sólového violoncella vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!“

Komorním koncertem z díla Bedřicha Smetany začíná dnes večer festival Smetanova Litomyšl. V důsledku nejasné situace kolem pandemie koronaviru během jarních měsíců je letošní ročník nakonec připravený v pozměněné podobě, bez oper a symfonických koncertů, bez zahraničních umělců a bez zastřešeného pódia a hlediště na zámeckém nádvoří. Ředitel festivalu Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o programu, o finanční podpoře partnerů i o opatrnosti publika, která asi bude přetrvávat i po uvolnění hygienických restrikcí. A přibližuje i Smetanovu výtvarnou Litomyšl, která doplňuje hudební programy rok od roku výrazněji.

 

1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 

1

„Vyrostl jsem na Beethovenovi, Bachovi, Mozartovi… Ti jsou mými hudebními kořeny.“

„Ano, i v krizi a v těžkostech se dají najít silné momenty, něco, co lze vzít jako příležitost.“

„Osudová? Hudba, kterou teď právě potřebujeme víc než jindy.“

Přijel z Francie, aby dirigoval dnešní open air koncert na zámku Sychrově. Na místě především pro zdravotníky, v televizi pro všechny další. Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o případných pozitivních stránkách koronakrize, přibližuje, jak ten čas vnímá a jak ho využil, ale hlavně hovoří o skladatelích, jejichž hudbou se teď zabývá, o České filharmonii a o svých mladších českých kolezích Jakubu Hrůšovi a Tomáši Netopilovi. A prozrazuje, jak byl šťastný, když mu nedávno Simon Rattle po vystoupení s jeho orchestrem dával najevo, jak dobře mu filharmonici hráli…

 

2

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje. K aktuálním projektům patří i dvě nová CD. Symfonie č. 3 Zdeňka Fibicha v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava doplněná předehrami k operám Šárka a Bouře a pochodem z Nevěsty messinské právě vyšla. Nedávno se na pultech objevilo i další CD, na němž je Marek Štilec podepsán: Symfonie Leopolda Koželuha s Komorní filharmonií Pardubice. Obě alba jsou součástí rozsáhlých cyklů: Fibichova symfonie patří ke kompletu nahrávek symfonického díla Zdeňka Fibicha, Koželuhovo dílo vyšlo v řadě Češi ve Vídni.

 

2

„Do konce roku budeme mít nové varhany pro výuku od špičkové německé firmy Mühleisen. A po téměř deseti letech získá varhany i Koncertní sálu Pražské konzervatoře za cca 35 miliónů.“

„Na jednu stranu si říkám, že ta doba přinesla podstatně horší ztráty, ale studentů, kteří nemohli tento školní rok řádně absolvovat, je mi velmi líto. Je to podivné ukončení šestiletého studia, dřiny a obětí s ním spojených.“

„I já jsem šel v době svých studií za pedagogickou osobností na vysokou hudební školu do německého Stuttgartu. Je jasné, že školu vytváří kvalitní pedagogický sbor. Od září k nám nastupují Ivan Ženatý, Kateřina Englichová nebo Kristina Nouzovská Fialová…“

Aktivní varhaník, kterému teď opět nastává čas koncertů, absolvent pražské HAMU u profesora Jana Hory a předtím Pražské konzervatoře, na které začal záhy vyučovat a od července 2019 se stal jejím ředitelem - to je Petr Čech. V RozhovoruPlus odhalil mimo jiné to, jak jeho škola prožívala letošní jaro ve znamení koronaviru a jak se rýsuje další školní rok. A netajil se tím, že jeho prioritou je přivádění nových uměleckých i pedagogických osobností na Pražskou konzervatoř a pořizování těch nejlepších hudebních nástrojů. Pedagogický sbor tak obohatí třeba Kateřina Englichová, Kristina Nouzovská Fialová nebo Ivan Ženatý, nástrojový depozitář pak mimo jiné nový Steinway nebo dvoje varhany.

 

10001

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus podrobně rekapituluje, jak zahýbala pandemie a opatření proti ní s jeho kalendářem, a to letos na jaře i v dlouhodobém výhledu. Řada úkolů nebude. Doufá nicméně, že příští sezóna se postupně, i přes očekávané ztráty, nějak rozběhne. Ostatně čeká ho v ní na jaře debut v Metropolitní opeře… Hovoří ale také o tom, co doba pandemie přinesla dobrého: víc času na rodinný život i na cvičení „všeho druhu“ a pak rovněž příležitost setkat se zcela výjimečně s hudbou Ludwiga van Beethovena. Jeho dvěma pozdním smyčcovým kvartetům, jimiž počátkem června uzavřel se smyčci České filharmonie alternativní program Pražského jara, věnoval týdny času. Umožnily mu pohroužit se – jak říká – do celého kosmu krásy, citu a řádu.

 

DSC01639-a

„Do Canticora jsem přišel dva roky po jeho založení, zpěvem zcela nepolíbený.“

„Trubka je moje srdeční záležitost a velmi mě mrzelo, že jsem musel přestat hrát.“

„O tom, abych se hudbě věnoval profesionálně, jsem neuvažoval. Mě chytla chemie!“

Profesor chemického inženýrství, dlouholetý předseda Akademie věd ČR, držitel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně, spoluautor řady patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu, kandidát na prezidenta ČR, nyní senátor… to vše je Jiří Drahoš. V jeho životě ale současně zaujímá významnou pozici hudba. Původně hráč na trubku našel celoživotní zálibu ve sborovém zpěvu, kterému se věnuje už bez mála půl století v komorním sboru Canticorum Iubilo. Zároveň se snaží nevynechat příležitosti plynoucí z jeho pracovních cest a navštěvuje při nich rád koncerty i divadla a také architektonicky zajímavá místa. Zejména o hudební stránce svého života se rozpovídal v RozhovoruPlus.

 

5

„Orchestr je ve výborné formě. Za jeho vysokou úrovní stojí roky cílevědomé práce.“

„V Pardubicích jsem studovala na konzervatoři, město i Dům hudby, ve kterém filharmonie sídlí, tak důvěrně znám.“

„Když něco dobře funguje, není třeba za každou cenu inovovat. Přicházíme ale s konceptem Klubu přátel filharmonie.“

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla do činnosti orchestrů, sborů i uměleckých škol v celé České republice. Komorní filharmonie Pardubice zrovna zkoušela na zahajovací koncert Pardubického hudebního jara, když nařízení Bezpečnostní rady státu vydané v březnu letošního roku zakázalo konání všech akcí, včetně koncertů, pro více než 100 lidí, což spolu s dalšími nařízeními vedlo k jejich zrušení. Od 10. března uplynuly již téměř tři měsíce a v současné době je možné opět veřejné koncerty při dodržení epidemiologických opatření konat. Ptali jsme se tedy nové manažerky koncertní činnosti zdejšího orchestru Vladislavy Kopecké, jak orchestr trávil „koronavirové volno“, co ho čeká v blízké budoucnosti a co ji samotnou přivedlo do Pardubic k filharmonii.

 

5

„Nejsme jen montážní závod, ale 80 % prvovýroby si děláme sami.“

„Tyto odborníky musíme chránit, než nám vymřou a výroba hudebních nástrojů v Čechách, která má ve světě obrovské jméno, jednoho dne prostě zanikne.“

„Na podzim chystáme například koncert Laco Décziho nebo Ondry Brzobohatého či vánoční koncert Matyáše Nováka.“

Rodinná firma Petrof je největší manufakturou specializující se na výrobu klavírů a pianin v Evropě. Kromě výroby v Hradci Králové vyrábí pod supervizí odborníků nástroje jiných značek PETROF Brand family v Číně. Ve vedení společnosti stojí od roku 2004 Zuzana Ceralová Petrofová, představitelka páté generace rodiny Petrofů.

 

Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 

6

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

 

veb-DSC4580

„Protože se ještě nemůže pro koncerty otevřít Smetanova síň, padla volba na menší sály po obvodu.“

„Duo střídá lyričtější a vemlouvavé polohy, ale završuje své expozé strhujícím finále.“

„Roman Patočka? Žádné příležitostné hraní, nic odbytého ani vyhroceného na efekt, ale plnohodnotný, osobitý a moc zajímavý výkon.“

Ty dvě děti, co jim nožičky ještě nedosáhly ze židlí na zem, moc neposlouchaly, trochu se pošťuchovaly a maličko, ale opravdu jen maličko rušily. Nikomu ale nevadily. Hudbu, která právě zněla, lidé kolem nich totiž skrývaně, nenápadně a skoro potají, ale o to intenzivněji hltali. S dojetím, že ji slyší zblízka a doopravdy a že ji hrají živí muzikanti. Snad to nebyla iluze: secesní Cukrárna pražského Obecního domu se zdála být naplněna tichou radostí. 

 

1

„Já jsem BCO od začátku chtěl rozkročit daleko víc – abychom sem dostávali světovou soudobou hudbu a naopak tu naši vyváželi za hranice.“

„Jelikož to bylo na Pražském jaře poprvé, chtěli jsme nějakým způsobem zaujmout i zůstat věrní svému stylu, svému přesvědčení.“

„Příští sezónu budeme mít jubilejní – desátou a budou tam věci pocházející od nás, které ale nějakým způsobem ovlivnily i světové dění.“

Po debutu Brno Comtemporary Orchestra na Pražském jaru jsme se setkali k rozhovoru s jeho zakladatelem a dirigentem Pavlem Šnajdrem. Kromě toho, že má nedostižnou zásluhu právě o interpretaci soudobých skladeb, je v současnosti dirigentem Národního divadla Brno, sbormistrem Brněnského akademického sboru a Chrámového sboru římsko-katolické farnosti v Brně-Tuřanech a – ačkoliv ani tam si sám nepřipisuje velké zásluhy – externím vyučujícím na Katedře kompozice, dirigování a operní režie JAMU, kde budoucí dirigenty seznamuje se záludnostmi dirigování soudobých skladeb. Byl tak laskav, že se se mnou k rozhovoru sešel v sobotní podvečer, a já mu za toto milé setkání srdečně děkuji.

 

1

„Arctic Philharmonic je úžasný projekt.“

„Goldene Drache je silný příběh, velice aktuální právě tím, že zasáhne lidské srdce.“

„Pro mě osobně je současná hudba jednou z nejdůležitějších součástí života.“

Petr Popelka patří k mimořádné mladé české dirigentské generaci třicátníků, která sklízí úspěchy na zahraničních pódiích. Absolvent kontrabasu na Pražské konzervatoři pokračoval studiem u prof. Božo Paradžika na Hochschule für Musik ve Freiburgu. Dirigentské zkušenosti sbíral u Vladimíra Kiradjieva i na mistrovských kurzech Pétera Eötvöse, Alana Gilberta, Jaapa van Zwedena a Johannesa Schläfliho. V roce 2017 získal Cenu Neeme Järviho pro nejlepšího mladého dirigenta Menuhinova Festivalu & Akademie ve Gstaadu. Jako skladatel se uvedl svou kompozicí Labyrinth of the Heart na Podium festivalu v Mödlingu, jehož byl rezidentním skladatelem. Od roku 2010 žije v Německu jako zástupce vedoucího skupiny kontrabasů v Sächsische Staatskapelle v Drážďanech. Od příští sezóny je jmenován šéfdirigentem Orchestru norského rozhlasu KORK a hlavním hostujícím dirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

 

6

„Mozart mě neustále láká, neustále baví.“

„Bez roušek. A v auditoriu už budou sedět nějací diváci.“

„V Essenu máme nastudovat novou operu na motivy filmu Dogville. Autorem je německý skladatel Gordon Kampe.“

Pro letošní alternativní program Pražského jara připravil Tomáš Netopil, hlavní hostující dirigent České filharmonie a hudební ředitel a šéfdirigent filharmonie a operního divadla v Essenu, mozartovské benefiční gala. Dnes večer se koncert objeví v přímém přenosu na ČT art a na stanici Vltava Českého rozhlasu, také na webu festivalu a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus. Vystoupí Kateřina Kněžíková, Simona Šaturová, Jan Martiník a Adam Plachetka. Koncert upozorní na veřejnou sbírku SOS Česko, kterou vypsala nezisková organizace Člověk v tísni... Tomáš Netopil hovoří o Mozartovi, o týdnech s rodinou a o rodné Kroměříži a tamní letní hudební akademie i o návratu do Essenu, kde má dirigovat už zanedlouho v červnu.

 

8

„Hudební kultura existuje také v posluchačích a ztratit je může být skoro osudové.“

„Kdyby hudba zůstala pouze ve virtuální podobě, tak se snadno stane něčím jiným, pouhou kulisou.“

„Kultura sehrává nesmírně významnou roli i v těch nejmenších obcích.“

S ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem jsme se nedávno setkali v rámci živého koncertu dechového ansámblu Juventus Collegium FOK na střeše kina MAT. Bylo to v úterý 12. května, den po rozvolnění vládních opatření proti koronaviru, kdy se na veřejnosti mohlo sejít už 100 lidí. RozhovorPlus, který připravila Tereza Kramplová, pak probíhal v ministerské pracovně a točil se samozřejmě kolem klasické hudby.

 

4

„Občas se setkávám s mylným názorem, že Liszt není tak kvalitní autor jako Schumann či Chopin.”

„My klavíristé jsme velmi závislí na kvalitě nástroje.“

„Přiznávám, že mám v českém repertoáru velké resty.“

Vlna streamů přinesla v uplynulých týdnech jedinou možnost slyšet živou hudbu. Jedním z těch, kteří si takové koncerty vyzkoušeli, byl i pianista Miroslav Sekera. V rozhovoru s předním českým pianistou jsme si povídali o úskalích, která na hudebníky online koncertů čekají, o uměleckých plánech a především o nových nahrávkách, které pořídil.

 

1

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem. Jak říká, technicky byl opravdu nepřekonatelný – a co si ve své kreativitě vymyslel, to dokázal bez problémů realizovat. Ovlivnil Dvořáka především formátem své tvůrčí osobnosti, které žádný výsledek nebyl dost dobrý a pro který žádná komplikace nebyla limitující; záludnosti tvůrčího procesu ho viditelně bavily.

 
Strana 1 z 12