Jana Rambousková

Jana Rambousková

Jana Rambousková - klavíristka

Pochází z Vysočiny a miluje hudbu a literaturu. Od dětství se intenzivně věnuje hře na klavír, vystudovala brněnskou konzervatoř pod vedením Davida Marečka a pokračovala na pražské Akademii múzických umění ve třídě Ivo Kahánka. Také se při studiích na brněnské konzervatoři věnovala soukromému studiu skladby u Pavla Zemka Nováka. Rok strávila na Akademii múzických umění v polském Krakově v rámci projektu Erasmus+ a po ukončení studií na pražské HAMU působila čtyři měsíce jako korepetitorka v pěveckých a houslových třídách na Královské konzervatoři v Bruselu. Zúčastnila se několika mistrovských kurzů, mimo jiné Mezinárodní hudební akademie Antona Rubinsteina v Berlíně nebo Mezinárodní letní akademie ISA v rakouském Reichenau. V současné době se věnuje pedagogické činnosti, komorní hře, korepeticím a od června 2022 působí také jako redaktorka pražského studia rádia Proglas. Ačkoliv klasickou hudbu miluje nade všechno, nevyhýbá se ani jiným hudebním stylům, korepetuje na pražské DAMU v hereckých pěveckých třídách a příležitostně hraje jazz a populární hudbu. Mimo svět hudby ráda tancuje, cestuje, lyžuje, chodí pěšky a jezdí na kole.

úterý, 15 listopad 2022 09:22

Pod českým nebem s písňovou tvorbou

000

„Celý večer byl plný překvapení – ať už se jednalo o uvedení méně hraných písňových cyklů, příchody sólistů v průběhu zpěvu jejich kolegů, nebo měnící se osvětlení podle znějící hudby.“

„Irena Troupová dokázala osobitým způsobem pracovat s dynamikou a propojováním tónů v průběhu frází i na jejich koncích.“

„Posluchači závěr ocenili nadšeným potleskem s výkřiky.“

Koncert svým provedením neobyčejně pestrý a dramaturgicky nápaditě sestavený byl večer s názvem Pod českým nebem. Tento předposlední koncert ze sezóny 2022 Lieder Company byl věnován pěti českým skladatelům písňových cyklů, u nichž si letos připomínáme výročí – padesát let od úmrtí Karla Boleslava Jiráka a Pavla Bořkovce, osmdesát let od úmrtí Erwina Schulhoffa a sto let od narození Otmara Máchy a Ilji Hurníka. Termín koncertu byl vybrán příhodně – jen několik dní před Dnem boje za svobodu a demokracii, právě mnozí z autorů se za svého života ve své tvorbě potýkali s omezeními tehdejšího režimu.

 
01

„Už příchod členů souboru na pódium prozradil mnohé – všichni působili dojmem, že se na produkci skutečně těší a barokní hudba jim není lhostejná.“

„Práce s tónem a dynamikou v podání Jany Semerádové působila naprosto samozřejmě, až jsem žasla nad pestrou paletou možností barokní ebenové flétny.“

„Bylo obdivuhodné, jak dlouhou pasáž dokáže Jana Semerádová zahrát na jeden dech.“

Soubor Collegium Marianum je znám pestrou dramaturgií svých koncertů, vzdělávacím přesahem akcí, které pořádá, doprovodnými projekty, které kromě koncertních cyklů nabízí, a také propojením hudby s architektonicky zajímavými místy. Barokní prostor Tereziánského sálu Břevnovského kláštera, kde proběhl druhý ze tří koncertů podzimní řady Barokních podvečerů 2022, s uvedenou hudbou korespondoval velmi dobře. Až na pár volných míst se sál zaplnil zájemci o poslech hudby z počátku 18. století a souboru Collegium Marianum, který se na barokní hudbu přímo specializuje.

 
115

„S naprosto stejnou pečlivostí, jakou věnoval provedení jednotlivých skladeb v programu s dirigentskou taktovkou, se umělecký vedoucí orchestru věnoval také svým posluchačům.“

„Takové provedení lze brát jako svědectví o zvláštních vztazích mezi lidmi, hladké a citlivé přechody mezi houslovou a violovou sekcí tuto myšlenku sounáležitosti podtrhovaly.“

„Pražští komorní sólisté se nevyhýbají žádnému repertoáru, dramaturgii svých koncertů dobře promýšlejí, není jim lhostejný význam, který je za hudbou.“

Zahajovací koncert sezóny 2022/2023 ansámblu Pražští komorní sólisté, existujícího od roku 1961 a znovuobnoveného v roce 2013 pod uměleckým vedením Radka Baboráka, zazněl v sobotu 8. října. Od letošního roku je těleso rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v kostele svatých Šimona a Judy. Tvoří ho sólisté a komorní hráči, koncertní mistři a členové České filharmonie, FOK, PKF, SOČRu, České Sinfonietty, orchestru Národního divadla, v ansámblu hrají také profesoři pražské AMU a Pražské konzervatoře.

 
DSC07087

„Za mě hudba pro každého je – pokud se vybere ta správná.“

„Na filharmonii se chodilo v civilu, lidé si chtěli poslechnout tu muziku, a ne si dávat pozor, jaké mají šaty.“

„Klavíristé si mnohdy myslí, že je klavír špatný, přitom jen není dobře naladěný.“

Sám si dokáže naladit a opravit klavír. Kromě klavíru hraje také na varhany a improvizace mu není cizí. Každý rok jezdí na turné do Švédska k polárnímu kruhu. Tento mladý pianista nedávno vydal své první sólové CD, ve kterém na krátkých kompozicích či vlastních improvizacích představuje různé značky klavírů. Povídali jsme si o hudbě a o tom, jak se dostává k posluchačům.

 
32

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Trochu mě každý rok mrzí malá účast českých violistů – letos ze sedmdesáti violistů byli Češi tři.“

„Okamžitě, co jsem vyměnila housle za violu, jsem z tohoto nástroje byla nadšená.“

Kristina Fialová, přední česká violistka, už čtvrtým rokem pořádá Mezinárodní violovou soutěž Oskara Nedbala v České republice. U nás a pravděpodobně ani v zahraničí není jiná soutěž, která se koná každoročně a je otevřena pouze violistům. Úvodní kolo ročníku 2022, při kterém porota semifinalisty vybrala ze zaslaných videonahrávek, už proběhlo a 30. září bude moci čtrnáct violistů z celého světa poměřit své síly ve druhém kole soutěže v sále Pražské konzervatoře. Druhého říjnového dne se na stejném místě odehraje finále za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru. RozhovorPlus je o této soutěži, ale nejen o ní. 

 
neděle, 18 září 2022 09:33

František Xaver Brixi u piaristů

IMG2294

„Johann Caspar Ferdinand Fischer, po němž je festival pojmenovaný, v Ostrově nad Ohří strávil přibližně polovinu svého života.“

„S členitostí kompozice se obě tělesa velmi dobře vypořádala, dynamické kontrasty, dvojhlasy a jednotlivé sólové vstupy z kompozice vystupovaly až s trojrozměrnou zřetelností.“

„Basová linie působila nenásilně, ale pevně, jistě, naprosto samozřejmě, dodávala provedení kontury a byla zřetelná a plná i v nižších polohách.“

V prostorách klášterního kostela bývalého piaristického konventu v Ostrově nad Ohří zazněl v pátek 16. září čtvrtý z koncertů osmého Mezinárodního hudebního festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Repertoár byl vybrán výhradně ze skladeb barokně-klasicistního autora Františka Xavera Brixiho. Kromě úvodní skladby Magnificat dále zazněly dvě obnovené premiéry. Provedení se zhostil komorní orchestr Consortium musicum z Plzně a komorní smíšený sbor Kolegium pro duchovní hudbu z Klatov.