čtvrtek, 20 květen 2021 16:45

Jiří Štilec: Mahler je nesmírně silná "obchodní značka"

Autorka:

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler".“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".“

 

1000444

 

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera, proto není divu, že později založil festival věnovaný právě jemu a jeho rodnému regionu. A jak dodává v RozhovoruPlus, Jihlava se může pyšnit faktem, že tam Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty.

Dvacet let s festivalem, to už je kus života...

Ano, dvacet let s festivalem je opravdu určitá pro mne velice důležitá kapitola mého života. Ale ještě delší kapitola je několik desítek let života s Gustavem Mahlerem. Ta začala v roce 1972 na Katedře muzikologie v Praze, kde nám tvorbu Gustava Mahlera přibližoval a geniálně vysvětloval pan prof. Vladimír Sommer, můj milovaný učitel. Od té doby jsem této hudbě a poselství tohoto geniálního tvůrce "podlehl". Po letech jsme pak od roku 1996 s přáteli a podporou některých umělců začali rekonstruovat rodný dům Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce a od roku 2002 navázal na tyto aktivity festival Hudba tisíců - Mahler Jihlava.

U zrodu festivalu na začátku století jste mohl vybírat z více jmen skladatelů, festivalů ještě nebylo tolik kromě tradičních, proč právě Mahler a Jihlava?

Ta volba byla jasná a jednoznačná. Když jsme dokončili na konci devadesátých let rekonstrukci rodného domu Gustava Mahlera, směřovali jsme do Jihlavy, kde Mahler prožil prvních patnáct let svého života a kde žili až do své smrti oba jeho rodiče. Chtěl jsem nejprve vytvořit festival typu Tanglewood přímo v Kališti u Humpolce, open air festival, ale Vysočina a její klima je pro pořádání open air koncertů velmi nevhodná. Tak jsme zvolili právě Jihlavu jako město, které je spojeno s Mahlerem a jeho dětstvím jako festivalové centrum, ale pořádáme koncerty samozřejmě i v rodném domě v Kališti a na dalších místech Vysočiny.

 

100025555



Jak byste jako muzikolog charakterizoval Mahlerovu hudbu a přínos?

Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí,  geniálním způsobem spojuje velmi různorodé, často až protichůdné prvky, je v ní něco, co ukazuje na "tradiční" svět, který nebyl bez konfliktů a rozporů, ale v němž ještě nebyly plynové komory. Směruje nás od pozemských radostí i strastí a zdánlivé banality až k nebeským výškám a transcendenci. Pro mne je to především poselství, které je v úryvku textu ze Symfonie č. 2 Auferstehung: O glaube: Du wardst nicht umsonst geboren! Mahlerova hudba dává naději, že zde nežijeme nadarmo, že náš život má svůj hlubší smysl, ať už jsme jakéhokoliv konfese nebo původu. Je důkazem a kotvou velkých evropských hodnot, ke kterým se můžeme obrátit v časech dobrých i zlých.

Proč Hudba tisíců?

Je to samozřejmě parafráze Symfonie č. 8 Gustava Mahlera, která dostala díky své premiéře v Mnichově, na níž participovalo více než tisíc umělců tento přídomek, a také snaha o dosah této hudby a její působení na co největší počet návštěvníků a posluchačů

 

8001

 

Vzpomínáte ještě na začátky? Jak vypadaly první ročníky?

Samozřejmě si pamatuji první ročníky, které se ještě konaly na podzim a provázel je velký entuziasmus a řada porodních bolestí. Zažili jsme i představení Prodané nevěsty, kde bylo jen o něco více účinkujících než návštěvníků. Tehdy jsme ji zařadili proto, že Mahler toto dílo několikrát tak jako další opery Bedřicha Smetany dirigoval. Zažili jsme ale také nádherné koncerty Thomase Hampsona, Gabriely Beňačkové, Magdaleny Kožené, Václava Hudečka, skvělá vystoupení Hany Hegerové nebo Lucie Bílé a mnoha dalších. V zásadě ale i první ročníky měly podobnou strukturu jako ty pozdější, vždy tam byla jedna nebo dvě symfonie Gustava Mahlera, jeho písňový cyklus a další tvorba jiných autorů s nějakou vazbou na odkaz a poselství Mahlera.

Jakou cestu od té doby festival urazil? Kde je dnes?

Doufám, že festival kráčí po dvaceti letech správným směrem. Přesunuli jsme ho na logičtější období mezi 18. květnem a 7. červencem, tedy mezi data Mahlerova úmrtí a narození. Podařilo se nám ve spolupráci se statutárním městem Jihlava, Krajem Vysočina, obcí Kaliště a dalšími místy na Vysočině včetně premonstrátského kláštera v Nové Říši pevně "usadit" festival v kulturním životě Vysočiny a věříme, že i na hudební mapě festivalů v České republice. Když to bylo možné, měl -  a až to bude opět možné, bude mít - řadu zahraničních hostů i návštěvníků. Jméno Gustava Mahlera je nesmírně silná "obchodní značka", která láká umělce z celého světa a Jihlava se stále může pyšnit faktem, že zde Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty. Mezi jeho čestné patrony patří Thomas Hampson a Michael Tilson Thomas.

 

20000



Mahlerovská data jsou letnímu termínu nakloněna, i když festival je ale vlastně bohatě překračuje různými akcemi nad rámec hlavního programu...

Ano, obvykle pořádáme i prolog a podzimní epilog a kromě koncertů také výstavy, letos bude výstava fotografií "Dvacet let festivalu" v rodném domu Gustava Mahlera, dále přednášky, v tomto roce vztah Mahlera a Josefa Bohuslava Foerstra, sázení mahlerovských růží a zájezdy - letos do Vídně do Grinzingu k hrobu Gustava Mahlera a na Kahlenberg, tam bych rád debatoval o historických souvislostech bitvy 11. - 12. září 1683 mezi Osmanskou říší a křesťanskou Evropou. Určitou zajímavostí je, že v roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler". Právě kytici těchto růží položíme na hrob Gustava Mahlera. Pořádáme také cyklistické a turistické trasy a pochody nebo tematické procházky, cílem je mahlerovská cyklostezka Kaliště - Jihlava - Vídeň.

Je těžší pořádat festival zaměřený na jednu hudební osobnost? Přeci jen všeobecná hudební přehlídka má mnohem širší mantinely..

Samozřejmě jsme od začátku věděli, že nechceme pořádat něco, co vždy při rozhovorech nazývám jako "mahlerovský Bayreuth". To by nefungovalo ani finančně ani posluchačsky. A nejen v Jihlavě. Myslím, že takovou věc jako je třeba souborné provedení všech Mahlerových symfonií ve dvou týdnech si mohou dovolit jen velká evropská kulturní centra. Tvorba Mahlera je určitým středobodem, osou, kolem níž krouží další repertoár. Ale je to i snaha o základní směr, který vytváří z festivalu v dnešní široké nabídce něco jedinečného. Pro dramaturgii celého festivalu je to především vztah české a rakouské hudební kultury.

 

2225



Jaké možnosti dává pořadateli festivalu Gustav Mahler a jihlavský region?

Tou základní možností je fakt míst spojených s životem Gustava Mahlera, od narození v Kališti u Humpolce, přes obřízku v Ledči nad Sázavou, pobyt v Jihlavě, prázdniny v Želivě a podobně. A pak jsou to další místa spojená s velkými hudebními osobnostmi, jako je Jan Václav Stamic z Havlíčkova Brodu, Vítězslav Novák z Kamenice nad Lipou, František Kramář z Kamenice u Jihlavy nebo bratři Vraničtí z Nové Říše. To dává skvělou možnost výběru a tematizace.

Z pohledu dramaturga, jak sestavujete program, jaké kombinace s Mahlerem se nabízejí? Vybíráte další autory v nějaké spojitosti s Mahlerovým životem nebo místy, kde působil?

V případě Mahlerových symfonií, jako je třeba ta letošní Sedmá, se příliš kombinací nenabízí a koncipujeme program monotematicky. Ale pokud jde o další možnosti, například v případě písňových cyklů, pak tu jsou možné kombinace s Mahlerovými současníky, Josefem Bohuslavem Foersterem, Richardem Straussem, nebo následovníky, třeba Šostakovičem. Případně volíme autory, kteří nějakým způsobem vytvářejí česko-rakouský most. Těch možností a autorů je samozřejmě mnoho. Festival už pátým rokem spolupracuje s projektem "Češi ve Vídni". S velkou dávkou nadsázky a jisté fabulační licence můžeme i Mahlera označit za skladatele narozeného v Čechách na Vysočině a etablovaného ve Vídni, takže zařazujeme pokud možno obnovené světové premiéry autorů osmnáctého století narozených v Čechách a etablovaných ve Vídni. V roce 2019 jsme uvedli velmi úspěšnou premiéru Singspielu Josefa Bárty Dobrá rada drahá, loni v obnovené premiéře ve skvělé interpretaci Viléma Veverky Vranického Koncert pro hoboj, letos ještě zazní obnovená premiéra kantáty Galatea Leopolda Koželuha, která nemohla být provedena loni. Spolupracujeme i s rakouským hudebním festivalem Allegro vivo, který na podzim opět bude hostovat se svým rezidenčním orchestrem, my zase na festivalu Allegro vivo prezentujeme náš rezidenční orchestr Wranitzky Kapelle.

 

10057



Jakou máte "strategii"? Lákáte diváky spíš na hudební tituly nebo na jména interpretů?

Snažíme se spíš spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".

Jak je to s publikem, chodí spíš místní, nebo za Mahlerem jezdí i lidé z větší dálky?

Většina publika je místní, ale samozřejmě začínají přijíždět i lidé z dalších míst republiky a zájemci o osobnost Gustava Mahlera i ze vzdálených destinací v zahraničí.

Neuvažovali jste o tom, že by se část programu mohla odehrávat třeba i v Praze nebo v jiném městě s velkými sály? Přeci jen Mahlerovy symfonie nějaké místo zaberou

I když je hlavní část festivalu úmyslně koncentrována do Jihlavy a na Vysočinu, tak i v minulosti jsme některé koncerty pořádali na dalších místech, dokonce i v zahraničí, v Bruselu nebo Mannheimu. V tomto trendu budeme pokračovat, je to samozřejmě i otázka dostatečného finančního zajištění. Mahlerovy partitury jsou skutečně nástrojově bohaté a náročné a to se promítne i do ceny takových projektů. Zatím jsme nízkorozpočtový festival s vícezdrojovým financováním a pro mne je asi největším úkolem  pro další ročníky zajistit a dokázat zvýšit obrat festivalu, aby nám to umožnilo realizovat více velkých a náročných projektů, případně uskutečnit jeden nebo dva koncerty na dalších místech republiky.

 

8000

 

Pandemie covidu obrátila hudební dění i svět naruby, jak se daří festivalu přežívat? Bude i přes všechna omezení letošní ročník oslavou dvaceti let existence?

Všichni se snažíme udělat maximum pro to, aby letošní jubilejní ročník byl opravdu oslavou! Dojalo mne, že pro letošní ročník nám všichni naši dosavadní sponzoři zachovali přízeň a moc jim za to děkuji. O tom, jak je to obtížné a s jakými nelogičnostmi a možná i nesmysly se musíme potýkat, nechci hovořit. Jen jednu věc bych chtěl zmínit. Když loni nastal lockdown a museli jsme část našich koncertů buď zrušit nebo přesunout, tak jsme pochopitelně museli a zcela právem vracet část grantových prostředků. Ale letos jsme už na ty velké přesunuté projekty z roku 2020 peníze navíc nedostali, takže i finančně je velký problém tuto situaci zvládnout. Navíc zahajovací koncert se díky nutnosti kvalitního online přenosu a všech těch neuvěřitelných dalších a dalších předpisů výrazně prodraží. Centrální orgány kultura v regionech nezajímá. Ale nebudeme naříkat a věřím, že Mahlerova hudba dokáže povzbudit i v těchto složitých podmínkách.

Snad už bude příští rok všechno v pořádku, tak se nabízí oslavit vstup do dalších desetiletí..

Mahler maturoval na Jihlavském gymnáziu i z latiny, takže končím klasickým: Cum spiro, spero!

 

10001

 

Foto: Jihlava.cz, Jan Černo, Fb festivalu Hudba tisíců - Mahler jihlava, Fb Dům G. Mahlera

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.