Orchestr PKF — Prague Philharmonia pokračuje ve své sezoně jedním z nejslavnějších děl klavírní literatury. Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova zahraje PKF v neděli 19. března ve Dvořákově síni Rudolfina. Sólistou bude uznávaný makedonský klavírista Simon Trpčeski, orchestr povede Gabriel Bebeșelea. Koncert začne o půl osmé večer.
V posledním březnovém týdnu se v New Yorku sejdou odborníci z pražského Národního muzea, a to včetně Emanuela Gadalety, ředitele Českého muzea hudby. Do Českého centra přijedou na vrcholící výstavu Slavní čeští skladatelé. Její zahraniční premiéra byla v USA uvedena ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem již počátkem února 2023. Veronika Vejvodová, vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka a jedna z kurátorek výstavy Famous Czech Composers, připravila pro předjarní New York přednášku s názvem Neznámá korespondence Antonína Dvořáka: Nové přírůstky Národního muzea a Muzea Antonína Dvořáka. Hodlá americké publikum seznámit s dosud nepublikovanou korespondencí skladatele. Program o české hudbě se v USA koná v době, kdy je o Antonína Dvořáka opět velký zájem. V minulých týdnech zazněly jeho nejslavnější skladby v New Yorku hned několikrát, například Novosvětská symfonie byla teď – před nadcházejíícm prosincovým 130. výročím světové premiéry, která se odehrála roku 1893 právě v New Yorku – hrána jak v Carnegie Hall, tak v Newyorské filharmonii.
„Plynule přišla řada na Te Deum – vznosnou melodickou hudbu, radostnou a slavnostní, zarámovanou údery tympánů a tóny žesťů a naplněnou vroucnými sborovými pasážemi i emotivními sólovými vstupy.“
„Hudba, která v sobě spojuje duchovno i světskou rovinu a je v ní přítomna oslava a vitalita stejně jako lyričnost, ztišení a niternost, je podle Jakuba Hrůši pro inauguraci ideální.“
„Průlomem byl Spirituál kvintet – legendární kapela působící na tuzemské hudební scéně šest desetiletí a znovuzrozená pro jedinečnou příležitost rok a půl poté, co ukončila činnost.“
Slavnostní tečku za programem inaugurace Petra Pavla čtvrtým prezidentem samostatné České republiky vytvořilo Te Deum Antonína Dvořáka. Ve Svatovítské katedrále zaznělo 9. března v podání České filharmonie, Pražského filharmonického sboru, Kateřiny Kněžíkové, Adama Plachetky a Jakuba Hrůši. Koncertně, bez liturgie.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
„Díky špičkové akustice jsme se velmi dobře slyšeli navzájem a mohli jsme si doslova hrát se zvukem svých nástrojů, jejich barvou, zacházet do takových pianissim, která jsou v jiných sálech nemyslitelná. Podle mne to byl akusticky nejlepší sál v Kansas City, “ svěřil se klarinetista Lukáš Daňhel.“
„Koncerty v Brně v Janáčkově divadle byly návratem do domácího prostředí a musely být pro hudebníky tvrdou realitou. Několik zkoušek v sále Besedního domu, kde se navzájem hudebníci neslyší, neboť se zvuk slévá do jedné zvukové koule, a poté jedna akustická zkouška a následné dva koncerty v Janáčkově divadle.“
„Dvořákova Osmá patří také k niterným skladbám orchestru. Postrádala ale svěžest, dřevěné dechové nástroje se ztrácely oproti ostatním, houslím chyběl vzlet a jen žestě se prosazovaly pevným a jasným zvukem.“
Návrat filharmonie z amerického turné byl v Brně kulturní událostí. Aby dali umělci ochutnat z jeho programu, představili abonentům na koncertě v Janáčkově divadle sestavu nejúspěšnějších skladeb, které v Americe zazněly. Byla to díla Bohuslava Martinů Thunderbolt P-47, Houslový koncert in D Williama Bolcoma, který byl uveden v české premiéře se sólistkou Yumi Hwang-Williams, a na závěr Symfonie č. 8 G dur Antonína Dvořáka. Vše pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Recenze je psána z druhého večera, který se odehrál v pátek 3. března 2023.
„Nejhorší je, když dirigent lpí na své představě navzdory tomu, ač vidí, že nefunguje.“
„Myslím, že zpívání je pro člověka niternější než hra na nástroj. Když člověk zpívá na pódiu, více se otevírá.“
„V osobě sbormistra se asi vždy snoubily role dirigenta, produkčního i personalisty.“
Dirigenta Jakuba Piklu mám to štěstí znát od počátků studia na HAMU. Vždy jsem přitom obdivovala, jak pečlivě a s rozvahou k hudbě přistupoval. A jelikož byl jeho hluboký zájem o obor vždy naprosto zřejmý, nepřekvapilo mě, že se již brzy po studiích stal sbormistrem prestižního Kühnova smíšeného sboru. Zároveň byla jeho nová pozice dobrou příležitostí k rozhovoru, v němž prozrazuje více o tom, jak se se sborem sžívá nebo jak vnímá svoji roli sbormistra, ale i o studiu dirigování a pohledech na různé podoby interpretačního umění.
Praha bude již podeváté hostit vybrané mládežnické orchestry z celého světa v rámci hudebního cyklu Musica Orbis. Letos se představí v předních pražských koncertních sálech tři orchestry z Japonska a USA, které zahrají i českou hudbu. Letošní ročník cyklu zahájí v neděli 5. března ve Dvořákově síni Rudolfina japonský orchestr z Kjóta Doshisha University Orchestra. Více informací o letošním ročníku cyklu a aktuální kompletní program najdete ZDE.. Cyklus pořádá agentura The Prague Concert Co.
Ve čtvrtek 9. března vystoupí v katedrále sv. Víta v Praze u příležitosti inaugurace Petra Pavla českým prezidentem Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor, které bude řídit dirigent Jakub Hrůša. Společně provedou Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila a Te Deum Antonína Dvořáka. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek.
„Na otázku, jaké je to hrát proměnlivou Dvořákovu Rusalku, jednoduše odpověděla: Je to úžasné.“
„Rozmanitý kosmopolitní původ postavy Rusalky – od Malé mořské víly Hanse Christiana Andersena a Undine Friedricha de la Motte Fouqué až po dílo Karla Jaromíra Erbena a slovanský folklor – přispívá k mezinárodní oblíbenosti Rusalky.“
„Rusalka je dechberoucí dílo symfonického rozměru, což je pravděpodobně důvodem, proč funguje velice dobře i ze záznamu.“
Dvořákova opera Rusalka dostala nový kabát. Partitura i inscenace v provedení Royal Opera House Covent Garden v Londýně přichází s novým přístupem k této klasice. Den po odehrání premiéry se na akci Českého centra v Londýně sešli editoři nového vydání Robert Simon (USA) a Jonáš Hájek, aby debatovali s britským muzikologem a spisovatelem Nigelem Simeonem nad radostmi a starostmi, které je provázely při přípravě edice díla. Svůj pohled přidala i houslistka souboru Royal Opera House Anna Blackmur.
Patnáctý ročník cyklu Hudba bez hranic, který se koná v barokním refektáři dominikánského kláštera v Jilské ulici na pražském Starém Městě, zahájí Duo JERS s violoncellistkou Terezou Bucharovou. Duo reprezentují flétnista a skladatel Jaroslav Pelikán a kytarista a skladatel Jaroslav Novák. Umělci ve středu 1. března od půl osmé večer nabídnou koncert s českou i světovou premiérou Valse Sonatiny Jaroslava Pelikána a s výběrem od baroka po dnešek. V programu zazní, kromě uvedené novinky, také skladby Antonína Dvořáka, Františka Bendy, Maurice Ravela, Petra Iljiče Čajkovského i druhého ze skladatelské dvojice, Jaroslava Nováka.
„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“
„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“
„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“
Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných. Krásné koncerty přitom nejsou samozřejmostí, ale výsledkem několikaletého úsilí, přerušeného navíc pandemií covidu. Tvrdá práce těch, kteří řídí umělecká tělesa, se vyplatila. Na všech koncertech bylo přítomno především americké publikum, přesto nikde nechyběla ani podpora krajanů. Všechna tři hudební tělesa se s nejslavnější americkou koncertní síní loučila za potlesku a ve stoje.
„Vnitřní napětí úvodní věty, perfektní zvuková transparentnost disonancí, podávaných s maximální samozřejmostí.“
„Všechny čtyři věty představují jakési žánrové obrázky s názvy Krajina, Kočár, Kočí a kůň, Měsíc a já, Divá noc.“
„Záleží na hudebnících, jak dokáží přesvědčit obecenstvo a přitáhnout ho na svou stranu. Pavel Haas Quartetu se to daří na více, jak sto procent!“
Pavel Haas Quartet, který v loňském roce oslavil dvacáté výročí vzniku, vystoupil na pódiu Dvořákovy síně v cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Jako by předem očekávala mimořádný zážitek, provázela koncert výtečná návštěvnost. A je třeba říci, že očekávání publika se beze zbytku naplnilo. Ansámbl je v současné době na samém vrcholu tvůrčích schopností a je právem a bez přehánění oceňován doslova po celém světě. Stačí zmínit, že za osm dosud vydaných alb s českým i světovým repertoárem pro vydavatelství Supraphon získal šestkrát Gramophone Award, dvakrát BBC Music Magazine Award a jedenkrát Diapason dˇOr de lˇAnnée.
„Nabízí podněty k zamyšlení nad obtížnými cestami k uplatnění, nad tvůrčí svobodou a kompromisy, jež (ne)musíme podstupovat.“
„V této souvislosti stojí za připomenutí, že tento kreativní muž, mimo jiné zdatný pianista, stojí také za pozoruhodným filmem Piano na křižovatce.“
„Mohly by probouzet i smutek, jenže ten se nějak nedostavuje. Z filmu spíš vyzařuje zřetelná, i když nesnadno definovatelná naděje, že pandemické ticho brzy skončí.“
Dva mladí pouliční muzikanti fidlají na kontrabas klasickou melodii; neruší je hluk vídeňského bulváru, nevadí jim ani déšť, před kapkami se schovávají pod igelitovou plachtou. Menší mladík, který má růstovou vadu, obstarává smyčec, velký brnká na struny. Plastic Symphony… Nejen z titulu slovenského filmu, ale také z úvodních scén je zřejmé, že půjde o hudbu. A o tu samozřejmě jde i v českém dokumentu Piano na křižovatce, který je skutečnou poctou klavíru.
„Poté dochází k dramatizaci, o kterou se postaraly zejména výrazné údery tympánů, přecházející až do vznešeně znějícího motivu, který je klimaxem skladby i večera jako takového.”
„Předzvěstí zvratu je dramatický přechod virblu, po němž chromaticky stoupající motiv se zároveň zvyšujícím se tempem eskaluje do úplně nového motivu, který vykreslují smyčce, a je zároveň vrcholem druhé věty.“
„Čtvrtá věta začíná dramaticky s výraznou dynamikou, jež je střídána jemnou, melodickou pasáží s komplexnější hrou smyčců a dechů.“
Páteční podvečer 17. února v Redutě Moravské filharmonie Olomouc patřil podruhé v letošní sezóně studentům hudebních fakult. JAMU a tentokrát i HAMU. Těm filharmonie věnovala celou koncertní řadu, čímž dává mladým a talentovaným hudebníkům šanci osvojit si práci s orchestrem a místním posluchačům zase možnost navštívit cenově přívětivý koncert s méně všedním repertoárem. Koncert s názvem JAMU2 nabídl Symfonii-koncert pro violoncello a orchestr e moll op. 125 Sergeje Prokofjeva a Symfonii č. 5 F dur op. 76 Antonína Dvořáka.
K uvedení nové inscenace Dvořákovy Rusalky Královskou operou Covent Garden v Londýně připravilo tamní České centrum na středu 22. února do kinosálu velvyslanectví večerní program, který má mistrovské dílo přiblížit odborné i laické veřejnosti. Hudební editoři Robert Simon z USA a Jonáš Hájek z České republiky, autoři nového vydání Rusalky v nakladatelství Bärenreiter, budou o partituře diskutovat s britským odborníkem na českou hudbu a operu 20. století Nigelem Simeonem. Připojí se k nim také Anna Blackmur, která působí jako koncertní mistryně druhých houslí orchestru Královské opery; promluví o osobní zkušenosti s hraním Dvořákovy podmanivé hudby. Nová edice Rusalky nahrazuje vydání Jarmila Burghausera, všeobecně používáné od roku 1960. Jakkoli byla tato partitura skvěle vypracovaná, nebylo vždy snadné určit, kde a jak Burghauser zasáhl do původních Dvořákových záměrů. Robert Simon a Jonáš Hájek pracovali s mnoha prameny, především s autografní partiturou, uloženou v Muzeu Antonína Dvořáka, s divadelní partiturou použitou při premiéře v pražském Národním divadle v roce 1901 i s rukopisnými klavírními výtahy, které nebyly Burghauserovi známy. Nová edice Rusalky vychází nejen z Dvořákova rukopisu, ale daleko více než ta Burghauserova přihlíží také ke znění premiéry pod taktovkou Karla Kovařovice. Dvořák byl tehdy zapojen do příprav a s Kovařovicem vedl dialog. Úpravy se pak ale často objevily pouze v jedné z obou partitur, bylo tedy třeba přihlížet k oběma současně. Robert Simon se věnoval hudbě, Jonáš Hájek se zabýval revizí textu opery a vrátil do něj řadu variant, které v původním libretu Jaroslava Kvapila udělal sám Dvořák. O londýnské inscenaci čtěte pod titulkem Rusalka v londýnské Královské opeře pod taktovkou Semjona Byčkova.
Semjon Byčkov, šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie, nastudoval operu Rusalka v londýnské Královské opeře Covent Garden. Režie se ujaly Natalie Abrahami a Ann Yee, které vytvořily poetickou a zároveň nově pojatou inscenaci Dvořákovy lyrické pohádky, odhalující náš nelehký vztah k přírodě a snahy lidstva ji vlastnit a zkrotit. V titulní roli se představí mezinárodně uznávaná sopranistka Asmik Grigorian. Jejím Princem bude David Butt Philip. V dalších rolích vystoupí Alexej Isajev, Emma Bell a Sarah Connolly. Rusalka v novém nastudování premiérově zazní v úterý 21. února. Do 7. března se uskuteční dalších pět repríz. Stanice BBC Radio 3 pořídí z představení zvukový záznam, který odvysílá v druhé polovině března.
Pořadatelé Břevnovských hudebních setkání zahajují řadu letošních devíti koncertů. První koncert bude netradiční, hlavní roli v něm představuje mluvené slovo, samozřejmě doprovázené hudbou. Jan Kolář a Jiří Vejvoda vytvořili mozaiku příběhů umělců s českými kořeny žijících ve Vídni. Potkávají se ve fiktivní vídeňské kavárně v roce 1911. A mihne se v ní i odmítnutý adept studia malířství na vídeňské akademii s ulízanou patkou a typickým knírkem pod nosem. Akce se bude konat v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v úterý 21. února od sedmé hodiny večerní.
Na dalším koncertu v rámci komorní řady Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK vystoupí Trio Martinů. Soubor zahraje skladby Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a ve světové premiéře také novinku od Jaroslava Pelikána. Koncert se bude konat v úterý 21. února v kostele svatých Šimona a Judy od půl osmé večer.
„Úroveň dříve podceňovaných regionálních orchestrů výrazně stoupla, jejich koncerty mají kvalitu, jezdí do zahraničí, hrají na festivalech, mají své publikum. A je velká škoda, že se v médiích, včetně stanice Český rozhlas D dur, objevují tak málo. Přitom všechny mají své nahrávky, jejichž dramaturgie chytře hledá málo známé a málo hrané skladby.“
„Orchestr se ve svazku s rozhlasem vždy soustřeďoval na nahrávání repertoáru starých, zejména českých mistrů, uváděl také premiéry soudobých skladatelů.“
„Méně známé orchestry, někdy regionální, někdy i z metropolí, známe samozřejmě i ze zahraničí. Jejich úroveň je často špičková a v jejich podání zaznamenáváme mimořádné umělecké nahrávky. Waleský národní orchestr pracuje ve svazku s rozhlasovou stanicí BBC a v letech 1987-1996 stál v jeho čele japonský dirigent Tadaaki Otaka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 2. do 26. 2. 2023?
Sir Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená završí svou rezidenturu u České filharmonie mimořádným koncertem, který se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 25. února od půl osmé večer. Na programu budou dvě skladby Roberta Schumanna. Předehra k opeře Jenovéfa a Druhá symfonie. Magdalena Kožená se představí ve dvou písňových cyklech Bohuslava Martinů, jež následně nahraje pro hudební vydavatelství Pentatone. Na připravovaném disku bude i výběr z písní Bély Bartóka, Maurice Ravela, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, které s prvním českým orchestrem zazněly na listopadových koncertech.
