SL-1598465499892

„Nabízíme těžce vybojovaný, ale plnohodnotný program.“

„Premiéru bude mít v Litomyšli nová ostravská inscenace Smetanovy Hubičky.“

„Tomáš Netopil s Českou filharmonií zahrají cyklus symfonických básní Má vlast.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos připomene 75. výročí od prvního ročníku, kdy v roce 1946 v rodišti skladatele Bedřicha Smetany hostovala Česká filharmonie. Právě v jejím podání se uskuteční úvodní dva koncerty, včetně Mé vlasti. Do Litomyšle se vrátí po loňské pauze i operní představení. Přehlídka nabídne od 1. do 11. července na zámeckém nádvoří, v chrámech a na dalších místech celkem tři desítky programů, ve kterých zohlední i výročí Antonína Dvořáka. Ale především už se připravuje na Smetanův jubilejní rok 2024.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Jen otázky typu ´na jaké frekvenci vás naladíme´ se nedají zodpovědět.“

„Uplynulý rok poslouchání stanice D-dur přál. Zákazy vycházení, home office, zavření a zrušení všeho obvyklého…“

„Ale pozor. Poslouchat D-dur je návykové.“

Šestnáct let a šestnáct dní. Přesně tak dlouho právě dnes už vysílá Český rozhlas D-dur, digitální stanice neúnavně nabízející klasickou hudbu. Čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, tedy 24/7, jak se někdy psává místo slova nepřetržitě. Se dvěma důsledky. Je vám dobře, ale už nenacházíte čas na návraty k pokladům vlastní diskotéky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
813

České centrum New York věnovalo celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do Ameriky, o kterém jsme psali zde. V návaznosti na tento projekt přichystalo centrum ve spolupráci s Katelyn Bouskou, pianistkou žijící ve Filadelfii a vyučující na Curtis Institute of Music, online masterclass. Ten má být pohledem do jedinečné hudební mysli našeho skladatele. Čas vysílání je trochu netradiční, jelikož v USA začíná dnes v 19 hodin, ale v Česku bude už první hodina po půlnoci na pátek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

„Zcela odlišnou náladu, než mělo Janáčkovo Adagio, s sebou přinesly Ludi symphoniaci, tedy Symfonické hry – pětivěté dílo Jana Nováka.“

„Vzhledem ke Korngoldově orientaci na filmovou tvorbu není divu, že Symfonie in Fis v sobě skrývá ducha, který posluchače přímo vybízí zapojit fantazii a hledat příběh.“

„Všichni hudebníci ukrytí za mikrofony a rádiovými přijímači předvedli v průběhu večera pěkné výkony, zvláštní pozornost si pak zaslouží určitě lesní rohy, jejichž dovednosti prověřují autoři tohoto typu hudby často a poměrně důkladně.“

V sobotu 1. května proběhl na stanici Český rozhlas Vltava živý přenos symfonického koncertu z Besedního domu. Filharmonie Brno pořádala koncert pro rozhlasové posluchače, kterým přiblížila veřejnosti méně známé, avšak atraktivní autory Jana Nováka a Ericha Wolfganga Korngolda. Na programu bylo také rané dílo Leoše Janáčka. Pojítkem všech tří osobností byl jejich větší či menší vztah k Brnu. Večer byl tedy nejen hudebně, ale i dramaturgicky zajímavý a v kombinaci s mluveným slovem poučný.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
301

„Šéfdirigent Villaume podepsal prodloužení smlouvy na další tři sezóny.“

„V pěti koncertních řadách připravuje orchestr více než třicet různých programů.“

„Potrava pro duši je nyní stejně důležitá jako ochrana zdraví.“

Orchestr PKF - Prague Philharmonia chystá pro další sezónu pět abonentních cyklů, první programy plánuje už na 6. a 8. září. V druhé polovině září by se vedle toho mělo také uskutečnit jedno z doposud nejambicióznějších turné tělesa, které povede do Japonska, Koreje a na Tchaj-wan. Hudebním ředitelem a šéfdirigentem zůstává Emmanuel Villaume. Prodloužil smlouvu s orchestrem na další tři sezóny.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
787

Moravská filharmonie Olomouc dnes od 19:00 hodin pořádá online závěrečný koncert sezóny. Orchestr bude v Redutě řídit šéfdirigent Jakub Klecker a ve světové premiéře zazní Koncert pro hoboj a orchestr Over the Horizon Zdeňka Merty, který 25. dubna oslavil sedmdesátiny. Sólového partu se ujme Vilém Veverka. Úvodní kompozicí večera bude dílo Pavla Blatného Zvony, symfonická věta věnovaná památce skladatelova otce. Závěrem zazní Pátá symfonie Bohuslava Martinů. Koncert bude vysílán online přes Facebook, web a YouTube kanál Moravské filharmonie Olomouc a natáčet ho bude Český rozhlas pro vysílání stanice D-dur, které je naplánováno na 8. května od 20 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Englichov-3cPetr-Kuera

Další živě vysílaný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ze Studia 1 se ponese na vlně dvacátého století. Úvodem zazní Partita pro smyčce od Bohuslava Martinů, v dalších dvou skladbách se výrazně uplatní harfa. Introdukci a Allegro od Maurice Ravela zahraje společně s flétnistou Máriem Mesanym a klarinetistou Lukášem Dittrichem renomovaná interpretka Kateřina Englichová. Významný harfový part v hudbě k baletu Orfeus Igora Stravinského přednese pak v orchestru Lydie Härtelová. To vše pod taktovkou Marka Šedivého v pondělí 26. dubna v přímém přenosu od 20 hodin na stanici ČRo Vltava, později v záznamu stanice ČRo D dur, ale také obrazově, v přímém videopřenosu na facebookovém profilu SOČRu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
a-DSC02407

„Interpretace je úžasná věc, taková originál licence.“

„Potkat se s živým skladatelem je nezastupitelná energie, můžete poznat dílo zase z jiného úhlu.“

„Tato doba studenty vede k pocitu marnosti. Sama už skoro rok nemám co dělat, hledám si činnosti a pozoruji na sobě, jak je to ubíjející a nepříjemný pocit.“

Už více než rok je doma, bez divadla, a distančně učí. A potvrzuje, že je to psychicky i fyzicky velmi složité. Sopranistka Dana Burešová je sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila mnoho titulních rolí včetně Libuše, Ruslaky, Mařenky, Jenůfy, Milady, Armidy, Taťány, Jolanty, Alžběty, Elzy a mnoha dalších. Zároveň vyučuje na Pražské konzervatoři. Sice nezahálí, ale v RozhovoruPlus popisuje, jak současná doba těžce doléhá na ní, na její studenty i na lidi a kulturu samotnou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC0429

„Fenomén televizních přenosů se zrodil v matce všech veřejnoprávních institucí, v BBC, i tam ale začínali na čtyři kamery.“

„Zásadní chybou je, když si divák začne uvědomovat, jak je přenos dělaný. Televizní záznam by měl běžet, aniž by vás něco rušilo. Měli byste cítit jen emoce, které hudba nese.“

„Posláním režiséra je zprostředkovat dílo divákovi, ne vybočovat z kolejí, pokud to není nutné. “

Jeho jméno často vidíme v televizních titulcích jako režiséra hudebního dokumentu, přenosu nebo záznamu koncertu či opery. Tomáš Šimerda je ale původně operním režisérem. Na svém kontě má několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací. Několik let byl také uměleckým šéfem Janáčkovy opery v Brně, ředitelem divadla v Ústí nad Labem, ředitelem festivalu Zlatá Praha nebo šéfdramaturgem Centra divadelní a hudební tvorby České televize. Letos v lednu režíroval pro ČT art živý přenos premiéry Rigoletta ze Státní opery, teď v sobotu ho čeká Don Giovanni, opět inscenace Národního divadla v Praze. V RozhovoruPlus se zamýšlí nad operní i televizní režií a vzpomíná na inscenace, které dělal.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1010

České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
101

„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“

„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“

„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“

V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 06 duben 2021 11:30

Kdy bude Smetanova Litomyšl?

108003376

„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“

„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“

„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2Spolenost-s-ptkemvez

„Spíše než dodržování tradičních velikonočních rituálů byly tyto velikonoční pobyty pro Martinů možností odpočinku v předjarní přírodě.“

„Martinů měl moc rád veškerá zvířata, i když s manželkou vzhledem k častému stěhování nikdy žádné trvale neměli.“

„Posledním drobnějším velikonočně laděným dílkem jsou Písničky pro dětský sbor, které komponoval na sklonku života, v únoru 1959.“

Další díl seriálu o Bohuslavu Martinů je laděn tematicky – jarně a velikonočně. Zobrazuje Bohuslava Martinů především jako člověka svázaného s přírodou, zvláště tou jarní, a představuje jeho díla spjatá s obdobím Velikonoc.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
102

Mezinárodní hudební festival Americké jaro se tak jako v loňském roce i letos uskuteční na podzim. Zahajovacím projektem bude 13. září spojení dvou interpretů mladé generace, houslisty Josefa Špačka a violoncellisty Tomáše Jamníka, a to v multifunkčním sále DOX+. Hudebníci společně představí díla českých skladatelů 20. století. O deset dní později dojde na mimořádný společný koncert zpěvačky Lenky Dusilové a kapel Vertigo a -123min. v Divadle Archa. Kompletní program šestnáctého ročníku organizátoři zveřejní ještě před prázdninami.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bartok-deska

„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“

„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“

„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“

Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
foto-u-ND-2

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře. Inscenaci chystají režisér Martin Glaser, dirigent Robert Kružík a scénograf Pavel Borák. Kdy se na jeho provedení hlavní role můžeme těšit a v jakých dalších projektech ho můžeme vidět a slyšet? Nejen o tom byl náš rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 17