Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

2023-01-26-NdB-Alcina-07

„Moudrý a úspěšný kompromis mezi historizující hudební podobou barokního divadelního kusu a volným, zcela moderním uchopením jeho děje.“

„Nevyvolává ani nejmenší pocity zdlouhavosti.“

„I ve Francii se potvrdilo, že jde o špičkovou operní produkci evropských parametrů.“

Národní divadlo Brno vrací čtyřikrát do hracího plánu Händelovu operu Alcina, která se stala podle hodnocení Divadelních novin inscenací roku 2022. Jejím režisérem je Jiří Heřman. Soubor Janáčkovy opery s hostujícím barokním orchestrem Collegium 1704 a dirigentem Václavem Luksem hraje dílo v mezinárodním pěveckém obsazení 17. a 19. února a 1. a 26. března. Diskuse s tvůrci se koná po představení 19. února.

 
2023-01-21-CF-Tomas-Netopil-Stedron-06

„Balada blanická je hudba v idiomech, rozvrhu, průběhu a instrumentaci podobná jiným Janáčkovým partiturám, ale přece jen o stupeň méně výrazná.“

„Přesto, že základním znakem celého provedení byla pečlivá artikulace, muzikalita, ušlechtilost, nelze se zbavit dojmu, že Dvořák napsal díla, která jsou silnější.“

„Miloš Orson Štědroň napsal postmoderně rozvolněnou, přesto v některých parametrech pevně sevřenou skladbu, muzikální, poutavou, posluchačsky uchopitelnou, zábavnou.“

Česká filharmonie vsadila na odvážnou kartu. Pro abonentní koncerty tento týden zvolila premiéru současné novinky v kombinaci se dvěma málokdy hranými díly dvou českých klasiků. Miloš Orson Štědroň, Leoš Janáček i Antonín Dvořák nicméně pod dirigentským vedením Tomáše Netopila u publika v pražském Rudolfinu ve čtvrtek nakonec plně obstáli.

 

2023-01-19-Mareek-024David Mareček získal mandát generálního ředitele České filharmonie na dobu neurčitou. Ministr kultury Martin Baxa tímto nestandardním krokem ocenil výsledky jeho dosavadních dvou šestiletých funkčních období. Manažer, klavírista a pedagog David Mareček, letos sedmačtyřicetiletý, je v čele ČF od února 2011. Panuje shoda v tom, že orchestr stabilizoval a nastavil koncepci jeho dlouhodobého rozvoje. Na místo šéfdirigenta v roce 2012 opět přivedl Jiřího Bělohlávka a po jeho předčasném skonu Semjona Byčkova, který loni prodloužil smlouvu s orchestrem až do roku 2028. Mareček vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU. V letech 1998 až 2006 učil na ZUŠ, uměleckém gymnáziu a brněnské konzervatoři. Od roku 2005 působil ve Filharmonii Brno, nejprve jako dramaturg, o dva roky později se stal jejím ředitelem... Česká filharmonie  nyní spolupracuje s nejlepšími českými i světovými sólisty, dirigenty a skladateli, vystupuje v prestižních sálech a vydává kritikou oceňované nahrávky. Má ucelenou strategii hudebního vzdělávání, v jejímž rámci spolupracuje s více než čtyřmi sty škol i s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit.

2023-01-16-Mysliveek-Dyk-VclavHistorický hudební film Il Boemo o italských letech skladatele Josefa Myslivečka je s jedenácti nominacemi v jubilejním 30. ročníku cen Český lev druhým nejúspěšnějším snímkem. Může mimo jiné uspět jako nejlepší celovečerní hraný film, ale cenu mohou například získat také režisér Petr Václav nebo představitel hlavní role Vojtěch Dyk. Česká filmová a televizní akademie bude v závěrečném hlasování posuzovat 32 titulů v 19 kategoriích. V kategorii nejlepší hudba má hned dvě želízka v ohni slovenský skladatel Jonatán Pjoni Pastirčák, s Ondřejem Mikulou spoluautor hudby k filmu Arvéd a  spolu s Francouzem Robinem Coudertem spoluautor hudby k filmu Světlonoc. Nominován je také Jan P. Muchow za hudbu k filmu Slovo Oliver Torr k filmu Banger. Beata Hlavenková může Českého lva získat za hudbu k minisérii Král Šumavy: Fantom temného kraje. Nominace vzešly z hodnocení 183 filmových profesionálů, kteří posuzovali 47 hraných celovečerních filmů, 15 dokumentárních filmů, 16 televizních děl, devět animovaných a také deset krátkých filmů. Ceny Český lev budou předány 4. března večer během přímého televizního přenosu z pražského Rudolfina. 

2023-01-12-CFHoneckGoerne-05

„Matthias Goerne je dostatečně hlasově vybaven, přesto se však nelze zbavit dojmu, že v případě Wagnera nejde o jeho nejvlastnější obor.“

„Schmidtova symfonie se hlásí k existenci tonálních center i k principům posluchačsky vstřícné instrumentace, zvukové libosti a psychologické čitelnosti.“

„Manfred Honeck udělal vše pro to, aby na dlouho asi ojedinělé provedení skladby, v tuzemsku neznámé, zanechalo dojem na dlouhou dobu.“

Koncert dirigenta Manfreda Honecka s Českou filharmonií se třemi výjevy z Wagnerových oper a závažným symfonickým dílem bratislavského rodáka Franze Schmidta byl ve středu v pražském Rudolfinu setkáním s vrcholným i pozdním hudebním romantismem a s typickou filozofující zatěžkaností umění německého jazykového okruhu. Nebyl ani efektním virtuózním ohňostrojem, ani brilantní přehlídkou interpretačního umění, ale vážným náladovým spočinutím. Působilo tak i vystoupení barytonisty Mathiase Goerna.

 
2023-01-07-Daniel-Barenboim-07

„Slíbil, že se bude hudbě věnovat i nadále a že bude v budoucnosti připraven Staatskapelle Berlin s radostí dirigovat.“

„Všem pochybovačům a kritikům ukázal, že věk a nemoc nemusí být důvodem k tomu, aby se vzdal aktivního hudebního života.“

„Praha Barenboima naposledy zažila na Pražském jaru 2017, kdy s Vídeňskými filharmoniky dirigoval Mou vlast.“

Novoroční koncert orchestru Staatskapelle Berlin s Beethovenovu Devátou symfonií řídil v Deutsche Staatsoper s mimořádným ohlasem Daniel Barenboim. Bylo to po několika měsících nemoci a listopadových osmdesátinách jeho první dirigentské vystoupení. Jen o několik dní později nicméně oznámil, že se k 31. lednu ze zdravotních důvodů vzdává funkce hudebního ředitele divadla na třídě Pod lipami, kterou vykonává od roku 1992.

 
2022-12-22-Cf-Luks-mse-03

„V duchu textu sympaticky lidová, ale pocitově ve vyhroceně svižných tempech ke škodě věci málo pastorální.“

„Takto bravurně by ji ovšem v Rožmitále pod Třemšínem na konci osmnáctého století nikdo nezahrál a nezazpíval.“

„Byla to Rybovka opravdu jiná. V chrámové akustice by neobstála.“

Českou filharmonii dirigoval v úterý v pražském Rudolfinu Václav Luks. Spoluúčinkoval jeho komorní sbor Collegium Vocale 1704 a čtveřice sólistů. Dvě mše vytvořily z programu monotematický koncert. Obě zazněly v rychlých tempech. Každá byla však jiná. Rybova Česká mše vánoční muzikálně hravá a Mozartova Korunovační mše C dur až dramaticky závažná.

 
2022-12-21-Sv-hudby-Florian-05

Sál Paláce Žofín zaplnil v úterý večer předvánoční koncert festivalu Svátky hudby, který se v Praze koná už jedenatřicátým rokem. Se zakladatelem a patronem celoročního cyklu Václavem Hudečkem přivedl na pódium smyčcový orchestr Barocco sempre giovane a hudební mládí – jako sváteční bonus tentokrát zpívající: mladičkou sopranistku Adélu Řehořovou a rakouský chlapecký sbor St. Florianer Sängerknaben.

 
2022-12-20-PFS-adventni-koncert-01

Pražský filharmonický sbor navázal na loni započatou tradici programů konaných v adventní době a vystoupil v pondělí s výraznou sestavou koncertních skladeb a koled. Ve Státní opeře zazněla v přímém televizním přenosu hudba Arvo Pärta a Bohuslava Martinů a vánoční písně upravené Lubošem Fišerem. Nic komerčního. A nic umělecky zběžného. Sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek nevynechal jedinou příležitost k vyzdvižení vokální kultury a pěvecké svrchovanosti tělesa.

 
2022-12-20-V-Luks-rozhovor-4

„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“

„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“

„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.

 
Strana 1 z 119