KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Martin Otava: Do týdne jsme schopni hrát english

„V tuto chvíli plánujeme natočit vybrané premiéry i oblíbené tituly z našeho stávajícího repertoáru.“

„V období nejistoty a nejasností jsme si vytvořili vlastní režim, vlastní program, a nyní jsme schopni zareagovat na nařízení či uvolnění dané situace v podstatě okamžitě.“

„Naší nadějí je, že se brzy uvidíme, že už brzo navštívíte naše divadlo a že naše snažení bude mít konečně smysl – stanout před vámi a hrát.“

Ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava neztrácí ani v těchto dnech naději na znovuotevření divadel veřejnosti. Jeho nadšení z každodenní práce v divadle, kde se nyní dvoufázově zkouší a hrají se večerní představení, je přímo nakažlivé. O situaci v plzeňském divadle a o dalších plánech mluví v následujícím rozhovoru.

Pane řediteli, zaslechl jsem, že Divadlo J. K. Tyla v těchto dnech zkouší novou inscenaci Straussovy operety Netopýr, kde jste se ujal režie. Prozradíte nějakou zákulisní informaci nového nastudování?

Tato inscenace bude zcela klasická ve velkooperetním stylu. Připravujeme ji v koprodukci s Hudebním divadlem Karlín, protože jak Divadlo J. K. Tyla, tak karlínské divadlo má zájem mít na repertoáru klasickou operetu. Rádi bychom nabídli divákům velkolepou podívanou, a tak ji financujeme společně, aby mohla vzniknout jedna velká inscenace. Je to již třetí projekt, na kterém spolupracujeme s Hudebním divadlem Karlín – prvním byla Veselá vdova, druhým muzikál Duch a třetím právě Straussův Netopýr. I proto tuto operetu uvádíme na Nové scéně, která má podobné parametry jako jeviště v karlínském divadle, a ne ve Velkém divadle.

Co jiného se děje v plzeňském divadle? Soubor baletu natočil krátké video nazvané „Cesta ven“ na Mahlerovu hudbu, muzikálový soubor vysílal na YouTube kanálu přímým přenosem muzikálový koncert. Co se ještě chystá?

V tuto chvíli plánujeme natočit vybrané premiéry i oblíbené tituly z našeho stávajícího repertoáru. V první řadě to bude nově nastudovaná opereta NetopýrHrabalovy Postřižiny. Obě tyto inscenace měly mít premiéru právě letos v únoru. K těmto novinkám jsme pak vybrali další naši premiéru, slavnou operu Leoše Janáčka Věc Makropulos, kterou jsme měli předvést divákům už v říjnu minulého roku a která vznikla v koprodukci s divadlem v Erfurtu. Další inscenace, které, jak doufám, potěší naše diváky, budou legendární „semaforská“ Dobře placená procházka, oceňovaná taneční adaptace Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy, divácky velmi populární komedie Brouk v hlavěMartinem Stránským v hlavní dvojroli a generacemi oblíbená Prodaná nevěsta. Výběr titulů doplní i inscenace pro děti – Muzikantská pohádka a originálně pojatá známá pohádka Sněhurka v podání baletního souboru. Tyto záznamy budou dostupné jen v konkrétní den, a to po zaplacení symbolického vstupného. To vše doplní vysílání v Plzni velmi oblíbených operních a muzikálových matiné, ty však svým fanouškům umožníme sledovat zdarma.

Od 5. října minulého roku byla zakázána veškerá muzikálová a operní představení. Chystá se divadlo vrátit ke zmařeným premiérám, například k Janáčkově opeře Věc Makropulos?

Podzimní uzavření divadel nás zasáhlo jen dva týdny právě před premiérou Věci Makropulos, takže inscenace byla vyrobená i nazkoušená. V tuto chvíli čeká jen na své diváky. Ale samozřejmě, protože se jedná o mimořádně obtížnou operu, ji i průběžně zkoušíme, abychom byli po otevření divadel schopni předvést divákům ten nejlepší výkon. V našem divadle zkoušíme naplno ráno, večer hrajeme představení, uvádíme plánované premiéry… prostě jsme na otevření připraveni. Chceme začít hrát pro diváky bez ohledu na to, zda bude povoleno hrát pro deset, dvacet či více procent. Aktuálně vlastně hrajeme před prázdným hledištěm, abychom udržovali herce, pěvce, muzikanty, tanečníky v kondici a abychom udrželi celý repertoár na špičkové úrovni.

Hrát divadlo bez obecenstva nedává smysl. Máte jako ředitel nějakou interní zprávu třeba od ministerstva, kdy by se mohlo začít hrát pro publikum? Třeba u našich bavorských sousedů v Mnichově plánují veřejná představení od začátku března, v Berlíně ve Státní opeře od konce března…

„Hrát divadlo bez obecenstva nedává smysl.“ S tímto bych polemizoval, protože hrát představení bez diváka smysl dává – a veliký. Nemůžeme v této pandemii nechat repertoár rok stát a nechat herce bez denního drilu. Herec je jako dostihový kůň, který potřebuje zatížení, denní trénink, a tím jsou právě nejen zkoušky, ale i představení. Tedy v omezené míře hrajeme představení před „zatím“ prázdným hledištěm, abychom je udržovali v dobré kvalitě. Samozřejmě v míře takové, která je nezbytná, to znamená, že nehrajeme jeden titul čtyřikrát do měsíce, ale jen jednou či dvakrát, a to podle jeho náročnosti a komplikovanosti. Bohužel nejsem vědma, a když ani ministerstvo neví, kdy se začne hrát, tak to samozřejmě nevíme ani my. V období nejistoty a nejasností jsme si vytvořili vlastní režim, vlastní program, a nyní jsme schopni zareagovat na nařízení či uvolnění dané situace v podstatě okamžitě. Do týdne jsme schopni hrát. Byli bychom schopni hrát samozřejmě hned zítra, ale musíme také prodat vstupenky, takže počítáme minimálně s týdenním prodlením.

Do skladatelské soutěže na nový muzikál, nazvané „Intro ’21“, přihlásili uchazeči více než třicet titulů. Nyní mají čas na jejich dokončení a v dubnu bude nezávislá komise vybírat, který titul v následující sezóně DJKT uvede. Chystá podobný projekt divadlo i vypsáním soutěže na novou operu, jak před časem avizovalo?

Divadlo konkurz na novou operu zatím nechystá, ale není vyloučeno, že bychom ho vypsali pro rok 2024, tedy pro Rok české hudby. Od té doby, co jsem nastoupil do funkce ředitele, se jedná o pravidelný, většinou dvouletý režim, ve kterém uvádíme operu napsanou přímo pro Plzeň. V minulosti jsme uvedli s velkým úspěchem operu Jakub Jan Ryba a předloni rodinné představení Broučci. Na červen příštího roku připravujeme další světovou premiéru, operu na historické téma Quo Vadis. Autorkou hudby je česká skladatelka Sylvie Bodorová.

V Berlínské Státní opeře přichystali na 13. února přímý televizní přenos Janáčkovy Jenůfy. Den poté odvysílala audiozáznam rozhlasová stanice Bayern Klassik. Nechystá plzeňské divadlo také živý stream nějakého představení?

Naše divadlo v květnu připravilo pro diváky celý cyklus koncertů, na kterém se podílely všechny naše soubory, a před pár dny jsme živě odvysílali muzikálový koncert 4XM. Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi, nyní plánujeme zveřejnit záznamy nových inscenací, bude se tedy jednat v podstatě o jejich premiéry, a také záznamy divácky oblíbených titulů. Záznamy nyní vznikají přímo pro tato uvedení.

Divadlo přišlo od března minulého roku za všechna zrušená představení o nemalé finanční částky. Dostalo od státu nebo odjinud kompenzaci, podporu pro svou činnost?

Divadlo J. K. Tyla mělo loni oproti předchozímu roku snížené vlastní příjmy o třicet šest milionů korun. Kombinací interních úspor a dotací Ministerstva kultury ČR se nám je ale podařilo pokrýt. Jak to bude v tomto roce, to teprve uvidíme.

Jak vy sám, mimochodem jako absolvent oboru operní zpěv na Pražské konzervatoři, vnímáte dnešní dobu, kdy zpěv byl označen jako nejnebezpečnější činnost pro přenos nemoci Covid-19…? Co vám dodává naději do dalších dnů?

Nevím, kdo označil zpěv za nejnebezpečnější činnost a na základně jakých vyhodnocení. Já se k tomuto nechci vyjadřovat, myslím si o tom své. Přijde mi to celé absurdní, připomíná mi to zákaz zpěvu v Půlnočním království. Kritický pohled na současnou situaci a opatření opírám o skutečnost, že po měsících razantních opatřeních je aktuální stav horší než na začátku. O ekonomice nemluvím…

Máte sám, pane řediteli, nějakou věc na srdci, kterou byste rád čtenářům portálu KlasikaPlus sdělil?

Ano, mám. Milí přátelé, naši věrní diváci, jsme tady pro vás. Je to pro nás pro všechny velmi obtížná doba, ale ani v těžkých dobách není dobré sklánět hlavu, je třeba vidět před sebou nějaký cíl. Tím naším je to, že se udržujeme v kondici, pracujeme, i když si mnoho lidí myslí, že divadla, když nehrají pro diváky, nedělají nic. My pracujeme naplno. Herci, zpěváci, umělci, techničtí pracovníci každý den zkoušejí dvoufázově, dopoledne i večer. Jedeme na plný plyn, abychom si udrželi formu. Naší nadějí je, že se brzy uvidíme, že už brzo navštívíte naše divadlo a že naše snažení bude mít konečně smysl – stanout před vámi a hrát. Mým jediným přáním je, abyste na nás nezapomněli, abyste nezpohodlněli, netrávili čas doma jen u televizních obrazovek – ale abyste se nebáli navštívit své divadlo, jakmile to bude možné. Je nám bez vás smutno.

Děkuji vám…

Foto: Irena Štěrbová, Martina Root

Petr Novák

Petr Novák

Pedagog klavírní hry, sólista, komorní hráč a korepetitor

Studoval na Konzervatoři Plzeň, na Hudební fakultě AMU v Praze a na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Jako sólista spolupracoval s tuzemskými orchestry a se Symfonickým orchestrem v běloruském Brestu, recitály měl nejen doma v Plzni, v Praze a na festivalu Janáčkův máj, ale i v Německu. Těžištěm jeho činnosti je ale spolupráce s mladými studenty – instrumentalisty, a to jak na půdě Konzervatoře Plzeň, tak při korepetici například na Letních hudebních kurzech v Domažlicích, Letních hudebních kurzech Plzeňského kraje, Třeboňském letním setkávání a jinde. Per Novák spolupracuje nebo spolupracoval s renomovanými sólisty, nahrává pro Český rozhlas, jeho spolupráci s houslistkou Viktorií Kaunzner zachytil Bavorský rozhlas. Účinkoval ve významných sálech, zvláště v Británii - ve Wigmore Hall v Londýně, Bridgewater Hall v Manchesteru nebo v St. David´s Hall v Cardiffu. Po studiích působí už osmnáctým rokem v Plzni. Zapojuje se i do hudebně – publikační činnosti, mimo jiné pro Plzeňský deník.

www.novakpetr.com



Příspěvky od Petr Novák



Více z této rubriky