„Velmi brzy mne už nebavilo hrát jenom bluegrass.“
„Mandolínový orchestr Dobrman je dnes jediným systematicky hrajícím mandolínovým orchestrem v republice.“
„Pokud jsme si přehrávali skladby přes video, za moc to nestálo.“
Mandolína je nástroj u nás velmi vzácný, ve státech jižní Evropy téměř tradiční… V Itálii vznikla v sedmnáctém století dnes nejpoužívanější břichatá neapolská podoba s laděním jako housle, ale dalších podob existuje nespočet – portugalská, irská… a z Ameriky přišel „gibson“ tvar. Jak je to tedy s mandolínou v současné době a jaký byl její vývoj? Podrobný rozhovor poskytl portálu KlasikaPlus.cz český mandolinista Petr Vrobel, uznávaný v tuzemsku za velkého nadšence a propagátora mandolíny.
„Věřím tomu, že základní umělecké školy i nadále budou pokračovat ve svém poslání – vychovávat nejen budoucí profesionály, ale hlavně nadšené amatéry.“
„Můj názor na soutěže a přehlídky je takový, že pro většinu žáků je účast na těchto akcích přínosná.“
„Je třeba být neustále pružný a ochotný to, co roky fungovalo a nyní již tolik nefunguje, změnit.“
Prakticky celý rok 2020 a polovinu roku 2021 byla z důvodu celosvětové pandemie koronaviru veškerá výuka na základních uměleckých školách velmi omezena. Učitelé se museli přizpůsobit situaci a hledat jinou, „neosobní“ cestu ke společné práci i k získávání alespoň některých nových poznatků o možnostech online výuky. Jak se s tímto problémem vypořádali nejen kantoři, ale i žáci? O tom hovoří Jan Kotrč, ředitel Základní umělecké školy Bedřicha Smetany v Plzni, která slaví sto let od založení.
„Vyzdvihl bych velmi přesvědčivé podání interpretů v lyrických a pocitových částech skladby Adiós Nonino a také čistotu houslí v nejvyšších polohách.“
„Velké hudební mistrovství předvedli členové kvinteta v kompozici Concierto para Quinteto.“
„Všichni muzikanti tělesa Tango Nuevo výborně vystihli náladu optimistického, téměř ‚vivaldiovského‘ konce.“
Ve své době velmi kontroverzní, v jižní Americe až nenáviděný skladatel a improvizátor, provokující svojí touhou po změně ustálených hudebních konvencí v podobě klasického tanga. V dnešní době světově uznávaný a milovaný autor napříč všemi hudebními obory, který dokázal přijít s něčím novým a jedinečným. Ástora Piazzollu a jeho Nuevo Tango si mohli vychutnat posluchači 27. 4. 2021 v rámci závěrečného koncertu 29. ročníku festivalu „Svátky hudby v Praze – Václav Hudeček a jeho hosté“, kde se kromě Mistra představilo klasické piazzollovské uskupení s názvem Tango Nuevo ve složení: Ladislav Horák – akordeon a bandoneon, Ivo Kahánek – klavír, Jiří Vodička – housle, Petr Ries – kontrabas, Jaroslav Novák – kytara. Kvůli nepříznivé epidemiologické situaci musel tento večer v rytmu tanga probíhat online.
„Krásné procítěné téma v podání Jiřího Houdka mělo obrovský náboj a bylo jasným důkazem o emočnosti barokní hudby.“
„Vše umocnil jemný, a přitom technicky brilantní nástup sólistky, klarinetistky Anny Paulové.“
„Velmi bych vyzdvihl krásnou komunikaci pana dirigenta, který se naladil na stejnou notu s orchestrem i sólistkou a vše ještě zvýraznil a podpořil svojí vnitřní pozitivní energií.“
Opravdu nevšední hudební zážitek si v pondělí připravili pro své posluchače symfonikové Českého rozhlasu v čele s dirigentem a cembalistou Vojtěchem Spurným a dvěma skvělými sólisty Annou Paulovou a Jiřím Houdkem.
