pondělí, 21 červen 2021 15:00

Alexander Goldscheider: Jiří Bělohlávek (5)
Je těžké mne uspokojit… Sanfranciský deník, 1. – 7. 6. 2016

Autor:

„Orchestr není dost důsledný v zachovávání nízkých dynamik.“

„Při další zkoušce už musím hlídat, abychom dokázali stavět celky.“

„Z Prahy jsem dostal zprávu, že mi paní primátorka udělí čestné občanství – kdyby raději naslouchala mým doporučením ohledně výstavby nového sálu, to by mne potěšilo…“

 

Foto-1---2017-April-12-JB5DONE

 

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví. Jedním z nich je deník, který z jeho popudu psal Jiří Bělohlávek na přelomu jara a léta 2016 v San Francisku. Připravoval a dirigoval v tamní Opeře Janáčkovu Jenůfu, režírovanou Olivierem Tambosim. Texty posílal „Sašovi“ na pokračování v emailech. V dnešním pokračování se objevují pasáže o plánování a okleštěném počtu zkoušek, o napjatých i pěkných okamžicích při práci s orchestrem a vůbec o tom, jak jde „vše jako obvykle“, což znamená, že nejde nic podle ideálních představ. Ale objevují se také zmínky o počasí i o tom, jak přiletěla manželka Anna.

Deník / 11 Wed, 01 Jun 2016 20:39:59

Včera dorazila moje Anna; jeden z fanoušků opery, Bob, který byl pro mne už při mém příletu, byl tak laskav, že pro mne přijel, a odjeli jsme v dopravní špičce těch 28 km na letiště. Letadlo z Londýna bylo přesné, a tak jsme si stačili jenom dát kávu a už jsem se telefonicky domluvil s Annou, že už prošla pasovou kontrolou a zanedlouho ji můžeme očekávat v příletové hale. Přivezla horu zavazadel, ale vypadala ohromně svěže po tom dlouhém letu – byl to stejný spoj, jakým jsem letěl i já. Večer jsme strávili povídáním, vybalováním a plánováním příštích dní.

 

Foto-2---JBNIKON100DSCN1224-JB

 

Včerejší sedací zkouška byla dělná a přinesla posun v kvalitě hraní orchestru, ale stejně je to ještě stále “na vodě”, vždy až opakované úseky se jakž takž blížily mé představě. Největším problémem je vyvažování zvuku orchestru se zpěváky, orchestřiště je dosti vysoko posazené a orchestr není dost důsledný v zachovávání nízkých dynamik. Několikrát jsem už zvedl hlas a žádal důrazně, aby to, o co jsem již několikrát žádal, bylo skutečně zrealizováno.

Ale zatím je atmosféra pozitivní, hudebníci mají Janáčka rádi a snaží se mi vyhovět. Samozřejmě po ČF to je teď těžké mne uspokojit…

Zítra je druhá sedačka – bude převážně 2. jednání a potom úryvky z 1. dějství. Jsou to vlastně už rozhodující zkoušky, pak bude docela dlouhá pauza, v níž orchestr bude mydlit Verdiho Dona Carlose (mají výhodu postupného dotahování inscenace až do premiéry bez přerušování) – my se potom k Jenůfě vrátíme pouze jednou hlavní zkouškou a veřejnou generálkou… Je to napjaté termínově, ale víc jsem nemohl dostat z finančních důvodů, divadlo musí šetřit, každá zkouška s orchestrem je veliký výdaj… My se v té pauze budeme snažit udržet koncentraci zpěváků a dotahovat poslední nedokonalosti. Sbor jsem viděl včera naposledy na 10 dní!!

Je to nelehká práce, když to plánování je takhle nahuštěné do sebe.

 

Foto-3---korepetitoiKorepetitoři Curt Pajer, Matt Piatt, Maureen Zoltek, asistent dirigenta Joseph Marcheso a jazyková poradkyně Radoslava Biancalana

 

Při “normálním” plánování vypadá ten rozvrh zkoušek zhruba tak, že nejprve se začíná hudebními zkouškami se zpěváky u klavíru – zpravidla tak dva dny, a potom začínají už pravidelné aranžovací zkoušky s režisérem, kterých se já vždycky snažím účastnit, protože mám možnost i při těchto scénických zkouškách neustále kontrolovat hudební stránku. Vždycky požádám pana režiséra o pár minut hudební zkoušky, oživíme si úsek, který má být aranžován a tím se upevňuje správné hudební cítění frází. Tahle fáze trvá zhruba tři týdny (zde asi 15 dní), během níž mimo tyto zkoušky připravuje dirigent orchestr.

Čtených zkoušek s orchestrem bývá 5 - 6 i více, záleží na obtížnosti i délce díla (zde byly 4, a nikoli v kuse, jak by bylo dobře, aby hudebníci trochu žili v tom duchu díla, ale naopak prostřídáno s finalizující Carmen a přípravami Dona Carlose).

Zhruba dva týdny před premiérou začnou sedací zkoušky – pěvci a orchestr bez scénické akce, to jsou velmi důležité hudební zkoušky, následuje technická scénická zkouška – hlavní příležitost pro vyzkoušení všech scénických součástí, rekvizit atd., a klavírní generálka. To je zkouška, kde by vše už mělo proběhnout jako na představení, ale je to s klavírem a se zastavováním a opravami hned na místě.

A pak mají následovat hlavní zkoušky, což jsou finální zkoušky dirigentovy, a bývají tři (zde jedna!!! po 8 dnech bez orchestru!!!) a potom je už generální zkouška. To bývá vlastně již první představení, kde již jsou diváci a zvaní hosté. Po generálce zpravidla bývá jeden až dva dny volna, k regeneraci sil a premiéra.

Ten zdejší režim je, jak z mých poznámek vyplývá, značně okleštěn a tím pádem je vše obtížnější. Ale stejně doufám, že do cíle dorazíme…

 

Deník / 12 Fri, 03 Jun 2016 23:28:05

 

Dnes jsem měl kratičkou zkoušku s orchestrem (20 minut) na slavnostní gala k poctě Davida Gockleye - dlouholetého CEO sanfranciské opery, které bude 16.6.

Budu řídit Píseň k měsíčku z Rusalky a závěrečné Trio z Rosenkavaliera.

 

foto-4---Fleming-Rusalka-METRenée Fleming v Metropolitní opeře jako Rusalka

 

Ta dnešní zkouška byla bez zpěváků, jenom přečtení orchestrálního partu, ale byla zajímavá reakce orchestru – když jsem dohrál Strausse, ozval se 1. fagotista výkřikem „To byste měl k nám přijet udělat v roce 2018!“ a orchestr se k tomu přidal souhlasným potleskem resp. ťukáním smyčci. Po včerejším napjatém okamžiku s pozounisty se náhle projevilo spontánní ocenění mého přístupu… Je to paradoxní, že právě takových 5 minut vlastně jednoduchého vedení orchestru zapůsobí tak silně. Jistě je to do značné míry tím, že tuhle hudbu na rozdíl od Janáčka dobře znají, a tudíž je určitý projev na známém poli osloví silněji.

Potom jsem hned přešel do zkušebny k režijní zkoušce – prošli jsme 1. a 3. jednání a už to začíná dostávat jasné obrysy, i pamětní stránka se upevňuje. Zítra bude poslední sedačka, poslední skutečná šance na opravování detailů v orchestru, při další zkoušce už musím hlídat, abychom dokázali stavět celky.

Zkouška skončila ve 2 hodiny, byli jsme pak s Annou na lehkém obědě a vrátili se domů do bytu. A dnešní počasí už bylo opravdu letní a to nás vytáhlo k bazénu, trochu jsme plavali a slunili se. Ovšem všudypřítomný vítr nás brzy zase zahnal do úkrytu domova.

Využili jsme brzkou hodinu k praní prádla - je tu na patře prádelna s dokonale zařízeným strojovým parkem (pračky a sušičky) a je to ohromně pohodlně dostupné.

 

Foto-5---JB20160623191212

 

London: Sun 05/06/2016 02:43

Drahý Jiří,

Přikládám pár oskenovaných příloh do knížky.

Moc zdravím a těším se na 14. americké pokračování – 13. je v pověrčivé Americe těžko očekávatelné…

Tvůj

Saša

 

Deník / 13 Sat, 04 Jun 2016 23:12:13

 

Na pověrčivost nic nedáme, a pěkně popořadě pokračujeme… nejprve doplněk ze včerejška…

V opeře jde vše jako obvykle – to znamená: nejde nic, tak jak bych si představoval, ale nicméně pěvci jsou učenliví a snaživí, a orchestr postupně převálcovávám (předevčírem, už jsem se zmiňoval, jsem dokonce měl menší konflikt s pozounistou, jehož výsledkem bylo, že se mi řada jiných hráčů přišla omluvit za jeho chování… a on se postupně také zkáznil a fungoval dobře, tak je to takové normální psychologické cvičení …).

Z Prahy jsem dostal zprávu, že mi paní primátorka udělí čestné občanství – kdyby raději naslouchala mým doporučením ohledně výstavby nového sálu, to by mne potěšilo…

Tady je zvláštní počasí – každý den přes den je nádherně slunečno, ale fouká do toho studený vítr, čili nikdy není nepříjemné horko, ovšem když slunce zajde, tak je docela zima. K večeru přijde mlha a vše se do ní zahalí a zchladí. A ráno to zase sluníčko sežere a vše se opakuje.

 

Foto-6---veb-SF-DSCN0502

 

Dnes v sobotu 4. 6. jsem měl perný den: dopoledne tříhodinovou sedačku – poslední orchestrální zkoušku před následující šestidenní pauzou (oni budou mezitím dokončovat Dona Carlose) – a večer čtyřhodinovou technickou zkoušku s klavírem. To je už vše na scéně, jak by mělo probíhat, ještě bez kostýmů a bez svícení, ale všechny ostatní technické náležitosti by měly již fungovat – a samozřejmě nefungovaly… Ozvučení pěvců za scénou bylo katastrofální, reproduktor chrchlal a vydával příšerné zvuky.

Ale nicméně jsme to opět celé probrali – takže jsem měl dnes dvakrát kompletní operu…

Zítra je klavírní generálka – to je už kompletní provedení se vím všudy, ale s klavírem. Poslední zkouška režisérova, další už jsou dirigentovy. Ovšem my už budeme mít pouze jednu a pak veřejnou generálku.

Ale po dnešní sedačce jsem se zklidnil, myslím, že to dovedeme do zdárného konce.

 

Foto-7---wiki-Cliff-House-CUT

 

San Francisco: Mon, 06 Jun 2016 23:02:48

 

Drahý Sašo,

Dnes jsem opravdu lenošil – byli jsme na krásné tříhodinové procházce po cestičce kolem pobřeží Pacifiku.

A pojedli v Cliff House restaurantu na krásném místě.

Zítra budu zase zkoušet a pak napíši…

Dobré dny!

Jiří

 

Foto-9---20160606145018Cliff-House-View-and-Anna

 

Deník / 14 Tue, 07 Jun 2016 23:22:49

 

Po včerejším volném dnu se dnes opět rozeběhly zkoušky. Já jsem měl velmi intenzívní hodinu s panem Burdenem (Laca) – pilovali jsme drobné odchylky výslovnosti a hlavně procvičovali pamětní zakotvení role. William je výborný a ohromně pečlivý kumštýř a myslím, že to do příštího úterý ještě dotáhne do ideálního stavu. Měl jsem při sobě jazykovou poradkyni paní Radoslavu Biancalana, která je skvělá ve způsobu, jímž pěvcům přesně zprostředkuje cestu jak dosáhnout správné znění jednotlivých hlásek…

 

Foto-8-20160604180552BiancalanaRadoslava Biancalana

 

Večer jsme měli panelovou diskusi s posluchači – přišlo asi 50 zájemců, vesměs postarších lidí, a padaly obvyklé otázky a my jsme odpovídali. Byl tam ještě pan režisér, Jenůfka, Laca a já jsem využil té chvíle ke zdůraznění skutečnosti, že pan Tambosi je režisér, který vnímá a respektuje notový záznam včetně všech poznámek a nikdy nejde proti duchu skladby. A to je dnes již velká ctnost!

Zítra máme opakovací den pro všechny, já ještě mám zvlášť Karitu na hudební detaily. Zase je to den od dopoledne až do večera….

 

foto-10---AGJBSF-Bridge-with-JB-and-AB-FInal-DONE

 

(Pokračování za týden)

 

Za poskytnutí materiálů děkujeme A. Goldscheiderovi

 

Foto: A. Goldscheider, archiv A. Goldscheidera, J. Bělohlávek, P. Veber, Wikipedia, archiv MET NY

Alexander Goldscheider

Alexander Goldscheider, publicista, skladatel a producent.

Vystudoval hudební vědu na FFUK s doktorátem za analýzu písňové tvorby skupiny Beatles. Od 17 let psal a dělal pořady o hudbě v tisku, Čs. rozhlase, divadlech a klubech. Po studiích byl producentem desek v Supraphonu, začal skládat a nahrávat své písně a instrumentální skladby, od konce 70. let výhradně na syntezátory. Od roku 1981 žije v Londýně, kde mu vyšla řada sólových desek a CD. V emigraci založil společnost Romantic Robot, která úspěšně vyráběla vlastní software, hardware a také hudební CD, včetně průkopnického dvoj-CD hudby napsané v Terezíně. V roce 2020 vyšla první část jeho knižních memoárů Cílené náhody. Rád také fotografuje.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.