Po delší době se před orchestr Státní filharmonie Košice v Domě umění postaví dirigentka. Toto osvěžení obstará 26. října debutantka Pražského jara 2023 Alena Hron, nedávno dirigující Janáčkovu filharmonii v pařížské Invalidovně a smolně zastavená nemocí před vystoupením s orchestrem FOK a legendárním klavíristou Garrickem Ohlssonem coby sólistou. Ohlsson v Praze hrál Beethovenův Pátý klavírní koncert, v Košicích roli sólisty v Beethovenově Třetím klavírním koncertu přijala jiná legenda klavírní scény – Ivan Klánský, shodou okolností rovněž finalista slovutné varšavské Chopinovy klavírní soutěže v roce 1970. Ve druhé polovině večera s názvem Pod taktovkou dirigentky zazní Cherubiniho Symfonie D dur.

Špička české klavírní scény, sólista, komorní hráč a vyhledávaný pedagog Ivan Klánský má na svém kontě přes pět tisíc koncertů. Je laureátem mnoha zahraničních soutěží, působil jako sólista v České filharmonii, nahrál kompletní dílo Bedřicha Smetany a jeho mistrovské kurzy jsou vyhledávány v různých evropských městech. Ivan Klánský zve na košický koncert s odkazem: „Beethovenův Klavírní koncert c moll je dílem, které je geniálním zosobněním osvícenecké filozofie – víra v člověka, víra v budoucnost a všudypřítomný optimismus. Jakou vážnost a sílu má tato hudba právě v dnešním světě!“

Alena Hron je stále žádanější dirigentkou nastupující generace. „Triumfem“ nazvali kritici její debut na Pražském jaru v květnu 2023 se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Od roku 2022 pravidelně spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava, se kterou nahrála i kompletní orchestrální dílo Vítězslavy Kaprálové. Spolupráci s košickou filharmonií přibližuje následovně: „V první polovině koncertu zazní Beethovenův Třetí klavírní koncert v podání Ivana Klánského. Mám velkou radost, že budu stát s touto českou legendou na jednom pódiu. Luigi Cherubini, jehož jedinou symfonii zahrajeme ve druhé polovině, byl pro Beethovena velkým vzorem, takže spojitost je jasná.“

Na Koncertu pro klavír a orchestr č. 3 c moll pracoval Ludwig van Beethoven v době, kdy mu ztrpčovala život postupující hluchota. V samotném koncertě lze snadno najít ozvěny pochybností, rezignace, ale i naděje. Koncert c moll už nápadně anticipuje období romantismu. Poprvé v historii instrumentálního koncertu bylo vzájemné soutěžení sólového a orchestrálního partu podřízeno symfonické zásadě. Orchestr už netvoří pouze doprovod, ale aktivně se spoluúčastní hudebního průběhu, kterému podléhá i sólista.

Z děl italského skladatele Luigiho Cherubiniho dnes nejvíce rezonují zejména jeho Requiem a opera Médea. Jeho současníci, včetně Beethovena, ho považovali za největšího žijícího skladatele a velmi si ho vážili. Cherubiniho jediná symfonie, přinášející jemné „názvuky“ děl Schuberta a Rossiniho, disponuje brilantní závěrečnou částí. Je to mimořádně nápadité a formově pozoruhodně proporční dílo. Přináší nejen dramatické prvky plné napětí, ale také úseky něžné lyriky.

Foto: Michal Bareš, archiv Ivana Klánského, J. Ľaš