Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí 27. března odstartuje jarní turné. Během něho uvede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, program druhý bude představovat trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“
„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“
„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“
Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov se vrací ke svému orchestru, aby ve světové premiéře uvedl Symfonické etudy francouzského varhaníka a skladatele Thierryho Escaiche. Sólového partu se v nich debutově s Českou filharmonií ujme jihokorejský pianista Seong-Jin Cho. Dále zazní suita z baletní pantomimy Podivuhodný mandarín Bély Bartóka a koncertní verze baletu Petruška Igora Straviského. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek a v pátek 16. a 17. března od půl osmé večer hodin, v sobotu 18. března pak od patnácti hodin.
Semjon Byčkov, šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie, nastudoval operu Rusalka v londýnské Královské opeře Covent Garden. Režie se ujaly Natalie Abrahami a Ann Yee, které vytvořily poetickou a zároveň nově pojatou inscenaci Dvořákovy lyrické pohádky, odhalující náš nelehký vztah k přírodě a snahy lidstva ji vlastnit a zkrotit. V titulní roli se představí mezinárodně uznávaná sopranistka Asmik Grigorian. Jejím Princem bude David Butt Philip. V dalších rolích vystoupí Alexej Isajev, Emma Bell a Sarah Connolly. Rusalka v novém nastudování premiérově zazní v úterý 21. února. Do 7. března se uskuteční dalších pět repríz. Stanice BBC Radio 3 pořídí z představení zvukový záznam, který odvysílá v druhé polovině března.
„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“
„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“
„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“
Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.
David Mareček získal mandát generálního ředitele České filharmonie na dobu neurčitou. Ministr kultury Martin Baxa tímto nestandardním krokem ocenil výsledky jeho dosavadních dvou šestiletých funkčních období. Manažer, klavírista a pedagog David Mareček, letos sedmačtyřicetiletý, je v čele ČF od února 2011. Panuje shoda v tom, že orchestr stabilizoval a nastavil koncepci jeho dlouhodobého rozvoje. Na místo šéfdirigenta v roce 2012 opět přivedl Jiřího Bělohlávka a po jeho předčasném skonu Semjona Byčkova, který loni prodloužil smlouvu s orchestrem až do roku 2028. Mareček vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU. V letech 1998 až 2006 učil na ZUŠ, uměleckém gymnáziu a brněnské konzervatoři. Od roku 2005 působil ve Filharmonii Brno, nejprve jako dramaturg, o dva roky později se stal jejím ředitelem... Česká filharmonie nyní spolupracuje s nejlepšími českými i světovými sólisty, dirigenty a skladateli, vystupuje v prestižních sálech a vydává kritikou oceňované nahrávky. Má ucelenou strategii hudebního vzdělávání, v jejímž rámci spolupracuje s více než čtyřmi sty škol i s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit.
„Mladíkův debut se vyznačoval velkou muzikalitou, neokázalostí a nezkaženou upřímností a také znělostí, jejímž protipólem byla stejně nádherná pianissima.“
„Texty podivuhodného pražského básníka a spisovatele sestavil skladatel do libreta, které kopíruje, evokuje a vrší jejich existenciální posmutnělost i neuchopitelnou záhadnost.“
„Pražská symfonie stála za poslech i kvůli výjimečným hlasům Catrion Morisonové a Christiana Immlera.“
Koncert České filharmonie a Semjona Byčkova se světovou premiérou nové skladby a s debutem mladičkého houslisty nepřilákal dostatek publika. Ve čtvrtek byla Dvořákova síň Rudolfina viditelně jen poloplná. Škoda, protože Johan Dalene hrál Sibelia velmi pěkně a Detlev Glanert složil působivou kompozici.
Šéfdirigent a hudební ředitel prvního českého orchestru Semjon Byčkov uvede od čtvrtka 8. do soboty 10. prosince Čtvrtou symfonii „Pražskou“ současného německého skladatele Detleva Glanerta, napsanou speciálně pro Českou filharmonii na motivy lyrických fragmentů Franze Kafky. Pěveckých partů se ujmou mezzosopranistka Catriona Morison a basbarytonista Christian Immler, kteří s orchestrem vystoupí poprvé. Hudební večery ve Dvořákově síni Rudolfina budou prvním setkáním s Českou filharmonií i pražským debutem také pro dvaadvacetiletého norsko-švédského houslistu Johana Dalenea. Ten se publiku představí v Houslovém koncertu finského skladatele Jeana Sibelia. Páteční koncert bude od půl osmé živě přenášet Český rozhlas na stanici Vltava.
„Dirigent tuto spolupráci označil za jeden z nejhezčích narozeninových dárků, který mohl dostat!“
„Naslouchat jedinečné souhře tělesa, naprosto přesnému, transparentnímu zvuku smyčců, akordům, které zařezávají jak seknutí sekerou… je pokaždé výjimečným zážitkem.“
„Jsem přesvědčen, že ať dnes filharmonici hostují na kterémkoli světovém pódiu, jejich výkony musí všude bez výjimky vzbuzovat mimořádný ohlas!“
Sedmdesáté narozeniny, které připadly na 30. listopadu, oslavil šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov třemi výjimečnými koncerty. Na pódium Rudolfina si totiž kromě svého orchestru přizval Českou studentskou filharmonii, talentované hudebníky, studenty a absolventy hudebních škol – gymnázií, konzervatoří a akademií. Nabitá Dvořákova síň tak prožila jedinečné sváteční dny (hodnotíme druhý večer 1. 12.), které pod taktovkou jubilanta přinesly úžasnou konfrontaci vrcholného umění našeho prvního orchestru a neuvěřitelného, spontánního zaujetí nejmladší muzikantské generace, na níž spočívá budoucnost a kvalita naší orchestrální interpretace.
Sedmdesáté narozeniny oslaví šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov třemi koncerty. První je na programu přímo v den jubilea, ve středu 30. listopadu, další pak ve čtvrtek a v pátek. Zazní dvě páté symfonie, Ludwiga van Beethovena, kterou provede Česká studentská filharmonie, a Pátá Dmitrije Šostakoviče – ta s Českou filharmonií. Studentská filharmonie se do abonentního programu České filharmonie zapojí vůbec poprvé. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina vždy od půl osmé večer.
Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.
„Pak to ale šlo rychle – tři zbývající věty napsal během jednoho měsíce.“
„Semjon Byčkov s Českou filharmonií letos v létě se Sedmou symfonií objeli polovinu západní Evropy.“
„Byla celá pátá věta myšlena jako parodie? Pak ale co ta hymna?“
Přes neuvěřitelně bohatý hudební život Pražanů některé symfonické orchestry musejí hrát dva nebo tři dny po sobě jeden a týž koncert, aby uspokojily poptávku hudbymilovného obecenstva. Pro recenzenta, který z pracovních i osobních důvodů nemůže jít na koncert první den, je to obrovská šance dílo slyšet. Tak se stalo, že Sedmou Mahlerovu symfonii v podání České filharmonie jsem uslyšel až 4. října.
Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova uvede tento týden od 2. do 4. listopadu Sedmou symfonii Gustava Mahlera. Byčkov Mahlerovu Sedmou symfonii s Českou filharmonií poprvé provedl letos v srpnu na letních festivalech ve skotském Edinburghu a španělských městech San Sebastian a Santander a před několika dny v Paříži a Lucemburku. V Praze ji nyní nahraje pro Pentatone, u něhož pod jeho taktovkou v podání prvního českého orchestru zatím vyšly dvě Mahlerovy symfonie, Čtvrtá a Pátá. V letošní sezóně pak ještě nahraje Šestou symfonii, která po koncertech v Rakousku, Srbsku, Itálii, Francii a Německu zazní v červnu i ve Dvořákově síni Rudolfina.
Česká filharmonie a její šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov dnes zahajují evropské turné, které je spojeno s českým předsednictvím v Radě Evropské unie. Během deseti dnů zavítají do slavných evropských sálů v Paříži, Lucemburku, Bruselu, Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Mnichově a Essenu. Na koncertech zazní skladby Gustava Mahlera, Dmitrije Šostakoviče, Josepha Haydna a Roberta Schumanna. V roli sólistů se představí francouzský violoncellista Gautier Capuçon a islandský klavírista Víkingur Ólafsson.
„Ukrajinské Ministerstvo kultury zveřejnilo informaci, že ‚ve dnech předcházejících 12. říjnu 2022 byl Jurij Kerpatěnko ve svém bytě zavražděn‘.“
„Od počátku ruské invaze si Kerpatěnko ve svých komentářích na sociálních sítích nebral servítky, což jistě neuniklo pozornosti ruských specialistů na hybridní válku.“
„Před několika dny vtrhli do jeho bytu gangsteři a dali mu nabídku, která zdánlivě nešla odmítnout. Výběr muže, který nepůsobil dojmem hrdiny, zaslouží obdiv a úctu.“
Mark Twain prý napsal, že „historie se neopakuje, ale rýmuje“. Ať už se mu autorství výroku připisuje právem, anebo slavný spisovatel citoval kohosi neznámého, zní tento bonmot od konce února trpce v souvislosti s válkou na Ukrajině. V posledních dnech přibyl na seznam krutostí, které se tam odehrávají, příběh statečného ukrajinského mistra taktovky jménem Jurij Kerpatěnko. Je tragický sám o sobě, ale ještě hrůznější v historických souvislostech. Jako by se tamní bludný kruh ne a ne zastavit, rozetnout. Naopak nabývá na odpudivosti, pokud je promítnut v časové ose.
Klavírista uzbeckého původu Behzod Abduraimov se vrací do Rudolfina. S Českou filharmonií poprvé vystoupil ve svých čtyřiadvaceti letech v roce 2014. Teď vystoupí v Praze po tři večery a zahraje Rapsodii na Paganiniho téma Sergeje Rachmaninova. V druhé půlce koncertu pak zazní Jedenáctá symfonie „Rok 1905“ Dmitrije Šostakoviče pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele orchestru Semjona Byčkova. Koncerty sekonají ve Dvořákově síni od 5. do 7. října vždy od 19.30 hodin.
„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“
„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“
„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“
Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.
„Lisa Batiashvili – ani stopa po čemkoli vnějškovém, ani trocha nadbytečné virtuózní okázalosti.“
„Oč menší, opravdu stylové, bylo obsazení orchestru v Beethovenovi, o to větší těleso pak nastoupilo po přestávce k provedení druhé skladby večera.“
„Ve zvukomalbě je proti plátnu Straussovy Alpské symfonie Smetanova Vltava miniaturou...“
Česká filharmonie otevřela 127. sezónu zdařilým, hudebně hodnotným způsobem: dvěma velkými díly a s dvěma významnými umělci. Šéfdirigent Semjon Byčkov je pražskému publiku dobře znám. Houslistka Lisa Batiashvili sice v Praze už jednou účinkovala, ale jen ve streamu v době pandemie. A tak nyní s filharmoniky vystoupila poprvé standardně, před plným sálem. Po Beethovenově Houslovém koncertu přišla na řadu Straussova Alpská symfonie. Dva monumenty německé hudby – a opravdu krásně zahrané.
