1

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 03 červenec 2020 09:45

Víkendový program Smetanovy Litomyšle

0

Dvě matiné s hornistou Radkem Baborákem, repríza klavírního programu Marka Kozáka, Johann Sebastian Bach pro sólové nástroje, koncerty Martinů Voices a souboru Česká Sinfonietta i nokturno mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové – to vše nabídne o víkendu festival Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„V zdobených líniách sólových hlasov sa obe speváčky predstavili spoľahlivo.“

„Vo Vivaldiho Koncerte sa naplno ukázal inštrumentálny ansámbel a jeho temperament.“

„Spevácky ma v Kantáte o káve zaujal najväčšmi Roman Hoza.“

Collegium 1704 pripravilo na 24. júna pre svojich priaznivcov mimoriadny koncert s dielami Händela, Vivaldiho a Bacha. Hudba vrcholných predstaviteľov baroka znela na Pražské křižovatce, v poučenom podaní členov súborov Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Přesně ode dneška za měsíc, 23. července, začnou Letní slavnosti staré hudby. Tradiční pražský festival nabídne postupně do 7. září sedm koncertů. Konat se budou na různých místech, opakuje se pouze zahrada Zámku Troja, kterou v případě nepřízně počasí nahradí Císařský sál. Jinak se stará hudba rozezní v Emauzském opatství, v kostelích sv. Martina ve zdi a sv. Šimona a Judy nebo v zrcadlové síni Klementina. Kromě pořádajícího souboru Collegium Marianum, který vede flétnistka Jana Semerádová, vystoupí mimo jiné sopranistka Hana Blažíková, Concerto Aventino, polský gambista Krzystof Firlus a cembalistka Anna Firlus nebo německé uskupení Neobarock.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Koncertní řadu nadcházející sezóny rozšířilo Collegium 1704 na osm večerů. Otevře ji už 19. září ve Dvořákově síni Rudolfina, a to Händelovým oratoriem Mesiáš, o den později opakovaným v drážďanském kostele Annenkirche. Do jara jsou pak v plánu koncerty s Bachovou, Zelenkovou a Telemannovou duchovní tvorbou, s díly italských barokních mistrů a s Mozartovou a Myslivečkovou hudbou. Podzimní část komorního cyklu Collegia Vocale 1704 je dvakrát umístěna do kostela sv. Šimona a Judy, třetím koncertem pak zahájí soubory pravidelné působení v nově zrekonstruovaném Produkčním domě Vzlet ve Vršovicích.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4
 

Opět naživo vystoupí po téměř čtyřměsíční pauze Czech Ensemble Baroque v Brně na Petrově. V úterý 16. června zazní od půl osmé v katedrále sv. Petra a Pavla v monotématickém bachovském večeru jedna duchovní a jedna světská kantáta. Posluchače cyklu Bacha na Mozarta! navštíví tentokrát kromě Bacha a Mozarta také paní Bachová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
14

Celkem pět koncertů nabídne 11. ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks. Bude se konat ve Dvoře Králové nad Labem a v Kuksu od 20. června do 15. srpna. Hlavními protagonisty jsou letos čeští interpreti - pěvkyně Martina Janková a Štěpánka Pučálková, hobojista Vilém Veverka, harfistka Kateřina Englichová, soubor Musica Florea a další. Festival nabídne tradiční novodobou premiéru skladby z kukského archivu a představí i světovou premiéru skladby Jiřího Gemrota.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
veb-DSC4831

„Byt obou umělců byl v domě, kde prožili víc než půlstoletí, v šestém patře.“

„Přistěhovali se s velkým štěstím do Prahy v situaci, kdy měli být vystěhováni z Plzně do Sudet.“

„Třetí pamětní deska, ta pražská, je podle Aleše Březiny poslední.“

Čtyřiašedesát let. Přesně tak dlouho žila v domě ve Slezské ulici v Praze cembalistka Zuzana Růžičková, jejíž život se uzavřel v roce 2017 ve věku devadesáti let. Pamětní deska odhalená nyní na domě připomíná i jejího manžela, skladatele Viktora Kalabise, který zemřel jako třiaosmdesátiletý o jedenáct let dříve.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
10

„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“

„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“

„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“

Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC01639-a

„Do Canticora jsem přišel dva roky po jeho založení, zpěvem zcela nepolíbený.“

„Trubka je moje srdeční záležitost a velmi mě mrzelo, že jsem musel přestat hrát.“

„O tom, abych se hudbě věnoval profesionálně, jsem neuvažoval. Mě chytla chemie!“

Profesor chemického inženýrství, dlouholetý předseda Akademie věd ČR, držitel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně, spoluautor řady patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu, kandidát na prezidenta ČR, nyní senátor… to vše je Jiří Drahoš. V jeho životě ale současně zaujímá významnou pozici hudba. Původně hráč na trubku našel celoživotní zálibu ve sborovém zpěvu, kterému se věnuje už bez mála půl století v komorním sboru Canticorum Iubilo. Zároveň se snaží nevynechat příležitosti plynoucí z jeho pracovních cest a navštěvuje při nich rád koncerty i divadla a také architektonicky zajímavá místa. Zejména o hudební stránce svého života se rozpovídal v RozhovoruPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro odhalí ve středu 10. června pamětní desku oběma umělcům. Bude umístěna na domě ve Slezské ulici na pražských Vinohradech, kde žili od roku 1953 více než půlstoletí. Ke slavnostnímu aktu dojde v 17 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

Festivaly Concentus Moraviae, Lípa Musica a Svatováclavský hudební festival zareagovaly na situaci spojenou s pandemií vytvořením společné koncertní řady. Iniciativa s názvem „Spojeni hudbou“ má podpořit českou kulturu a tuzemské umělce. Řada, která se prolne mezi všemi festivaly, představí letos na podzim například pěvkyně Martinu Jankovou, Markétu Cukrovou a Hanu Blažíkovou, klavíristku, skladatelku a zpěvačku Beatu Hlavenkovou nebo soubory Collegium 1704 Václava Lukse, Musica Florea Marka Štryncla, Cappella Mariana Vojtěcha Semeráda a další.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
02

„Dirigent Jiří Rožeň ke své práci zjevně přistupuje se záměrem hudbě sloužit, nikoliv si ji přivlastnit.“

„V obou cembalových koncertech je posluchač od první chvíle vtažen rovnou do centra všeho dění, a to velmi přesvědčivě v podání Mahana Esfahaniho.“

„V sále nebylo přítomno mnoho diváků, o to výrazněji však dávali najevo své nadšení z povedených hudebních vystoupení.“

O tom, že všechno zlé je přeci jen k něčemu dobré, svědčí i páteční pražskojarní on-line koncert PKF – Prague Philharmonia v čele s uznávaným mladým dirigentem Jiřím Rožněm a po boku renomovaného cembalisty Mahana Esfahaniho. Pražské jaro je jedním z festivalů, který se dokázal podřídit situaci a připravit náhradní program formou vysílání živých přenosů i starších záznamů. Posluchači se tak dostanou ke spoustě krásné hudby z pohodlí domova, a to zcela zdarma. Páteční koncert živě přenášený z pražského Rudolfina byl pro mnoho z nich nepochybně příjemným zážitkem – spojoval totiž nevšední program, hudbu starou i novou v nevšedním obsazení, a především velmi kvalitní umělce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

Jeden z nejstarších a nejprestižnějších hudebních festivalů v Evropě, Pražské jaro, poprvé od svého vzniku v roce 1946 prožívá zásah vyšší moci. Dlouho a složitě předem vyjednávané koncerty zahraničních orchestrů a světových sólistů se nemohou uskutečnit. Je ale sympatické, že organizátoři před pandemií nekapitulovali a rozhodli se letošní speciální ročník přesto uskutečnit v podobě živě přenášených koncertů, i když z prázdných koncertních síní v Praze a z jedné brněnské. Exkluzívní sólový recitál, v němž vystoupí kanadský houslista James Ehnes, pak bude 24. května přenášen z Floridy v USA, kde nyní žije. Přinášíme svědectví o jeho dětství a studiu. 

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
1

5. ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu se bude konat od 3. do 17. října na unikátních místech jižní Moravy. Zavítá i do Rakouska, na zámek Wilfersdorf. Společným tématem koncertů budou přesahy lidové hudby a její vlivy na skladby klasického repertoáru. V osmi koncertech zazní hudba středoevropská, španělská, turecká i východoevropský klezmer. V debutech vystoupí smyčcové kvarteto Borusan Quartet a kytaristka Andrea Gonzales Caballero. V plánu je také uvedení světové premiéry skladby Valašské sonety folkloristy Jana Rokyty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 19 květen 2020 08:00

Oči zpěváků

PJ-5

„Vrcholem bylo provedení Bachova moteta Jesu, meine Freude.“

„Debata, k níž ale neúplný dojem zprostředkovaný pouze přes obrazovku jen stěží dává legitimní podnět.“   

„Proč pražskojarní program Collegia 1704 šel cestou roušek, když to jinde jde bez nich, zůstává otázkou.“

Alternativní Pražské jaro pokračovalo v našich počítačích pondělním přenosem programu Collegia 1704. Bach v něm zvítězil nad Zelenkou a oba společně nad Händelem. Z hudebníků ale byly bohužel vidět jen oči: virus zvítězil nad hudbou a předpisy nad selským rozumem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 12 květen 2020 19:20

Přitažlivá síla varhan

DSC4221

„Regerova skladba Bacha připomíná, ale Bach to není – a přesně tak také zazněla.“

„Michaela Káčerková přizvala koncertní mistry z Karlovarského symfonického orchestru. I oni si šťastně pochvalovali první možnost opět vystoupit.“

„Passacaglia c moll – vrstvena, gradována  – korunovala program vznešeně a důstojně.“

Karlovarské varhanní večery mají zřejmě prvenství. Jakmile to bylo možné, tedy hned v pondělí 11. května, nabídly publiku koncert. Jeden z prvních, ne-li první v republice. Naživo, bez streamu. Podtitul „pro sto“ odpovídal nové kvótě dané vládními předpisy pro veřejné produkce. Varhanice Michaela Káčerková si s chutí po dvou měsících zahrála a se stejnou nedočkavostí přišlo a přijelo i v silném dešti na třicet lidí, včetně přespolních. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 11 květen 2020 14:00

České stopy v cenách BBC Music Magazine

0

Britský časopis BBC Music Magazine udělil dnes v jedenácti kategoriích své prestižní ceny albům klasické hudby. Osobností roku se stala americká mezzosopranistka Jamie Barton, mezi oceněnými figurují Paul McCreesh, Nicky Spence, Julius Drake, Andrey Gugnin, Elicia Silverstein, Sinfonia of London nebo Oxford Contemporary Sinfonia. Výrazné jsou tentokrát v oceněních české stopy: skladatelé Dvořák, Martinů, Janáček a Korngold, spoluúčinkující mezzosopranistka Václava Housková… A hned dvakrát uspěl dirigent Jakub Hrůša: jednou na symfonickém albu s pianistou Ivem Kahánkem, podruhé na DVD s operním projektem.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní "Jednou to pomine“. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus však hovoří nejen o příležitostné tvorbě z doby karantény, ale hlavně o vlastních dlouhodobějších projektech, o komorní hudbě a svých nejbližších spolupracovnících, o natáčení děl Františka Emmerta i o tom, kdy se zase vrátí normální provoz do Národního divadla Brno, v jehož orchestru hraje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 7