1

Tři koncerty přehlídky Svatojakubský podzim připomenou postupně 14., 21. a 28. října jubilea Antonína Dvořáka, Petra Ebena a Bohuslava Martinů. Konají se v bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě a výrazné místo v jejich programech zaujímá varhanní tvorba.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 12 říjen 2019 16:43

Martinů a Byzanc, my a Byzanc

AK-Martin-3

“V čisté intonaci a vyvážení hlasů v kombinaci s „donebeberoucími“ harmoniemi skladatele se sbor opravdu zaskvěl.”

“Šikovná a ojedinělá dramaturgie tak přispěla k přehlednému poslechu toho, co si jen tak někde opravdu nepustíme, natož abychom měli to štěstí naživo.”

“Byzantská hudba by neměla být chápána jako něco velmi exotického. Mohla by se stát nástrojem sblížení, obohacení a pochopení nás samotných a naší historie.“

V pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje byl v rámci festivalu Archaion Kallos na programu unikátní koktejl byzantské hudby, kterou si Bohuslav Martinů dle nedávného objevu rukopisu zaznamenával, aby ji v autentické podobě nebo ve formě inspirace použil v opeře Řecké pašije. Roli interpreta ryze původního zpěvu zastal významný řecký protopsaltis Gregorios Anastasiou. Pro hudbu Martinů předával slovo Marku Valáškovi a jeho komornímu smíšenému sboru Piccolo coro. Kombinace to bylo velmi silná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Komorní soubor Camerata 2018 zahájí v pondělí druhou sezónu. Její úvod věnuje letošnímu jubilantovi Bohuslavu Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. 14. října zazní v Sukově síni kantáta Otvírání studánek komorní skladby napsané pro méně obvyklá nástrojová obsazení, kterých je v seznamu Martinů skladeb víc než dost a bývají nezaslouženě méně často uváděny. Kromě Cameraty vystoupí ještě dívčí sbor Pražská kantiléna, Josef Somr a barytonista Jiří Hájek, klarinetistka Anna Paulová nebo klavírista Daniel Wiesner.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

Čtyři nejznámější české skladatele: Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů postupně představí dětem Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Pomůžou mu v tom skřítci Béďa a Betty, které ztvární herci Tomáš Kyselka a Anna Jiřina Daňhelová. Tradiční cyklus koncertů pro rodiny s dětmi Orchestr na dotek začne už tuto sobotu 12. října od 11 hodin. První přijde na řadu Bedřich Smetana a jak jinak než v „jeho“ síni v Obecním domě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 07 říjen 2019 08:20

Pardubická filharmonie slaví 50 let

3

V říjnu před 50 lety poprvé zahrála Komorní filharmonie Pardubice, tehdy Východočeský komorní orchestr a současně první profesionální hudební těleso tehdejšího Východočeského kraje. A půlstoletí existence teď oslaví samozřejmě narozeninovým koncertem. Koná se ve středu 9. října v aule Univerzity Pardubice. Taktovky se ujme současný šéfdirigent tělesa Stanislav Vavřínek a sólového partu v Mendelssohnově houslovém koncertu Miroslav Ambroš.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00

„Skutečnost, že se Písniček na jednu stránku ujal barytonista, byla jen další perličkou v již tak dost poutavém programu.“

„Krásný soprán se v suché akustice hezky prosazoval a Zdislava Bočková se spravedlivě věnovala všem stranám publika.“

„Několik úchvatných prostorů dnes získalo také několik úchvatných obsahů v podobě překrásné písňové tvorby Bohuslava Martinů.“

Pořadatelé Moravského podzimu připravili publiku v letošním jubilejním ročníku festivalu řadu vyložených „chuťovek“. Jednou z nich byla bezesporu řada pěveckých recitálů, které se uskutečnily v prostorech brněnských vil Stiassni, Löw-Beer a Tugendhat. Lákadlem pro návštěvníky nebyly jen písňové cykly Martinů, výběr skvělých interpretů a krásné prostory samotných koncertů, ale také prohlídky jednotlivých objektů, které byly součástí všech recitálů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
CenyThalieMusicalczHP

26. Ceny Thálie mají po sobotním večeru 5. října své majitele. V oblasti hudebního divadla sošky získali operní pěvci Kateřina Kněžíková a Ondřej Koplík a čestnou cenu Gabriela Beňačková, tanečníci Alina Nanu, Dominik Vodička a za celoživotní mistrovství Zdenka Kratochvílová a za muzikál či operetu Martina Šnytová, Vojtěch Dyk a za celoživotní mistrovství Věra Vlková. S nimi se radovaly i scény, které uvedly oceněné inscenace, hned dvakrát Národní divadlo moravskoslezské Ostrava a dále Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Národní divadlo v Praze, Pražský komorní balet a Hudební divadlo Karlín.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

Také mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos, který právě probíhá v Praze, neopomněl významné české hudební osobnosti. Na neděli 6. října a na čtvrtek 10. října zařadil dva výjimečné koncerty, které připomenou nedávno zesnulého sbormistra Miroslava Košlera a dvojí kulaté výročí Bohuslava Martinů v této sezóně. Dramaturgie tak chce divákům odhalit vztah pravoslavné hudby k českému hudebnímu dění. Oba koncerty se konají od půl osmé večer v Pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze 2 a vystoupí na nich v neděli Pražský smíšený sbor a barytonysta Lukáš Hynek Krämer, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, Philokallia Ensemble, který povede Pavel Trojan Jr., a Dětský sbor Cyrilo-Metodějské školy a v neděli soubor Piccolo coro, Marek Valášek a Grigorios Anastasiou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
14

„Kromě sborových pasáží skladba obsahuje i místa pro sólové hlasy, kterých se naprosto senzačně zhostili přímo členové souboru.“

„Ve všech polohách však Martinů Voices jen potvrzovali své nesporné kvality.“

„Závěrem krásného koncertu bylo famózní provedení cyklu Čtyři písně o Marii, kterým Martinů Voices dostáli svému jménu a pověsti.“

Pátý koncert festivalu Moravský podzim nabídl pestrý a současně jednolitý a celistvý program ze skladeb Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Jana Nováka. Do Brna zavítal komorní sbor Martinů Voices se sólistou Ondřejem Holubem pod vedením Lukáše Vasilka. Doprovázeli je varhanice Linda Sítková a kvarteto lesních rohů ve složení Jan Vobořil, Petr Hernych, Mikuláš Koska a Zdeněk Vašina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
15

„Zhudebněné texty přednáší s takovou upřímností a nad to srdečností, jako by je chtěla sdělit každému konkrétnímu člověku v sále.“

„Bylo znát, že před sebou máme interpreta, který je s klavírní tvorbou Martinů velkou částí svého života spjat, hraje s porozuměním a věcným klidem.“

„Upoutá od prvních okamžiků osobním kouzlem v příjemném srdečném projevu.“

Moravský podzim, jeden z našich nejvýznamnějších mezinárodních hudebních festivalů, zahájil v neděli úspěšně svůj jubilejní 50. ročník a každý den teď do brněnských koncertních prostor a sálů ve své pestré nabídce přináší nové hudební rozměry. Vedle francouzské dvorské hudby z Versailles nebo Mieczyslawa Weinberga a Petera Eötvöse zde má zvláštní místo i hudba Bohuslava Martinů. Jeho písně, které zazní mimo jiné i dnes, v sobotu, ve třech brněnských vilách, byly ve čtvrtek 3. 10. v podání mezzosopranistky Jany Hrochové a klavíristy Giorgia Koukla v Besedním domě pro posluchače zvláštním potěšením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
15

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme - záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální - interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně - vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera - Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován - a to beze zbytku.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
4

„Pokud chceme pochopit například gregoriánský chorál, musíme zkoumat byzantskou hudbu.“

„Je obdivuhodné, jak Bohuslav Martinů přijímá vlivy byzantské hudby, ale neztrácí přitom svůj jazyk...“

„Sakrálnost je nedílnou součástí a potřebou každého člověka, ať už je vědomá, či nevědomá. A chce ji uspokojit.“

Název festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos můžeme přeložit jako “starobylá krása”. Pro upřesnění se uvádí, že “v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve znamená archetypální neboli původní krásu, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl”. Přičichnout k této kráse můžeme i během letošního, opět pestrého programu. V nabídce jsou od 2. do 10. října koncerty z duchovní hudby v rámci pravoslavné bohoslužby, koncerty demonstrující vlivy byzantské hudby, a to i v díle Bohuslava Martinů, koncert, který připomíná přínos a vztah významného českého sbormistra Miroslava Košlera k pravoslavné hudbě, nebo večer s lidovou hudbou, která i přes svůj světský nádech nezapře inspiraci v hudbě sakrální. Mezi účinkujícími jsou například Philokallia Ensemble, Pražský smíšený sbor nebo sbor Piccolo coro, Pražský mužský komorní sbor, kyperský soubor Santouto, významný protopsaltis Grigorios Anastasiou a další. Nechybí projekce, výstavy a přednášky. Na své si tak mohli a mohou přijít skladatelé, nadšenci pro duchovní (a to nejen) pravoslavnu hudbu, laická veřejnost i odborníci. Umělecký vedoucí festivalu, dirigent a skladatel Marios Christou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vypočítává, jaké jsou stěžejní body letošního ročníku a myšlenky, které může přinést, a hovoří o tom, jak byzantská hudba ovlivňuje nás, obyvatele střední Evropy. Jak říká, je nám bližší, než si často myslíme.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Jubilejní 10. ročník Archaion Kallos ukáže překvapivé spojení pravoslavných zpěvů s českou hudbou. Tento mezinárodní hudební festival pravoslavné duchovní hudby je jediným svého druhu v Česku a už tradičně se na něj sjedou naši i zahraničí umělci. Letos se koná od 2. do 20. října a zaměří se na to, jak pravoslavné zpěvy inspirovaly české tvůrce – hlavně Bohuslava Martinů, od jehož úmrtí letos uplynulo 60 let. Také připomene legendu českého sbormistrovství Miroslava Košlera, který zemřel před třemi roky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
40

„Martinů? Promyšlené a naprosto zvládnuté nastudování, špičkový výkon.“

„Sukův pochod zahraný velmi dobře, i s bezchybnými fanfárami trubek v úvodu.“

„Václav Petr zahrál Koncert h moll opatrněji, krásně spolehlivě, zpěvně, bez přehánění temp.“

Olomoucká Reduta je z hlediska symfonického provozu sálem nevelkým, hodně útulným. Na koncertním zvuku Moravské filharmonie se to podepisuje značně, nikoli úplně ku prospěchu věci. Dojem ze čtvrtečního inauguračního koncertu nového šéfdirigenta Jakuba Kleckera zůstává přesto mimořádně příznivý. Zejména díky způsobu, jakým společně prezentovali Čtvrtou symfonii Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Opera North se do permanentní veřejné debaty o migraci zapojila inscenací, která se snaží otevřít lidem oči.“

„Zatímco vnitřní dramaturgie opery umožňuje realistické výjevy, režie naopak mnohdy uhýbá k nápovědám.“

„Manolios je operní úloha pro téměř hrdinný tenor. Opera North našla ideálního představitele.“

Opera North v Leedsu na severovýchodě Anglie nastudovala Řecké pašije Bohuslava Martinů. Rozhodně ne jako jakýsi hudební objev, ale naprosto naplno jako dílo, které hovoří k dnešku, jako až překvapivě sdělné hudební divadlo s nadčasovým poselstvím. Soubor připravil první verzi opery, takzvanou londýnskou, která měla v podobě rekonstruované a plně rehabilitované Alešem Březinou opožděnou premiéru v Rakousku v roce 1999. Dnes může být a je s naprostou samozřejmostí stejně hodnotnou součástí světového repertoáru jako verze druhá, takzvaná curyšská, hraná od počátku 60. let. I když jde o dvě poměrně odlišná zpracování stejné předlohy, obě poskytují inscenátorům jedno výrazné, silné a stále aktuální téma – migraci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Jediné, co nás samotné odlišuje od uprchlíků nebo žadatelů o azyl je, že máme štěstí…“

„První verze opery je bližší současnému hudebnímu divadlu.“

„Opera North hostuje s Řeckými pašijemi také v dalších britských městech.“

Operní soubor Opera North v Leedsu na severu Anglie má dnes večer na programu premiéru nové inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů. Stojí za ní dirigent Garry Walker a režisér Christopher Alden. Divadlo nezvolilo autorem přepracovanou „curyšskou“ podobu, ale první verzi díla - takzvanou londýnskou, za skladatelova života neuvedenou, kterou v 90. letech zrekonstruoval a oživil muzikolog Aleš Březina. Měla premiéru v Bregenzu a hrála se už mimo jiné v Londýně či v Soluni a vidělo ji při hostování zahraničních umělců i Brno.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Podzim přinese novou příležitost pro violisty. Od 1. do 3. listopadu se bude konat Mezinárodní violová soutěž Oskara Nedbala a hned 1. ročník vyvolal nevídaný zájem nejen u české odborné veřejnosti, ale především mezi mladými violisty po celém světě. Pořadatelé byli nuceni uzavřít příjem přihlášek o 6 týdnů dřív proti původně plánovanému termínu uzávěrky, protože se naplnila kapacita 1. kola. Do Prahy se tak sjede 76 violistů z 27 zemí. Soutěž založila přední česká violistka Kristina Fialová, která je zároveň i její ředitelkou.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Ensemble-Versus

Za dva měsíce se otevře třetí ročník Mezinárodního festivalu slovanské hudby. Bude se konat od 4. do 9. listopadu na území Moravskoslezského kraje a i letos se program zaměří na tematické celky a konceptuální programy, kterými se pořadatelé snaží oslovit obyvatele dominantní metropole Ostravy a jejího širšího okolí i zahraniční publikum. Program se snaží soustředit a nabídnout prvotřídní koncerty umělců světové úrovně. „Naším hlavním cílem je propagovat artificiální umění a hudbu slovanských skladatelů či umělců a prohlubovat tak kulturní vztahy mezi národy,“ uvádí dramaturgie festivalu.

 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 6