1

„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“

„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“

„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“

Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Začínáme den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech.“

„Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi.“

„Při představě, jak se hlas sólového violoncella vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!“

Komorním koncertem z díla Bedřicha Smetany začíná dnes večer festival Smetanova Litomyšl. V důsledku nejasné situace kolem pandemie koronaviru během jarních měsíců je letošní ročník nakonec připravený v pozměněné podobě, bez oper a symfonických koncertů, bez zahraničních umělců a bez zastřešeného pódia a hlediště na zámeckém nádvoří. Ředitel festivalu Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o programu, o finanční podpoře partnerů i o opatrnosti publika, která asi bude přetrvávat i po uvolnění hygienických restrikcí. A přibližuje i Smetanovu výtvarnou Litomyšl, která doplňuje hudební programy rok od roku výrazněji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 29 červen 2020 18:14

Dvořák pod americkou vlajkou

200626PKFUSrezidencekoncert32cPetraHajska

„Záznam bude mít v televizi sváteční důstojnost.“

„Do druhé věty nám zpívají ptáčci… Je to hodně romantické provedení!“

„Novosvětská patří mezi nejhranější romantické symfonie. A Američané ji milují.“

Orchestr PKF-Prague Philharmonia se v roce 2022 chystá na turné do Spojených států. Kolem záměru vznikají pochopitelně dlouho předem umělecké i finanční aktivity. Povědomí o cestě do Ameriky určitě oživí také koncert, který těleso natočilo v pražské rezidenci velvyslance USA a který v sobotu večer, na americký svátek Den nezávislosti, odvysílá Česká televize na stanici ČT art. Na programu asi nemůže být v takovém případě jiné dílo než Dvořákova Novosvětská symfonie.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
f6

„Jako sólista se s jistotou a přehledem, s tónem bez kazu, představuje Stanislav Masaryk. Na podzim usedne ve filharmonii ve své sekci k prvnímu pultu.“

„Zjistili jsme, že technologie ani virtuální prostředí nemohou nahradit živou hudbu, živá setkávání.“

„Docela masivně obsazenou Osudovou symfonii vede Byčkov vášnivě k naléhavosti a k rychlým tempům.“

Prší. Česká filharmonie si vysnila krásný letní večer, během kterého v parku zámku Sychrov zahraje jako poděkování tuzemským zdravotníkům, těm, kteří byli připraveni bojovat v první linii s pandemií a v potřebné míře také bojovali. Pozvaní posluchači nakonec musí sedět v pláštěnkách, teplota spadla hodně pod dvacet stupňů, ale nejde o tragédii. Průtrž mračen to není. A hudba vše překlenuje.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1

Brněnský dirigent a violoncellista Robert Kružík obdržel Cenu Jiřího Bělohlávka. Povzbuzení a ocenění pro umělce do třiceti let bylo na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie vyhlášeno druhým rokem. Komise se na volbě Roberta Kružíka shodla jednomyslně.

 
Zveřejněno v MladíPlus
1

„Vyrostl jsem na Beethovenovi, Bachovi, Mozartovi… Ti jsou mými hudebními kořeny.“

„Ano, i v krizi a v těžkostech se dají najít silné momenty, něco, co lze vzít jako příležitost.“

„Osudová? Hudba, kterou teď právě potřebujeme víc než jindy.“

Přijel z Francie, aby dirigoval dnešní open air koncert na zámku Sychrově. Na místě především pro zdravotníky, v televizi pro všechny další. Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o případných pozitivních stránkách koronakrize, přibližuje, jak ten čas vnímá a jak ho využil, ale hlavně hovoří o skladatelích, jejichž hudbou se teď zabývá, o České filharmonii a o svých mladších českých kolezích Jakubu Hrůšovi a Tomáši Netopilovi. A prozrazuje, jak byl šťastný, když mu nedávno Simon Rattle po vystoupení s jeho orchestrem dával najevo, jak dobře mu filharmonici hráli…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 24 červen 2020 14:32

Dvě hymny.
Pietari Inkinen se loučil

8

„Naštěstí rozvolnění restrikcí umožnilo zaimprovizovat a udělat pěkný koncert, který by se za běžné situace v této podobě neuskutečnil.“

„Příklad, že lze tuhle stokrát slyšenou skladbu zažít úplně nově, slyšitelně obmytou živou vodou.“

„Technologie zmůžou mnoho, ale živý zážitek z hudby a z osobních setkávání nic nenahradí.“

Pražští symfonikové v úterý uzavřeli kapitolu, kterou s nimi jako šéfdirigent po pět sezón psal Fin Pietari Inkinen. Na programu mimořádného koncertu ve Smetanově síni Obecního domu byla symbolicky dvě díla, ikony finské a české hudby, nejprve Sibeliova Finlandia a pak Dvořákova Novosvětská symfonie. Právě její provedení nemohlo snad být ani lepší.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Magistrát má tendence už tak podfinancovaný subjekt finančně i personálně osekat – což by bylo, jak uvedl Kučera, zcela likvidační.“

„Kučera věří, že se orchestr dočká nezbytného personálního doplnění a důstojného zázemí v podobě nového sálu.“

„Novosvětská měla v Karlových Varech evropskou kontinentální premiéru.“

Skladatel, pianista a dirigent Jan Kučera se rozhodl, že ještě jednu sezónu setrvá ve funkci šéfdirigenta Karlovarského symfonického orchestru, který vede od roku 2014. Své již oznámené rozhodnutí „předat žezlo“ přehodnotil teď poté, co těleso přišlo kvůli pandemii o polovinu koncertů sezóny. A navíc v době, kdy má podle jeho slov zřizovatel, tedy Magistrát města Karlovy Vary, tendence už tak podfinancovaný subjekt finančně i personálně osekat – což by bylo, jak uvedl, „zcela likvidační“.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
sobota, 20 červen 2020 16:10

Pohledem Petra Vebera (26)
Kdyby…

IMG20200620155357

„Kdyby se nestalo, co se letos stalo, čekala by nás zítra na Smetanově Litomyšli Beethovenova Devátá a později v týdnu na Zimním stadionu Libuše.“

„Místo toho Met zůstává zavřena do konce kalendářního roku… a v Londýně se děsí prognóz, které orchestry koronakrize nenávratně položí.“

„Sebelepší streamy nemohou nahradit setkávání lidí, hudbu chvějící se v obrovském, a přitom tak intimním vesmíru mezi pódiem a auditoriem.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl, kdyby zůstal v naplánované podobě a původních termínech, by se dnes večer konalo operní gala Slovenského národního divadla. Takzvaná koronakrize s brutálními opatřeními proti šíření pandemie však tento program nenávratně pohřbila. Jako mnohé a mnohé jiné. Pozdější rozpačité rozvolňování restrikcí nepřišlo včas. Není to jedno… Ano, virus se nám docela vyhnul, zákazy srocování, obcování a sdílení, stejně jako textilie přes obličej, mizejí, černé prognózy, že budeme zavřeni ve státních hranicích měsíce a roky, se nenaplňují. Otrnulo nám, a tak bude lítost nad ekonomickými i kulturními ztrátami vcelku pochopitelná a čím dál neodbytnější.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Hrála nejznámější položku klarinetového repertoáru v osobní premiéře na basetový klarinet.“

„Mozartova hudba měla v každém okamžiku nejen stylovou dobovou lehkost, ale i přesně odváženou nadčasovou a závažnou hloubku.“

„Ranou Smyčcovou serenádu Edwarda Elgara ve všech třech větách sjednotil Jan Fišer volnějšími tempy do jemného a elegického vyznění…“

Mladá klarinetistka Anna Paulová, orchestr PKF-Prague Philharmonia, William a Alexandra Lobkowiczovi a mecenáši a přátelé tělesa, ti všichni se sešli v úterý na Pražském hradě. Zněla Elgarova, Mozartova a Haydnova hudba. Orchestr tam otevřel další ročník své exkluzivní donátorské koncertní řady Lobkowicz abonmá. Vystoupil na pódiu po vynucené tříměsíční pauze a přinesl publiku nejen hudební, ale vyzařováním zprostředkovaně i mimohudební potěšení, zřetelné a silné.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Koncertní řadu nadcházející sezóny rozšířilo Collegium 1704 na osm večerů. Otevře ji už 19. září ve Dvořákově síni Rudolfina, a to Händelovým oratoriem Mesiáš, o den později opakovaným v drážďanském kostele Annenkirche. Do jara jsou pak v plánu koncerty s Bachovou, Zelenkovou a Telemannovou duchovní tvorbou, s díly italských barokních mistrů a s Mozartovou a Myslivečkovou hudbou. Podzimní část komorního cyklu Collegia Vocale 1704 je dvakrát umístěna do kostela sv. Šimona a Judy, třetím koncertem pak zahájí soubory pravidelné působení v nově zrekonstruovaném Produkčním domě Vzlet ve Vršovicích.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Simon-4

„Dalo se čekat, že půjde o výjimečné okamžiky – a to se také stalo.“

„Je stále svá, dokonalá, imponující, emotivně zpívající, umělkyně s hlasem, který míří do srdce a který se dá rozpoznat po několika tónech.“

„Kompletně mladičké těleso, které dirigenta hltalo a které hrálo, jak nejlépe umělo.“

Koncert v rámci letošního mimořádného čtyřdílného cyklu Pomáháme s Českou filharmonií chtěl upozornit na význam pravidelného dárcovství krve. Měl však ještě další rozměry. Díky vkladu, který dali programu Sir Simon Rattle a Magdalena Kožená, se stal silným uměleckým završením celé sezóny, v nečekanosti jejich příjezdu do Prahy tak zvláštním, jak zvláštní bylo celé „koronavirové“ jaro. Příležitost tento večer dostala i Česká studentská filharmonie. A poprvé se při něm sešlo v Rudolfinu opravdové publikum. Ve zcela zaplněném přízemí, naštěstí už bez takzvaných rozestupů, sice ještě s textiliemi přes obličej, ale přece už na opravdovém koncertě, který dal naději, že na podzim se snad začne doopravdy zase úplně normálně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
12

Devětadvacet koncertů především s tuzemskými účinkujícími. Takový bude od 3. do 28. září letošní Svatováclavský hudební festival tradičně počítající s kostely Moravskoslezského kraje. Je největší mezinárodní přehlídkou duchovní a staré hudby v České republice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10001

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus podrobně rekapituluje, jak zahýbala pandemie a opatření proti ní s jeho kalendářem, a to letos na jaře i v dlouhodobém výhledu. Řada úkolů nebude. Doufá nicméně, že příští sezóna se postupně, i přes očekávané ztráty, nějak rozběhne. Ostatně čeká ho v ní na jaře debut v Metropolitní opeře… Hovoří ale také o tom, co doba pandemie přinesla dobrého: víc času na rodinný život i na cvičení „všeho druhu“ a pak rovněž příležitost setkat se zcela výjimečně s hudbou Ludwiga van Beethovena. Jeho dvěma pozdním smyčcovým kvartetům, jimiž počátkem června uzavřel se smyčci České filharmonie alternativní program Pražského jara, věnoval týdny času. Umožnily mu pohroužit se – jak říká – do celého kosmu krásy, citu a řádu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“

„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“

„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“

Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Symfonickou báseň Finlandia provedl s Pražskými symfoniky poprvé v říjnu 2014.“

„Inkinen měl letos v létě dirigovat Prsten Nibelungův v Bayreuthu.“

„Nadále se bude s orchestrem FOK pravidelně setkávat jako hostující dirigent.“

Pietari Inkinen přijede do české metropole a symbolicky se rozloučí 23. června se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, jehož byl od roku 2015 šéfdirigentem. Na programu mimořádného koncertu ve Smetanově síni Obecního domu je Sibeliova Finlandia a Dvořákova Novosvětská symfonie. Poslední měsíce společné práce, které měly vyvrcholit v polovině června provedením Bacha, Mozarta a Stravinského, kdy měl Inkinen vystoupit také jako houslista, jim překazila opatření přijatá proti šíření celosvětové pandemie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
PJ-Hra-3

„Tu prazvláštní hudbu modeloval Hrůša laboratorně přesně a čistě, zároveň s dostatkem citu.“

„Když se hudba pozastavila, pokukovala až skoro po Mahlerovi…“

„Festival skončil ve čtvrtek 4. června. V den, kdy měla v jeho závěru hlaholit Beethovenova Devátá s Ódou na radost.“

Pražské jaro skončilo, jak začalo. Nezvykle, alternativně, náhradním způsobem. Stejně zvláštně, jak zvláštní byla a je tato „koronavirová“ doba. Dva Beethovenovy pozdní smyčcové kvartety, hrané smyčci České filharmonie, nejsou typickým repertoárem ani pro závěrečný koncert třítýdenní přehlídky, ale ani pro žádný jiný běžný koncert. Zazněly zcela výjimečně. Přinesly jako ta nejhustší tresť vážné hudby skutečnou svátečnost. Zněly skoro jako tryzna za všechny pokažené plány a nenaplněné představy, ale snad i jako pokus o katarzi mající překrýt celosvětový zmar provázející letošní jarní týdny. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
SORLiebreichPetrHornik01

„S Adamem Plachetkou v říjnu provedou rozhlasoví symfonikové písně z muzikálů.“

„Během sezóny zazní i málo hrané skladby od Korngolda, Brittena, Drejsla, Kabeláče, Zemlinského nebo Rachmaninova.“

„Stejně jako šéfdirigent Alexander Liebreich má smlouvu do léta roku 2022 i Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent.“ 

Nadcházející sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu otevře v pražském Rudolfinu 25. září při slavnostním zahájení Beethovenova Devátá symfonie s Ódou na radost. Pořadatelé předpokládají, že hygienická opatření související ještě s jarní pandemií nebudou stát tak velkému projektu už v cestě. Na následující měsíce je pak připraveno ve čtyřech abonentních řadách více než dvacet různých programů, včetně komorních koncertů v Anežském klášteře a “Nových horizontů“ ve Foru Karlín a v sále DOX+. A v listopadu se má uskutečnit zájezd do Japonska.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 9