„Neveřejné zkoušky patří k pracovní každodennosti filharmoniků.“

„Studenti se na chvíli stali pozorovateli pro ně neznámého světa.“

„Výstava ukazuje specifickou atmosféru zkoušek a výsostné působení hudby jako takové.“

Studenti Akademie výtvarných umění zachytili hráče České filharmonie při jejích zkouškách. Výsledkem je výstava, která právě probíhá v přízemním respiriu Dvořákovy síně Rudolfina. Posluchači různých ateliérů tvořili na neveřejných koncertních zkouškách, které vedli dirigenti Jiří Bělohlávek, Semjon Byčkov a Manfred Honeck.

„Česká filharmónia zanechala dojem veľmi kvalitného, všestranného ansámblu.“

„Vtisnúť dielu hĺbku tak, ako sa to podarilo Capuçonovi, nie je samozrejmosťou.“

„Byčkov publiku ponúkol spolu s orchestrom originálnu „Novostvetskú“ bez náznaku šablónovitosti.“

Prvý z trojice koncertov Českej filharmónie vo viedenskom Musikvereine odznel, za prítomnosti niekoľkých štátnikov, v sobotu 24. novembra. Večer bol zároveň zakončením cyklu filharmonikov k 100. výročiu vzniku republiky: orchester sa spolu so šéfdirigentom Semjonom Byčkovom predstavil prevažne v dielach českých autorov. Jedinou výnimkou bol vedľa Fišera, Smetanu a Dvořáka Koncert pre violončelo a orchester č. 1 Camilla Saint-Saënsa, v ktorom Česká filharmónia sekundovala skvelému Gautierovi Capuçonovi.

„Zaujmeme, když dáváme českou hudbu. Američané jdou na ČF jako na zážitek, který bude autentický.“

„Pro Ameriku je čtyřletý cyklus zájezdů tak akorát.“

„Vozíme dva, maximálně tři různé programy, protože na turné není čas zkoušet.“

Česká filharmonie má dnes večer se Semjonem Byčkovem v Kalifornii na více než dvoutýdenním americkém turné předposlední koncert. Koná se v Davies Symphony Hall, v sále, který San Francisco postavilo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Síň má skoro 2800 míst a je pojmenována po paní Louise Davies, dámě ze staré sanfranciské rodiny, největší z donátorů stavby. O sálech, o programu i o dalších aspektech uspořádání zájezdu do Spojených států hovořil portál KlasikaPlus s Davidem Marečkem, generálním ředitelem orchestru. Od roku 1965 jde o třinácté turné po USA. 

„Předání Ceny Antonína Dvořáka právě ve Washingtonu mělo jasnou symboliku.“

„Komárek by si přál, aby se zájem o hudbu a o Českou filharmonii doma zvedal.“

„Na zájezdě  zaznívá Dvořákova Sedmá a Violoncellový koncert, ale také Čajkovského hudba.“

Česká filharmonie má před sebou vystoupení v koncertním sále Michiganské univerzity ve stotisícovém městě Ann Arbor a v neděli koncert ve čtyři sta kilometrů vzdáleném Chicagu. Orchestr je od 25. října do 12. listopadu na americkém turné, při němž už hrál ke stému výročí Československa v New Yorku a Washingtonu a které zakončí v Kalifornii.

„Naše existence má smysl, nic neumírá navždy.“

„A pak přijde ve ztišení celého aparátu téměř neslyšný začátek zpěvu sboru…“

„Publikum odpoledního koncertu reagovalo po doznění bouřlivě, až moc brzy.“

Mahlerova Symfonie Vzkříšení 28. října na koncertě v Carnegie Hall byla uměleckou událostí - a pro ty, kdo věděli nebo chtěli vědět, také symbolickým připomenutím stovky let od vzniku samostatného Československa. Oba významy Česká filharmonie do New Yorku přivezla a oba s Pražským filharmonickým sborem krásně naplnila.

2. Mahlerova symfonie je už sama o sobě výjimečným dílem a když je navíc uváděna v den 100. výročí založení naší republiky a v Carnegie Hall, kde měla premiéru Dvořákova 9. symfonie "Z nového světa" a Te Deum, je zážitek niterný a o to hlubší. Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, Christiane Karg, Elisabeth Kulman a Semjon Byčkov se postarali o důstojnou oslavu naší státnosti pro všechny krajany žijící v New Yorku. Právě doznělo přináší první dojmy, víc tradičně v následné ReflexiPlus.

„V pěti podlažích má síň na 2800 míst, pódium - mušle bez varhan – je široké a hluboké.“

„Alisa Weilerstein se dovede v nesmírném kontrastu, stejně extrémně, i zkáznit a ztišit.“

„Semjon Byčkov v koncertu i v Sedmé symfonii nacházel víc klidu, zamyšlenosti, opravdovosti a zvukové uměřenosti.“

Výhradně Dvořákova hudba zněla v sobotu večer v New Yorku v podání České filharmonie a Semjona Byčkova. Koncert v zaplněné Carnegie Hall měl velmi srdečný ohlas. Orchestr zněl ve slavné síni měkce až téměř tlumeně, český klasik dostal od šéfdirigenta v Sedmé symfonii i ve Violoncellovém koncertě pěkné podněty. Krásně romanticky hrála i Alisa Weilerstein.

V NYC v předvečer a doma vlastně už v den 100. výročí vzniku naší republiky hrála Česká filharmonie v Carnegie Hall. Zazněl ryze dvořákovský program, violoncellový koncert, Symfonie č. 7 a dva Slovanské tance jako přídavky. Nádherná akustika přispěla k tomu, že se tento koncert dá zatím hodnotit hodnotit jako jeden z nejhezčích, ne-li nejkrásnějších pod taktovkou Semjona Byčkova. Alisa Weilerstein byla vášnivá jako obvykle. Přinášíme první dojmy a jako vždy bude následovat ReflexePlus. Zítra zdejšího a dnes našeho času vystoupí filharmonici v Carnegie Hall ještě jednou - připojí se k nim Pražský filharmonický sbor a sólistky Christiane Karg a Elisabeth Kulman a zazní Mahlerova druhá symfonie Vzkříšení.

„Dlouho předem usilovala o zapůjčení rukopisu Dvořákova Violoncellového koncertu. A podařilo se.“

„Hudební program je exkluzivní a má jednu česko-americkou souvislost vedle druhé.“

„Potom přichází na pódium s obvyklým úsměvem koncertní mistr Josef Špaček.“

„Tento národ je geneticky naprogramován pro hudbu,“ vyznává se na adresu Čechů Semjon Byčkov. Je pátek, Český dům v New Yorku pořádá komorní hudební večer k výročí Československa a šéfdirigent České filharmonie, vyzván, aby promluvil, propojuje improvizovanou úvahu o svobodě ducha a jazyka s konstatováním, že přijíždí s orchestrem jako se svou novou rodinou do země, kterou považuje za svou starou rodinu. Ze Sovětského svazu emigroval totiž v roce 1975 právě do Spojených států a před pětatřiceti lety se stal jejich občanem. Navíc před chvilkou z pódia zazněla vzpomínka, jak ho skupina filharmoniků před nějakou dobou spontánně vyzvala, jestli by se nechtěl stát nejen příštím šéfem, ale tak trochu i „tátou“ orchestru. Což se stalo.

„Byla to ve výsledku důstojná oslava státního jubilea.“

„Studenti byli úžasně připravení, svědomití - a i když provedení bylo jen na jednu zkoušku, byli perfektní.“

„V podání Alisy Weilerstein je Koncert h moll dílo rozevláté, ale ne neukázněné.“

Česká filharmonie zahrála v Londýně kompletně český program. Se Semjonem Byčkovem a s violoncellistkou Alisou Weilerstein. Jako dárek Británii při příležitosti stého výročí Československa. V přímém přenosu na BBC Radio 3.

„Pro hymny a pro předehru k Prodané nevěstě usednou s filharmoniky studenti Royal Academy of Music.“

„Je to poprvé, co podnikáme takový společný projekt s orchestrem mezinárodního formátu.“

„Do dvou dnů rezidence České filharmonie se vešly i komorní koncerty, mistrovské kurzy a debaty.“

„Je tu nějaký Brit?“ Semjon Byčkov se otáčí od dirigentského pultu do sálu. „Bylo v pořádku tempo?“ Právě dohrál s Českou filharmonií a se studenty Royal Academy of Music „God Save The King“ a zjišťuje, jestli večer nevzbudí nelibost. Odkudsi se ozve souhlasné přitakání. Šéfdirigent se s úsměvem obrací zpět k hráčům. „Tak pojďme na Smetanu.“

„Kolik podobných milníků světové hudby orchestr v posledních letech uvedl…?“

„Osmičlenná amplifikovaná vokální skupina zpívající pod značkou London Voices byla skvěle sezpívaná.“

„Sedmá nemohla v mysli doznít. Semjon Byčkov po ní hned přidával. A hodně.“

Není symfonie jako symfonie. Dvořákova Sedmá je tím nejtypičtějším příkladem romantické klasiky. Sinfonia Luciana Beria je naopak vším, jen ne příkladem klasického typu hudby. Česká filharmonie postavila ve čtvrtek obě díla vedle sebe.  

„Česká filharmonie je ve skvělé formě.“

„Především Druhá Mahlerova symfonie je pokladnicí metafor.“

„Obě sólistky jakoby zůstaly na povrchu slov.“

Byl to slavnostní večer, i když se posluchač neubránil vzpomínce na nedávné uvedení Mahlerovy Druhé symfonie „Vzkříšení“ pod Bělohlávkovým vedením. Česká filharmonie otevřela stejným programem svoji 123. koncertní sezónu i novou éru orchestru v čele s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem. A filharmonici jsou opravdu v perfektní hráčské formě, ač Mahler byl tento večer spíš nejednoznačným zážitkem.

123. sezonu ve středu zahájila Česká filharmonie. Koncert byl zároveň oficiálním startem jejího nového šéfdirigenta Semjona Byčkova. Zazněla jediná skladba, rozsáhlá 2. symfonie "Vzkříšení" Gustava Mahlera. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil na právě vyprázdněné varhanní empoře Rudolfina Petr Veber. Podrobněji už brzy v ReflexiPlus na našem portálu.

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s  prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s  Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.

„Dvojkoncert je skvělá partitura, okolnosti vzniku jí přidaly temné stránky.“

„V ideálním případě mohly být akcenty o maličko měkčí.“

„Byčkov dává najevo velký respekt k naší kultuře.“

Slavnostní zahájení 123. sezóny České filharmonie teprve přijde, ale nový šéfdirigent Semjon Byčkov už s orchestrem před publikum předstoupil. Jejich mimořádný koncert byl 3. října připsán stému výročí vzniku Československa.

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“

„Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“

„Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“

Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom cosi, co by nějaký hnidopich nazval asi nedůsledností a nepořádkem, co je ovšem ve skutečnosti tvůrčím přístupem. Šablona řešení prostě neexistuje. Naštěstí. Jedno je však jasné. S inauguracemi a prvními večery se roztrhl pytel. V českých zemích teď od podzimu začíná totiž na nových významných vedoucích místech pracovat nejméně osm dirigentů.