sobota, 24 červenec 2021 16:36

Slunce a hvězdy.
Giuseppe di Stefano v Tosce

Tosca-Callas-prvn

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
99

„Boží Dar je moc hezký a je kousek od německých lázní Oberwiesenthal, takže publikum bude určitě hodně namixované.“

„Festival se drží posledních pár let standardního počtu osmi koncertu. To, že letos trvá až do října, je dáno pandemickou situací.“

„I letos bude koncert s účastí hráčů Karlovarského symfonického orchestru v areálu Diany nad městem. Koncerty tam mají krásnou atmosféru. A jsou navíc přínosné v tom, že se hráči dostanou k baroknímu repertoáru.“

Na Božím Daru v Krušných horách se otevře dnešním podvečerním koncertem další ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Má v názvu jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, který působil v Ostrově nad Ohří a později v bádenském Rastattu, a zasazuje se o oživení jeho tvorby. Koncerty se konají na zajímavých místech v karlovarském regionu a pravidelně se mezi nimi objevují i varhanní programy. Zakladatelkou a uměleckou ředitelkou festivalu je varhanice Michaela Káčerková, od letoška navíc ředitelka Karlovarského symfonického orchestru. Festivalový rozhovor s ní pro portál KlasikaPlus.cz se proto týká jak programu, tak varhan a tradičního zapojení tohoto tělesa.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 23 červenec 2021 17:46

Ars nova na Letních slavnostech staré hudby

20210722LSSHLa-strada-del-cieloPetraHajska18

„Pětice muzikantů naplnila nevelký prostor tóny odvažovanými skoro jako na lékárnických váhách.“

„Velmi zřetelně artikulovali, dokonale ladili, krásně pointovali konce skladeb.“

„Souvislou přednáškou z dějin hudby, ale ještě víc mimořádně působivým zážitkem z vysoce specializovaného interpretačního umění.“

Pozdní středověk, ars nova, italské trecento… Pojmy, které v tuzemské koncertní nabídce figurují tak málo, respektive vůbec, že program sestavený z takové tvorby byl na Letních slavnostech staré hudby událostí už sám o sobě. V případě specializovaného souboru La fonte musica byl pak událostí i z druhého důvodu, interpretačního. Čtvrteční vystoupení pětičlenného ansámblu v kostele U Martina ve zdi tak publikum přijalo. Svědčil o tom velký zájem, soustředěný poslech i ohlas.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20210710P7108843foto-JisovaL

„Telemannovo oratorium mluví ústy dnešního člověka.“

„Tady je od samého počátku jasné, že to bude Ježíš, kdo bude vykonavatelem posledního soudu. To je v oratorní literatuře ojedinělá záležitost.“

„Je tu všechno, co si interpret může přát.“

Hudební festival Znojmo vyvrcholí vlastní scénickou produkcí duchovního oratoria Den posledního soudu od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude v pátek, sobotu a neděli večer ve znojemském kostele sv. Michala, vizuálně se na projektu podílí Radim Vizváry. Dílo z roku 1762, komponované na libreto filosofa, teologa a básníka Christiana Wilhelma Alerse, zapadá německým textem i vyzněním do kontextu luteránské kultury. Je plné alegorických i biblických postav, mezi kterými jako ústřední postava posledního soudu i hudební kompozice vyniká Ježíš… Zpívají Markéta Böhmová, Romana Kružíková, Pavla Radostová, Lucie Karafiátová Netušilová, Matěj Benda, Jaroslav Březina, Jakub Kubín, Tadeáš Hoza a Jiří Miroslav Procházka, účinkuje sbor a orchestr Czech Ensemble Baroque, který řídí Roman Válek. A právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dílo přibližuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 20 červenec 2021 14:00

Živly a katastrofy versus hudba

113

„Slyšeli jsme Annu Prohasku, pěvkyni, která má velmi dobře ošetřenou intonaci a její propojení s dikcí a tvarem slov; temperamentní ženu, která nezpívá ani trochu odtažitě.“

„Sdružení dobových nástrojů La folia Barockorchester, uvolněně i zapáleně hrající, skvěle na sebe reagující a občas lehce improvizující.“

„Slyšeli jsme program, který nepůsobil extrémně nacvičeně, spíše naopak,“

V logické souvislosti s rokem pandemie má letos Hudební festival Znojmo podtitul Pocta živlům a katastrofám. Je to myšleno pozitivně. I když bývaly doby všelijak zlé, hudba v nich vždy našla způsob, jak potěšit. A pokud se dotkla i tématu smrti, stejně tak uměla vzápětí oslavit život. Přesně tak ostatně koncipovala svůj festivalový program rakouská sopranistka Anna Prohaska, doprovázená barokním souborem La folia: jako volné pásmo světských i duchovních vokálních kompozic s tématem konečnosti i věčnosti života. Název Hudba v dobách moru by bylo ovšem třeba trochu rozklíčovat, přiblížit a slovně vysvětlit, což se ale nestalo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
508

„Martinů je leitmotivem Music Academy Telč, ostatně pochází z kraje Vysočina, do kterého patří i Telč.

„Učím studenty i výraz, ale musím je samozřejmě učit, jak to mají technický dělat.“

„Sám žáky na své kurzy neposílám. Ale pokud chtějí přijet, tak jim nebráním...“

Vladimír Bukač, v devadesátých letech sekundista Talichova kvarteta a pak až do roku 2018 jeho violista, vyučuje na vysokých uměleckých školách v Drážďanech a Bruselu. Vedle vlastní koncertní činnosti je také uměleckým ředitelem Akademie Telč. A právě o ní, o letních kurzech uspořádaných letos od 9. do 19. července, je především rozhovor, který poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
20210709210144

„Symposium Trstěnice nabízí experiment jako vyzkoušení si toho, co podmínky a řády konzervatoří a akademií neumožňují.“

„Hlavním hostem byl – byť vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci „jen online“ – věhlasný francouzský skladatel Tristan Murail.“

„Přístup k tak rozsáhlému instrumentáři, jaký je v Hudebním centru Urban k dispozici, nemají mladí skladatelé ani na akademiích.“

Mezinárodní kompoziční a perkusionistické kurzy s názvem Symposium Trstěnice mají za sebou pětadvacátý ročník. Skončily v Hudebním centru Urban v Trstěnicích u Litomyšle, v obci na Svitavsku, v neděli. Propojením skladatelských a interpretačních kurzů v oboru bicích nástrojů jde o akci ojedinělou nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje uplynulý týden skladatel Ivo Medek, profesor brněnské JAMU, který se komponování pro bicí nástroje prakticky i teoreticky věnuje po léta a trstěnických kurzů, za jejich pořádáním stojí, se každoročně zúčastňuje jako pedagog.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Josef Špaček se blýskl neuvěřitelným gejzírem oslnivé, a přesto skromné virtuozity.“

„Bolero, proslulé variace těžící ze sugestivně opakované rytmické figury, bylo tím nejlepším možným vrcholem vděčně sestaveného večera.“

„Úplnou tečku za posledním koncertem pak jako logický přídavek udělala píseň Granada, při níž se sešli na pódiu všichni tři pěvci.“

Carmen, España, Španělské capriccio, Děvčata z Cádizu… To je jen několik z více než tuctu titulů, které tvořily závěrečný nedělní symfonický večer festivalu Smetanova Litomyšl. Velké finále, letní večer na zámeckém nádvoří, bývá pravidelně odlehčenější. Fungovalo to tak i letos. Podtitulu koncertu, španělskému nadšenému a povzbudivému zvolání ¡Olé!, vyšel vstříc i dirigent Leoš Svárovský. Extrovert, který se nerozpakuje užívat velká gesta. A který si pro zajímavost zvážil všechny užité partitury. Nebylo jich málo. Prý měly přes třináct kilo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 11 červenec 2021 14:02

Pavel Haas Quartet a jeho klíče od domova

FotoFrantiekRenzaSL2021-9984

„Tato čtveřice pracně neřeší, jak partituru z temných posledních let Smetanova života pochopit a rozeznít. Prostě ji chápe a rozeznívá.“

„Zkušenost umožňující pohled shora, z odstupu, a zároveň nehledaný intenzivní ponor.“

„Superlativy netřeba šetřit ani v případě Janáčkova 2. smyčcového kvartetu, který korunoval koncert zřídka slýchaným způsobem.“

Tři základní díla české komorní hudby a malý slovenský přídavek. Lépe postavený program už soubor Pavel Haas Quartet ani nemohl mít. Pro festival Smetanova Litomyšl zahrál pár metrů od jeho rodného pokoje Smetanu, světovost české hudby potvrdil i Janáčkem. Přídavkem připomněl národnost jednoho svého člena a Dvořákův Americký kvartet jako kdyby byl to sobotní odpoledne ušit na míru pro novou členku smyčcového kvarteta, Američanku Luoshu Fang.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 11 červenec 2021 10:09

Na varhany od siciliany po kanonádu

FotoFrantiekRenzaSL2021-6342

„Svět velkých romantických varhan pařížských kostelů…“ 

„Alžběta Vomáčková měla hlavní úkol v Písni Rút od Petra Ebena, mimořádně naléhavě krásném díle s podmanivou melodií.“

„Kabeláčovo dílo s výrazným lapidárním hlavním motivem má z hlediska varhanního repertoáru potenciál nesmrtelnosti.“

Pardubický varhaník a manažer Pavel Svoboda měl na festivalu Smetanova Litomyšl chytlavý recitál, zajímavý jak výběrem sólových varhanních děl, tak několika skladbami, ve kterých varhany doprovázely. Spoluúčinkovaly mezzosopranistka Alžběta Vomáčková a houslistka Iva Kramperová a všichni tři dohromady vytvořili hodinový program, který lidé ve zcela zaplněném kapitulním a proboštském chrámu Povýšení sv. Kříže přijali vděčně a vstřícně, potěšeně a v samém závěru ohromeně a pobaveně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Naším cílem je, aby posluchači měli lepší den než před koncertem.“

„Naše práce je jakoukoli hudbu zahrát co nejkvalitněji.“

„Letos v březnu jsem měl obrovskou čest dirigovat Mou vlast na zahájení plzeňského festivalu Smetanovské dny. Připravoval jsem se na to víc než rok.“

Chuhei Iwasaki, který dnes diriguje na Smetanově Litomyšli chrámový koncert se souborem Moravia Brass Band, nastupuje od září jako šéfdirigent k Plzeňské filharmonii. Osudovým setkáním pro něj bylo v roce 2006 vystoupení České filharmonie v jeho rodném Japonsku. Rozhodl se tehdy, bylo mu devatenáct, že bude studovat klasickou hudbu v Evropě, v Čechách. Na Pražské konzervatoři se přihlásil ke studiu hry na housle spolu s obory skladba a dirigování… Dnes tam vyučuje hru v orchestru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje i uplynulý nestandardní rok a to, jak se snažil zvláštní dobu zužitkovat. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 09 červenec 2021 12:05

Duchovní hudba Petra Fialy a jeho sboru

100

„Krásně ztišená, nádherně provedená Góreckého hudba.“

„Tento předpokládaný důležitý dějinný okamžik zpřítomňuje ve dvacetiminutovém pozastavení Fialova skladba Křest svaté Ludmily.“

„Nejde o prvoplánově církevní libreto, i když text nezastírá, že vyjadřuje úctu ke katolické světici.“

Program festivalu Smetanova Litomyšl ozdobil ve čtvrtek hodinovým koncertem duchovní hudby Český filharmonický sbor Brno. Na starou hudbu navázala Brucknerova moteta, Góreckého niterná kompozice určená polskému papeži a nakonec vlastní dílo sbormistra Petra Fialy, působivě a výstižně koncipované komorní oratorium Křest svaté Ludmily.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 08 červenec 2021 10:19

Janáčkův a Mozartův pohled do duše

1

„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“

„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“

„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“

Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

„Samozřejmě, že se českého repertoáru nevzdáme. Je to naše srdcovka.“

„Smetanův druhý kvartet je geniální a výjimečná skladba.“

„Kultura dostává na frak většinou jako první.“

Pavel Haas Quartet, mimořádně uznávaný komorní soubor hájící ve světě české barvy, hraje v mezinárodním obsazení. Nově s Američankou u pultu violy. Kvarteto nyní tvoří Veronika Jarůšková, Marek Zwiebel, Luosha Fang a Peter Jarůšek. Posledně jmenovaný, violoncellista a častý mluvčí souboru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nelehké hledání partnera či partnerky do čtveřice a vyjadřuje dosažené maximální uspokojení z nynějšího počínajícího společného muzicírování. Jak říká, subjektivně se v kvartetu lépe už dlouho, nebo možná vůbec nikdy, necítil! Uvažuje, jak se případně může hra souboru proměnit, ale je přesvědčen a je si jistý, že i když bude „jiná“, tak že to bude přínos… Ale vrací se také k uplynulým měsícům opatření proti pandemii, kdy Haasovci vůbec nehráli. Kalendář mají i tak stále plný na dva roky dopředu. Jen se koncerty rušily či posunovaly, nebo se pro ně hledaly nové termíny.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
R64970

„Úctyhodný výkon. Sólista téměř nesešel z pódia…“

„Na vrcholech většiny písní, většinou na vysokých tónech, se vydával ze svých sil bohatýrsky, až marnotratně.“

„Všem výstupům bez výjimky dal spolu s Robertem Jindrou iluzi broadwayské okázalosti a hlavně nádhernou osobní energii.“

Od Adama Plachetky už pravidelní návštěvníci Národního festivalu Smetanova Litomyšl slyšeli v posledních letech romantické opery, písně i barokní árie. V úterý k tomu přidal žánr muzikálu. A nebyly to jen líbivé melodie. Jeho recitál, doprovázený Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou, nabídl chlapský projev se stoprocentním vokálním nasazením a velkými emocemi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
108

„Jsme poškozeni především v ekonomické oblasti.“

„Těšíme se. Spolupracujeme s Jakubem Hrůšou často a budeme z toho mít radost.“

„Čeká nás množství koncertů u nás i v zahraničí. Doufejme, že budou…“

Český filharmonický sbor Brno má za sebou třicáté jubileum. Uplynulé měsíce, po které sice mohl zkoušet, ale nikoli koncertovat, ho ekonomicky poškodily. Teď se už snad zase otvírá budoucnost, těleso směřuje v létě do Německa a Rakouska, má před sebou Janáčkovu Glagolskou mši ve Štrasburku a Verdiho Requiem ve Vídni, podzimní koncerty na Svatováclavském festivalu v Ostravě, brněnské abonentní koncerty… Sbormistr a ředitel tělesa Petr Fiala zmiňuje svou skladbu, která zazní v podání jeho tělesa na festivalu Smetanova Litomyšl, a novinku, kterou nastuduje Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. A hovoří o tom, že snad posluchači budou zase chodit a všechno se vrátí do původních kolejí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
550

„Baborákovo přímočaré vedení celého aparátu k jednotnému a nezadržitelnému ´tahu na branku´ slavilo úspěch.“

„Okouzleně jemné kantilény hlasu Kateřiny Kněžíkové sluší.“

„Luksovo nekonečně pozorné a detailní nastudování potvrdilo, že jde o hudební skvost.“

Barokní orchestr Collegium 1704 v nerozlučné dvojici se sborem Collegium Vocale 1704 představují záruku špičkových hudebních kvalit a je dobře, že se pravidelně vracejí i na festival Smetanova Litomyšl. Vokální umění přehlídce sluší a od té doby, co město zrekonstruovalo piaristický chrám, jsou v něm koncerty duchovní hudby ozdobou programu. Na zámeckém nádvoří se tak mohou střídat operní představení a velké symfonické koncerty. Bylo tomu tak i v pondělí. V kostele zněla odpoledne barokní hudba a na zámku se pak večer jako předzvěst nedělního „velkého finále“ rozezněla pestrá směs nižšího i vyššího symfonického populáru. Téměř takové menší finále.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 04 červenec 2021 20:44

Šest básní, čtyři ruce, dva klavíry

3

„Má vlast není pro každého pianistu. I Kahánek se Sekerou se pohybovali na hranici hratelného, ale naprosto obstáli.“

„Hrají Mou vlast nikoli jako studijní klavírní výtah, ale jako virtuózní a emocionálně strhující záležitost, ke které se nedá už nic dalšího přidat.“

„Rozhodnutí nesedět u jednoho nástroje, ale rozdělit oba party ke dvěma klavírům je legitimní a z řady důvodů výhodné.“

Kompletní provedení Mé vlasti v klavírní verzi, jak ho připravili Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, vstoupí do análů Smetanovy Litomyšle. Zahráli šestici symfonických básní v autorově aranžmá pro čtyři ruce, a to na dva klavíry. Dokázali vyjádřit nuance i vystupňovat hutnou sazbu v podobě téměř orchestrální, aniž by opustili svět klavírní hudby. Jejich nedělní dopolední koncert byl špičkovou událostí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Díky minulému roku, který už se také konal za epidemie koronaviru, jsme do toho letos šli s větším klidem.“

„Chtěli jsme, aby studenti věděli, že naše akademie je skutečně pro studenty z celého světa.“

„Atmosféra na kurzech je taková až rodinná.“

Inspirativní atmosféra malebného jihočeského města, podnětná mezinárodní sestava lektorů a společná vystoupení studentů a jejich pedagogů na koncertech v historických sálech i v okolí, to jsou hlavní trumfy letních kurzů, které se konají pod názvem Music Academy Telč, letos od 9. do 19. července. Od roku 2004 je pořádá obecně prospěšná společnost Česko-francouzská akademie Telč, kterou založilo město Telč. Tradice však sahají ještě dál: do roku 1995, odkdy se tam konal ojedinělý hudební evropský projekt propojující dvě kultury – Francouzsko-česká hudební akademie v Telči. O tom všem hovořila s portálem KlasikaPlus.cz ředitelka projektu Marie-Anna Myšíková.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 20