„Problémem bylo a je, že málokterá skladba, snad jen s výjimkou Novosvětské, by se dala na takto zvýrazněném místě opakovat každý rok. Beethovenova Devátá ano.“
„Emocí, které k hudbě patří primárně a snad i neoddělitelně, bylo během festivalu přítomno dost.“
„O mimořádné otevření festivalu se postaral hned 12. května Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Jejich Má vlast byla opravdu Smetanova.“
Po třinácti letech uzavřela Pražské jaro zase jednou Beethovenova Devátá. Lepší završení festivalu, který se během tří týdnů dennodenně pohybuje mezi národním a mezinárodním rozměrem, zatím nikdo nevymyslel. Jaký byl 2. června v Obecním domě poslední večer s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a Christophem Eschenbachem? A jaký byl celý osmasedmdesátý ročník, který 12. května na stejném místě otevřel Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery?
„Sdělnou moderní klasiku, v tomto případě hudbu z let 1938 a 1924, nabídla s naprostou samozřejmostí. A bez partitury, zpaměti.“
„Projekt dirigentských debutů není soutěžním vystoupením. V tomto případě nebyl ani nějakým školním koncertem.“
„Zásadní podíl na tom, že Pražští symfonikové hráli tak skvěle, měla evidentně dirigentka: subtilní, přesto schopná inspirovat, vést a vládnout.“
Debut festivalu Pražské jaro byl v pondělí v Rudolfinu skutečným triumfem mladé dirigentky Aleny Hron, ještě nedávno, při zveřejnění programu letošního ročníku, vystupující pod dívčím jménem Jelínková. Loňský rozhovor s ní čtěte pod titulkem U dirigování není důležité, zda jste žena, nebo muž. Nyní řídila v ambiciózním programu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Zněla hudba Sergeje Prokofjeva a Ottorina Respighiho a se sólistou Tomášem Jamníkem skladba Jana Nováka. Debutantka naplnila večer takovou energií, že strhla na svou stranu hráče i publikum.
V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu masterclass i rozhovory s účinkujícími umělci. V těchto sedmi dnech se dramaturgie festivalu zaměří na klíčová díla rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase a připomene sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších tvůrců dvacátého století, György Ligetiho.
Druhý koncert letošní sezóny Lieder Company Prague vzdá v neděli 30. dubna hold ženským autorkám – skladatelkám i básnířkám. Ve světové premiéře zazní cyklus skladatelky Sylvy Smejkalové. Interprety tohoto hudebního setkání budou sopranistka Irena Troupová, tenorista Ondřej Holub a sóloharfistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Lydie Härtelová. Akce se bude konat v prostoru Clubu Salsita na pražském Smíchově. Všechny skladby zazní v originálních jazycích, provázeny českými titulky.
„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu."
„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."
„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?
„Za dvacet let existence se Malostranské komorní slavnosti staly neoddělitelnou součástí pražského koncertního života.“
„Rozšíření Českých kulturních slavností? Naše koncertní vytíženost a úbytek sponzorů nám to asi už definitivně znemožní.“
„Všichni dosavadní starostové v místech konání festivalů drží osvícený patronát, publika opět přibývá.“
Hlavní sál Valdštejnského paláce v Praze je 30. října místem konání dalšího koncertu Malostranských komorních slavností, dvacátého ročníku podzimního festivalu, který je Poctou velkým českým interpretačním osobnostem. V sídle Senátu bude tentokrát znít Beethovenova, Brahmsova a Glinkova hudba. Se švýcarským klarinetistou Wenzelem Grundem účinkují pianistka Jitka Čechová a violoncellista Jan Páleníček. Právě oni dva za myšlenkou této přehlídky stojí, stejně jako za dalšími festivaly sdruženými pod hlavičkou České kulturní slavnosti. Jak to vypadalo před dvaceti lety a současně i to, jaký byl minulý pražský koncert, který se konal v polovině října a jehož hvězdou se stal italský klavírista Christian Leotta, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jan Páleníček.
„Sál vás jednoduše rychle přijme, vklouznete do něj a chcete v něm pobýt, jak nejdéle to jde.“
„Akustika z pozice posluchačky sedící uprostřed sálu byla výborná – velmi konkrétní, blízká, svým způsobem suchá, přitom bohatá, měkká až sametová, jednoduše přívětivá jako samotný prostor.“
„Aplaus nebral konce, bravo se volalo orchestru, který je ve vynikající formě a fantasticky motivován.“
První z dvaceti devíti programů velkých symfonických koncertů Newyorské filharmonie rozprostřených do devadesáti devíti dnů sezóny 2022/23 jsme slyšeli ve středu 12. října. Velká premiéra nastartovala novou zkušenost a nabízí ji hlavně těm, kdo mohou srovnávat – co bylo předtím a co potom, tedy před a po rekonstrukci, jejímž hlavním důvodem bylo změnit šedesát let nevyhovující akustiku koncertního sálu a také jeho podobu a vzhled veškerých vnitřních prostor David Geffen Hall – sídla Newyorské filharmonie. Jak zlidštit, zpříjemnit a zútulnit tak trochu monstrózní prostory z raných šedesátých let 20. století? Novou realitou architektonického pojetí je otevřená náruč, která vás při vstupu do koncertního sálu přijme, obejme a už nepustí. A jak je to tedy s akustikou? Vlastně podobně.
„Splněno! O dva roky dříve, než bylo původně plánováno. Paradoxně kvůli covidu daleko dřív, než se kdo v New Yorku nadál.“
„Pandemií umlčen a poté dislokován do mnoha náhradních míst po Manhattanu se orchestr konečně vrací domů.“
„Našlo se konečně správné akustické řešení koncertního sálu? To nám zodpoví hned první den nové sezóny – 12. říjen 2022.“
„Say Hello to the New David Geffen Hall“, vybízí k pozdravu krátké video na oficiálních stránkách Newyorské filharmonie a láká posluchače nejen na koncerty nové sezóny nejstaršího amerického orchestru, existujícího od roku 1842, ale hlavně k návštěvě kompletně zrekonstruovaného interiéru budovy s adresou Lincoln Center Plaza na Manhattanu. Newyorská filharmonie vystoupí v nové koncertní síni s novým názvem „Wu Tsai Theater“ poprvé 12. října.
Koncert věnovaný 30. výročí podepsání Ústavy Slovenské republiky dnes odehraje v Berlíně Slovenský komorní orchestr. Večer bude řídit jeho umělecký vedoucí Ewald Danel. V Berlínském dómu zazní od půl osmé večer program sestavený z děl Edvarda Hagerupa Griega, Ottorina Respighiho, Leoše Janáčka a Ladislava Kupkoviče. Koncert se koná ve spolupráci se Slovenským institutem v Berlíně pod záštitou velvyslance Slovenské republiky v Německu.
Slovenská filharmonie, Slovenský filharmonický sbor a Slovenský komorní orchestr se koncem tohoto měsíce a začátkem září představí na domácích i zahraničních pódiích. Koncerty v jejich interpretaci zaznějí ve švýcarském Murtenu, v německém Mannheimu a polském Krakově, v Trenčianských Teplicích, Stupavě, Bojnicích i v Bratislavě.
Dnes a zítra, ve čtvrtek 12. a v pátek 13. května, Slovenská filharmonie zahraje pod taktovkou francouzsko-amerického dirigenta George Pehlivaniana. V úvodu obou koncertů zazní Fantastické scherzo Igora Stravinského, dále to bude suita z opery Zlatý kohoutek Rimského-Korsakova a koncert uzavřou dvě symfonické básně Ottorina Respighiho, a sice Římské fontány a Římské pinie. Hudební setkání budou v Koncertní síni Slovenské filharmonie začínat v 19 hodin.
Oblíbená Česká mše vánoční „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby během nejkrásnějších svátků roku rozeznívá kostely a koncertní sály po celé zemi. Karlovarský symfonický orchestr ji již několik let tradičně uvádí ve spolupráci s Grandhotelem Pupp v jeho Slavnostním sále na první svátek vánoční. Letos zazní se sólisty Janou a Václavem Siberovými, Petrou Vondrovou a Vojtěchem Šemberou. S Karlovarským pěveckým sborem se spojí sbor Pražští pěvci. Varhaník Pavel Svoboda se kromě „Rybovky“ představí i v Suitě G dur pro smyčce a varhany Ottorina Respighiho v první části koncertu. Koncert bude dirigovat Stanislav Vavřínek, současný šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice. Začátek koncertu bude v 16 hodin.
Filharmonie Brno připravila na dnešek a zítřek program, ve kterém hlavní role náleží ptákům. Ti totiž fascinují člověka odnepaměti – konstruktéry prvních leteckých strojů stejně jako spisovatele, básníky, malíře a hudebníky. Oba koncerty otevře pětivětá suita Ptáci Ottorina Respighiho. Na ni naváže Einojuhani Rautavaara a jeho Cantus arcticus, koncert pro ptáky a orchestr, a závěrem zazní Mendelssohnova Symfonie č. 4 A dur, op. 90, Italská. Koncerty pod taktovkou stálého hostujícího dirigenta Roberta Kružíka se měly konat už v minulé sezóně, ale kvůli pandemické situaci byly zrušeny a přeloženy do té letošní. Hudební večery se budou konat 9. a 10. prosince v Besedním domě od 19 hodin.
„Súbor hral bez dirigenta, post koncertného majstra zastával Leoš Čepický.“
„Ansámbel má predovšetkým silnú oporu vo svojej sláčikovej sekcii.“
„Hráči začali v odľahčenom, kultivovanom piane.“
Pražský komorní orchestr vstúpil v nedeľu 17. októbra do svojej jubilejnej, sedemdesiatej sezóny. Oslavy tohto úctyhodného výročia presunulo teleso, kvôli pandemickým opatreniam, až na budúci rok: punc výnimočnosti však nechýbal ani nedeľnému zahajovaciemu koncertu. V priestore veľkej sály paláca Žofín privítal PKO jedného z najuznávanejších českých huslistov dneška, koncertného majstra Českej filharmónie Jiřího Vodičku.
Pražský komorní orchestr zahájí svou letošní koncertní sezónu tuto neděli 17. října ve 20 hodin na pražském Žofíně, v den, kdy si připomíná 70 let od vzniku. Sólistou večera bude Jiří Vodička. Zahraje sólové party v Mozartově Koncertu pro housle a orchestr č. 3 G dur, KV 216 a v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 g moll, op. 26 Maxe Brucha. Na úvod večera zazní předehra k Mozartově opeře Figarova svatba a během koncertu orchestr s koncertním mistrem Leošem Čepickým přednese také Respighiho Staré tance a zpěvy. Zástupcem Leoše Čepického je Patrik Sedlář. Ten se také bude na projektech podílet. PKO v letošní sezóně v rámci svých abonentních řad vystoupí rovněž ve Dvořákově síni Rudolfina, v kostele svatých Šimona a Judy a v Koncertním sále Pražské konzervatoře. V dalších jedenácti koncertech, které se budou konat průběžně až do června příštího roku, vystoupí sólově či po boku PKO Kinsky Trio Prague, Ladislav Horák – akordeon s Petrem Tomečkem – Panova flétna, kytarista Lubomír Brabec, klavíristé Klára Gibišová a Lukáš Vondráček, Josef Suk Piano Quartet, violoncellisté Jiří Bárta a Alžběta Vlčková, Wihanovo kvarteto a v závěru také houslista Pavel Šporcl.
„Za ideou festivalu a jeho harmonizujícím posláním i za aktuálním pozitivním vzkazem operujícím s klíčovým pojmem láska stojí manželé Hudečkovi imponujícím způsobem, společně a nerozlučně.“
„Atraktivní a nijak stručná Respighiho skladba byla pro všechny přítomné docela velkým objevem.“
„Výstup Jeníka a Kecala měl od Aleše Brisceina a Adama Plachetky humor a bohatě i vše ostatní, co mu patří ryze hudebně.“
Zahájení třicátého ročníku Svátků hudby, festivalu zaštítěného Václavem Hudečkem a věnujícího výraznou pozornost mladým interpretům, mělo v úterý v pražském Rudolfinu charakter skutečného galakoncertu. Ti nejmladší v tomto případě v programu nefigurovali, ale v úvodu se o nich hovořilo. A účinkovali ti nejlepší možní. Po Václavu Hudečkovi to byli varhaník Pavel Svoboda a pěvci Nicola Proksch, Aleš Briscein a Adam Plachetka, který se na pódiu narychlo objevil místo indisponovaného Jana Martiníka. S nimi hrála PKF–Prague Philharmonia s dirigentem Janem Chalupeckým.
Hudební festival Antonína Dvořáka má první čtveřici koncertů 52. ročníku za sebou. Kvůli covidu bude pokračovat netradičně podzimní částí, která bude zahájena 28. srpna koncertem souboru Barocco sempre giovane a Pavla Svobody v bazilice na Svaté Hoře. Následovat bude řada koncertů, která vyvrcholí 12. října. Ve slavnostním závěru festivalu vystoupí slovenští pěvci, sopranistka Lenka Máčiková Kusendová a tenorista Ondrej Šaling, v doprovodu Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou Jakuba Kleckera. Tento koncert, plánovaný původně jako zahajovací, udělá tečku za jednou zrušeným a podruhé přeloženým ročníkem.
Koncert Slavnostní údery kotlů dnes odvysílá Český rozhlas D-dur od 20 hodin. Jde o další z programů abonentních koncertů, které musela odehrát Komorní filharmonie Pardubice ještě bez publika. Koncert zahájí Stravinského Concerto in Es Dumbarton Oaks, následovat bude Ottorino Respighi a jeho Suita pro smyčce a varhany G dur, ve které se sólového partu ujme varhanice Michaela Káčerková. Koncert zakončí slavná Haydnova Symfonie č. 94 G dur S úderem kotlů. Koncert řídil v den svého významného životního jubilea dirigent Leoš Svárovský, který působil v pardubické filharmonii na pozici šéfdirigenta v letech 1997-2009. Před zahájením natáčení se nechal slyšet, že „Za ty dlouhé roky mého působení jsem si tento orchestr zamiloval a moc rád se sem vracím, nicméně ani ve snu by mě nenapadlo, že na stejném místě, kde jsem slavil 40. narozeniny, budu slavit i o dvacet let později.“ K dalším koncertům řekl víc ředitel orchestru Pavel Svoboda: „Nejistota kolem vývoje pandemie nás bohužel donutila vrátit lidem peníze za abonentní koncerty, protože i když bude kultura rozvolněna, zůstane omezená kapacita sálu s rozestupy. Koncerty tedy budeme prodávat jednotlivě s aktuálně povoleným počtem míst k sezení.“ O termínech a programu se lidé budou informace postupně dozvídat na webu filharmonie.
„Chceme-li interpretovat romantickou skladbu, neměli bychom ji interpretovat romanticky?“
„Na streamu a CD uslyšíme množství taktů a frází, které nikdo dnes nezná a nebyly ve 20. století nikdy natočeny.“
„Pokud nás opět uvrhnou do nějaké verze ‚lockdownu‘, tak není vyloučené, že se sólovému cellu opět na chvíli budu věnovat.“
Na stránkách souboru Musica Florea se na čtrnáct dní objevil záznam koncertu z děl Antonína Dvořáka, který měl mít premiéru na začátku tohoto roku, ale pro lockdown nakonec zní až v prosinci, a to pouze na webu. V autentické interpretaci, tak jak se dílo hrálo v Dvořákově době a pod jeho taktovkou. Kdo to během zmíněných dvou týdnů nestihne, bude muset počkat na připravované CD. Umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje podzimní manévrování mezi omezeními vyplývajícími z celosvětového zápasu s koronavirem. Připomíná, že jistá kapela hrála na potápějícím se Titaniku až do jeho konce... Hlavně však uvažuje nad historicky poučenou interpretací. V tomto případě ne barokní, ale romantické hudby.
