Roman Marčák

Roman Marčák

Novinář a publicista

V současnosti je vedoucím redaktorem regionálního listu Týdeník Pernštejn, od roku 1989 byl v Pardubicích postupně redaktorem a šéfredaktorem několikerých regionálních novin. Je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Nepochází z hudební rodiny, ale vášeň pro svět hudby se u něj začala projevovat od střední školy a od té doby je pravidelným návštěvníkem koncertů v Pardubicích, Hradci Králové a v Praze a objíždí premiéry či představení všech tuzemských operních souborů. Za operou cestuje i do zahraničí. Reflexe koncertů publikuje v tisku od roku 1994. Vedle jiných aktivit je také předsedou Filmového klubu Pardubice.

100

„Osm sezon ve Vlachově kvartetu Praha pro mě znamenalo hluboké poznání hudební spolupráce lidsky až neuvěřitelné, absolutně harmonické.“

„Dvě a půl sezony v Pavel Haas Quartetu neváhám ve svém životě označit za jízdu horskou drahou.“

„První myšlenka či, řekněme, hudební nápad nevzniká zásluhou člověka, ale je mu ‚darován‘.“

V sedmatřiceti letech toho už ve světě hudby dokázal požehnaně a má se za čím ohlížet. Na Pražské konzervatoři studoval hru na violu, skladbu a dirigování, vysokoškolské vzdělání získal v Glasgow na prestižní Royal Conservatoire of Scotland. Důvěrně poznal prostředí legendárního Vlachova kvarteta Praha a zkušenosti z něj uplatnil v souboru, který patří ke světové špičce – Pavel Haas Quartetu. Narodil se sice v Praze, ale za kraj svého srdce považuje Broumovsko a zejména okolí Police nad Metují, kde má jeho rodina kořeny. Působení v pardubickém souboru Barocco sempre giovane mu přineslo vedle dalších skvělých interpretačních příležitostí také vstup do manželství a následné osobní a rodinné ukotvení na pomezí Polabí a Železných hor v Heřmanově Městci. Je autorem pětatřiceti hudebních děl a vítězem několika soutěží, jeho skladby se hrály na zahraničních pódiích. Několik let působil jako pedagog na Konzervatoři Pardubice. V loňském roce se odhodlal k dalšímu důležitému životnímu kroku a po úspěchu ve výběrovém řízení se stal ředitelem Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách. S Jiřím Kabátem, který je, mimochodem, také otcem čtyř dětí, bylo o čem hovořit.

 
474

„Samozřejmě, že situace není jednoduchá, ale snažíme se s ní nějak vyrovnat a nezoufat, že vložená práce a třeba i veškerá propagace jdou vniveč.“

„Někdy mi připadá nicotné lamentovat a fňukat nad pouhou nejistotou, že nemůžeme uspořádat akci tak, jak jsme chtěli.“

„Na březen jsme pro všechny zájemce připravili stream hned třikrát.“

Už loňský ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro (PHJ) naplánovali jeho organizátoři v nejlepší víře na období od poloviny března do začátku května. Na jakoukoli pandemii rok předtím, kdy se dramaturgický sled budoucích koncertů uzavíral, nikdo nemohl pomyslet. A Pardubičtí se „strefili“ takřka přesně – loňské restrikce začaly těsně před zahajovacím večerem a ty nejtvrdší trvaly až do května… Přesto se týmu vedenému uměleckým ředitelem PHJ Josefem Krečmerem nechtělo sklonit před čínským virem hlavu. Festival se uskutečnil na podzim, sice v menším rozsahu, ale i tak na vynikající úrovni. Větší akce, zejména velké symfonické koncerty a operní představení, byly přeloženy na rok 2021. Loni v září se ještě mohlo zdát, že v dlouholeté historii festivalu jde o něco zcela výjimečného, co se už nebude nikdy opakovat. Jenže, jak dnes všichni víme, boj s Covidem-19 ani zdaleka nekončí a situace neumožňuje ani 43. ročníku PHJ, aby se letos konal v podobě, na jakou byli návštěvníci a posluchači zvyklí. Nejen o tom jsme hovořili s uměleckým ředitelem festivalu Josefem Krečmerem.

 
KlasikaPlus-240121foto-1

„Nelze nic nedělat a čekat na plné koncertní síně.“

„Již na červen máme pozvání na zahraniční festival, proto intenzivně řešíme provozní komplikace, soulad s platnou i měnící se legislativou a snažíme se uchovat dobrou náladu v orchestru.“

„Rezignovat na práci s talentovanými dětmi a mladými lidmi není možné, jsou třeba v klíčovém období svého rozvoje, kdy se rozhoduje o celém jejich životě.“

Náš rozhovor, uskutečněný v Domě hudby před několika dny, probíhal v příjemné atmosféře. Pracovnou ředitele Komorní filharmonie Pardubice Pavla Svobody, varhaníka a pedagoga, k němu v podkresu zněla Mozartova hudba, venku za okny se začaly snášet sněhové vločky… O idylických záležitostech jsme ale rozhodně nemluvili, naopak. Historicky nejmladší ředitel nejvýznamnějšího orchestru v regionu a jednoho z nejlepších v republice se ujal funkce začátkem loňského roku a hned vzápětí musel řešit věci, jichž by se do té doby nikdo nenadál ani v nejhorších snech. Předem ale čtenářům prozradím, že neskončíme pesimisticky.

 
107

„Od první chvíle chtěl Josef Krečmer literární obžalobu největší genocidy v dějinách lidstva spojit s nadpozemsky znějící Bachovou hudbou.“

„Jakýkoli náznak herecké akce postačí k totálnímu ztotožnění se s myšlenkou.“

„Už nějaký čas jsem při pohledu do tváří lidí vycházejících z koncertní síně nezaznamenal tolik projevů pohnutí i obdivu k síle umění.“

Pardubické hudební jaro uvedlo na sklonku září výjimečný projekt, který spojil literární odkaz Arnošta Lustiga s barokní kantátou Johanna Sebastiana Bacha. Na provedení se podílela spisovatelova dcera Eva Lustigová, za hudební složku soubor Barocco sempre giovane, hobojista Jan Souček a basista Gustáv Beláček, za tu hereckou Vilma Cibulková, Jiří Lábus a Vilém Udatný. Strůjcem představení, které proniklo k srdcím diváků, byl Josef Krečmer.

 
2

„Renomé Martina Kasíka bylo už předem zárukou, že posluchači všechny změny akceptují.“

„Oba klavíristé zapůsobili famózně, naprosto přesně, a přitom velmi uvolněně, s důrazem na každičkou notu i pomlku.“

„Druhou polovinu večera vyplnila první řada Slovanských tanců, tedy dílo z nejznámějších a nejmilovanějších.“

Pardubické hudební jaro uvedlo třetí z komorních koncertů. Ve Společenském sále pardubické radnice nakonec za klavír usedli Lukáš Klánský a Martin Kasík, aby zahráli program z děl Franze Schuberta, Fryderyka Chopina a Antonína Dvořáka. Cesta k této dvojici a k tomuto programu byla však pro organizátory festivalu trnitá.

 
1

„Nikoli náhodou bývá Beethovenovo Trio D dur označováno za „trio duchů“ a mystická nálada volné věty, vytvořená interprety Smetanova tria, to dokonale vystihla.“

„Je zcela zbytečné psát a mluvit i v případě Wihanova kvarteta s Ivanem Klánským o naprosté profesionalitě a precizních výkonech.“

„Schumannova skladba se stala pomyslnou třešničkou, jejíž propracovanost nenechá nikoho na pochybách, proč je třeba se věnovat ušlechtilým komorním dílům.“

Nedílnou součástí Pardubického hudebního jara je série komorních koncertů. Zdá se, že je definitivně pryč doba, kdy tento žánr ve stotisícovém městě živořil na okraji zájmu a úbytek posluchačů vedl svého času i ke zrušení zdejšího Kruhu přátel hudby. Organizátoři festivalu vsadili i letos na opravdu špičkové sólisty či komorní soubory – a ejhle, kapacita auditoria bývá zaplněna takřka do posledního místa a nevadí ani povinné roušky… Jinou věcí je připravenost a kvalita dnes vlastně jediného sálu vhodného pro provozování „komořiny“ v Pardubicích, ale o tom až v závěru.

 
Foto-Lada-Kolesrov-8

„Takovéto provedení Martinů nemůže než přinést radost, protože dokládá opravdovou světovost tvůrce.“

„Uznání patří nejen pardubické filharmonii, ale i Stanislavu Vavřínkovi, který sice působí na první pohled nenápadně, ale interpretaci má promyšlenu bravurně a otěže nepustí ani okamžik z rukou.“

„Výkon Janáčkovy filharmonie Ostrava lze bez jakéhokoli přehánění označit za famózní.“

Letošní ročník Pardubického hudebního jara je minulostí. Série jednadvaceti symfonických i komorních koncertů a operních představení uspořádaných v sedmi městech regionu sice definitivně završí epilog v podobě liberecké inscenace Massenetovy opery Thaïs 5. května v Chrudimi, oficiálně ale 41. ročník tohoto mezinárodního festivalu skončil v neděli koncertem Janáčkovy filharmonie Ostrava s norským houslistou Henningem Kraggerudem a pod taktovkou německého dirigenta Christopha Mathiase Muellera.

 
středa, 17 duben 2019 08:22

Tři průniky Haasova kvarteta

Foto-Milo-Kolesr-2

„Pavel Haas Quartet, soubor planetární úrovně, vystupuje v městečku v podhůří Železných hor… Je fascinující, že se něco takového podařilo organizátorům festivalu realizovat.“

„Pověstné běsnění smyčců vystřídá romantizující poloha, kterou Šostakovič nikdy nehodlal opustit.“

„Každičký sebemenší zvuk z auditoria působil tentokrát jako silně rušivý element.“

Komorní řadu mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro rozšířil externí koncert, na němž se v synagoze v Heřmanově Městci na Chrudimsku představil soubor Pavel Haas Quartet. Program večera byl sestaven výhradně z děl Dmitrije Šostakoviče - zazněly tři jeho smyčcové kvartety, které se interpreti chystají v nejbližší době nahrát pro své nové CD u vydavatelství Supraphon. Na základě posluchačského zážitku ze živého vystoupení „Haasovců“ lze předpokládat, že půjde o jeden z vrcholných edičních počinů letošního roku.

 
Foto-Milo-Kolesr-9

„Festival má výhodou – má totiž ´k ruce´ orchestr Barocco sempre giovane.“

„Duchovní dílo zaznělo s patřičnou mohutností i vroucností, předepsanou především pro sólové party.“

„Během Vondráčkova recitálu čtyřsethlavé poučené publikum ve zcela zaplněném sále snad ani nedýchalo.“

Pardubické hudební jaro již několik let není tuctovým regionálním festivalem. Neúnavná dramaturgická snaha jeho uměleckého ředitele Josefa Krečmera staví vedle sebe koncerty nejrůznějších žánrů s provedením děl velkolepých i komorních, posluchačům důvěrně blízkých i méně známých, oslovuje široké spektrum špičkových interpretů a sází i na nejrůznější prostředí. Dva další festivalové koncerty, které se uskutečnily v tomto týdnu v Pardubicích, přinesly opět jejich návštěvníkům zcela neopakovatelné zážitky. Byť se jednalo o večery zcela odlišné.

 
pátek, 15 březen 2019 18:21

Na filharmoniky v Hradci přišlo jaro

DSC3421---foto-Patrick-Marek

„Královéhradečtí filharmonici se stali předním tělesem z těch, která se neobávají zkoumat a interpretovat moderní hudbu 20. a 21. století.“

„Mám za to, že hlavním cílem velkolepě pojatého večera bylo dát najevo hudebnímu světu, jak skvělými hráči na dechové nástroje dnes orchestr disponuje.“

„Diego Chenna svůj nástroj ovládá s elegancí a lehkostí, interpretuje přesně a bez jediného zaváhání. Poslouchat Mozarta v jeho podání je lahůdkou.“

Filharmonie Hradec Králové se rozhodla přivítat letošní jaro jeho „Svěcením“. Rozšifrovat předem název čtvrtečního abonentního koncertu řízeného novým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem tak nemohlo být složité – avizovaným vrcholem večera se mělo stát v jeho druhé polovině provedení Svěcení jara Igora Stravinského. A sdělme hned v úvodu, že v nové etapě života orchestru šlo vskutku o velkou událost, nejen dramaturgickou.

 
Strana 1 z 2