Doležalovo kvarteto otvírá dnes 16. února večer třetí ročník svého festivalu komorní hudby Qu@rtet+. Na zahajovacím koncertě v Sále Martinů v sídle Hudební a taneční fakulty AMU soubor spolu s pianistou Martinem Kasíkem provede klavírní kvintety Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka. Festival založili Doležalovci v roce 2021 při příležitosti blížícího se 50. výročí založení souboru. Jubileum pak oslavili letošním koncertem, o kterém jsme psali pod titulkem Půlstoletí Doležalova kvarteta. Již první ročník festivalu nabídl čtyři zajímavé koncerty, jejichž hosty byli například violoncellista Jean-Guihen Queyras nebo klavírista Ivo Kahánek. Závěrečný koncert druhého ročníku festivalu Qu@rtet+ se uskutečnil loni 15. prosince v Národním technickém muzeu. Na koncertě zazněly skladby Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse, hostem Doležalova kvarteta byl přední český klarinetista Irvin Venyš. Mezi spoluúčinkujícími byl v programu druhého ročníku například také ukrajinsko-americký klavírista Stanislav Khristenko. Kvarteto nese jméno violisty Karla Doležala, svého zakladatele, který již nežije. Soubor tvoří nová generace.
České trio vystoupí v rámci Svatovavřinecké sezóny Pražského jara v kostele svatého Vavřince na Malé Straně pod Petřínem, a to ve čtvrtek 16. února od půl osmé večer. Klavírní trio, které reprezentují Dana Vlachová (housle), Miroslav Petráš (violoncello) a Milan Langer (klavír), zahraje skladby klasiků české hudby. Zaznějí Trio c moll, op. 2 Josefa Suka, Trio č. 2 d moll, H 327 Bohuslava Martinů a Dumky, op. 90 Antonína Dvořáka.
Ve středu 15. února vystoupí v Carnegie Hall v New Yorku Lvovský národní filharmonický orchestr Ukrajiny. Na programu je provedení Symfonie č. 9 zvané „Novosvětská“ od Antonína Dvořáka. Těleso, které bylo založeno v roce 1902, je jedním z největších a mezinárodně nejuznávanějších ukrajinských orchestrů. Vystoupení v Carnegie Hall, které bude řídit Theodor Kuchar, zahájí Komorní symfonie č. 3 uznávaného ukrajinského skladatele Jevhena Stankovyče, po níž se k Brahmsovu Prvnímu klavírnímu koncertu připojí ukrajinsko-americký klavírista Stanislav Christenko. V druhé polovině večera zazní Dvořákova slavná symfonie, které se do Carnegie Hall vrací po 130 letech od premiéry, ta proběhla 16. prosince roku 1893 za skladatelovy účasti. Lvovská filharmonie tuto symfonii symbolicky zařadila na závěr svého turné, kdy během šedesáti dnů odehrála ve Spojených státech čtyřicet koncertů. Nejsledovanější koncert turné navštíví řada osobností, diplomatů a posluchačů vyjadřujících solidaritu s Ukrajinou. Tímto koncertem začínají i týdenní společné evropské kulturní programy v New Yorku před prvním výročím ruské agrese na Ukrajinu.
Cyklus komorních koncertů Janáčkovy filharmonie, který je nedílnou součástí celé ostravské koncertní sezóny, pokračuje. V pondělí 13. února se ve Vesmíru od sedmé hodiny večerní představí Doležalovo kvarteto a klavírista Martin Kasík, který nahradí Lukáše Vondráčka. Ten až do poloviny letošního roku ohlásil koncertní pauzu. Na koncertě zaznějí díla českých mistrů Josefa Myslivečka, Vítězslava Nováka nebo jeho učitele Antonína Dvořáka. O tři dny později, ve čtvrtek 16. února od osmnácti hodin, JFO doprovodí ve Vesmíru také další mladé umělce.
„Komorní hudba má ale mnohem více podob, skladatelé vytvářeli nejrůznější sestavy, smyčcové i dechové, podle svých zálib i podle toho, jaká kde byla poptávka. Často bylo složení ansámblu (zvláště v menších místech) závislé na tom, jaké hudebníky měl autor k dispozici.“
„Dvořák psal své dílo ve svém prvním velkém rozmachu tzv. „Slovanského období“, vzniklo mezi první řadou Slovanských tanců a prvními dvěma Slovanskými rapsodiemi. Byla to první Dvořákova komorní skladba uvedená v zahraničí, která stejně jako tenkrát dodnes budí opravdové nadšení.“
„A ještě na dvě téměř „rarity“ z ranku komorní hudby bych rád upozornil. Tou první je skladba pro těremin, hoboj, klavír a smyčcové kvarteto Jakuba Rataje Aether. Lev Sergejevič Těremin, ruský fyzik a průkopník elektroniky, současně též hudebník, vynalezl v roce 1920 nástroj, který je podobně jako Martenotovy vlny založen na využití vlastností elektrických kmitů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 2. do 19. 2. 2023?
Plzeňská filharmonie přišla s novou a mimořádnou koncertní řadou nazvanou Historické reflexe. Série koncertů, jež bude v letech 2023 a 2024 reflektovat významné historické okamžiky s osobnosti novodobých dějin, se odehraje na řadě památných míst našich dějin. Těmi budou například Památník Terezín, Klášter u Nepomuka, Valdštejnská zahrada Senátu Parlamentu České republiky, Památník Lety u Písku, zámecký park v Křimicích nebo plzeňská katedrála svatého Bartoloměje.
„Živelný a energický byl vstup do fugy, která vygradovala do skutečně silných a monumentálních momentů, které si dirigent schoval na konec.“
„Felix Klieser se narodil bez rukou, přesto již od 5 let hraje na lesní roh a svou fenomenální virtuozitou již dobyl nejeden světový sál.“
„Nad symfonií pak jako by se vznášel jeden velký vyzpívaný oblouk či obal, který skladbu spojoval ve velký, procítěný celek.“
FOK se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem připravil pro diváky velmi kvalitní, ovšem nepříliš často hraný program. Dvořákovy Symfonické variace večer zahájily, následně zazněl Straussův první Koncert pro lesní roh, celý večer pak zakončila Dvořákova Symfonie č. 7. Plný, opojný zvuk velkých romantiků příjemně prostupoval sálem po celý koncert.
Výstava Národního muzea Slavní čeští skladatelé se otevírá ve středu 8. února v galerii Českého centra v New Yorku. Představuje životní příběhy a tvorbu čtyř zásadních osobností české hudby, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V loňském roce už tato výstava proběhla v prostorách Historické budovy Národního muzea v Praze a navštívil ji přes jeden milion návštěvníků. Spolupořadatelem výstavy je České centrum New York ve spolupráci s krajanským spolkem Bohemian Benevolent and Literary Association, Generálním konzulátem České republiky v New Yorku, Dvořák American Heritage Association a Metropolitní operou.
České centrum New York informuje o účinkování našich hudebníků v New Yorku: Ve slavné Carnegie Hall, která patří k nejvýznamnějším světovým koncertním sálům, vystoupí v první části letošního roku hned několik českých umělců a uskupení. Už zítra se tam uskuteční koncert Filharmonie Brno pod vedením dirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese, která přijede na americké turné. V únoru vystoupí tamtéž pražský pěvecký sbor Cancioneta Praga a Český národní symfonický orchestr s houslistou Robertem McDuffiem. Čtvrtou hudební událostí prvního pololetí tohoto roku bude dubnový koncert českého zpěváka Jana Smigmatora.
„Praze dal Eduard navždy sbohem v sedmadvaceti letech, kdy se v roce 1852 přesunul natrvalo do Vídně.“
„Jak moc Richard Wagner Hanslicka nesnášel, dosvědčují dvě okolnosti. Zatímco první je spíše domnělá, druhá naopak zcela průkazná.“
„Přestože do Prahy se Hanslick už nikdy nevrátil, českému hudebnímu životu prokázal neocenitelnou službu. Patřil ve Vídni k prvním, kteří si povšimli nadání Antonína Dvořáka.“
Sám složil pouhé dvě skladby, kupodivu na verše v češtině. Milostnou píseň pod Vyšehradem a Českého houslistu. Měl ale dost rozumu na to, aby si uvědomil, že hudbu nemá tvořit, nýbrž o ní zasvěceně a v širokých souvislostech psát a přednášet. Pražský rodák Eduard Hanslick se především po přestěhování do Vídně, kde prožil převážnou část svého života, stal – slovy českého muzikologa a estetika Jaroslava Stříteckého – „ničitelem starých předsudků a konstruktérem nových pověr“. Také však „předmětem ojediněle koncentrované nenávisti“. Čím tak zaujal, ale zároveň provokoval autor bezpočtu kritik, esejí a knih o čemsi tak relativně okrajovém, jako je klasická hudba? Odpovědi je třeba hledat v jeho barvitém životopise.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítá mezinárodně uznávaného hornistu Felixe Kliesera, jehož hra je o to obdivuhodnější, že nástroj ovládá prsty levé nohy. Umělec vystoupí v Hornovém koncertu Richarda Strausse. Pod taktovkou šéfdirigenta FOK Tomáše Braunera dále zazní Symfonické variace a Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka. Koncerty se budou konat ve středu 8. a ve čtvrtek 9. února od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který právě zveřejnil celý svůj program, letos nabídne hned několik jedinečných zážitků. V rodném kraji skladatele se od 1. června do 1. července setkají rozhlasoví filharmonici ČR i Norska, violoncellista Daniel Müller-Schott, klavírista Christian Ihle Hadland a také další významné osobnosti české klasické hudby.
Partnerství spolku Lieder Company Prague se společností Salsita Software dalo vzniknout myšlence benefiční řady koncertů, kterou zahájí již v neděli 5. února v šest hodin večer v Clubu Salsita na pražském Smíchově. Protagonisty koncertu jsou přední čeští pěvci. Sopranistka Jana Sibera, loňská držitelka Ceny Thálie, barytonisté Roman Janál, sólista opery Národního divadla v Praze, Robin Červinek, loňský absolutní vítěz Mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech či tenorista Ondřej Holub. Klavírních partů se ujme Jan Dušek. Všichni účinkují bez nároku na honorář. Výtěžek koncertu je věnován humanitárnímu projektu Itibo.
„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“
„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“
„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“
Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.
Za měsíc, tedy 2. března začíná hudební festival Smetanovské dny, který od roku 2012 pořádá Plzeňská filharmonie. Letošní ročník je již třiačtyřicátý a zúčastní se ho Norimberští symfonikové, dvě cimbálovky, pianista Igor Ardašev, kytarista Štěpán Rak a diváky potěší například Hollywoodský dvojkoncert, rodinný pořad Dvořák cestovatel, opera nebo Stabat mater Antonína Dvořáka. Řada koncertů a kulturních akcí se bude konat až do 6. dubna.
Na začátku ledna se Pražský komorní orchestr účastnil hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně. Těleso tam odehrálo sedm koncertů, které byly věnovány národní hudbě střední a východní Evropy. České, ruské, maďarské, rumunské a polské skladby s PKO zahráli sólisté ze všech koutů světa. Na některé koncerty se můžete podívat na oficiálním Youtube kanálu samotného festivalu. Do konce sezóny 2022/2023 nabídne PKO pražskému publiku ještě sedm koncertů. O těch informujeme níže.
„Programy koncertů jsou sestaveny ze tří částí – zazní hudba brněnská, tedy Leoš Janáček a jeho Glagolská mše, Taras Bulba a Sinfonietta, hudba česká, Antoním Dvořák a Bohuslav Martinů a soudobá hudba americká.“
„Zajímavostí budou dvě skladby Bohuslava Martinů, Thunderbolt P-47 z roku 1945 je o legendárním americkém bojovém letounu a měl premiéru již v prosinci roku 1945 ve Washingtonu a Sinfonietta La Jolla, kterou si objednali představitelé kalifornského města v roce 1950.“
„V Carnegie Hall zazní v americké premiéře Symfonie Lodger od Philipa Glasse, Sólový pěvecký part je určen pro hvězdu world music Angélique Kidjo a v Kansas City a Amelia, dílo Laurie Anderson, která rovněž bude s námi svoji skladbu hrát. Skladba je věnována Amelii Earhard, první ženě, která přeletěla oceán a za devět let i s letadlem nadobro zmizela.“
Filharmonie Brno je příspěvkovou organizací Města Brna, která je založená s jasným posláním. „Provozovat veřejnou koncertní činnost z oblasti hudebního umění, formou pořádání koncertů v tuzemsku i v zahraničí, pořádat festivaly a další kulturní akce“. Tolik ve stručnosti zřizovací listina instituce. Filharmonie je zařízením Města Brna, ale má především krajskou působnost. Jako taková v roce 1956 vznikla, a od té doby si vydobyla pověst špičkového symfonického tělesa, které rádi vítají v sálech Evropy, Asie a nyní, po padesáti létech, míří orchestr také do Ameriky. Ředitelka instituce Marie Kučerová se netají radostným očekáváním, které se mísí s obavami, plynoucími především z vědomí zodpovědnosti.
Šestatřicetiletá německá dirigentka Joana Mallwitz od letošního podzimu povede Konzerthausorchester v Berlíně. Vystřídá Christopha Eschenbacha. Joana Mallwitz je v současné době šéfdirigentkou Státní filharmonie v Norimberku. Patří tak k dalším třem ženám v čele některého z profesionálních orchestrů v Německu.
„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“
„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“
„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.“
Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.
