Dopoledne vypuknou oslavy jubilující Vídeňské státní opery, a to ve velkém stylu. Slavný operní dům dnes slaví 150 let a u té příležitosti nachystal matiné, podvečerní premiéru a na zítra open air koncert. Část oslav bude k vidění i na webu opery v livestreamu.
„Půvab spojený s energickou, technicky bezvadnou a promyšlenou interpretací je věru nebezpečná kombinace!“
„To důležité ale přišlo se Sonátou Richarda Strausse. Byl to takřka fyzický zážitek principu napětí a uvolnění.“
„Projevily se nejen výborné technické schopnosti hráčů, ale zřejmé bylo i to, jak dobrou školou komorní hry všichni tři prošli.“
Další z absolventských koncertů studentů Pražské konzervatoře se konal v úterý 14. května v krásném prostředí historického sálu Deylovy konzervatoře. Tentokrát se představila houslistka Klára Lešková ze třídy prof. Jiřího Fišera. A zvolila program, ve kterém předvedla, jakou je zralou interpretkou.
„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“
„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“
„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“
Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?
„Mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky‘.“
„Najednou zjišťuje, že si skrze černé kuličky „povídá“ s duchem člověka, který dle našich materiálních měřítek dávno ‚skončil‘.“
„Člověk odnepaměti posedlý touhou ovládnout mechanismus (S)tvoření. Ale budeme jednou milovat iDvořáka???“
Jednoho dne mi v polovině března zazvonil telefon: volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem. Princip projektu zazněl již několikrát v médiích, přesto si dovolím pro přehlednost jej stručně zopakovat.
Vyhlašujeme výherce CD:
Spojení dvou kantát, mezi kterými leží celé jedno století – to je nové CD vydavatelství Radioservis Českého rozhlasu. Je na něm Te Deum op. 103 Antonína Dvořáka a Requiem temporalem nedávno zesnulého Otomara Kvěcha. Ve studiu se u této nahrávky sešli sopranistka Regina Renzowa Jürgens, barytonisté Ivan Kusnjer a Jiří Brückler, basista Josef Škarka, Kühnův smíšený a dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Žesťové kvinteto SOČR, Heroldovo kvarteto a varhanice Irena Chřibková, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jiří Malát a Vladimír Válek.
„Koncerty a capella by se sbor nemohl uživit. Přesto jsou komorní koncerty bez doprovodu nesmírně důležité pro technickou perfekci tělesa.“
„Sbor ve Fibichově půvabné skladbě prokázal za doprovodu varhan všechny své technické přednosti. Podmanivě měkký, intonačně precizní tón, plastiku frázování, výsostnou hlasovou kulturu, schopnost dynamického rozpětí.“
„Přirozeným vrcholem večera se staly dvě skladby Leoše Janáčka - originální, přinášející zcela osobitý sloh a výraz.“
V kostele svatého Jakuba v Příbrami se v úterý 7. května uskutečnil koncert Českého filharmonického sboru s jeho uměleckým ředitelem a sbormistrem Petrem Fialou. Na koncertním večeru v rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se podíleli varhaník Martin Jakubíček, tenorista plzeňské opery Tomáš Kořínek, altistka Petra Vrbová, houslista Leoš Zavadilík a harfistka Pavla Kopecká. Večer byl věnován duchovně laděným skladbám českých mistrů - Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Leoše Janáčka.
„Roman Hoza na dvě stě procent splnil všechna očekávání.“
„Výrazná a podmanivá gesta Ondřeje vrabce ani na chvíli neztrácela energičnost a preciznost.“
„Jaroslav Mihule převzal nejen listinu čestného občanství města Polička, ale také speciální ´klíč od domova´.
Koncertem ostravských filharmoniků začal v neděli 22. ročník festivalu Martinů fest. Ve skladatelově rodišti Poličce zazněly jeho Symfonické fantazie, Fantastické scherzo Josefa Suka a Dvořákovy Biblické písně s Romanem Hozou jako sólistou. Čestným občanstvím města byl v ten den za také vyznamenán muzikolog Jaroslav Mihule.
„Venku bylo při zahájení akce sotva 11 stupňů Celsia, po skončení ještě o dva méně.“
„Skladby byly zvoleny s ohledem na přítomné, většinou ´neabonentní´ publikum.“
„Pro popularizaci ´vážné´ hudby tyto programy určitě hodně znamenají.“
Jubilejní třicáté Slavnosti svobody v Plzni se rozhodli organizátoři oživit klasickou hudbou. Tradiční májová akce pořádaná magistrátem má za úkol připomenout osvobození města americkou armádou. Příjemným zpestřením letos bylo pro páteční večer pozvání místního orchestru, Plzeňské filharmonie, který mimochodem účinkoval ihned po osvobození na koncertě v srpnu roku 1945.
„Slovanské tance byly na počátku Dvořákovy světové proslulosti“
„Jedno ze svých nejpopulárnějších děl, Uherské tance, napsal Němec Johannes Brahms, aniž kdy navštívil Maďarsko.“
„Alexander Borodin byl v hudbě samouk, přesto patří k zakladatelům ruské národní hudby.“
V druhé polovině 19. století se Evropou přehnala vlna inspirace lidovou hudbou. Nebylo snad skladatele, který by neměl aspoň jedno dílo, vycházející z lidových tradic. Zvláštní místo zaujímá zpracování lidových tanců. Někteří skladatelé vycházeli z lidové melodiky, kterou rozvíjeli, jiní tvořili svébytná díla na základě lidové rytmiky, kterou nově zpracovali. Česká filharmonie se rozhodla na předposledním abonentním koncertu sezóny sáhnout do této pokladnice a celý program věnovat tancům. Nápad to byl více než šťastný.
„Už v první skladbě z odkazu Václava Riedlbaucha – Instrumentální mši – lze zavzpomínat na události roku 1968 a následné nejisté období.“
„Hudebně-literární pořad Dvořákův americký sen bude zajímavým způsobem reflektovat dobu, kdy k jeho žákům patřili Afroameričani i původní obyvatelé kontinentu – indiáni.“
„Závěrečný koncert festivalu ovládne Třetí symfonie Gustava Mahlera.“
Už po osmnácté se letos koná mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc. Začne 16. května a nabídne sedm koncertů v jednom týdnu, závěrečný 24. května. V programu nechybí tradiční film-koncert v kině Metropol, Janáčkova filharmonie Ostrava přijede s Třetí symfonií Gustava Mahlera, v plánu je česko-americký jazzový večer, ale zazní i komorní hudba v podání Acelga Quintettu. Přehlídku pořádá místní Moravská filharmonie.
„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“
„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“
„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“
Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.
Tři z vás vyhrávají CD s jedním ze stěžejních děl Franze Schuberta.
Schubertovo vrcholné dílo „Zimní cesta“ nahráli vynikající český basista Jan Martiník za klavírního doprovodu Davida Marečka, současného generálního ředitele České filharmonie. Jejich společné CD Zimní cesta vyšlo na podzim loňského roku u společnosti Supraphon.
Ptali jsme se: Kdo je autorem básní, na které Franz Schubert svoji Zimní cestu zkomponoval?
Správná odpověď je Wilhelm Muller.
Výhercům, které najdete v článku, gratulujeme!
„Do svého salonu ve Washingtonu nás pozval mecenáš Dominick Cardella. A po vystoupení pro českou ambasádu nás čeká ještě koncert v Harrisburgu.“
„Podpora přišla i ze strany amerického velvyslanectví. Společný projekt propagující kulturu obou zemí se jim líbil.“
„Na Americkém jaru máme pět koncertů: Písek, Budějovice, Nelahozeves, Hranice na Moravě a Prahu.“
Ve Washingtonu se dnes koná koncert, na kterém violoncellista Štěpán Filípek a americká pianistka Katelyn Bouska zahrají díla Leoše Janáčka a Vítězslavy Kaprálové. Hudbou z meziválečných let doprovodí vzpomínkový večer věnovaný českým velvyslanectvím památce Edvarda Beneše, československého prezidenta a předtím ministra zahraničí. Po koncertech ve Spojených státech má před sebou duo potom několik koncertů v českých městech v rámci cyklu Americké jaro, který podporuje velvyslanectví USA. „A hned po skončení našeho květnového miniturné budeme pak v brněnském rozhlasovém studiu pracovat na další společné desce,“ řekl portálu KlasikaPlus.cz Štěpán Filípek.
„Na zkoušku času mnoho nebylo – židle byly málem ještě teplé od Vídeňských filharmoniků.“
„´Podívejte, je mi pětasedmdesát a jemu bylo čtyřiadvacet, když to psal,´ argumentuje šéfdirigent, když obhajuje zásahy do partitury.“
„Mile i trochu ošuntěle obyčejné. A kompaktní. Orchestr z první ruky, téměř na dotek.“
Abfahrt! Odjíždíme, dámy a pánové! Jasný pokyn Dennise Russella Daviese ukončuje půlhodinku družné zábavy. Muzikanti odkládají prázdné skleničky od džusu, piva a vína. Mají za sebou prestižní koncert ve vídeňském Musikvereinu a teď měli v salonku v zákulisí chvíli na osvěžení a uvolnění. Hlasitě se baví, společně žertují. Šéfdirigent mezi nimi prochází. Už je také v civilu. Má na sobě vytahané džíny a vrstvu několika triček. To vrchní je celé černé, vpředu s bíle vyvedenými jmény Leoš, Bedřich, Wolfgang, Antonín, Ludwig a na zádech s bílým nápisem Brno Philharmonic.
„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“
„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“
„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“
Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková…
Spojení dvou kantát, mezi kterými leží celé jedno století – to je nové CD vydavatelství Radioservis Českého rozhlasu. Je na něm Te Deum op. 103 Antonína Dvořáka a Requiem temporalem nedávno zesnulého Otomara Kvěcha. Ve studiu se u této nahrávky sešli sopranistka Regina Renzowa Jürgens, barytonisté Ivan Kusnjer a Jiří Brückler, basista Josef Škarka, Kühnův smíšený a dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Žesťové kvinteto SOČR, Heroldovo kvarteto a varhanice Irena Chřibková, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jiří Malát a Vladimír Válek.
Toto CD můžete vyhrát v naší soutěži…
„Martiníkovo sdělení je prosté, čisté, vychází z hloubi srdce a duše. Právě jako jeho technika zpěvu.“
„Je obdivuhodné, jak David Mareček (generální ředitel České filharmonie) neztratil nic ze svého interpretačního umu. Vůči pěvci je vnímavý, ohleduplný, pozorný.“
„Za dva roky od prvního provedení se Zimní cesta v interpretaci obou stala intimní a vytříbenou, přirozenou a usazenou. Nebylo těžké publikum uhranout.“
Dvořákovy Biblické písně i Schubertovu Zimní cestu v podání Jana Martiníka jsme už před časem slyšeli. Biblické písně s Ivem Kahánkem na Dvořákově Praze v roce 2015, dva roky nato Jan Martiník zazpíval Schubertův písňový cyklus za doprovodu Davida Marečka ve Dvořákově síni Rudolfina a v dalších městech. O rok později vyšel pod originálním názvem Winterreise u Supraphonu. V sobotu 13. dubna se oba interpreti znovu sešli, tentokrát v Sukově síni, a přednesli Biblické písně a výběr třinácti písní ze Zimní cesty. Důvod? Samozřejmě zopakovat si s posluchači onen silný zážitek, jaký oba cykly skýtají. Navíc se křtilo i zmíněné supraphonské CD, které oficiálně vyslala do světa Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, jenž stál u počátků nastudování Schubertova cyklu.
Tři z vás mohou vyhrát CD s jedním ze stěžejních děl Franze Schuberta. A také slyšet část z něj zítra na koncertě.
Výběr ze Schubertovy vrcholné „Zimní cesty“ zazní v sobotu 13. dubna v Sukově síni Rudolfina. Přednesou ji vynikající český basista Jan Martiník za klavírního doprovodu Davida Marečka, současného generálního ředitele České filharmonie. Kromě toho provedou ještě Biblické písně Antonína Dvořáka. Na koncertě zároveň pokřtí jejich společné CD Zimní cesta, které vyšlo na podzim loňského roku u společnosti Supraphon a na kterém tento výjimečný cyklus zaznamenali celý…
