KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

S přispěním Jana Čmejly. Bachovy slavnosti v Lipsku pojí tradice s inovacemi english

„Bach, dlouholetý kantor při kostele svatého Tomáše a městský hudební ředitel Lipska, vystoupí ze svého legendárního Haussmannova portrétu z roku 1748.“

„Ačkoli Bach nikdy nevytáhl paty z Německa, systematicky studoval díla svých současníků.“

„Jan Čmejla, který předvedl nejenom brilantní techniku, ale i jistý, hluboce procítěný upřímný projev, totiž oplatil publiku jeho vřelý potlesk ve stoje až pěti přídavky.“

Rozmanitý a nápaditý program, tradiční i experimentální formáty, rekordních 203 akcí během jedenácti dní, od koncertů či seminářů přes přednášky, čtení, výstavy až po cyklotúry po stopách geniálního skladatele. Možnost pořídit si vstupenky na tzv. klimatický pas a podpořit tím vysázení dalších stromů v Bachově lese a udržitelnost akce. V Lipsku za uměleckého přispění Jana Čmejly začaly Bachovy slavnosti, které do 22. června uvedou mimojiné i Bachova Fausta, tedy fúzi Goetheho dramatu s hudbou Johanna Sebastiana v kultovním Auerbachově sklepu.

Tato nejznámější a druhá nejstarší restaurace v Lipsku, kam s oblibou chodíval slavný dramatik Johann Wolfgang Goethe, slaví letos pět set let existence. Připraveno je i velké překvapení a pro mnohé splněný sen. Bach, dlouholetý kantor při kostele svatého Tomáše a městský hudební ředitel Lipska, vystoupí se svého legendárního Haussmannova portrétu z roku 1748, usedne za cembalo a celkem 24krát zahraje v historickém letním sále Bachova archivu. Díky virtuální realitě a speciálním brýlím pro zájemce.

Transformace jako výzva

Bachovy slavnosti chtějí letos nejenom vzdát hold odkazu geniálního skladatele a varhaníka, ale podívat se na jeho rozsáhlé dílo z nové perspektivy. Profesor Michael Maul, intendant slavností, znalec a inovativní nadšený propagátor Johanna Sebastiana Bacha, zvolil se svým týmem motto Transformace. Těžko totiž najít termín, který lépe vystihuje jak současnost, tak i přístup Bacha, který rád šel vstříc hudebním trendům své doby a na oplátku se sám stal nekonečnou inspirací. Některá svá díla podrobil složitým transformačním procesům, což festival představí na příkladech jeho Pašijí nebo Mši h moll. Bach kupříkladu proměnil noty k poctě saské kurfiřtské rodině ve Vánoční oratorium. Části Matoušových pašijí mu zase posloužily jako rámec smuteční hudby pro jeho svého milovaného prince Leopolda. Ačkoli Bach nikdy nevytáhl paty z Německa, systematicky studoval díla svých současníků. Imitoval a adaptoval například skladby francouzské varhanní školy nebo předních italských skladatelů a zdokonaloval si tak svůj vlastní styl. Vytvořil například hudební parafrázi Pergolesiho dechberoucího opusu Stabat Mater. Bach se rozhodl použít hudební materiál pro kantátu s jiným textem v němčině, žalmem Tilge, Höchster, Meine Sünden a hudbu nově instrumentoval a obohatil o violový part.

Čmejlových skoro šest přídavků

Hned první večer letošních slavností nasadil laťku vysoko. Na zahájení, už tradičně v kostele svatého Tomáše, zazněla kromě Lisztova Preludia a fugy na B-A-C-H a kantáty Wir müssen durch viel Trübsal, BWV 146Mše h moll. Netradičně. Obvykle totiž toto dílo festival uzavírá, čemuž ani letos nebude jinak. Tentokrát se ovšem sólisté, orchestr Gewandhausu a chlapecký pěvecký „tomášský“ sbor pod vedením svého kantora Andrease Reizeho zhostili dřívější, drážďanské verze mše z roku 1733 „pouze“ s částmi Kyrie a Gloria.

Na druhém koncertu úvodního večera okouzlil publikum na pódiu Velkého sálu Gewandhausu mladý český klavírista Jan Čmejla, vítěz letošní soutěže Johanna Sebastiana Bacha. Otevřel tak zároveň novou tradici festivalu, kdy se vítězové jarního klání budou moci představit širokému publiku na této prestižní scéně. Pro sólový recitál na skvostném klavírním křídle od manufaktury Blüthner si Jan Čmejla kromě Chromatické fantazie a fugy d moll vybral také Bachovu Partitu D dur, Ligetiho desátou etudu Čarodějův učeň, nechyběla ani skladba Berceuse z dílny jeho oblíbeného skladatele a pianisty Adama Skoumala. Nádherný večer, ve kterém se talentovaný mladý umělec ukázal ve dvou slušivých módních outfitech, zakončily Variace na Chopinovo téma č. 22 Sergeje Rachmaninova. Tedy zakončily i s přestávkou dvouhodinovou „oficiální“ část koncertu.

Jan Čmejla, který předvedl nejenom brilantní techniku, ale i jistý, hluboce procítěný upřímný projev totiž oplatil publiku jeho vřelý potlesk ve stoje až pěti přídavky. Když už to vypadalo, že vykročil k dalšímu, šestému přídavku, šibalsky se jen usmál a vtipně zaklapl víko od klavíru, načež sál propukl ve smích. Talentu Jana Čmejly a dvěma dalším finalistům letošní Bachovy soutěže, krajanovi Marku Kozákovi, který se umístil jako druhý a Mariamně Sherling z Izraele na místě třetím bude možné naslouchat na dvou koncertech 19. a 20. června v Gewandhausu pod taktovkou Jakuba Hrůši.

První koncerty připomínající tvořivého ducha Johanna Sebastiana Bacha a jeho schopnost transformovat naznačují, že návštěvníci z nejméně třiapadesáti zemí, mezi nimiž jsou Malajsie, Uruguay nebo Botswana, si určitě přijdou na své.

……………

Bachfest 2025 v číslech

203 akcí

32 akcí v Lipsku, 6 akcí v okolních městech – Arnstadt, Lutherstadt Eisleben, Markkleeberg, Merseburg, Störmthal, Torgau

Celkem 3 579 účinkujících, z toho

38 sborů (celkem 1 775 pěvců)

34 orchestrů (celkem 1056 hudebníků)

248 členů komorních souborů

176 vokálních sólistů

49 dirigentů

Foto/zdroj: Zita Senková, ilustrační - Bach-Wettbewerbleipzig / Gert Mothes

Zita Senková

Zita Senková

Novinářka, rozhlasová redaktorka

Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání se dostala k moderování živého vysílání ve slovenštině, v zahraniční redakci se věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe. Po rozdělení Československa byla zástupkyní ředitele tiskového odboru českého ministerstva zahraničí. Od ledna 1997 do září 2001 působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu. Do Německa pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. V září 2008 se vrátila za mikrofon. Její vášní jsou divadlo, hudba, cestování a cizí jazyky.



Příspěvky od Zita Senková



Více z této rubriky