Recitál Kristiny Fialové s díly pro sólovou violu z druhé poloviny dvacátého století je 6. června v Ostravě na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka typicky festivalovým počinem – mimořádným projektem přesahujícím běžnou sezónu. Ojedinělé je v letošním ročníku, rozvrženém od 1. června do 1. července, i hostování dvou různých rozhlasových těles pod taktovkou stejného dirigenta, Petra Popelky. U Norského rozhlasového orchestru právě končí jako šéfdirigent, u Symfonického orchestru Českého rozhlasu má za sebou ve funkci šéfdirigenta první sezónu. O těchto i o dalších koncertech hovoří v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Jak říká, chce také udržovat a šířit odkaz Leoše Janáčka, který šel svou vlastní „sveřepou stopou“ a jehož myšlenky vůbec nezestárly. Takový akcent se projeví i v programu festivalu v Roce české hudby 2024.
„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“
„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“
„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“
Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu. Tam, na festivalu Pražské jaro, úkol oslavit v přímém přenosu výročí připadl Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Dirigent Cornelius Meister s ním připravil První symfonii Bohuslava Martinů, předehru k opeře Hans Heiling od Heinricha Marschnera a s Janem Mráčkem jako sólistou Dvořákův Houslový koncert.
„Miroslav Srnka bude mít možnost vyslechnout v české premiéře svou kompozici Standstill, jak ji předvede cembalista Mahan Esfahani.“
„V Betlémské kapli se bude konat koncertní řada B, dříve odehrávaná v Anežském klášteře.“
„Veřejnost bude mít možnost navštívit také šestici Komorních koncertů ve Studiu 1 v sídle rozhlasu na Vinohradské ulici.“
V koncertní nabídce Symfonického orchestru Českého rozhlasu pro sezónu 2023/2024 figurují tři desítky programů. Otevře je v říjnu houslistka María Dueñas, nová mladičká mezinárodní hvězda. Jde o druhou sezónu s šéfdirigentem Petrem Popelkou. Pod jeho taktovkou ji završí napřesrok v červnu, v Roce české hudby, Smetanova Má vlast.
„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“
„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“
„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“
Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.
„Petr Popelka se postavil za nápad uvést na pokračování Wagnerova Tristana a Isoldu s veškerou vehemencí, která k jeho projevu patří, i se zázemím zkušeností, které má z působení v Semperově opeře v Drážďanech.“
„Snad se s těmito pěvci počítá i pro další sezóny, ve kterých má podobně koncertně dojít i na druhé a pak na třetí dějství opery.“
„Tristana rozvrhl SOČR jako běh na dlouhou trať. Budou to tedy ve výsledku tři osamocené koncerty.“
První dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda jako koncertní program vypadá sice na první pohled nezvykle a ne zcela obvyklý takový projekt v našich končinách opravdu je, ale jde o osmdesátiminutovou hudební báseň, která upoutá a nepustí. Zvláště když ji za dirigentským pultem náruživě modeluje a posunuje někdo jako Petr Popelka. Pondělní večer rozhlasových symfoniků v pražském Rudolfinu vyzněl strhujícím způsobem.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou chystají koncertní uvedení všech tří jednání Wagnerovy opery Tristan a Isolda, a to postupně, ve třech sezónách rozhlasových symfoniků. V pondělí 3. dubna s nimi vystoupí Michael Weinius coby Tristan, Elisabeth Teige jako Isolda a také Mladý námořník v podání Petra Nekorance. Wagnerovské představení ve Dvořákově síni Rudolfina začne v půl osmé večer a živě ho bude přenášet ČRo Vltava. Záznam uvede ČRo D-dur ve středu 5. dubna ve dvacet hodin.
„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“
„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“
„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu připomene sté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších skladatelů dvacátého století Györgye Ligetiho, a to v pondělí 13. února v Rudolfinu od půl osmé večer. Uvede Ligetiho Concert Românesc a s interpretkou Patricií Kopatchinskou jeho Houslový koncert. Diriguje Valentin Uryupin. Vzhledem k onemocnění šéfdirigenta Petra Popelky nezazní původně ohlášená suita z baletu Podivuhodný mandarín Bély Bartóka, ale večer zakončí Schumannova Čtvrtá symfonie. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur ve středu 15. února v osm hodin večer.
„Stavební práce potrvají deset měsíců, památkáři si je nemohou dovolit přerušit je na dobu konání festivalu.“
„Připraveny jsou koncerty ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty, uvedena bude brněnská inscenace Verdiho Otella a ostravská produkce Prodané nevěsty..“
„Program akcentuje umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu 19. a 29. století.“
Letošní červnový festival Smetanova Litomyšl nemůže využít kvůli začínající roční rekonstrukci zámku jeho nádvoří. Organizátoři museli pro hlavní největší koncertní programy zvolit jako náhradní scénu moderní multifunkční halu v městském sportovním areálu. Prostor, kam s výjimkou výsuvné střechy přenesou celé obvyklé auditorium, využijí i pro opery.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v novém ročníku nabídne symfonické koncerty, varhanní recitály, jazz i hudební dramata. První tři hlavní koncerty pořadatelé už odtajnili. Ostravskou katedrálu rozezní Dvořákova Stabat mater, do města zavítá violoncellista Daniel Müller-Schott, ale i jihokorejský sbor Jeonju Civic Chorale. Festival se bude konat v termínu od 1. června do 1. července 2023.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se pro velký zájem rozhodl koncerty, na kterých zazní Rybova Česká mše vánoční, přesunout do Smetanovy síně Obecního domu. Stane se tak o třetí adventní neděli, 11. prosince, od 15 a od 17 hodin. Sólisty budou sopranistka Dana Burešová, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, tenorista Daniel Matoušek a basista Jozef Benci. Koncerty budou zároveň příležitostí pro členy Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové, které doplní dámy ze sboru Carmina Bohemica a pánové z Kühnova smíšeného sboru. Obě provedení povede šéfdirigent SOČRu Petr Popelka. Vstupenky zakoupené do Anežského kláštera zůstávají nadále v platnosti.
„Krásné časy končí, když přestaneme vnímat harmonii zázraků kolem sebe.“
„Operní inscenace na nádvoří ani příští rok kvůli částečné rekonstrukci zámku v programu nebudou. Nahradí je operní galakoncerty.“
„Posluchači se vedle hvězd mohou těšit na pořad Gala Puccini nebo na koncertní průřez dvěma operami Bohuslava Martinů – Řecké pašije a Hry o Marii.“
Koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, operní pěvci Pavel Černoch a Maria Agresta, z velkých děl Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Triumfální symfonie… – to jsou zatím jen některé položky v předstihu zveřejněné menší části programu festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho 65. ročník se uskuteční od 15. června do 2. července 2023 a bude akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století.
„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“
„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“
„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“
Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara.
„Dirigent Popelka coby nový člen orchestru vnesl do interpretace svěžest, živost a smysl pro detail, který aplikoval v působivých gestech hráčům a nástrojovým sekcím orchestru.“
„Ve druhé větě Stravinského symfonie se svými frázemi nejvíce vynikali sólisté z řad dřevěných dechových nástrojů i smyčců.“
„Nevídaná technická zdatnost cellisty mu umožnila naplno rozvinout přednes plný hudebnosti, citového sdělení a viditelného vřelého vztahu ke skladbě.“
V pražském Rudolfinu v pondělní večer koncertoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Trojici „amerických“ skladeb autorů Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka s tělesem nastudoval jeho nový šéfdirigent a umělecký vedoucí Petr Popelka. Sólového violoncellového partu Dvořákova koncertu se zhostil Jean-Guihen Queyras. Ačkoliv právě Dvořákův koncert byl pravděpodobně divácky nejpřitažlivějším číslem, celý koncert se nesl ve znamení krásné hudby, svěžího ducha a dlouhých potlesků.
„Tak daleko Schönberg ještě nedošel, ale přesto je čtyřicetiminutová partitura plná temných proudů, vášní a expresivních výkřiků“
„Impresionista Debussy uchopil námět v opeře Pelléas a Mélisanda o tři roky dříve podstatně jinak, snově a neskutečně, jako tajemný výjev mimo čas a realitu. A především jemněji.“
„Petr Popelka rozhlasové symfoniky vybudil k nevídanému výkonu.“
Inaugurační koncert Petra Popelky jako nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pražském Rudolfinu v pondělí dvě poloviny. Jako tu líbivější Brahmsův Houslový koncert, jako tu posluchačsky náročnější pak Schönbergovu symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda. Zvláště druhá část večera dala plně vyniknout Popelkovým muzikantským přednostem: jasnému názoru, upřímnému entusiasmu, energičnosti a inspirující gestické náruživosti.
„Partitura je podle šéfdirigenta Petra Popelky výsledkem kreativního procesu, ani trochu statického, ale naopak hodně, hodně dynamického.”
“Jsem obrovský patriot, říká o sobě Robert Jindra. Přijde mi až neskutečné, že naše malá země má tak obrovské hudební tradice.“
„Minulý šéfdirigent SOČRu Alexander Liebreich bude protagonistou programu z hudby Franze Schuberta a soudobého díla na objednávku orchestru.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do 96. koncertní sezóny. Slaví se v ní na jaře 2023 sté výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. Těleso navíc začíná pracovat pod vedením nového šéfdirigenta Petra Popelky a nového hlavního hostujícího dirigenta Roberta Jindry. Všechny koncerty z Rudolfina tradičně vysílá přímým přenosem Český rozhlas Vltava, jejich záznamy nejbližší středu stanice Český rozhlas D-dur. Další vybrané koncerty rozhlasových symfoniků, pořádané v DOX+, Anežském klášteře a ve Studiu 1, nabídne Vltava ze záznamu.
