6

„Podmínky pro přípravu koncertů ležící na bedrech organizátorů i hudebníků jsou jistě nejtěžší v novodobé historii České republiky.“

„Obě zpěvačky předvedly naprosto profesionální výkon a podařilo se jim přenést emoce z baroka až k současným posluchačům, za což jim patřil zasloužený obdiv.“

„Nic to ale neubralo na kvalitě koncertu, kterému pomáhala i improvizovaná dramaturgie, která sledovala gradační křivku.“

Ve velmi číselně vyváženém datu 10. 10. 2020 se uskutečnil poslední koncert letošního Podzimního festivalu duchovní hudby, na kterém v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné vystoupil Ensemble Inégal. V důsledku politických tlaků a protikoronavirových opatření se následující dva koncerty zrušily nebo přesunuly na nejistý termín v budoucnosti. Podmínky pro přípravu koncertů ležící na bedrech organizátorů i hudebníků jsou jistě nejtěžší v novodobé historii České republiky, proto jim patří všechna čest, že se pružně vyšlo vstříc často nepromyšleným a naprosto nesmyslně znějícím nařízením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Jako sólista se olomouckému publiku představil hobojista Martin Daněk a bylo to představení více než povedené.“

„S klidným svědomím mohu čtenáře ujistit, že bomba nevybouchne. K výbuchu totiž už došlo…“

„Pražským komorním sólistům, Martinu Daňkovi ani Janu Mráčkovi nelze vytknout jediná fráze, naopak z hlediska interpretace bylo vše téměř dokonalé.“

Druhý koncert 27. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci nabídl mimo krásných prostor Arcibiskupského paláce i porci výborné interpretace komorní hudby. Arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner uvedl koncert duchaplným úvodním slovem, ve kterém zmínil trochu z historie krásného sálu, na který z obrazu dohlíží Rudolf Jan, žák a mecenáš Ludwiga van Beethovena. Do prostor Arcibiskupského paláce tedy krásná hudba patří již velmi dlouho. O svátečnost dne sv. Václava se postaral z části sváteční program, ale především členové souboru Pražští komorní sólisté pod vedením Jana Mráčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
34

Za týden, v neděli 20. září od 19 hodin v olomoucké katedrále sv. Václava, zahájí pořadatelé další ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby. Zazní Rossiniho Petite Messe Solennelle v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Sólových partů se ujmou sopranistka Patricia Janečková, altistka Monika Jägerová, tenorista Aleksander Kruczek a basista David Szendiuch. Český filharmonický sbor Brno nastudoval skladbu s Petrem Fialou, na klavíry budou hrát Michal Bárta a Lukáš Michel, na harmonium Jakub David Smešný a provedení bude řídit Paolo Gatto.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Na krásné, působivé scéně Petra Vítka odvíjí Pilař děj především svou prací s herci, jejich pohybem, viditelně důsledným držením postavy, decentní charakterizací.“

„Volba sólistů se jevila v premiérovém představení jako optimální.“

„Hudební profesionalita je na více než pozoruhodné úrovni. Inscenace navázala vkusně na výborný počin Orfea před dvěma roky.“

Jen týden po premiéře Smetanovy Prodané nevěsty představila plzeňská opera dne 15. srpna 2020 premiéru díla Claudia Monteverdiho L’incoronazione di Poppea – Korunovace Poppey. V hudebním nastudování dirigenta Vojtěcha Spurného a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře, od roku 2014 dosavadního šéfa plzeňské opery. Toto datum akcentuji proto, že Tomáš Ondřej Pilař právě touto premiérou v Plzni svou šestiletou éru končí a začíná novou – v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Zvolil si dílo vpravdě mimořádné pro historii opery jako žánru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Po premiéře Prodané nevěsty z minulého týdne přicházejí soubory plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla s dalšími premiérami. Tomáš Ondřej Pilař a Vojtěch Spurný představí v sobotu 15. srpna od sedmi Monteverdiho Konunovaci Poppey. V hlavních rolích nové operní inscenace alternují Filip Dámec a Vojtěch Pelka jako Nerone, Lucie Kaňková a Anastasia Terranova jako Poppea a Markéta Böhmová a Markéta Cukrová jako Ottavia. V roli historické postavy filosofa Seneky, napsanou pro hluboký bas, se budou střídat Josef Kovačič a Jaromír Nosek. Hned o den později pak premiéru chystá plzeňský baletní soubor; uvede inscenaci Anastázie – poslední dcera cara. Choreograf Youri Vámos využil hudbu z Čajkovského baletu Spící krasavice a vystavěl příběh o dívce, která údajně přežila vyvraždění carské rodiny. Obě premiéry se měly uskutečnit na jaře tohoto roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

Už tento pátek začíná v Kroměříži sedmý ročník multižánrového festivalu Hortus Magicus. Kromě barokní a klasicistní hudby představí také divadlo, floristické exhibice, edukační programy nebo dobový ohňostroj. S podtitulem Proměna - čtvero ročních dob se bude konat v Květné zahradě od 7. do 9. srpna.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
5

Houslista Pavel Šporcl ve dvou programech věnovaných české zemi, koncerty souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 k poctě italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho přímo v „jeho“ chrámu Nalezení sv. Kříže nebo recitál, na kterém mezzosopranistka Markéta Cukrová představí skladby raného baroka, to vše zazní už v pondělí 6. a v úterý 7. července na festivalu Smetanova Litomyšl. Program doplní dechové soubory Belfiato Quintet a Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Víc než dvacítku nových inscenací a dvě obnovené premiéry připravuje v sezóně 2020/2021 Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Nový divadelní rok zahájí v neděli 9. srpna operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Jak už jsme informovali, na post šéfa opery nastupuje na dobu jednoho roku dirigent Jiří Petrdlík. Rozhovor s ním si můžete připomenout ZDE.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
112

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení. V té letošní, kterou bryskně ukončil koronavirus, dirigoval Pařížský život Jacquese Offenbacha, Veselou vdovu Franze Lehára, Zkrocení zlé ženy Jana Kučery, Šelmu sedláka Antonína Dvořáka, Sweeney Todd od Stephena Sondheima, Broučky Jana Jiráska a balet Korzár od Adolpha-Charlese Adama. Na jeho plány jsme se ho ptali prostřednictvím e-mailu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Dostává do světového povědomí české autory a do tuzemského koncertního dění naopak hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval.“

„Nahrávka Bachových árií vznikala z vlastní potřeby a s radostí, do šuplíku.“

„V interpretaci mladé pěvkyně mají árie, a to dodnes, téměř ideální rovnováhu pěvecké techniky a oduševnělosti.“

Magdalena Kožená si letos může připomenout už celé čtvrtstoletí přítomnosti na koncertních a operních pódiích. Na začátku světové dráhy stojí její CD s áriemi z kantát a oratorií Johanna Sebastiana Bacha. Desku natočila s Musicou floreou a Markem Štrynclem. Nahrávka se dostala do katalogu firmy Deutsche Grammophon a mladá česká mezzosopranistka pak pod mezinárodně renomovanou etiketou Archiv Produktion vstoupila plně do světa velkého umění a také na světový trh. Dnešní Bachovy narozeniny jsou dobrou příležitostí legendární CD představit.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
02

„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“

„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“

„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“

Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„My si vlastně můžeme točit, co chceme. Ale na financování nahrávek se významnou částkou podílíme sami.“

„Funguje to tak, že lidé, kteří stojí o to, aby ta která nahrávka vyšla, si ji prostě zaplatí...“

„Nahrát skladbu na CD nestačí. Je důležité ji také hrát na koncertech.“

Collegium 1704 se chystá vydat nahrávku Zelenkovy liturgické skladby Missa 1724. Dílo nově sestavil Václav Luks z jednotlivých samostatných částí mešního ordinária, které drážďanský hudebník českého původu napsal v první polovině 20. let 18. století. Do pokrytí projektu Collegium 1704 zapojilo i crowdfunding - skupinové financování, propojení kreativních lidí s těmi, kteří je chtějí podpořit. Na stránkách HitHit, jejichž prostřednictvím se dají „plnit sny“, se tak vybralo 173.082 korun, což bylo 115 procent cílové částky. A na platformě Indiegogo se týden před koncem roku, sedm dní před koncem podobné kampaně, rýsují téměř dvě třetiny z předpokládaných tří tisíc eur. Rozhovor Václava Lukse pro portál KlasikaPlus je i proto tentokrát hlavně o penězích.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
barbara-maria-willi

Koncert nazvaný BaroBaroBaroko uzavře letošní šestici večerů cyklu staré hudby nazvaný Barbara Maria Willi uvádí. Program zkombinuje málo známá díla barokního repertoáru s barokní „klasikou“. Dramaturgyně cyklu Barbara Maria Willi vystoupí osobně a spolu s ní zpěvačky Zuzana Barochová a Dorota Grossová, hráčka na zobcové flétny Michaela Koudelková, houslista Vojtěch Jakl a violoncellistka Petra Machková-Čadová. Koncert se koná ve čtvrtek 5. prosince od půl osmé v Konventu Milosrdných bratří v Brně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Proslulý soubor L'Arpeggiata otevře v roce 2020 MHF Lípa Musica. Těleso založila v roce 2000 renomovaná loutnistka, theorbistka a harfistka původem z Rakouska Christina Pluhar. Zahajovací koncert 19. ročníku festivalu je na programu v sobotu 12. září v libereckém Divadle F. X. Šaldy. L'Arpeggiata provede projekt Teatro d’Amore s hudbou Claudia Monteverdiho a jeho současníků v originálních aranžích pracujících s jazzovými prvky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 10 listopad 2019 21:06

Luteránské baroko a Collegium Vocale 1704

webDSC00724

„Musikaliche Exequien i Israels Brünnlein jsou vokální hudbou zařazující se do kontextu období vzpomínání na zesnulé.“  

„Z koncertů v kapli Italského institutu neobytně zůstává pocit, že přece jen nejde o prostor akusticky ideální ani pro posluchače nadprůměrně inspirativní.“

„Přesto koncert s mnoha krásnými místy a celkově v soustředěném klidu a vyzařování.“

Poslední program Collegia Vocale 1704 byl téměř dušičkový, kdyby nešlo trochu o protimluv. Zněla hudba německých luteránů a takzvané Dušičky, druhý listopadový den, patří modlitbami za zemřelé spíše do římskokatolické církevní tradice, než do té reformační. Ale nic to nemění na věci, že Schützovy Musikalische Exequien i Scheinova Israels Brünnlein jsou vokální hudbou vesměs závažnější až smuteční, hlubokou, kontemplativní. Hudbou zařazující se na začátku listopadu – ať už ze strany pořadatelů záměrně, nebo nezáměrně – do kontextu období vzpomínání na zesnulé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 09 říjen 2019 12:05

Christina Pluhar – barokní Já písnička

14

„Krom inspirací jinými žánry L’Arpeggiata přináší a objevuje vztahy a společné body mezi písní, tancem, divadlem a folklórem či tradicí.“

„Nejzářnější přítomnost na pódiu měla zcela jistě tanečnice Anna Dego. Šlo vskutku o žádoucí show, jelikož hudební proud byl značně jednotvárný.“

„L’Arpeggiata objíždí s tímto programem celý svět a na projevu to bylo velmi znát. Pohodlnost, s jakou hráli, se přelévala i na publikum.“

V kostele svatých Šimona a Judy se v úterý 8. října představila českému publiku Christina Pluhar, harfistka a hráčka na theorbu původem ze Štýrského Hradce. Soubor L’Arpeggiata, se kterým přijela, založila v roce 2000. Po studiích kytary v rodném městě graduovala ve hře na loutnu na konzervatoři v Haagu. Za virtuózní hraní jí byl udělen 'Diplôme Supérieur de Perfectionnement' v proslulé Schole Cantorum Basiliensis. Kvalitních studií není nikdy dost, a tak Christina Pluhar pokračovala ještě u Marou Galassi v Miláně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2