IMG0877---foto-Martina-ehoov---lovk-a-Vra

„Koncert jsem prožil se zavřenýma očima…“

„Kompozice symbolizuje můj obdiv k neskutečným výkonům, které lidé dokázali na vrcholu Mont Blanc.“

„Skladba je hotova, až když zní.“

Hudba českého skladatele slovenského původu Juraje Filase programově navazuje na velkou evropskou hudební tradici. Vzniká vědomě a záměrně pro posluchače, je na poslech krásná a plná emocí. Juraj Filas v rozhovoru pro KlasikuPlus zmiňuje některá nedávná provedení svých skladeb, zejména opakovaná americká, vyznává se z přesvědčení, s nímž komponuje, a prozrazuje, že je jedním z autorů, kteří počítají s provedením svého díla na nových svatovítských varhanách. Ty by se měly poprvé oficiálně rozeznít přesně za jedenáct měsíců - 15. června 2020 na svátek sv. Víta, hlavního patrona římskokatolické katedrály na Hradčanech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
 
 
 
 
 
 
Vejvodov-43828266101559393754992265195220891104968704n

„Partitura cestovala ve speciálním kufříku jako diplomatická zásilka za doprovodu kurýra z Ministerstva zahraničních věcí.“

„Američany také oslovuje Dvořákův přístup k afroamerické hudbě, která ho silně inspirovala.“

„Je skvělé vidět, jak je Dvořákův odkaz v Americe stále živý a jak se ho v Českém centru snaží stále propagovat.“

Autograf Violoncellového koncertu h moll Antonína Dvořáka byl bezprecedentně zapůjčen z Národního muzea do Spojených států a od 13. října do 9. listopadu vystaven v galerii historického Českého národního domu v New Yorku. České centrum ojedinělou výstavou obohatilo svou nabídku ve dnech kolem stého výročí vzniku Československa. A zviditelnilo tak i hostování České filharmonie, která měla 27. a 28. října dva koncerty v Carnegie Hall. Portál KlasikaPlus přinesl z místa reportáž Dvořák v NYC - ležící i znějící. Nyní hovořil s vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka Veronikou Vejvodovou, autorkou newyorské výstavy, která mimořádně cennou archiválii doprovázela na cestě tam a pak po měsíci zase zpět. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
IMG20181029145444

„Zaujmeme, když dáváme českou hudbu. Američané jdou na ČF jako na zážitek, který bude autentický.“

„Pro Ameriku je čtyřletý cyklus zájezdů tak akorát.“

„Vozíme dva, maximálně tři různé programy, protože na turné není čas zkoušet.“

Česká filharmonie má dnes večer se Semjonem Byčkovem v Kalifornii na více než dvoutýdenním americkém turné předposlední koncert. Koná se v Davies Symphony Hall, v sále, který San Francisco postavilo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Síň má skoro 2800 míst a je pojmenována po paní Louise Davies, dámě ze staré sanfranciské rodiny, největší z donátorů stavby. O sálech, o programu i o dalších aspektech uspořádání zájezdu do Spojených států hovořil portál KlasikaPlus s Davidem Marečkem, generálním ředitelem orchestru. Od roku 1965 jde o třinácté turné po USA. 

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Kadlec-paekDSF1325

„Curtisův institut je taková malá butiková školička, která má ale podle amerických hodnocení nejtěžší zkoušky.“

„Když jsem se hlásil já, tak nás z asi sta houslistů brali šest.“

„Ano, je to návrat na místo činu. Nostalgie…“

Od roku 2011 usedá u prvního pultu České filharmonie. V orchestru hraje i jeho otec. Houslista Josef Špaček je koncertním mistrem, jeho otec je také Josef, ale hraje na violoncello. S laureátem Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí z roku 1999, vítězem houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu v roce 2009 a prvním českým houslistou s titulem laureáta  z nejtěžší světové soutěže Královny Alžběty v Bruselu z roku 2012 hovořil portál KlasikaPlus na americkém turné České filharmonie. Pepa, jak mu všichni říkají, měl za sebou v New Yorku sólové vystoupení v Českém centru a před sebou koncerty s orchestrem v Carnegie Hall. Vztah ke Spojeným státům má nadstandardní. Proč?

 
Zveřejněno v MladíPlus
Filas-hrob-P3020621

„Katarze jde jako zlatá nit celou naší evropskou kulturou.“

„Nemám nejmenší potřebu tvořit hudbu takzvaně na zelené louce.“

„Hudbu píšu pro posluchače.“

Skladatel Juraj Filas programově neváhá užívat krásu a příjemnost, nebojí se tradičně zakotvených postupů, melodie, libozvučnosti a upřímného výrazu. Pro jeho neoromanticky znějící hudbu je příznačná silná emocionalita a často až vášnivost výrazu. Platí to i o Requiem Oratio spei, Modlitba naděje, které v pátek zazní v Hradci Králové a v neděli ke Dni válečných veteránů v katedrále sv. Víta v Praze. V rozhovoru pro KlasikuPlus se jeho autor vyznává, že vědomě navazuje na velkou evropskou hudební tradici, zdůrazňuje, že hudbu píše pro posluchače, a také prozrazuje, na čem právě pracuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 27 říjen 2018 19:34

Dvořák v NYC - ležící i znějící

DSF1343

„Dlouho předem usilovala o zapůjčení rukopisu Dvořákova Violoncellového koncertu. A podařilo se.“

„Hudební program je exkluzivní a má jednu česko-americkou souvislost vedle druhé.“

„Potom přichází na pódium s obvyklým úsměvem koncertní mistr Josef Špaček.“

„Tento národ je geneticky naprogramován pro hudbu,“ vyznává se na adresu Čechů Semjon Byčkov. Je pátek, Český dům v New Yorku pořádá komorní hudební večer k výročí Československa a šéfdirigent České filharmonie, vyzván, aby promluvil, propojuje improvizovanou úvahu o svobodě ducha a jazyka s konstatováním, že přijíždí s orchestrem jako se svou novou rodinou do země, kterou považuje za svou starou rodinu. Ze Sovětského svazu emigroval totiž v roce 1975 právě do Spojených států a před pětatřiceti lety se stal jejich občanem. Navíc před chvilkou z pódia zazněla vzpomínka, jak ho skupina filharmoniků před nějakou dobou spontánně vyzvala, jestli by se nechtěl stát nejen příštím šéfem, ale tak trochu i „tátou“ orchestru. Což se stalo.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
sobota, 27 říjen 2018 07:33

Právě doznělo (7)
S ČF v Českém domě

Česká filharmonie sice v pátek odpočívala po příletu do New Yorku a před dnešním koncertem v Carnegie Hall, ale někteří její členové přesto koncertovali během slavnostního večeru v Českém centru v NYC, kde je vystaven manuskript Dvořákova violoncellového koncertu. Napřed zahráli ředitel ČF David Mareček a Alisa Weilerstein Dvořákův Klid pro klavír a violoncello, Josef Špaček pak bravurně vystřihl Sonatu č. 5 G dur Eugena Ysaye a nakonec česko-americké kvarteto ve složení dvou Čechů z ČF, Jiřího Vodičky a Jaroslava Pondělíčka, a dvou Američanů z projektu Carnegie Hall předneslo Dvořákův "Americký" kvartet. Výjimečný večer pak nečekaně dostal třešínku na dortu v podobě jazzové tečky v metru, při které jsme natočili první dojmy. Reportáž ze včerejšího večera a také reflexi dnešního koncertu, při kterém filharmonici představí v Carnegie Hall ryze český program, sledujte už brzy na KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

Bykov-Marco-Bprggreve-RVZT0IRQ„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud - znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval... a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

Zveřejněno v RozhovorPlus