„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“
„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“
„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“
Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.
„Bylo to chytré, bylo to nápadité, a hlavně skvěle představilo dialog jednotlivých nástrojových skupin.“
„Antonini je považovaný za virtuosa na zobcovou flétnu evropského formátu a tak jsme měli možnost srovnávat výkon mladičké Soni.“
„Na to, jak jsou mladí, hráli skvěle.“
Kdo nebyl na koncertě Svátků hudby v úterý 21. února na Pražské konzervatoři, ten musí litovat. Nejen kvůli skvělé dramaturgii, protože ta je u Svátků hudby příznačná, ale i kvůli velmi nápadité inscenaci, kdy se rozhodně nejednalo o strnulou hudební prezentaci. Prostě koncert, který poučí i potěší. Koncert, na který se rádo vzpomíná.
„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“
„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“
„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“
Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.
„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“
„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“
„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“
Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.
„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“
„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“
„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“
Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.
„Pak to ale šlo rychle – tři zbývající věty napsal během jednoho měsíce.“
„Semjon Byčkov s Českou filharmonií letos v létě se Sedmou symfonií objeli polovinu západní Evropy.“
„Byla celá pátá věta myšlena jako parodie? Pak ale co ta hymna?“
Přes neuvěřitelně bohatý hudební život Pražanů některé symfonické orchestry musejí hrát dva nebo tři dny po sobě jeden a týž koncert, aby uspokojily poptávku hudbymilovného obecenstva. Pro recenzenta, který z pracovních i osobních důvodů nemůže jít na koncert první den, je to obrovská šance dílo slyšet. Tak se stalo, že Sedmou Mahlerovu symfonii v podání České filharmonie jsem uslyšel až 4. října.
„Pod dojmem války na Ukrajině tento devatenáctiletý mladík složil Threnodii (Žalozpěv) pro housle a symfonický orchestr.“
„To, jak Maruška Hasoňová hrála, byla přímo smršť, dokonalost sama.“
„Cikánské melodie Pabla de Sarasateho si přišli zahrát všichni sólisté.“
Jsou umělci, kteří se stanou legendou už za svého života. Mezi ně zcela jistě patří Václav Hudeček. Který z umělců se může při svých sedmdesátinách pochlubit padesáti pěti lety nepřetržité koncertní činnosti? Václav Hudeček ano. Který z umělců si může dovolit vlastní hudební festival, který letos slaví už jedenatřicátý ročník? Václav Hudeček ano. Který z umělců a pedagogů může konstatovat, že vychoval hudebníky, kteří jsou koncertními mistry těch nejvýznačnějších symfonických orchestrů? Václav Hudeček ano. Mnoho žáků i přátel proto přišlo Václavu Hudečkovi k jeho životnímu i pracovnímu jubileu poblahopřát 25. října do pražského Rudolfina v rámci zahajovacího koncertu letošních Svátků hudby.
„Dramaturgie si vybrala na úvod dílo málo hrané a neustále diskutované – Pražský karneval.“
„Orchestr se pod vedením Roberta Jindry vypjal k výbornému výkonu. Zvuk byl homogenní, místy až opulentní.“
„O závěrečném Vivace se nedá říci nic jiného, než že bylo brilantní.“
Za existenci pražského Národního divadla se za jeho dirigentským pultem vystřídala celá řada mimořádných osobností. Mnozí byli nejen skvělými dirigenty, ale i významnými skladateli. Odměnit se jim vzpomínkovým koncertem, tuhle myšlenku nosil Robert Jindra v hlavně už dlouho. Jako nový hudební ředitel naší první scény měl možnost ji nyní zrealizovat. Národní divadlo se rozhodlo, že na některé z významných skladatelů, kteří v něm ovlivnili vývoj opery, vzpomene koncertem orchestru v historické budově v neděli 23. října.
„Laureátem Ceny ČSKH v roce 2022 se stal Belfiato Quintet.“
„Britský hudební časopis BBC Music Magazine zařadil Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob!“
„Musím říci, že to, co v Schubertově triu B dur předvedli Jarůškovi a Boris Giltburg, byl výkon světové úrovně.“
Český spolek pro komorní hudbu je jednou z nejstarších hudebních institucí u nás. Ač v současné době součástí České filharmonie, je dokonce o dva roky starší než jeho současná mateřská instituce. Byl založen na podporu tehdy mladého, ale už úspěšného Českého kvarteta. Podpora mladých komorních souborů mu zůstala až do dneška. I když v koncertní řadě najdeme i zralé umělce, jako je například Ivan Klánský. A nebo – jako ve středu – Veronika a Peter Jarůškovi a Boris Giltburg.
„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“
„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“
„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“
Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky... V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende.
„Anna Sysová skladbu vystavěla melodicky i tempově výtečně, doprovázející orchestr jí byl dobrou oporou.“
„Brown patří k těm dirigentům, kteří skladbu skutečně prožívají, dirigují celým tělem, jejich gesta jsou hned silná, hned jemná.“
„Rudolfinem se nesly první takty Allegra moderata a posluchači snad přestali dýchat.“
Pokud se týká klasické hudby, pak je Praha zcela jistě to nejfestivalovější město na světě. Máme festival se sedmdesátiletou tradicí, festival plný mezinárodních hvězd i festivaly stojící na jednom, byť světově proslulém interpretovi. A pak také festivaly komornější, o nichž se moc neví a je to škoda, poněvadž přinášejí zajímavé interprety i zajímavou dramaturgii. A mají dokonce i docela dlouhou tradici. Mezi podobné festivaly patří i Mezinárodní hudební festival Mladá Praha, jehož jednatřicátý ročník skončil v sobotu 8. října závěrečným koncertem v Rudolfinu.
„Loutna a oud se vyvinuly odlišně.“
„V každém případě miluji práci v Holešově a pomoc studentům s jejich rozvojem.“
„Největší projekt, na jakém jsem se kdy podílel, se jmenuje La Pellegrina, svatební hudba pro medicejskou Florencii z roku 1589.“
Tři velká světová náboženství – judaismus, křesťanství a islám toho mají daleko více společného než toho, co je rozděluje. Vzývají jednoho Boha, svůj původ vztahují k praotci Abrahámovi a s Bohem komunikují modlitbami. Ale také hudbou, žalmy a písněmi. Joel Frederiksen ve svém pořadu Cesta ke zbožnosti, který připravil pro festival Lípa Musica, ukazuje to, co všichni věřící mají společné už od středověku. Vroucí vztah k Bohu prostřednictvím hudby. Starou hudbu zná dokonale, vždyť ji studoval, dokonale zná i sakrální hudbu, jako každý věřící Američan zpíval v chrámovém sboru, ale vybírá si i kompozice nových skladatelů. Pak není divu, že právě pro něj je hudba cestou ke zbožnosti.
„Většinou se do nějaké skladby zamiluji.“
„Publikum oceňuje, že slyší známá díla jinak.“
„Z velké většiny to jsou má vlastní aranžmá.“
Jsou rozhovory, které se rodí těžko. Tento k nim patří. Napřed nefungovaly e-maily, poté odpovědi přišly v neotevřitelném souboru. A když už šel soubor otevřít, tak odpovědi připomínaly spíš telegram. Prostě Adélaïde Ferrière se raději vyjadřuje hudbou. A to skvěle, jak poznají všichni návštěvníci jejího koncertu na marimbu v rámci MHF Lípa Musica v Liberci v Památníku obětem Šoa 20. 9. 2022 v 19 hodin.
„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“
„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“
„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“
Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.
„Na Lípě Musice budu vystupovat poprvé a velice se na tuto svou premiéru těším.“
„Čím dál tím více zařazuji na svá vystoupení písňový repertoár.“
„Na dramaturgii Phidylé se podílel pan dirigent Robert Jindra, manažer orchestru Ondřej Daněk a já.“
Kateřina Kněžíková otevře 23. srpna 2022 operním recitálem v Liberci Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Zahájí tím i svou novou sezónu 2022/2023, která, jak už je u ní zvykem, bude opět složená z operních představení i koncertů po celé Evropě. A samozřejmá je i její pedagogická činnost. Je až neuvěřitelné, kolik toho tato maminka dvou krásných děvčátek, kterým se jako každá máma chce věnovat, pracovně na té nejvyšší úrovni zvládá. A jak široký má repertoárový záběr.
„Debussyho skladba znamenala mezník v hudební historii, je to skladba, která vytváří nový harmonický jazyk.“
„Každý tón, každý takt má ve Štochlově kompozici místo tak, aby se protiklady slily v jednu harmonii.“
„Všechny skladby večera měly jedno společné – zvukomalebnost.“
Poslední abonentní koncert letošní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazněl v úterý 28. června. Pod taktovkou Pavla Šnajdra orchestr zahrál Preludium k Faunovu odpoledni a První rapsodii pro klarinet a orchestr Clauda Debussyho, Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr Ondřeje Štochla a Ravelovu Španělskou rapsodii. Sólový part klarinetu přednesl Karel Dohnal.
„Bohužel musím konstatovat, že dramaturgie zdaleka neodpovídala názvu večera.“
„Martin Kot neměl lehkou pozici.“
„Velice oceňuji souhru v části Trh v Isfahánu, kdy jednotlivé nástrojové skupiny hrají proti sobě. Zvládly to na jedničku.“
Immersivní koncerty jsou novým typem produkce v klasické hudbě. Mají vtáhnout posluchače do ještě většího kontaktu s hudebníky a s hudbou obecně. Psali jsme o nich v tomto rozhovoru. Dva koncerty proběhly v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram v roce 2019, jeden v Domě Natura, druhý ve waldorfské škole v Příbrami. Na ně měl plynule navázat i festivalový koncert 5. června 2022 na Svaté Hoře u Příbrami; měl v odlehčené podobě přinést pohled na díla Dvořákových žáků a následující generace amerických skladatelů, u nichž lze vysledovat vliv Dvořákova působení v Americe. Řekněme hned, že nepřinesl.
„Co může vzniknout, jestliže si špičkový orchestr pozve špičkový sbor? Špičková intepretace.“
„Český filharmonický sbor Brno ukázal, že je opravdu jedním z nejlepších sborů na světě.“
„Petr Altrichter, ztišený, zklidněný, s gesty až úspornými, prožívající do hloubi duše každičký tón, vedoucí sbor i orchestr jemnými pohyby rukou k takřka nadpozemskému výkonu.“
Dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro nám připravila jeden z nezapomenutelných večerů. Večer, který byl věnován výhradně francouzské hudbě ovšem v provedení českých hudebníků. Totálně vyprodané Rudolfinum slyšelo jedno dílo, které se hraje zřídkavě (ví Bůh proč), a jedno dílo z nejznámějších. Obě v provedení, které sneslo ty nejvyšší nároky.
„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“
„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“
„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“
Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.
„Ástor Piazzolla patří bezesporu k největším jihoamerickým skladatelům dvacátého století.“
„Piazzolla experimentoval, vkládal do tanga prvky jazzu, elektronické hudby i prvky hudby klasické, včetně té barokní.“
„A znovu mi připadalo, jako bych se ocitl na nějakém jam sessionu, díky výbornému uvolněnému provedení všech hudebníků.“
„Mnoho hříchů v tanci se děje, a proto se sluší křesťanům tance se varovati,“ vyzýval profesor teologie na Karlově učení a kazatel v kapli Betlémské, Jan Hus. Škoda, že nemohl slyšet koncert a vidět jej doprovázející umělecký tanec právě v Betlémské kapli 19. dubna 2022 v rámci 30. ročníku Svátků hudby. Jistě by změnil názor. Už proto, že tam zazněla hudba plná radosti a pohody. A i ten tanec vyvolával ne smyslné, ale vysoce umělecké zážitky, třebaže se jednalo o tango. Jak je to možné? Protože to byl večer k poctě Ástora Piazzolly.
