úterý, 24 květen 2022 10:12

Tři sólisté jako jeden celek

001

„Co lahodilo uchu, byla měkká, jemná, neostrá hra všech muzikantů, velice pozorná až ohleduplná k sobě navzájem, zvukově velmi vyrovnaná.“

„V Brahmsovi trio dostalo příležitost předvést své skvělé frázování, vytvořené jakoby jedním nádechem, jako celek působilo kompaktněji, dialogy jednotlivých nástrojů se přirozeně rozvíjely.“

„V Čajkovském se neustále něco dělo, napětí se přenášelo z pódia do sálu, žádný z interpretů nepřekročil lákavou možnost prosadit svůj nástroj. Zádumčivost, melancholii, bolest sdíleli všichni rovným dílem.“

Další z pozoruhodných pražskojarních koncertů byl k slyšení na závěr Víkendu komorní hudby v neděli 22. května. Tři výjimeční sólisté – houslista Emmanuel Tjeknavorian, violoncellista Daniel Müller-Schott a klavíristka Anna Vinnickaja – dávají to nejlepší ze svého umění ve prospěch celku a jejich trio se pyšní kompaktností, vyváženým zvukem a výrazovou hloubkou. A repertoár opět svědčil o promyšlené dramaturgii letošního ročníku festivalu, který se nepodbízí a snaží se představit tu největší kvalitu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
JB-52-1

„Sepětí Jiřího Bělohlávka s Pražským jarem je výrazné nejen rekordním počtem padesáti koncertů, ale od roku 1993 také jeho dramaturgickým podílem jako člena umělecké rady festivalu a pak od roku 2006 jeho pozicí předsedy rady a prezidenta festivalu.“

„Během let řídil všechny ´své´ orchestry, Státní filharmonii Brno, FOK, Českou filharmonii, PKF a přivezl dokonce i Symfonický orchestr BBC.“

„Pozoruhodný je také vůbec první Jiřího koncert, v němž debutoval v druhé polovině Schubertovu Mší.“

Blíží se páté výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka a na portálu KlasikaPlus.cz se blíží ke konci loni započatý seriál, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Patnáct let je shromažďoval publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do materiálů dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu užívá dalších statistik k ilustrování dirigentových aktivit na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro a na desítkách dalších festivalů po celém světě.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 23 květen 2022 11:24

Martin Daněk – Maestro hoboje

102

„Martin Daněk upoutal svým jistým, měkkým, sametovým tónem s bezpečnou intonací, v taneční sarabandě se zaskvěl krásnými melodickými oblouky a libým frázováním.“

„Ozdobami a rokokovou hravostí naplněná čtvrtá věta se závěrečným vtipem byla dokladem, jak se výborní hráči vyrovnávají s náročnou skladbou – s lehkostí a samozřejmostí.“

„Zajímavě se propojující hlasy těchto tří nástrojů vytvářely dojem akvarelu – jako by se jejich barvy do sebe vpíjely.“

Během Víkendu komorní hudby se v sobotu v podvečer představil vítěz soutěže Pražského jara z roku 2019 Martin Daněk. Ta nejcennější odměna za vítězství – vystoupení na samostatném pražskojarním koncertě – se sice kvůli pandemii dva roky odkládala, ale čekání stálo za to. Martin Daněk se svými kolegy koncert jaksepatří rozehráli a publikum ve vyprodaném sále Anežského kláštera jejich výkony přijalo s nadšením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Ivo Kahánek se těžkého a efektního úkolu, sahajícího často do krajností, zhostil suverénně.“

„Skladba, vysvětlovaná jako pokus promítnout zkušenosti ze studiové práce s technologiemi do živého organismu symfonického orchestru, je vynalézavá, ani na chvíli neztrácí na zajímavosti.“

„Pro Ivesovu hudbu jsou typické simultánně znějící melodie, mohutné zvukové masy a náhlé kontrasty.“

Česká filharmonie přispěla do programu festivalu Pražské jaro mimořádně zajímavým a zdařilým koncertem. V pátek hrála ve Smetanově síni spolu s Ivo Kahánkem Klavírní koncert Movis od našeho současníka Michala Rataje a sama k tomu dvě skladby od Charlese Ivese, amerického hudebního vizionáře první poloviny dvacátého století. V tuzemském hudebním dění docela neběžná a rozhodně objevná dramaturgie; náročný, ani trochu oddechový večer… A sál přitom plný! S hostujícím dirigentem Davidem Robertsonem opravdová festivalová událost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00004

„Markéta Cukrová, ktorá, ako všetci vieme, oplýva neobyčajným muzikantským dôvtipom, našla spoľahlivého a premýšľavého partnera v klaviristovi Gottliebovi Wallischovi.“

„Už v úvodných Dvořákových Piesňach op. 2 vyšlo najavo, ako vhodne bude lyriku vybraných piesní tento zvuk dopĺňať.“

„Všetko toto potrebuje nielen starostlivý prístup interpretov, ale aj otvorené publikum, ktoré všetky tieto podnety, často skrytejšie a tichšie, než sme zvyknutí, prijme.“

Šarm, pravdivosť emócií, nesmierne pestrá zvuková paleta, a to všetko v programe z neopočúvaných piesní a za použitia jedinečného nástroja. Aj vďaka týmto atribútom sa stal koncert mezzosopranistky Markéty Cukrovej a klaviristu Gottlieba Wallischa na festivalu Pražské jaro večerom, na ktorý bude publikum spomínať ešte dlho.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0003

„V provedení jako kdyby se oba autoři ve vzájemném sousedství s úplnou samozřejmostí náhle potkali.“

„Sólistův neokázalý přídavek až neuvěřitelně hladce navázal na předchozí skladbu.“

„Brucknerova symfonie nebyla ani trošku úporná, halasná a ohlušující nebo velikášská.“

Symfonický orchestr města Birminghamu přijel po téměř třech desetiletích na Pražské jaro. Těleso bylo už tehdy mimořádně zajímavé díky tomu, že ho dlouhé roky formoval jako jeho šéfdirigent Simon Rattle, budoucí hvězda světového formátu. Zdá se, že orchestr má dlouhodobě štěstí. Nyní ho šestým rokem formuje mladá šéfdirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, jejíž budoucí dráha se dá odhadovat stejně směle. A středeční koncert v Obecním domě pod jejím vedením opravdu vyzněl jako výjimečná umělecká událost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

Klarinetistka Anna Paulová opět vystoupí na festivalu Pražské jaro, tentokrát s korejskou flétnistkou Chaeyeon You. Paulová je laureátkou Pražského jara z roku 2015, stejně tak její jihokorejská kolegyně, ta se zúčastnila v roce 2020. Dalšími laureáty, kteří vystoupí s nimi, budou cembalistka Monika Knoblochová a klavírista Adam Skoumal. Umělci spolu zahrají v Anežském klášteře v neděli 22. května od 17 hodin. Koncert Freiburger Barockorchester a Vox Luminis se bude konat ve středu 25. května od 20 hodin v Rudolfinu. Soubory společně uvedou kantátu ke svátku Nanebevstoupení Páně Auf Christi Himmelfahrt allein Johanna Sebastiana Bacha, ale zaznějí i díla Georga Philippa Telemanna a Heinricha Ignaze Franze Bibera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Špičková akustika, zázemí pro dva orchestry a jejich koncertní a edukační programy, vytvoření centra kulturního a společenského života a plně využívaného veřejného prostoru, oživení celé nové městské čtvrti i nová architektonická ikona Prahy, to vše se očekává od budovy Vltavské filharmonie, která má stát v roce 2032 v Holešovicích u řeky. Vítězný architektonický návrh dánského studia Bjarke Ingels Group, zveřejněný hlavním městem Prahou 17. května jako výsledek mezinárodní soutěže, vítá ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor, který se zasazuje o postavení moderního koncertního sálu v metropoli už druhé desetiletí. Potlačuji dojetí, říká v podcastu portálu KlasikaPlus.cz. Podrobnosti o návrhu čtěte ZDE.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
300

„V odborných kruzích je Gautier Capuçon považován za ambasadora violoncella 21. století.“

„Přesně vystihl odlišné, hravé i taneční charakteristiky každé z vět, které obdařil vnitřně procítěnou expresí.“

„Krásná volba přídavku završila skvěle koncipovanou dramaturgii Capuçonova festivalového debutu, který byl vynikající.“

Světoznámý francouzský violoncellista Gautier Capuçon, který je debutantem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a současně rezidenčním umělcem letošního 77. ročníku, zahájil v Pražské křižovatce 16. května mimořádným recitálem své třídenní festivalové působení. Do Prahy přiletěl z Bogoty. V rámci sólového koncertu přednesl výběr z děl Johanna Sebastiana Bacha, Henriho Dutilleuxe a Zoltána Kodálye, která nahrál na své album Souvenirs.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“

„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“

„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“

Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
99

„Sopranistka Hana Blažíková doslova prozářila překrásný prostor síně v Anežském klášteře. V kontrastu se zvukem harfy zněl její hlas nebesky a naplnil sál dokonale.“

„Dovolím si tvrdit, že soubor Tiburtina Ensemble patří k naprosté světové špičce a byl opravdovou ozdobou letošního Pražského jara.“

„V některých písních Nejtek ‚trhá‘ fráze a texty, v některých naopak nechává melodii i text přirozeně a logicky vázat. Je evidentní, že to byl záměr, ten jsem však nepochopil.“

Festival Pražské jaro nabídl v sobotu 14. května třídílný projekt zaměřený na historicky poučenou interpretaci staré hudby ve skladbách dávných i současných autorů. Od 19 hodin se v Anežském klášteře představil ženský soubor Tiburtina Ensemble s uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou a jejich hosty. Programu jejich vystoupení dominoval Nejtkův vokálně-instrumentální cyklus psaný na texty středověkých trubadúrek zvaných trobairitz z přelomu dvanáctého a třináctého století. Michal Nejtek skladbu napsal na objednávku Pražského jara.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 16 květen 2022 12:58

Salon ZUŠ – stále se zvyšující laťka

001

„Umělecké školství je z hlediska rozvoje osobnosti i kultivování společnosti velice důležité – věnuje se pěstování talentů, ale vychovává i budoucí příjemce kultury.“

„Dvanáctiletý Adam Znamirovský zahrál Etudu č. 6 d moll ‚Omaggio a Domenico Scarlatti‘ Marca-Andrého Hamelina tak suverénně, že vzbudil největší aplaus obecenstva.“

„Chuť, nadšení, píle i jistá dávka talentu a štěstí jsou dobrými předpoklady pro budoucí uplatnění těchto mladých hudebníků.“

Popáté zařadilo Pražské jaro do svého programu Salon ZUŠ – koncert stipendistů MenARTu, nadaných žáků základních uměleckých škol, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. Koncert, z něhož čišela nejen mladistvá energie a nadšení, ale ozdobily ho i pozoruhodné výkony, proběhl v neděli 15. května v kostele svatých Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

fagot-lauretiVítězkou fagotové soutěže Pražského jara se stala šestadvacetiletá Minju Kim z Korejské republiky. Získala také Cenu Nadace Český hudební fond, Cenu Českého rozhlasu a Cenu hlavního města Prahy. Druhým laureátem je Japonec Kenichi Furuya, třetí místo obsadila třiadvacetiletá Minju Kim z Korejské republiky. Rozhodla o tom po pátečním třetím kole mezinárodní porota, které předsedal Carlo Colombo. Soutěžním repertoárem byl ve finále Koncert g moll „per Marchese de Morzin“ Antonia Vivaldiho a Koncert pro fagot a 11 smyčců Jeana Françaixe. Ve Dvořákově síni Rudolfina tři finalisty doprovázel Haydn Ensemble pod vedením dirigenta Martina Petráka. Do prvního kola přijelo začátkem května do Prahy 34 kandidátů. Cenu pro nejlepšího českého účastníka letošní fagotové soutěže si odnáší Petr Sedlák, student Royal College of Music v Londýně, člen českého souboru Slavic Trio a orchestrální hráč se zkušenostmi mimo jiné v BBC Symphony Orchestra a v Orchestru mladých Evropské unie.

Zveřejněno v AktuálněPlus
0022

Festivaly Pražské jaro, Americké jaro, Smetanova Litomyšl a Smetanova výtvarná Litomyšl spojuje zájem o nové talenty. Vedle mezinárodních hvězd dávají ve svých programech v nadcházejících týdnech prostor i zástupcům nejmladší generace umělců. Představí absolventy aktuálního ročníku Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, kteří pracovali společně se svými pedagogy pod vedením předních umělců nejrůznějších oborů. Podpoře talentů i významu uměleckého vzdělávání v České republice bude věnována 27. května také diskuse na půdě Senátu Parlamentu ČR, kterou iniciovala právě Akademie MenART ve spolupráci s celostátním festivalem základních uměleckých škol ZUŠ Open.

 
Zveřejněno v MladíPlus
120

„V Praze sice přímo neoslnil, ale přesto sklidil velké uznání a získal hluboký respekt.“

„Do provedení díla, které má ve světové hudbě ojedinělý program, se promítlo zázemí lidí, prožívajících na Blízkém východě často bolestně pojem vlast.“

„Je pochopitelné, že nemohl uspokojit ty, kteří v důvěrně známé partituře potřebují slyšet jemné nuance.“

Orchestr Západovýchodní díván je na hudební mapě světa pojmem, směle přesahujícím v mezinárodním měřítku umělecké hranice směrem k politice. Letošní festival Pražské jaro otevřel nakonec sice bez svého zakladatele Daniela Barenboima, ale pod taktovkou Němce Thomase Guggeise, který ho narychlo zastoupil, neméně zajímavě. Smetanova Má vlast zazněla ve čtvrtek v Obecním domě jako dílo uchopitelné a pochopitelné v globalizovaném světě už pro kohokoli – i pro mladé hudebníky z Izraele a Palestiny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
200

Po zahajovacích koncertech West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Thomasem Guggeisem nabídne festival Pražské jaro od soboty 14. do pátku 20. května dalších jedenáct koncertů. Vystoupí na nich soubor The Breathtaking Collective se sopranistkou Hanou Blažíkovou, Tiburtina Ensemble, Collegium Marianum, stipendisté projektu MenART, Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem a houslistou Augustinem Hadelichem, zpěvačka Alma Naidu, rezidenční sólista festivalu – violoncellista Gautier Capuçon, City of Birmingham Symphony Orchestra se svou šéfdirigentkou Mirgou Gražinytė-Tylou, mezzosopranistka Markéta Cukrová s klavíristou Gottliebem Wallischem a Česká filharmonie s dirigentem Davidem Robertsonem, klavíristou Ivem Kahánkem a Pražským filharmonickým sborem. Podrobné informace o nadcházejících projektech najdete zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0002

„Na mé vlasti mě upoutalo, jak je každá z těchto symfonických básní zvláštní a osobitá. Skoro jako by to byly jiné žánry.“

„Myslím si, že hudebníci se dostali do bodu, kdy plně Mou vlast chápou a dokážou její obsah převést do vlastního hudebního jazyka.“

„Barenboimův způsob, jak ztvárnit hudbu, zvuk, je v orchestru velmi silně zakořeněn.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí dnes večer Smetanovou Mou vlastí West-Eastern Divan Orchestra, který bude řídit Thomas Guggeis. Osmadvacetiletý německý dirigent nahradí Daniela Barenboima, zotavujícího se po nemoci. Guggeis působí v berlínské Státní opeře, v příští sezoně se stane hudebním ředitelem Frankfurtské opery. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví jen několik málo hodin před koncertem o Mé vlasti, o Barenboimovi i o svých momentálních pocitech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
66

„Ono se to moc neví, ale Jihočeská filharmonie je první český orchestr, kde hrají, až na pár výjimek, všichni z tabletů.“

„Hudba se dá dělat dobře na různých místech a s různými lidmi.“

„Snažím se stále pomáhat, ať už v oblasti zdravotnických asistencí, při mimořádných událostech, zkrátka kde je třeba.“

Debutant Pražského jara. Jeden z nejvýraznějších dirigentů své generace, výborný klarinetista, dlouholetý člen Českého červeného kříže a muž, kterému není lhostejné utrpení druhých. Tyto vlastnosti určují umělecký i lidský profil mladého ostravského dirigenta Marka Prášila, který letos vystoupí poprvé na prestižním festivalu Pražské jaro. V rámci Národního divadla moravskoslezského Prášil nastudoval řadu ceněných muzikálů, nové úspěchy sklízí jako hlavní hostující dirigent Jihočeské filharmonie. Nyní se přestaví v metropoli 24. května po boku PKF – Prague Philharmonia a klavíristy Donghy Lee.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
89

„Pokud bychom označili červenec 1934 za zrození a křest Orchestru F. O. K., mohli bychom 12. květen 1942 považovat za jeho biřmování.“

„Z Václava Smetáčka doslova tryskal talent na všechny strany. Už každý z jeho jednotlivých počinů by méně energickému hudebníkovi vystačil na celoživotní kariéru.“

„Jak už bylo naznačeno, mnoho nechybělo a Václav Smetáček se ujal vedení jiného, v té době konkurenčního, tělesa s názvem Pražský symfonický orchestr.“

Dvanáctý květen je v dějinách české hudby významným dnem. Především jde o datum úmrtí Bedřicha Smetany (12. května 1884), které se posléze stalo i tradičním dnem zahájení festivalu Pražské jaro (poprvé dvanáctý ročník v roce 1957). Toto datum má však svůj velký význam i pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK (původně pouze Orchestr F. O. K.), neboť se podařilo po různých peripetiích tohoto dne v roce 1942 jmenovat jeho šéfdirigentem Václava Smetáčka.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
012

„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“

„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“

„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“

Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 12