RozhovorPlus


103

„Dle možností přizpůsobuji realitu tak, aby se s ní dalo slušně žít.“

„Není náplní mého života zahrát v co nejvíce zemích.“

„Skladby jako Španělská romance přenechám k provedení žáčkům a raději si zahraji třeba nějakou hudebně náročnější atonální skladbu Brouwera.“

Už potřicáté se v týdnu od 1. do 7. srpna v Brně rozezní Mezinárodní kytarový festival. Díky němu se v České republice za tři dekády představila absolutní interpretační a skladatelská špička klasické, ale i španělské a flamencové kytary. Legendy jako John W. Duarte, Roland Dyens, Nikita Koshkin, Jorge Morel, Máximo Diego Pujol, Hopkinson Smith a Andrew York doplňují jména nejlepších českých i slovenských interpretů a současných kytarových hvězd. V rámci letošního ročníku například vystoupí jeden z nejlepších kytaristů světa Łukasz Kuropaczewski a za pozornost stojí též European Guitar Quartet, jehož hvězdné obsazení samo o sobě vyvolává husí kůži: Zoran Dukić, Pavel Steidl, Thomas Fellow a Reentko. Portálu KlasikaPlus.cz v té souvislosti poskytl rozhovor Vladislav Bláha, koncertní kytarista, pedagog brněnské JAMU a ředitel festivalu.  

 

veb-Hawlata-hlavni-DSC1950

„Dvořák je stejně jako Mahler nebo jako Richard Strauss světový skladatel. Tohle povědomí musí být po celém světě ještě kultivováno.!“

„Přítomnost Jiřího Bělohlávka za dirigentským pultem byla pro pařížskou inscenaci Rusalky opravdovým požehnáním.“

„Schubert nebojuje. Musím říct, že mě to dovádí až k slzám.“

Byl jedním ze dvou pěveckých lektorů Mistrovských letních kurzů v Českém Krumlově, které se o víkendu uzavřou koncertem účastníků. Basbarytonista Franz Hawlata patří k sólistům zpívajícím v Metropolitní opeře, v Bayreuthu a Salcburku, ve Vídeňské státní opeře a na mnoha dalších slavných scénách a festivalech. Mezi jeho rolemi, a také v diskografii, figuruje i Vodník z Rusalky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá pěvec svůj pohled na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Schuberta, Gustava Mahlera a dalších skladatelů a hovoří moc pěkně o Jiřím Bělohlávkovi. Vyjadřuje se na téma, jak zpívat a jak učit zpěv. A také prozrazuje, co napovídá i jeho příjmení, že totiž rodiče pocházeli z Československa, ze Sudet. Otec – ze Sokolova – mluvil česky, matka – z Karlových Varů – měla jako mateřštinu němčinu. Na Západ odešli koncem padesátých let, syn se jim v Bavorsku narodil o pár let později. Češtině i on sám díky tomu pasivně prý trochu rozumí. A není divu, že má hluboký vztah i k hudbě z českých zemí.

 

100

„Drag se často vnímá jako nějaká provokace, ale co chceme, je vlastně jen nějaký respekt k naší existenci.“

„Opeře i dragu je vlastní přehnaná vizualita, přehnané kostýmy, přehnané líčení. Když tyhle dva žánry spojíte, cítí se vedle sebe překvapivě velmi dobře.“

„V tvorbě ráda respektuji osobní odlišnosti jednotlivých lidí. V dnešní době filmu a instagramových lží je potřeba pracovat s tím, co na jevišti skutečně máte. Nevytvářet nějakou iluzi.“

Fakt, že svět není striktně rozdělen jen na modrý – mužský a růžový – ženský, ale že je škála mezi těmito póly mnohem pestřejší a skutečný život tudíž mnohem komplikovanější, ale zároveň barevnější, vystihuje v současném slovníku termín „queer“. Ten je dnes doma především na experimentální umělecké scéně. Jeho spojení s jednou z nejslavnějších Verdiho oper může působit jako kontroverze a prvoplánová provokace. O tom, že jde naopak o harmonickou, inspirativní a mimořádnou symbiózu, která ohromila i je samotné, mě v rozhovoru přesvědčila režijní dvojice Veronika Loulová a Martin Talaga. Umělci reprezentující soubory RUN OPERUN a PLAYboyz s platformou PiNKBUS byli k tomuto konceptu sami nejprve skeptičtí. Dnes však přiznávají, že si nedovedou představit, že by společné aktivity dále nerozvíjeli. Jejich představení „La Traviata na Stalinovi“ přesouvá děj slavné opery právě na queer scénu a operní sbor nahrazuje takzvanými „drag queens“, uměleckými osobnostmi, které svá vystoupení staví právě na relativizaci vlastní genderové identity. Napjatě očekávaná premiéra světově unikátního projektu se uskuteční ve čtvrtek 5. srpna na pražské Letné a je součástí festivalu Prague Pride 2021.

 

1114

„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“

„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“

„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“

„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem. Pořádá je Pražský hudební institut ve spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou Český Krumlov. Učí tu renomované osobnosti a všichni si pochvalují nejen vysokou uměleckou úroveň, ale i lidskou stránku zhruba dvoutýdenní akce, na kterou se většina účastníků nadšeně vrací po předchozí dobré zkušenosti. Také Ester Pavlů, kterou jsme o rozhovor požádali těsně po skončení další lekce.

 

111

„Byli jsme okouzleni a šťastni, že do vějíře festivalových sálů přibylo další místo s neopakovatelnou atmosférou.“

„Jsem vděčná princezně Anně, že mi její nadání a mecenášství ´dovolilo´ v jednom programu vedle sebe postavit Händela a roztančeného Leclaira.“

„Program Chaconne pro princeznu reprízujeme na Svatováclavském festivalu, kde jej obohatíme o texty z dopisů a dobových záznamů ze života princezny Anny.“

Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí barokního orchestru Collegium Marianum, stojí za dramaturgií Letních slavností staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak koncertů, které se už konaly, tak závěrečného festivalového večera, při kterém zazní 5. srpna zazní v novodobé premiéře komorní francouzská opera z roku 1725 s názvem Návrat bohů na zem. Ale nejdřív podrobně přibližuje sál v pražské Stromovce ve zrekonstruované Šlechtově restauraci, dříve Dolním letohrádku, kde v sobotu hrála. Nevylučuje, že se tam Letní slavnosti staré hudby budou vracet.

 

99

„Boží Dar je moc hezký a je kousek od německých lázní Oberwiesenthal, takže publikum bude určitě hodně namixované.“

„Festival se drží posledních pár let standardního počtu osmi koncertu. To, že letos trvá až do října, je dáno pandemickou situací.“

„I letos bude koncert s účastí hráčů Karlovarského symfonického orchestru v areálu Diany nad městem. Koncerty tam mají krásnou atmosféru. A jsou navíc přínosné v tom, že se hráči dostanou k baroknímu repertoáru.“

Na Božím Daru v Krušných horách se otevře dnešním podvečerním koncertem další ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Má v názvu jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, který působil v Ostrově nad Ohří a později v bádenském Rastattu, a zasazuje se o oživení jeho tvorby. Koncerty se konají na zajímavých místech v karlovarském regionu a pravidelně se mezi nimi objevují i varhanní programy. Zakladatelkou a uměleckou ředitelkou festivalu je varhanice Michaela Káčerková, od letoška navíc ředitelka Karlovarského symfonického orchestru. Festivalový rozhovor s ní pro portál KlasikaPlus.cz se proto týká jak programu, tak varhan a tradičního zapojení tohoto tělesa.

 

20210710P7108843foto-JisovaL

„Telemannovo oratorium mluví ústy dnešního člověka.“

„Tady je od samého počátku jasné, že to bude Ježíš, kdo bude vykonavatelem posledního soudu. To je v oratorní literatuře ojedinělá záležitost.“

„Je tu všechno, co si interpret může přát.“

Hudební festival Znojmo vyvrcholí vlastní scénickou produkcí duchovního oratoria Den posledního soudu od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude v pátek, sobotu a neděli večer ve znojemském kostele sv. Michala, vizuálně se na projektu podílí Radim Vizváry. Dílo z roku 1762, komponované na libreto filosofa, teologa a básníka Christiana Wilhelma Alerse, zapadá německým textem i vyzněním do kontextu luteránské kultury. Je plné alegorických i biblických postav, mezi kterými jako ústřední postava posledního soudu i hudební kompozice vyniká Ježíš… Zpívají Markéta Böhmová, Romana Kružíková, Pavla Radostová, Lucie Karafiátová Netušilová, Matěj Benda, Jaroslav Březina, Jakub Kubín, Tadeáš Hoza a Jiří Miroslav Procházka, účinkuje sbor a orchestr Czech Ensemble Baroque, který řídí Roman Válek. A právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dílo přibližuje.

 

508

„Martinů je leitmotivem Music Academy Telč, ostatně pochází z kraje Vysočina, do kterého patří i Telč.

„Učím studenty i výraz, ale musím je samozřejmě učit, jak to mají technický dělat.“

„Sám žáky na své kurzy neposílám. Ale pokud chtějí přijet, tak jim nebráním...“

Vladimír Bukač, v devadesátých letech sekundista Talichova kvarteta a pak až do roku 2018 jeho violista, vyučuje na vysokých uměleckých školách v Drážďanech a Bruselu. Vedle vlastní koncertní činnosti je také uměleckým ředitelem Akademie Telč. A právě o ní, o letních kurzech uspořádaných letos od 9. do 19. července, je především rozhovor, který poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

 

146

„Současná hudba ve vysílání rozhlasu v poledne je absolutní rarita!“

„Zkouška sirén získala koncerty krásnou dimenzi, lidi to propojilo. Spoustě z nich už dnes siréna nepřipadá tak nepříjemná.“

„Skladba Petra Hory zaujala kombinací zvuku sirény, vody a lidského hlasu.“

Jako ředitelka Orchestru Berg, který se specializuje na soudobou hudbu, zodpovídá Eva Kesslová především za praktický chod tělesa, jeho financování či personální obsazení jednotlivých koncertů. Projektem Hudba k siréně, který spojil fenomén zkoušky sirén znějící každou první středu v měsíci Českem s tvorbou současných českých skladatelů a skladatelek, však výrazně vstoupila do dramaturgie orchestru. Přes počáteční nedůvěru přesvědčil její nápad ke spolupráci Český rozhlas a probojoval se nesčetnými peripetiemi až k ocenění Prix Italia, jedné z nejvýznamnějších světových rozhlasových cen. O Hudbě k siréně, Prix Italia ale i o dalších plánech Orchestru Berg, který v roce 2020 oslavil svou dvacátou sezónu, jsme si s Evou Kesslovou povídaly v zahrádce jedné z nejútulnějších žižkovských kaváren, kam za mnou ochotně přijela ochutnat zdejší vyhlášené rohlíčky-řepánky. Náš rozhovor tak zvukově doprovázel typický žižkovský kolorit, který by jistě ocenila nejedna současná skladatelka či skladatel.

 

20210709210144

„Symposium Trstěnice nabízí experiment jako vyzkoušení si toho, co podmínky a řády konzervatoří a akademií neumožňují.“

„Hlavním hostem byl – byť vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci „jen online“ – věhlasný francouzský skladatel Tristan Murail.“

„Přístup k tak rozsáhlému instrumentáři, jaký je v Hudebním centru Urban k dispozici, nemají mladí skladatelé ani na akademiích.“

Mezinárodní kompoziční a perkusionistické kurzy s názvem Symposium Trstěnice mají za sebou pětadvacátý ročník. Skončily v Hudebním centru Urban v Trstěnicích u Litomyšle, v obci na Svitavsku, v neděli. Propojením skladatelských a interpretačních kurzů v oboru bicích nástrojů jde o akci ojedinělou nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje uplynulý týden skladatel Ivo Medek, profesor brněnské JAMU, který se komponování pro bicí nástroje prakticky i teoreticky věnuje po léta a trstěnických kurzů, za jejich pořádáním stojí, se každoročně zúčastňuje jako pedagog.

 

4

„Naším cílem je, aby posluchači měli lepší den než před koncertem.“

„Naše práce je jakoukoli hudbu zahrát co nejkvalitněji.“

„Letos v březnu jsem měl obrovskou čest dirigovat Mou vlast na zahájení plzeňského festivalu Smetanovské dny. Připravoval jsem se na to víc než rok.“

Chuhei Iwasaki, který dnes diriguje na Smetanově Litomyšli chrámový koncert se souborem Moravia Brass Band, nastupuje od září jako šéfdirigent k Plzeňské filharmonii. Osudovým setkáním pro něj bylo v roce 2006 vystoupení České filharmonie v jeho rodném Japonsku. Rozhodl se tehdy, bylo mu devatenáct, že bude studovat klasickou hudbu v Evropě, v Čechách. Na Pražské konzervatoři se přihlásil ke studiu hry na housle spolu s obory skladba a dirigování… Dnes tam vyučuje hru v orchestru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje i uplynulý nestandardní rok a to, jak se snažil zvláštní dobu zužitkovat. 

 

Kom-fil-Pardubice

„Nikdy jsem to úplně nerozděloval, snažil jsem se studovat tak, abych byl co nejschopnější houslista v jakémkoli žánru, v orchestru, v komorní hře, nebo sólově.“

„Uvědomil jsem si díky tomu, jakým způsobem člověk na pódiu funguje. Skutečně tam existuje něco nehmatatelného, co proudí mezi umělcem a publikem.“

„Pomáhat mladým umělcům a předávat jim svoje zkušenosti je podle mě i podstatou naší práce, dává to velký smysl a sami se tím mnoho učíme.“

Houslista Jan Fišer má široký záběr: působí jako koncertní mistr České filharmonie i PKF – Prague Philharmonia, hraje v komorních uskupeních i jako sólista, příležitostně se objevuje také v roli dirigenta. Před pár lety navíc přidal do svého profesního zaměření i působení pedagogické. O tom všem, o svých studiích v USA i o tom, jak prožíval uplynulý rok, se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

 

1000

„Samozřejmě, že se českého repertoáru nevzdáme. Je to naše srdcovka.“

„Smetanův druhý kvartet je geniální a výjimečná skladba.“

„Kultura dostává na frak většinou jako první.“

Pavel Haas Quartet, mimořádně uznávaný komorní soubor hájící ve světě české barvy, hraje v mezinárodním obsazení. Nově s Američankou u pultu violy. Kvarteto nyní tvoří Veronika Jarůšková, Marek Zwiebel, Luosha Fang a Peter Jarůšek. Posledně jmenovaný, violoncellista a častý mluvčí souboru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nelehké hledání partnera či partnerky do čtveřice a vyjadřuje dosažené maximální uspokojení z nynějšího počínajícího společného muzicírování. Jak říká, subjektivně se v kvartetu lépe už dlouho, nebo možná vůbec nikdy, necítil! Uvažuje, jak se případně může hra souboru proměnit, ale je přesvědčen a je si jistý, že i když bude „jiná“, tak že to bude přínos… Ale vrací se také k uplynulým měsícům opatření proti pandemii, kdy Haasovci vůbec nehráli. Kalendář mají i tak stále plný na dva roky dopředu. Jen se koncerty rušily či posunovaly, nebo se pro ně hledaly nové termíny.

 

108

„Jsme poškozeni především v ekonomické oblasti.“

„Těšíme se. Spolupracujeme s Jakubem Hrůšou často a budeme z toho mít radost.“

„Čeká nás množství koncertů u nás i v zahraničí. Doufejme, že budou…“

Český filharmonický sbor Brno má za sebou třicáté jubileum. Uplynulé měsíce, po které sice mohl zkoušet, ale nikoli koncertovat, ho ekonomicky poškodily. Teď se už snad zase otvírá budoucnost, těleso směřuje v létě do Německa a Rakouska, má před sebou Janáčkovu Glagolskou mši ve Štrasburku a Verdiho Requiem ve Vídni, podzimní koncerty na Svatováclavském festivalu v Ostravě, brněnské abonentní koncerty… Sbormistr a ředitel tělesa Petr Fiala zmiňuje svou skladbu, která zazní v podání jeho tělesa na festivalu Smetanova Litomyšl, a novinku, kterou nastuduje Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. A hovoří o tom, že snad posluchači budou zase chodit a všechno se vrátí do původních kolejí…

 

100

„Léto mívávám většinou odpočinkové. Tento rok to ale potřeba není, zpívání se už nemůžu dočkat.“

„Mozart je geniální autor pro sopranistky. V jeho operní tvorbě se můžete v průběhu let přirozeně posouvat.“

„Ludmila Petra Fialy je lyrická, krásně se zpívá.“

Dodnes ráda a skvěle zpívá Mozarta a Rossiniho, přestože jí hlas dozrál k mnohem pokročilejším rolím. Simona Šaturová patří mezi světově vyhledávané pěvkyně a v Česku zas není až tak mnoho příležitostí ji na pódiu potkat. Jednu teď nabídne festival Smetanova Litomyšl. Ve středu 7. června se potká při společném recitálu s tenoristou Petrem Nekorancem (rozhovor s ním jsme nabídli včera) právě v mozartovsko-rossiniovském programu a o den později jí pak čeká role Ludmily v oratoriu Petra Fialy. V RozhovoruPlus ale prozrazuje i své další plány a vysvětluje úskalí Mozartových árií.

 

2

„Tento koncert bude můj debut na Smetanově Litomyšli.“

„Na nějakou soutěž možná ještě zajdu.“

„Neustále se snažím rozšiřovat obzory svého repertoáru, třeba Britten byl láska na první poslech.“

Virtuózní árie a dueta z oper Wolfganga Amadea Mozarta a Gioacchina Rossiniho nabídne ve středu 7. července festival Smetanova Litomyšl. Zazpívají je Simona Šaturová, kterou kritika označila jako malý mozartovský zázrak a se kterou jsme připravili rozhovor ZDE, a mladý tenorista Petr Nekoranec za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice, kterou bude řídit jediný zahraniční host letošního ročníku festivalu, polský dirigent Łukasz Borowicz. Petr Nekoranec už dávno nepatří mezi čerstvé objevy. Jak se mimo jiné dozvíte v RozhovoruPlus, jeho repertoár se stále rozšiřuje a od nové sezóny se stává členem operního souboru Národního divadla v Praze.

 

100

„Díky minulému roku, který už se také konal za epidemie koronaviru, jsme do toho letos šli s větším klidem.“

„Chtěli jsme, aby studenti věděli, že naše akademie je skutečně pro studenty z celého světa.“

„Atmosféra na kurzech je taková až rodinná.“

Inspirativní atmosféra malebného jihočeského města, podnětná mezinárodní sestava lektorů a společná vystoupení studentů a jejich pedagogů na koncertech v historických sálech i v okolí, to jsou hlavní trumfy letních kurzů, které se konají pod názvem Music Academy Telč, letos od 9. do 19. července. Od roku 2004 je pořádá obecně prospěšná společnost Česko-francouzská akademie Telč, kterou založilo město Telč. Tradice však sahají ještě dál: do roku 1995, odkdy se tam konal ojedinělý hudební evropský projekt propojující dvě kultury – Francouzsko-česká hudební akademie v Telči. O tom všem hovořila s portálem KlasikaPlus.cz ředitelka projektu Marie-Anna Myšíková.

 

98

„V době Bedřicha Smetany poznávali lidé nejen symfonická díla, ale například i smyčcová kvarteta díky úpravám pro čtyřruční klavír.“

„Je otázkou, jak bychom s Ivo Kahánkem rozhodovali, kdyby druhým klavírním partnerem byla žena.“

„Rád bych natočil CD z děl autora nejmilejšího, Johannesa Brahmse.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. Už zítra a pozítří, 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby. Obou protagonistů jsme se nejen na ni zeptali. RozhovorPlus s Ivo Kahánkem si můžete připomenout zde a Miroslav Sekera se vyznává nejen k náklonnosti ke Smetanovi, ale také k Lisztovi a Brahmsovi.

 

2020

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách, vyjadřuje naději, že nás politici konečně přestanou sužovat restrikcemi, které podle něj postrádají elementární logiku, přibližuje práci v době protipandemických omezení, prozrazuje, co se chystá na příští sezónu… a zdůrazňuje, jak důležití jsou diváci. Věří, že se publikum co nejdříve vrátí…

 

čtvrtek, 01 červenec 2021 12:02

Ivo Kahánek: U Vltavy mi vlhne zrak

Autorka:
vhaik-4-low

„Je zajímavé, že většina klavírních děl velkých českých skladatelů zní skvěle pro posluchače, ale velice nepohodlně se pianistům hraje.“

„Mám za sebou tři měsíce nahrávání souborného díla Antonína Dvořáka, čtyři CD, asi pět hodin hudby. Takže v tuto chvíli, když slyším slovo nahrávka, dostávám osypky!“

„Martinů je jedním z mých osudových skladatelů, nenese atributy “busty”, je to v mnoha ohledech náš současník.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera (rozhovor s ním čtěte ZDE), a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby. Jak ale dodává první jmenovaný v RozhovoruPlus, má to jednu zásadní nevýhodu a dvě zásadní výhody. Kromě Smetany jsme ale povídali třeba o Dvořákovi a Martinů nebo o úrovni současných mladých klavírních talentů.

 

6

„Je naprosto přirozené, že budu zpívat automaticky jinak antifonu Hildegardy z Bingenu a cappella a jinak Ligetiho Le Grand Macabre s orchestrem. Ale obojí mě baví!“

„Podařilo se mi najít vnuka Hanse Winterberga, Petera Kreitmeira, který na můj opatrný dotaz, má-li přístup k Winterbergově pozůstalosti, reagoval s velkým nadšením a okamžitě nám zprostředkoval první noty. A stálo to zato!“

„Plánů je docela hodně, ale s ohledem na minulý nešťastný rok je už neberu jako hotovou věc. Smutek z tolika zmařených koncertů minulé sezóny zůstává…“

Přední česká sopranistka Irena Troupová je známá coby interpretka staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat už během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a došlo k mnoha koncertům u nás i v zahraničí. V té době se u Ireny Troupové zrodil zájem i o hudbu soudobou – spolupracovala například s Petrem Ebenem, Svatoplukem Havelkou a dalšími skladateli. Po studiích působila především v Německu a brzy se stala vyhledávanou sólistkou i v dalších evropských zemích. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje svůj vztah k hudbě staré i nové, hovoří o projektech souvisejících s terezínskými autory a zve na křest nového CD s písněmi Hanse Winterberga. Ten se uskuteční tento pátek, 2. července, v 19 hodin v kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici v Praze.

 
Strana 1 z 19