„V opeře je Salome samostatně uvažující subjekt a do proroka se zamiluje, jakmile ho uvidí. Je úplně jiný, než co až dosud viděla; člověk, který jí, jako dosud jediný, nepochlebuje, ale dokonce odporuje.“

„Linda Ballová je ideální představitelkou ‚šestnáctileté princezny s hlasem Isoldy‘, jak ji charakterizoval Richard Strauss. Její křehký zjev kontrastuje s průrazným hlasem, plným vášně a dramatického napětí.“

„Závěrečná scéna, při které Salome hlavu zkoumá, ochutnává, líbá, dokonce do ní i kope, tiskne ji k sobě, takže se celá potřísní krví, stále víc a víc graduje jak v hudbě, tak ve výrazu.“

Operu Richarda Strausse Salome uvedlo v sobotu 17. června Národní divadlo v Brně jako poslední operní premiéru sezóny. Na jevišti Janáčkova divadla operu inscenoval režisér David Radok a hudebně ji nastudoval Marko Ivanović. Inscenace se setkala s nadšeným přijetím publika.

„Janáčkovo divadlo má dobrou atmosféru. Je tu specifická energie.“

„Salome změnila způsob vnímání hudebního dramatu. Je o překračování všech limitů i tabu, šokující dílo o nelidskosti, amorálnosti; o tom, kam až je člověk schopen zajít.“

„Je zajímavé, že Strauss pracoval podobně jako Janáček a ve stejné době. Strauss si napsal sám libreto podle hry Oscara Wilda; není to zpěv na poezii, ale na prózu.“

David Radok vyrostl a vystudoval díky emigraci spolu s rodiči ve Švédsku, kde se věnoval operní režii. Po revoluci se vrátil a začal působit rovněž v České republice. Vedle Národního divadla v Praze pracuje pravidelně i v Janáčkově opeře Národního divadla v Brně. Společně s dirigentem a skladatelem Marko Ivanovićem uvedli už opery Věc Makropulos, Modrovousův hrad, Monument, Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas nebo Petera Grimese. V současnosti společně připravují inscenaci opery Salome od Richarda Strausse, premiéru má 17. června. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se David Radok zamýšlí nad námětem Salome, vrací se k inscenaci Brittenova Petera Grimese, naznačuje, jaké opery nemá rád, a distancuje se od povrchních režijních aktualizací.

„Námluvy s Janáčkovou operou byly dramatické. Obrátili se na mne, jestli bych mohla být „cover“ na Emilii Marty, když budou na turné v Šanghaji s Věcí Makropulos, to bylo v roce 2017. Nakonec onemocněla hlavní představitelka a zavolali mi v den představení.“

„Salome překračuje všechny zažité konvence a hranice ve svém chování vůči všem.“

„Dostala jsem se k paní Editě Gruberové, která mi zajistila předzpívání u své profesorky Ruthilde Boesch ve Vídni. Měla jsem u ní několik hodin, ale z další spolupráce nakonec sešlo.“

Linda Ballová je slovenská sopranistka, která se v brněnské opeře představuje již v páté inscenaci. Vždy zaujala zvučným a pevným sopránem, křehkým vzezřením, bezproblémovou muzikalitou a přirozeným herectvím. Nyní ji čeká premiéra Straussovy Salome, kde ztvární hlavní postavu. Pěvkyně tvrdí, že je to úkol, co ji posouvá o další stupně operního umění dál.

Národní divadlo Brno uvede premiéru Straussovy opery Salome podle hry Oscara Wilda. V úterý 6. června se od šesti hodin večer návštěvníci Janáčkova divadla seznámí s inscenačním týmem a sólisty. Vstup je zdarma. Dílo, které má premiéru v sobotu 17. června, divadlo uvede v režii Davida Radoka a v hudebním nastudování Marka Ivanoviće. V hlavních rolích se představí Jaroslav Březina, Eva Urbanová, Linda Ballová a Birger Radde.

Závěrečný program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram si vzal do názvu třicáté výročí nástupu Václava Havla do funkce prvního českého prezidenta. K mottu 54. ročníku středočeské hudební přehlídky, které znělo Moudro v nás, se připomínka tří desetiletí samostatné České republiky a jejího nejvyššího představitele, oceňovaného ve světě jako myslitele, hodila velmi dobře. A tak první červnový večer v příbramském Divadle Antonína Dvořáka vhodně propojil pomaleji plynoucí hudbu s podnětnými myšlenkami o krizi spirituality, o odpovědnosti a svědomí i o morálce a politice.

Pět abonentních koncertních řad, k tomu mimořádnou koncertní řadu nazvanou Historické reflexe a komorní řadu Kruh přátel hudby – to vše nabídne v příští sezoňě Plzeňská filharmonie. Novinky budou v podobě mecenášského klubu nebo studentského last minute „Na fildu za stovku“. Ty mají cílit na všechny posluchačské generace. Šéfdirigentem zůstává Chuhei Iwasaki.

„V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv.“

„Bylo potěšením sledovat, jak dirigentka ten rozeklaný monument bezpečně vede a usměrňuje jednoduchými, přehlednými gesty, bez zbytečné exaltace.“

„Právě ve vygradovaných partiích se projevila síla elektrizujících gest Oksany Lyniv, a to nejen v porozumivé reakci interpretů – zápal se dokázal přenést i na publikum.“

Koncerty Pražského jara jsou mnohdy různým způsobem dramaturgicky tematizované. Ačkoliv v tomto případě to nebylo výslovně zdůrazněno, večerní koncert v neděli 28. května v Rudolfinu z podstatné části náležel ukrajinským umělcům, ukrajinské kultuře a potažmo Ukrajině jako takové. V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. S pražskými filharmoniky je ostatně dobře obeznámena, společně účinkovali v Praze už v roce 2015.

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“

„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“

„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?

V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu masterclass i rozhovory s účinkujícími umělci. V těchto sedmi dnech se dramaturgie festivalu zaměří na klíčová díla rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase a připomene sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších tvůrců dvacátého století, György Ligetiho.

„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“

„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“

„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.

„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“

„Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“

„Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner, nebude v nedělním vysílání chybět jeho opera. Zazní Tannhäuser s legendárním hrdinným tenorem Wolfgangem Windgassenem v titulní roli.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. 5. do 21. 5. 2023?

„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“

„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“

„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?

Historii mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od jeho počátku až po poslední dva „covidové ročníky“ 2020 a 2021 sleduje nová kniha nazvaná 75 let Pražského jara editorky Svatavy Barančicové. Nejpodrobněji, coby určité navázání na předchozí publikaci Antonína Matznera 60 Pražských jar, se kolektiv autorů věnuje posledním patnácti ročníkům festivalu, které popisuje kronikářským stylem. Autoři však šli ještě dál než 75 let zpět. V kapitole Předjaří odkrývají první zárodky májových festivalů v devatenáctém století.

„Korunovační koncert bude průřezem hudebními žánry, okořeněným zdravicemi celebrit; klasická hudba, i když v menšině, také zazní.“

„Mnohem větší porci klasiky naservíruje divákům už o den dříve, 6. května, samotný korunovační obřad.“

„Hudební dramaturgie obou událostí je nutně kompromisem mezi uměním a diplomacií.“ 

Musel to být uprostřed těžkého, celosvětově násilného roku zábavný pohled. Psal se osmašedesátý s jeho studentskými bouřemi, které málem smetly Paříž, a s demonstracemi proti válce ve Vietnamu, zahlcujícími Washington. Zavražděni byli Martin Luther King a Robert Kennedy, do dějin vstoupil náš 21. srpen. A přece se tehdy stranou destruktivních rejů, u brány oxfordské Trinity College, odehrála úsměvná scénka. Z červeného autíčka Mini Morris, známého víc z žertovných scének Pana Fazolky neboli Mr. Beana, se vysoukal vysoký, hubený mladík, čerstvě osmnáctiletý.  A klátivě, rozmrzele vešel dovnitř... Řeč je  o následníku trůnu, budoucím britském králi, jehož korunovaci bude za týden sledovat v médiích celý svět. 

„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“

„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“

„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?

Ve čtvrtek 27. dubna vystoupí jako sólista večera v Mendelssohnově Koncertu e moll s Filharmonií Hradec Králové houslista Jiří Vodička. K orchestru se vrací po dvou letech. Koncert, který orámuje Weberova předehra k opeře Čarostřelec a Wagnerova předehra a Isoldina smrt z lásky z opery Tristan a Isolda, povede šéfdirigent FHK Kaspar Zehnder.

„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“

„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“

„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?

„Robert Carsen je jedním z nejlepších operních režisérů současného divadla."

„Již v Salcburku přesunul Carsen děj opery z roku 1740 do období krátce před 1. světovou válkou, poslední dějství v hostinci ve vídeňském Prátru umístil do jakéhosi luxusního bordelu."

„Přenos Růžového kavalíra z MET v programu Live in HD opět dokumentoval, že Metropolitní opera v New Yorku stále patří k tomu nejlepšímu, co ve světě opery můžeme dnes vidět."

Je tomu již více než 112 let, kdy poprvé v drážďanské Semperově opeře zazněla pátá opera Richarda Strausse Růžový kavalír. Po prvotinách Guntram a Ohně zmar našel Strauss svůj vlastní osobitý kompoziční styl v operách Salome (1905) a Elektra (1909), celovečerních jednoaktovkách, které měly také premiéru v Drážďanech a které okamžitě postavily svého tvůrce na piedestal jednoho z nejúspěšnějších a nejžádanějších operních autorů své doby. Strauss byl po těchto premiérách považován za nejlepšího současného skladatele. Rosenkavalier se teď objevil 15. dubna v rámci projektu The MET: Live in HD v celosvětovém přímém přenosu z newyorské Metropolitní opery – a tím pádem v programu společnosti Aerofilms i v tuzemských kinech.