„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

Královéhradecká diecéze Církve československé husitské sídlí v Hradci Králové v mimořádné sakrální stavbě navržené vynikajícím českým architektem Josefem Gočárem (1881‒1945). Celý komplex budov ve stylu holandského racionalismu, funkcionalismu a moderního klasicismu se nachází na trojúhelníkovém půdorysu v Zálabí a nese název Sbor kněze Ambrože. Dominuje mu budova kostela připomínající loď s vysokým stěžněm (ve skutečnosti kampanila). Sbor vystavěla v letech 1926 až 1929 hradecká stavební firma Josefa Vyleťala. V jeho přilehlých budovách se nachází sídlo diecéze, farní kancelář zdejší náboženské obce, byty pro kleriky a v obvodových zdech areálu velké kolumbárium. Jedná se o jedno z vrcholných děl meziválečné architektury v Československu.

Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium. Stavby nástroje se ujal podnik ORGANA, družstvo varhanářů z Kutné Hory, a náboženská obec za něj zaplatila 996 000 Kčs. Jedná se o velké třímanuálové varhany s pedálem, největší nástroj v celé diecézi, jenž koresponduje s významem sídelního kostela biskupa, který můžeme nazvat „katedrálou“.

Prospekt nástroje tvoří volné píšťalové pole principálových píšťal rozdělených do tří částí nad velkým dřevěným postamentem tmavě hnědé barvy. Jsou v něm umístěny píšťaly pedálového Principálu 16´, Principálu 8´ prvního manuálu a dalších rejstříků. Každá z jeho částí obsahuje ve svém středu pět zlatých píšťal, přičemž ta prostřední je u krajních dílů vždy nejvyšší. Krajní díly jsou podepřeny dvěma sloupy. Pod střední částí se nachází průchod od vstupu na kůr k hracímu stolu ‒ ten je volně stojící, posazený mírně před skříněmi na podstavci, ve kterém je vedena složitá traktura. Varhaník sedí čelem k oltáři, nicméně na něj nevidí a pomáhá mu soustava dvou zrcadel. Celý nástroj působí z vizuálního hlediska monumentálně.

Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs (1908‒1978). Tvoří ji celkem 36 znějících rejstříků, z toho 3 jazykové. Roh křivý 4´ je labiální Oktáva 4´. Každý manuál je vystavěn v duchu Werkprinzipu (tj. samostatnosti jednotlivých strojů), druhý manuál je barokním pozitivem, přičemž třetí je vysloveně romantický (osmistopý principál, smykavý a výchvěvný rejstřík, alikvoty, jazykový Hoboj).

Pozoruhodné je také to, že druhý i třetí manuál jsou umístěny v žaluziových skříních. Varhany mají i mimořádný rozsah manuálů (C až c4 ) a konkávně radiálního pedálu (C až g1), což je v naší zemi výjimečné. Stroj prvního manuálu se nachází z pohledu varhaníka vpravo, stroj druhého uprostřed, třetího vlevo a pedál je umístěn v postamentu či prospektu. Tónová i rejstříková traktura je pneumatická tlaková, vzdušnice jsou kuželkové. Vzduchové hospodářství tvoří dva velké plovákové měchy napájené jedním elektrickým ventilátorem.

Pomocná zařízení

a) Ruční ovládání:

Manuálové spojky: II/I 16´, 8´, 4´; III/I 16´, 8´, 4´; I/I 4´; III/II 16´, 8´, 4´, II/II 4´; III/III 4´

Pedálové spojky: I/P 8´, 4´; II/P 8´; III/P 8´, 4´

(Suboktávové ani superoktávové manuálové spojky nejsou dostavěné.)

Volné kombinace: A, B, C (malá táhla)

Pevné kombinace: MF, F, PL, TT, TT I, TT II, TT III

Tremolo II, Tremolo III

Volný anulátor pedálu pro II. a III. manuál

Automatický anulátor pedálu (tlačítko)

Vypínač ručních rejstříků

b) Pistony a šlapky na zaháknutí:

Vypínač spojek 8´, Vypínač spojek 16´, Vypínač spojek 4´, Vypínač hlasů 16´, Vypínač jazykových hlasů, Vypínač crescendového válce, Volné kombinace A, B, C; Pevné kombinace MF, F, PL, TT

c) Válec a balanční šlapky nad prahem pedálnice

Crescendový válec, Žaluzie II. manuálu, Žaluzie III. manuálu

V celém nástroji se nachází přibližně 2 354 píšťal (I: 732, II: 427, III: 971, P: 224). Mixtura byla počítána jako čtyřřadá v celém rozsahu. Pedálový Bourdon 16´ není obsazen. Počet pomocných zařízení je velkorysý, ale ne plně funkční.

Zasvěcení nových varhan a jejich kolaudace se uskutečnila v neděli 7. prosince roku 1952. Kolaudační koncert provedl autor dispozice Jan Bedřich Krajs. Hrál reprezentativní díla české i světové varhanní literatury ‒ Toccatu a fugu Johanna Sebastiana Bacha, Fantazii f moll Wolfganga Amadea Mozarta, Smetanův Vyšehrad, Franckovo Pastorale a Wiedermannovu Toccatu a fugu f moll.

Nástroj prošel v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy (nar. 1953), a to za éry biskupa Štěpána Kláska (nar. 1957). Je však škoda, že se neuskutečnila alespoň částečná elektrifikace traktury, která by výrazným způsobem zvýšila její spolehlivost. Třeba se jí v budoucnu dočkáme.

V kostele probíhaly v době funkce Štěpána Kláska Podzimní varhanní cykly, na kterých vystoupila řada známých varhaníků. Ty už se v současnosti nekonají. Nástroj se nyní využívá především liturgicky nebo k doprovodu pěveckých sborů a občas se ve sboru pořádají benefiční koncerty na podporu výstavby koncertní zvonohry v kampanile kostela.

V modlitebně církve v jedné z budov se nacházejí kromě klavíru i malé jednomanuálové mechanické varhany s pedálem, o kterých bude pojednáno jindy.

Foto: Petr Vacek