neděle, 29 březen 2020 11:52

Zemřel Krzysztof Penderecki

z25828179VKrzysztof-Penderecki

Ve věku 86 let se v Krakově uzavřel život Krzysztofa Pendereckého (23. 11. 1933 – 29. 3. 2020), jednoho z nejvýznamnějších světových skladatelů současnosti. V evropských hudebních dějinách je nesmazatelně spojen s avantgardou šedesátých let, s polskou národní školou, která tehdy řekla k vývoji umění výrazné slovo.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
3

„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“

„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“

„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“

Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko - a vždy tam najdete něco ohromujícího.“

„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“

„Bach je nezničitelný.“

V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Metropolitní opera zareagovala na současnou situaci podobně jako další největší světové hudební instituce a pro posluchače a příznivce zpřístupnila svůj bohatý archiv. V mimořádném cyklu Půlnoční přenosy z MET připomene každý večer to nejlepší ze čtrnácti sezón přenosů do kin The Met: Live in HD. Kompletní záznamy oper jako La traviata, Bohéma nebo vybraná díla Richarda Wagnera se na webu www.metopera.org objeví vždy v 19:30 místního času (00:30 našeho času) a online budou následujících 20 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Nad ostatní slavná jména vyniká Abbado hlubokým citem a niternou vnímavostí k obsahu skladby.“

„V prvých třech slabikách jako by bylo obsaženo vše: něžný nástup, sotva patrné rozvinutí a lehký odtah poslední noty.“

„Bryn Terfel zpívá zpaměti a ve tváři se mu zračí každé slovo.“

Abbado, Gardiner, Karajan, Herreweghe, Rattle, Solti, Blomstedt, Järvi, Furchtwängler, Celibidache, Gergiev… Mezi top dirigenty světa lze jen těžko najít některého, který by nebyl podepsán pod nahrávkou Brahmsova Německého requiem, a pokud náhodou není, zcela jistě ho provedl alespoň koncertně. A přestože každý z těchto velikánů do této geniální skladby přenesl maximum svého mistrovství, žádná ze studiových nahrávek se nevyrovná živému provedení pod taktovkou Claudia Abbada z roku 1997. Dokonce ani ta Abbadova ne…

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

„Kultura a umění mohou sehrát významnou roli v tom, abychom všechno zvládali psychicky.“

„Budeme se snažit udržet dotace v chodu i v těchto podmínkách, budeme hledat způsob, jak pořadatelům umožnit je čerpat.“

„Kultura, která stojí mimo příspěvkové organizace, si zaslouží, abychom hledali formu pomoci, která překročí třeba hranice dotací, půjček a podobně.“

Kultura není a nebude zdaleka jediným oborem zasaženým mimořádnými opatřeními, která vláda zavedla ve snaze čelit pandemii. Ministr kultury Lubomír Zaorálek je nicméně připraven hledat cesty, jak negativní dopad na umělecký sektor po zlepšení situace kompenzovat, včetně nestandardních forem pomoci. Živá kultura podle něj nesmí po návratu společnosti k normálnímu stavu zůstat zdevastována.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
neděle, 15 březen 2020 20:22

Být spolu

nedle-Pardubice

„Bohoslužba vysílaná z prázdného kostela je podkladem pro vznik virtuálního společenství lidí.“

„Snad tam doma alespoň někteří vzali do ruky zpěvník a nesměle se přidali.“

„Až výjimečná doba skončí, nesmíme z pohodlnosti zůstat u náhradních řešení.“

Bez koncertů. Bez divadla. Bez hospody. Jsme bez mnoha obvyklých podnětů a rozptýlení, bez běžných způsobů být spolu. Kdo je zvyklý chodit v neděli do kostela, zůstal bez společenství, v němž se mysli, hrdla a srdce obracejí stejným směrem. Mimořádná doba, ve které citelně začíná chybět každodenní rozvrh a řád. Pro mnohé pracovní, pro mnohé i ten nedělní. Hledáme náhradní programy, náhradní řešení. Rozšířil se proto dneškem výrazně počet bohoslužeb vysílaných online na internetu.

 
Zveřejněno v NedělePlus
pátek, 13 březen 2020 14:00

Pohledem Petra Vebera (19)
Virus

55

„Příběhy hudebníků, kteří najednou nemají co dělat a proč cvičit.“

„Budou se množit alternativní způsoby koncertování.“

„Muzikanti, kteří přišli o práci, propady ve svých financích už těžko kdy dohoní.“

Čelíme celosvětově se šířící nemoci, ale také problémům, které z toho vyplývají. Přicházíme o práci, o jistoty, o plány, také o podněty z živé hudby, na které jsme zvyklí. Máme dostatečnou odolnost? Přečkáme?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
03

„Za 61 let nepřetržitého vedení sboru naučil zpěvu, rytmu, ale i společenským základům přes 7 000 dětí.“

„S panem profesorem jsme vyběhli na Sněžku a tam jsme překvapeným turistům zpívali v červenci koledy.“

„I když jsem se dále zpěvu nevěnovala, pan profesor mi fandil dál. I přes svůj pokročilý věk navštěvoval má vystoupení.“

„Nedomnívám se, že by zkušenosti, znalosti a dovednosti získané v kterémkoliv oddělení mých sborů měly zásluhu na pozdější kariéře jejich absolventů. Ale bezesporu měly vliv na nasměrování jejich zájmu, úrovně estetického cítění, hudebnosti, systematičnosti, zodpovědnosti vůči kolektivu atd. Na úrovni těchto vlastností pak byly závislé výsledky jejich dalšího, finálního vzdělávání.“ Skromnost v Pamětech pana profesora Čestmíra Staška není ani trochu na místě. Za 61 let nepřetržitého vedení sboru naučil zpěvu, rytmu, ale i společenským základům přes 7 000 dětí. Mezi nimi například Adama Plachetku, Martina Šrejmu nebo Vladimíra Doležala. A také hornistku Kateřinu Javůrkovou, která pro portál KlasikaPlus na sbormistra, jehož život se 8. března uzavřel, vzpomíná.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
8

„Vo vývoji telesa som veľmi pozitívne vnímal obdobie, v ktorom sa k nám začali vracať muzikanti, ktorí s nami vystupovali na začiatku.“

„Party sú čím ďalej komplikovanejšie a naozaj si vyžadujú domácu prípravu.“

„Všetko, čo je neznáme, čo bolí, nás nemusí hneď baviť. Nie je celkom jednoduché nájsť k tomu vzťah.“

Orchestr BERG patrí na poli súčasnej hudby dlhodobo k najvýraznejším českým telesám. Tento rok oslavuje svoju jubilejnú, dvadsiatu sezónu. Neodmysliteľnou súčasťou BERGu je pritom jeho šéfdirigent Peter Vrábel, ktorý stál už pri samom vzniku tohto súboru. Je tak tým najpovolanejším na to, aby komentoval vývoj orchestra, jeho plány na túto sezónu, ale aj to, aké cesty môžu k súčasnej hudbe viesť.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Je vzrušující být u toho, když současní autoři něco píši.“

„Je mnoho skladatelů, kteří si přejí, abych něco od nich zahrála; pochopitelně si musím hodně vybírat.“

„Čeká nás výročí Györgyho Ligetiho, takže se – konečně – učím jeho Houslový koncert.“

Americká houslistka Leila Josefowicz přijela po letech opět do Prahy, tentokrát jako sólistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Dnes a ještě jednou v úterý večer hraje v Rudolfinu pod taktovkou Alexandera Liebreicha Houslový koncert Albana Berga. Český rozhlas vysílá dnešek v přímém přenosu na Vltavě a ve středu v záznamu na stanici D-dur. Po dopolední veřejné generální zkoušce se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus houslistka zamýšlela nad Bergovou pozoruhodnou skladbou ze třicátých let dvacátého století a obecněji i nad houslovým repertoárem, který podle ní nemůže ustrnout jen na klasických dílech. Iniciativami vedoucími k integrování hudby současnosti je už proslulá.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“

„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“

„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“

Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Zlatým hřebem sezony mají být Mistři pěvci norimberští.“

„Mým záměrem je, aby se ve Stavovském divadle v příštích letech z oper hrály opravdu jen Mozartovy.“

„Pro rok 2024, Rok české hudby a rok dvoustého jubilea Bedřicha Smetany, plánuje Hansen společně s představiteli divadel v Brně a Ostravě.“

Pražské Národní divadlo připravuje na příští sezonu 18 premiér, na repertoáru mu zůstává 63 titulů. Operní soubor Národního divadla a Státní opery se ve třech historických budovách bude na premiérách podílet téměř polovinou. Obsáhne spektrum od Mozarta, Smetany a Janáčka přes Bizeta, Verdiho a Wagnera až po Schreckera a Ligetiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Liberec

„Nejlepší inscenací jsou Francesca da Rimini a Lakomý rytíř.“

„Cenu ředitelky festivalu má Brno za Příhody lišky Bystroušky.“

„Libušky získali také Ensemble Damian, Martin Šrejma a Lívia Obručník Vénosová.“

Čtrnáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera, na kterém se v Praze od 4. ledna do 2. března během devatenácti představení vystřídaly operní soubory z České republiky a Slovenska, zaznamenal letos na 8500 diváků. Za výjimečné festivalové výkony pořadatelé udělili tradiční ocenění, takzvané Libušky. V podobě skleněných artefaktů je slavnostně předají na jevištích oceněných divadel.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
1

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 25 únor 2020 20:00

Martinů a Pešek

501

„Firkušný mi o Martinů vyprávěl roztomilé a intimní věci.“

„Probojovával jsem si cestu k Martinů poměrně nesnadně.“

„V té době byli na významných místech jedudědci plní nenávisti, kteří zabraňovali tomu, aby věci plynuly přirozeným způsobem.“

Libor Pešek převzal dnes Pamětní medaili Bohuslava Martinů. Nadace nesoucí skladatelovo jméno ji uděluje umělcům, kteří se zasloužili o jeho hudební odkaz. „Něco jsem udělal, ale mohlo toho být i víc,“ usmíval se dirigent, který v červnu oslaví 87 let.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
neděle, 23 únor 2020 19:46

Pražský filharmonický sbor v Zarjaďje

107

„Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského je tělesem s bohatou a dlouhou historií.“

„Sál je už na pohled velmi elegantní a jeho akustické podmínky jsou opravdu výjimečné.“

„Pražský filharmonický sbor dělal čest sobě i svému sbormistru velmi inteligentní interpretací a kromě toho i dokonalou výslovností.“

Naše přední profesionální sborové těleso navštívilo v uplynulých dnech Moskvu, kde ve spolupráci s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského a Vladimirem Fedosejevem zahájilo v sobotu večer festival k výročí narození Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského. Stalo se tak teprve třetím českým interpretem, který vystoupil v nové chloubě ruské metropole – koncertním sále v Zarjaďje.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
5

„Když chce člověk dělat něco opravdu naplno, tak tomu musí věnovat sto nebo ještě víc procent času.“

„Oživení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové stálo za to. Už jenom kvůli tomu nesmírnému talentu, který neměla šanci rozvinout naplno.“

„Toužím nacházet ve všem harmonii.“

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou účinkuje v pondělí poprvé mladý pianista Marek Kozák. Hraje málo známý Klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje skladbu, ale uvažuje také o Chopinovi a Beethovenovi, vypočítává, v čem má rezervy, a dává nahlédnout do svých plánů týkajících se mezinárodních interpretačních soutěží.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 12 únor 2020 20:50

Liška v Brně, Brno v Praze

843852891280400220517818169164595995344896o

„Bystrouška se obejde bez patosu, hymničnosti a impresionismu.“

„Příběhu vévodil Svatopluk Sem jako Revírník.“

„V Heřmanově poetice se věci často dějí současně, symbolicky… a řada jich zůstává nedořečena.“

 

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl na pražském festivalu hudebního divadla Opera 2020 hostem největší velikosti. Ani pódium Státní opery plně nestačilo tomu, aby vše bylo převedeno jedna ku jedné. O některých detailech inscenátoři hovořili po festivalovém představení s krčením ramen: „…tak tohle jste také neviděli…“. Ale nebyla to žádná velká újma. Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky i přes některá technologická omezení vyzněly tak, jak si tvůrci inscenace přáli: jako neokázale nádherná hudební freska o koloběhu života, jako pohádka pro dospělé, ale mládeži přístupná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 31 leden 2020 09:24

Kde se pivo vaří…

8

„Pivní oratorium vzdává hudbou poctu pivu – a stejně tak českému kulturnímu fenoménu pití piva.“

„Bachova Kávová kantáta je v adorování porcelánových hrníčků proti Kučerovu halasnému unisonu mužského sboru opravdu bezzubá.“

„V klíčovém sborovém hitu se Kučerovi podařilo zahrát na stejnou strunu jako Bedřichu Smetanovi v Prodané nevěstě.“

Pražští symfonikové uvedli Pivní oratorium Jana Kučery. Rozměrné, posluchačky mimořádně vděčné a vpravdě vlastenecké dílo ve čtvrtek večer v Obecním domě zaznělo za autorova řízení a vyvolalo sérii spontánních reakcí. Skladba měla po Pardubicích a Karlových Varech pražskou premiéru. Možná by přesnější název měl znít Kantáta o pivu, ale každý musí uznat, že by to vypadalo moc akademicky. A akademická, odtažitá, škarohlídská, elitářská, snobská nebo upjatá Kučerova kompozice ani trochu není. Ostatně, to platí o všem, co v hudbě dělá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 8