„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“
„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“
„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“
Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.
„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“
„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“
„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“
O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.
Světová premiéra opery české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňský soubor DJKT, se konala v červnu minulého roku. Plzeňský divadelní stánek zve na další představení, která se budou konat v sobotu 21. ledna, ve čtvrtek 23. února a v neděli 5. března na Nové scéně. Dirigenty projektu jsou Jiří Petrdlík a Jiří Štrunc, režisérem je Martin Otava a autorem scény Daniel Dvořák. V hlavních rolích se objeví Philippe Castagner a Ivana Veberová. Dále účinkují Jana Foff Tetourová, Jana Piorecká, Michal Bragagnolo, Tomáš Kořínek, Vanda Šípová, Eva Hartová a mnozí další.
Letošní, čtyřiadvacátý ročník mezinárodního festivalu České doteky hudby do Tří králů nabídne ještě tři koncerty. V tomto ročníku dostávají posluchači velký prostor pro poznání hudby zemí Visegrádské čtyřky. Ve zbylých koncertech se tak mohou těšit na díla Suchoně, Moyzese, Dohnányiho, Góreckého, Pendereckého, Kilara, Szymanowského, Bartóka a Liszta, z Čechů na Dvořáka, Martinů, Temla, Bodorové a Kurze.
V dalším z večerů Obrazy a hudba v produkci Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK vystoupí flétnistka Jana Jarkovská společně s klavíristou Bohumírem Stehlíkem a houslistkou Markétou Janouškovou. Program nabídne tvorbu pro flétnu od baroka až po současnost. Koncert se bude konat ve čtvrtek 1. prosince od 19:30 hodin v klášteře svaté Anežky České.
Ve čtvrtek 15. září v 19 hodin v Tereziánském sále Břevnovského kláštera začne první z řady devíti koncertů cyklu Břevnovská hudební setkání. Sezónu zahájí dvě umělkyně, které pořadatelé pozvali už potřetí – byť se jejich první společný koncert v prosinci 2020 uskutečnil „pouze“ formou streamu. Sopranistka Kateřina Kněžíková a harfistka Kateřina Englichová přednesou v programu nazvaném „Kdo v zlaté struny zahrát zná“ písňové cykly Petra Ebena, Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, Sylvie Bodorové a Benjamina Brittena.
„Kateřina Kněžíková písním dává přirozenost i přesnou míru stylizovanosti, jak ji nachází na pomezí prostoty a operních zkušeností.“
„Krásná hudba s velkoryse klenutými kantilénami.“
„Harfa, pod rukama Kateřiny Englichové znějící vznešeně, zřetelně i barvitě, dodává písním mnoho nápadité a sváteční neobvyklosti.“
Album jim pokřtil horolezec Radek Jaroš, v roce 2014 pokořitel K2, druhé nejvyšší hory světa. Název nové nahrávky nemá sice s velehorami nic společného, ale bylo to během koncertu na festivalu Smetanova Litomyšl vtipné, nápadité a milé. Kateřina Kněžíková s Kateřinou Englichovou, které natočily a uvádějí písně s harfou, mají totiž na obalu desky napsáno K2. Třeba jako Dvě Kateřiny. Ani jedna není první, ani jedna není druhá. Tvoří rovnocenné duo, jedna hudbu maluje a vypráví hlasem, druhá prsty na strunách.
„Svůj part přednesl s absolutní jistotou a potvrdil, že je za velkolepého virtuosa označován právem.“
„Lze ocenit zejména dramatický cit druhé věty Haydnovy symfonie.“
„Ostatně i samotný název skladby napovídá, že stěžejním motivem díla Sylvie Bodorové je hudební barevnost.“
V rámci 21. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava Hudba tisíců zazněl 17. června v Gotické síni jihlavské radnice koncert nabízející dramaturgicky pestrý program. Těžil jak z klasického, tak ze současného repertoáru komorní instrumentální hudby. Hlavním sólistou večera byl maďarský trumpetista Gábor Boldoczki, který vystoupil za doprovodu tělesa Wranitzky Kapelle.
„Chvíli jsem hledal a pak mě napadla ´šílenost´: oslovit vlastního syna, houslistu, který v té době studoval první ročník magisterského studia na AMU.“
„Se Sacconi Quartet se známe velmi dlouho, byli to jedni z našich prvních žáků, které jsme učili v Anglii.“
„Nikdy to není a nemůže být upřednostňování vlastního ega na úkor celku.“
Výběr z Bachova umění fugy ve zpracování Sylvie Bodorové pro soprán, dvě smyčcová kvarteta a harfu. A k tomu Mozart, Mendelssohn-Bartholdy a Šostakovič. Takový je 2. července na festivalu Smetanova Litomyšl program společného koncertu dvou komorních souborů – britského smyčcového kvarteta Sacconi Quartet a Wihanova kvarteta. Primárius českého souboru Leoš Čepický, pedagog AMU, vypráví o oktetech, skladbách pro osm hráčů, o Smetanovcích a Beethovenovi, ale také o tom, jaké to je hrát v kvartetu s Jakubem Čepickým – vlastním synem.
„Jsem stará dobrá střední vlna. Nemám rád fousaté divadlo ani experiment pro experiment.“
„Miloval jsem Boženu Němcovou od dětství, k titulu jsem se snažil přistoupit empaticky a zcela jinak než předchozí ženský inscenační tým.“
„Nová opera Quo vadis Sylvie Borodové je rozhodně velkolepá. Ohlasy byly velmi pozitivní.“
Dvě čerstvé režie má na svém kontě ředitel Divadla J.K.Tyla v Plzni Martin Otava. Na jeho domovské scéně měla 11. června premiéru výpravná soudobá opera Quo vadis od Sylvie Bodorové. ReflexiPlus si můžete přečíst ZDE. Repríza je na programu v sobotu 18. června a pak v příští sezóně. V novém hávu se na festivalu Smetanova Litomyšl představí opera Jsem kněžna bláznů, které napsala Lenka Nota na libreto Olgy Sommerové. Premiéra se původně odehrála v listopadu 2017 v brněnské Redutě, kde ji uvedl Ensemble opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi. Inscenaci si můžete připomenout i pohledem skladatelky Olgy Ježkové pro KlasikuPlus. Opera se ale teď dočkala nového nastudování ke 160. výročí úmrtí Boženy Němcové. Premiéra je na programu 28. a 29. června ve Smetanově domě. V roli spisovatelky se představí Jana Piorecká, jejím manželem bude Adam Rezner. Soubor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň povede dirigent Jan Bubák. Martin Otava v RozhovoruPlus mluví nejen o těchto dvou inscenacích, ale o režijní práci jako takové.
„Hlasově i výrazově je šestašedesátiletý pěvec stále v plné síle, nicméně tu a tam už byl slyšet mírný šelest, především okolo nejvyšších tónů e1–f1.“
„Rozhodně se nedostavila husí kůže, jakou člověk mívá při orchestrálních písních Mahlera nebo Strausse.“
„Pokud bych však měl vyzdvihnout některé sólo, byl by to zcela jistě klarinet Matouše Kopáčka, jehož hladký a sametový zvuk mne vždy takříkajíc ‚pohladil‘.“
Ve středu 15. června uvedl Symfonický orchestr hlavního města Prahy závěrečný koncert sezóny s titulem Thomas Hampson Praze. Kromě slavného barytonisty však šlo také o provedení skladby Sylvie Bodorové a slavné Šeherezády Nikolaje Rimského Korsakova, vše za řízení šéfdirigenta orchestru Tomáše Braunera.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK přivítá amerického barytonistu Thomase Hampsona, který v pražské premiéře zazpívá písňový cyklus Lingua angelorum skladatelky Sylvie Bodorové. V druhé části večera zazní symfonická suita Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova. Koncerty pod vedením šéfdirigenta FOK Tomáše Braunera se budou konat ve středu 15. a ve čtvrtek 16. června, vždy od 19:30 hodin ve Smetanově síni Obecního domu.
„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“
„V roli císaře, krutého tyrana, prototypu všech dalších diktátorů v lidských dějinách, exceloval pěvecky i herecky Philippe Castagner.“
„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“
Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.
„Je autorkou opery Legenda o Kateřině z Redernu, která měla premiéru v libereckém Divadle F. X. Šaldy v roce 2014.“
„Jde o rané křesťanství. A to jsme my. Evropa.“
„Přála by si, aby opera Quo vadis vyzněla jako apel – a zároveň aby přinesla naději, že nejsme ztraceni.“
Soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu ve světové premiéře operu Quo vadis české skladatelky Sylvie Bodorové. Libreto vytvořila autorka spolu s režisérem Martinem Otavou na motivy stejnojmenného románu polského romantického spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a také podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia. Dirigenty projektu jsou Jiří Petrdlík a Jiří Štrunc, autorem scény Daniel Dvořák. V hlavních rolích se objeví Philippe Castagner a Ivana Veberová.
„Dávám přednost něčemu povznášejícímu, něčemu, co hladí duši… Mému naturelu je to bližší.“
„Quo vadis mě jako téma přitahovalo, skoro jako světlo můru, ale měla jsem zároveň obavu, jak tuto tematiku pojmout, jak ji zvládnout na jevišti, jak to udělat, aby to nebyl jen převyprávěný příběh, to opera nesnese…“
„Když skladatel nemá rozvrh, stavbu a text dobře postavený, tak v podstatě nemá absolutně šanci uspět. Základem je, že se posluchač nesmí nudit.“
Na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla bude mít 11. června premiéru nová opera Sylvie Bodorové s názvem Quo vadis. Libreto, které napsala ve spolupráci s režisérem Martinem Otavou, má základ ve stejnojmenném romantickém románu Henryka Sienkiewicze z roku 1895, jehož příběh je situován do antického Říma za vlády císaře Nerona. V hlavním motivu pronásledování prvních křesťanů nechybí ani milostná zápletka… Sylvie Bodorová, která už je autorkou dvou rozsáhlých biblických oratorií – Juda Maccabeus a Mojžíš – a také historické opery Legenda o Kateřině z Redernu, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz kompoziční tvůrčí proces, své úvahy o umění i námět a poselství nové opery a její obsah.
Cyklus Pražské múzy pokračuje středečním koncertem, který se bude konat od 19:30 hodin v kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici v Praze na Malé Straně. Koncert je věnován Meleté, múze vynalézavosti, myšlenky a meditace. V hudebním večeru vystoupí Duo Destinn, tandem, který vznikl vyústěním mimořádné spolupráce dvou umělkyň – flétnistky Žofie Vokálkové a mezzosopranistky Evy Garajové. Projekt chce připomenout českou operní divu Emu Destinnovou. V programu zazní především skladby komponované v originále pro zpěv a flétnu. Mezi autory, kteří budou zastoupeni, jsou skladatelé období impresionismu, jako byl Debussy, Ibert, dále Rodrigo, ale také autoři dvacátého a jednadvacátého století jako Müller nebo Bodorová, stejně jako úpravy skladeb ze staršího období, které jsou inspirací pro skladatele moderních směrů. Večerem bude provázet zakladatelka cyklu, Eva Garajová.
Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zahájí svou novou sezónu v sobotu 4. září. Začne projektem s názvem Svatá Ludmila – 1100 let, tedy oratoriem Antonína Dvořáka. Pokračovat bude světovou premiérou taneční adaptace románu Vyhoďme ho z kola ven, která odstartuje akci s názvem Týden odložených premiér. Během ní divadlo od 4. do 11. září uvede jedenáct slavnostních premiér, které se minulou sezónu nemohly odehrát v plánovaných termínech. Kromě zmíněných jedenácti inscenací se diváci mohou v nadcházející sezóně těšit na sedmnáct nových titulů, jednu obnovenou premiéru oblíbené pohádky a řadu dalších velkolepých i komorních koncertů a akcí. Závěr sezóny by měl patřit projektu Noc s operou, který 24. června 2022 představí Verdiho dramatickou operu Macbeth.
„Melodram trvá zhruba hodinu, není tedy časově náročný a neklade velké nároky na diváka.“
„Volantes Orchestra zahrál Zimmermannův melodram s pochopením pro líbeznou stylovou interpretaci.“
„Olomoucké barokní slavnosti si mohou připsat další inscenační úspěch.“
Olomoucké barokní slavnosti představily melodram na námět řecké báje o Andromedě, obětované mořské příšeře pro záchranu království a vysvobozené Perseem. Antické téma zpracoval významný skladatel hudebního klasicismu Anton Zimmermann. Hudební nastudování připravila Veronika Manová v režii Tomáše Soldána. Vypravěčských rolí se ujali Veronika Lazorčáková, Gabriela Štefanová, Šimon Krupa a Hynek Chmelař, hrál Volantes Orchestra. Představení jsou na programu po tři večery od 19. do 21. srpna vždy od 20:30 hodin. Tato reflexe se ohlíží za pátečním provedením.
„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“
„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“
„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“
Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.
