„New York je šílený a zároveň nějak domácký a dojemný, jeho obyvatelé zábavní a otevření. Mix ras a kultur je osvěžující a odtamtud jsem pyšnější na naši malou zemi víc než z domova.“

„Lidé u nás doma si zachovávají odstup a bojí se, aby neřekli něco ‚hloupého‘. Ale umění je bezpečná zóna, kde se nikdo bát nemusí a divácké postřehy mají velkou cenu.“

„Je toho mnoho, čím je možné a dobré se chlubit.“

Česká mezzosopranistka Markéta Cukrová zpívala v Národní budově v New Yorku všem těm, kteří přišli uctít nedávno zesnulou operní pěvkyni a herečku Soňu Červenou. V pocovidové době byla Cukrová v New Yorku zpívat už potřetí, z toho dvakrát v programu Českého centra New York. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mimo jiné říká, že ve městě, které nikdy nespí, si kromě práce i odpočine.

Pro odborníky z Národního muzea připravilo České centrum v New Yorku speciální prohlídku Archivu Metropolitní opery. Nalézá se v samém podzemí pod jevištěm a zkušebnami nejslavnějšího zámořského operního domu. Hosty Archivu MET byli Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, a Emanuele Gadaleta, ředitel Českého muzea hudby. Skupinku doplnil violoncellista Tomáš Jamník, který v současnosti studuje v New Yorku odkaz Otakara Ševčíka. K vidění byly například kostýmy z Prodané nevěsty, které nosila operní pěvkyně Jarmila Novotná, nebo kostým, který oblékala Maria Jeritza, přítelkyně a žačka Emy Destinnové.

Finále výstavy Slavní čeští skladatelé v New Yorku přilákalo do Bohemian National Hall na 250 lidí. Jako poslední součást akce proběhla komentovaná prohlídka kurátorky Veroniky Vejvodové z pražského Národního muzea - Muzea Antonína Dvořáka. Zároveň proběhlo setkání ředitele Českého muzea hudby, Národního muzea se zástupci řady newyorských hudebních institucí i škol. Přítomna byla také dcera Herberty Masarykové a vnučka Tomáše Garrigue Masaryka Charlotta Kotíková nebo vedení DAHA.

„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“

„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“

„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“

Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných. Krásné koncerty přitom nejsou samozřejmostí, ale výsledkem několikaletého úsilí, přerušeného navíc pandemií covidu. Tvrdá práce těch, kteří řídí umělecká tělesa, se vyplatila. Na všech koncertech bylo přítomno především americké publikum, přesto nikde nechyběla ani podpora krajanů. Všechna tři hudební tělesa se s nejslavnější americkou koncertní síní loučila za potlesku a ve stoje.

Slavnostním koncertem v Grand Ballroom newyorské Bohemian National Hall si České centrum New York s veřejností, diplomatickým sborem a hosty z hudebního a akademického světa připomnělo 30. výročí vzniku České republiky. Projekt Cesty na něm představili jedni z nejtalentovanějších českých muzikantů své generace, houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník. Speciálním hostem byl sólista Národního divadla v Praze Petr Nekoranec.

„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“

„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“

„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“

Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.

„Jsem ale moc ráda, že se i přes covidovou pauzu povedlo studium v USA završit osobně a měla jsem možnost se s New Yorkem pořádně rozloučit.“

„To nejtěžší mě ale teprve čekalo a to bylo shánění financí na život v New Yorku. Začátek studií jsem musela kvůli tomu o rok odložit.“

„Poslední koncert byl Mannes Sounds Festival v Carnegie Hall, což byl můj splněný sen.“

Sopranistka Kristýna Kůstková si svoji americkou zkušenost rozložila, i vzhledem ke covidu, na několik let. Odletěla tam poprvé ve dvaadvaceti jako mladičká začínající pěvkyně a vrací se jako ostřílená umělkyně. Její poslední koncert se konal ve Weill Recital Hall v Carnegie Hall, ale jak sama říká, vzpomínat bude především na velkou americkou zkušenost a lidi okolo opery a umění, které v zámoří potkala.

Do kategorie mezníků dějin, významných událostí, na které se nesmí zapomenout, spadají i neblahá výročí. Ta je třeba stále připomínat i proto, aby se budoucí generace vyvarovaly podobných činů. Dnešní Mezinárodní den památky obětí holokaustu, jednoho z nejstrašlivějších zločinů v dějinách lidstva, připomínají České centrum New York, České centrum Paříž i České centrum Bratislava.

„Martinů se vrátil na celý jeden rok do města, ve kterém dosáhl některých ze svých nejvýznamnějších skladatelských úspěchů.“

„O odkaz Bohuslava Martinů je mezi pamětníky i dnešní mladou generací amerických muzikantů přirozený zájem.“

„Bohuslavu Martinů, spolu s Janáčkem a Dvořákem, byl věnován také galakoncert mezzosopranistky Ester Pavlů.“

České centrum v New Yorku naplnilo dvanáct měsíců roku 2021 řadou programů spojených s připomínkami 80. výročí připlutí skladatele Bohuslava Martinů do New Yorku a jeho pobytu a tvorby na východním pobřeží Spojených států v následujících letech. Součástí oslav byly dvě výstavy v Galerii Czech Center New York, několik živých koncertů amerických i českých a slovenských interpretů v České národní budově na Manhattanu a dále mistrovské kurzy, skladby znějící online a připomenutí historických souvislostí v podání známých osobností české hudby.

„Na galakoncertu v New Yorku více než polovinu sálu tvořili pozvaní hosté. Bezprostřední pozitivní reakce těchto lidí na následné recepci nám dodaly sebevědomí k dalším vystoupením na turné.“

„Koncert v Cedar Rapids, v ´Aténách amerického Středozápadu´, byl pro třetí až čtvrtou generaci českých emigrantů návratem ke kořenům.“

„Nejatraktivnější byl koncert poslední, v kostele Sv. Václava v iowském Spillville, kde hrál na varhany v létě 1893 Antonín Dvořák.“

České centrum v New Yorku pozvalo v prosinci do Ameriky na sérii čtyř koncertů mezzosopranistku Ester Pavlů, jejího hudebního mentora Vladimíra Chmela a pianistu Ahmada Hedara. Ke 180. výročí narození Antonína Dvořáka a 80. výročí příchodu Bohuslava Martinů do zámoří připravili program složený především z písní obou autorů.

„Vzhledem k tomu, že většina publika očekává od koncertu zábavu a velká část soudobé hudby vyžaduje značnou dávku trpělivosti a ochoty zvyknout si, může být vztah mezi novou hudbou a posluchači problematický.“

„Důležité je prosadit skladby českých umělců do programu koncertů a akcí mimo českou sféru, aby zaujaly místo vedle ostatních děl nebo s nimi dokonce soutěžily.“

„To já bych měl udělovat ceny českým kolegům, kteří se postarali o to, že má životní pouť je natolik bohatá…!“

Na slavnostním koncertu Od Dvořáka k Martinů převzal v úterý v New Yorku americký muzikolog Michael Beckerman, zanícený propagátor české kultury, vážné hudby a českých klasiků, od zástupců Ministerstva zahraničí České republiky prestižní cenu Gratias Agit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz při té příležitosti vysvětluje rostoucí oblíbenost Janáčka a jmenuje řadu dalších skladatelů, jejichž díla by měla být představena americkému publiku. Radí Českým centrům, že by měla poskytovat „útočiště“, kde se budou výkonní umělci i současní skladatelé dobře cítit. Konstatuje také, proč je nejoblíbenějším stylem nové hudby minimalismus, a odkrývá, že se začal o české skladatele zajímat vlastně náhodou, shodou okolností: když v 1973 ještě jako student pracoval v obchodě s gramodeskami.

„Myslím, že v USA nazrál čas na rozšíření omezeného specifického hudebního kánonu, který střežíme a studujeme a který už je podle mého názoru příliš obehraný.“

„Jak vyčíslit Voříškův vliv na Schuberta, Vaňhalův na Haydna, Myslivečkův na Mozarta…? Jsou to všechno jedineční a velkolepí hudebníci, kteří utvářeli hudební historii a zaslouží si místo ve světě.“

„Při práci s nimi jsem v Brně zakusila realitu a bezprostřednost, které Američané zažívají jen z druhé ruky.“

Americká klavíristka, muzikoložka a pedagožka Katelyn Bouska působí ve Filadelfii. České kořeny ji však poutají ke Spillville ve státě Iowa, kde její předkové vyučovali na Bouškově škole. V roce 1893 se tam při jeho návštěvě setkali s Antonínem Dvořákem. Katelyn na učitelskou tradici navázala na hudební škole Curtis Institute of Music. V její koncertní, pedagogické i výzkumné činnosti se odráží kulturní dědictví spletené z českých i amerických pramenů. Často se věnuje českým a americkým skladatelům ze současnosti i z minulosti a snaží se tyto kulturní a hudební prvky přenést do zvuku. Ve své doktorské práci se zaměřila na klavírní dílo brněnského skladatele Miloslava Ištvana a nedávno dokončila nahrávku pro Český rozhlas Brno jeho souborného díla pro sólový klavír. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, ještě před letošní listopadovou cestou do České republiky, popisuje americký hudební život, zejména s ohledem na českou hudbu, ale mluví i o sobě.

Blíží se dvacáté výročí teroristických útoků na USA, které se odehrály 11. září 2001. České centrum New York ve spolupráci s Harmony Foundation a Generálním konzulátem ČR v New Yorku připravuje při této příležitosti pietní večery. Hlavní částí programu s názvem Rekviem 2021 bude digitální show spojená s videomappingem na hudební rekviem skladatele Juraje Filase. Akce se budou konat 9. a 10. září ve Velkém sále České národní budovy na Manhattanu. Projekt podpořily visegrádské země a sdružení evropských kulturních institutů v New Yorku EUNIC. V programu zazní nahrávka natočená v pražském Rudolfinu v roce 2013 s pěvci Metropolitní opery, v obsazení Ana María Martínez – soprán, Matthew Plenk – tenor, Filip Bandžak – baryton, Kühnův smíšený sbor, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod vedením Kenta Tritlea.

„Na varhany za téměř dva tisíce dolarů se krajané složili za jediný víkend. Poté, co na ně hrával Dvořák, jsou dnes prý nevyčíslitelné hodnoty.“

„U soutoku jedné říčky a potoka, kam Dvořák chodil, je nevýrazný pomník připomínající jeho pobyt, ale socha Mistra přímo ve vesnici dodnes chybí.“

„Nemohl jsem se zbavit dojmu, že tomuto místu něco dlužíme. I proto jsem tam byl, abych to pochopil a přemýšlel o tom, jak to změnit…“

Sto dní, které v létě 1893 skladatel Antonín Dvořák strávil v iowské vesnici Spillville, navždy změnily její osud. Dvořák s manželkou tu měli po delší době v Americe konečně pohromadě celou rodinu se šesti dětmi. A hlavně svatý klid po prvním náročném roce stráveném v rušném a pro něj stresujícím New Yorku ve funkci ředitele Národní konzervatoře hudby. Iowa, kam počátkem června odjeli vlakem a pokračovali na povozu, mu připomínala domov. A ve Spillville se mluvilo ještě stále česky.